slide1 n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Orbis pictus 21. století PowerPoint Presentation
Download Presentation
Orbis pictus 21. století

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 23

Orbis pictus 21. století - PowerPoint PPT Presentation


  • 89 Views
  • Uploaded on

Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu. Orbis pictus 21. století. Polovodičové prvky v usměrňovačích. OB21-OP-EL-ELN-JANC-U-2-005. Polovodičové prvky v usměrňovačích. V polovodičových usměrňovačích se dnes používají moderní prvky.

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

Orbis pictus 21. století


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
    Presentation Transcript
    1. Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu Orbis pictus 21. století

    2. Polovodičové prvky v usměrňovačích OB21-OP-EL-ELN-JANC-U-2-005

    3. Polovodičové prvky v usměrňovačích • V polovodičových usměrňovačích se dnes používají moderní prvky. • Jedná se především o polovodičové diody a v řízených usměrňovačích se používají tyristory, diaky a triaky. • Usměrňovače mohou být v provedení jak jednofázovém, tak i ve vícefázovém – nejčastěji ve třífázovém.

    4. Polovodičové prvky v usměrňovačích • Jako polovodičové diody se používají plošné diody. • Jedná se zpravidla o křemíkové diody a používají se od malých proudů v řádu miliampér až po výkonové křemíkové diody, které jsou schopné usměrňovat proudy až v řádech stovek ampér. • Základem plošných diod je destička z křemíku typu N, ve které se difúzní technologií vytvoří vrstva typu P. • Křemíková destička je připájena na kovovou podložku, která pomáhá odvádět teplo.

    5. Polovodičové prvky v usměrňovačích • Použití usměrňovacích plošných diod je široké. Od využití ve sdělovací technice, spotřební elektronice až po výkonové usměrňovače v dopravě (trolejbusy, lokomotivy). • Dnes jsou často polovodičové diody používané v zapojeních s neřízeným usměrňovačem nahrazovány modernejšími prvky jako jsou tyristory a triaky v zapojeních se řízeným usměrňovačem.

    6. Polovodičové prvky v usměrňovačích • Tyto řízené usměrňovače umožňují regulovat bezztrátově napětí a výkon dodávaný do zátěže usměrňovače. • Tyristory a triaky se používají i v dalších řídících a automatizačních obvodech např. na řízení motorů, na spínání výkonu. • V těchto obvodech nahrazují elektromechanické stykače, jističe, relé, vypínače atd.

    7. Polovodičové prvky v usměrňovačích • Při srovnání s elektromechanickými spínači jsou tyristorové spínače výhodné: • tam kde je velká četnost spínání, • v korozním a výbušném prostředí • a na těch místech, kde se požaduje velká spolehlivost spínače.

    8. Tyristor • Jedná se o základní součástku řízených usměrňovačů. • Jeho funkce je založena na tzv. tyristorovém jevu, tj. lavinovém přechodu z blokovacího do propustného stavu. • Tyristor je vlastně spojení dvou bipolárních tranzistorů ve čtyřvrstvé struktuře s třemi přechody PN.

    9. Tyristor • Tyto přechody ovlivňují činnost součástky ve třech základních stavech, které jsou: • závěrný stav • blokovací (vypnutý) stav • propustný (sepnutý) stav • V praxi je možné konstruovat tyristory typu PNPN a NPNP. • Oba typy se rozlišují podle toho, ke které vrstvě je připojena řídící elektroda — buď k vnitřní vrstvě P nebo N.

    10. Tyristor Obr.1 Tyristor PNPN - základní uspořádání vrstev a jejich schematické značení

    11. Tyristor • V praxi se používá pouze struktura PNPN, poněvadž u struktury NPNP se z fyzikálně technologických důvodů nedaří dosahovat potřebných parametrů.

    12. Princip řízeného usměrňovače • Podstata řízení výkonu zátěže spočívá v tom, že proud protéká příslušným spotřebičem jen po čas půlperiody napájecího napětí. • Tento interval je určen časovým úsekem, po který je tyristor vodivý. • Okamžik zapnutí můžeme řídit buď ručně nebo je odvozen z požadovaných podmínek, a pak se o zapnutí starají řídící obvody.

    13. Princip řízeného usměrňovače • Vlastní činnost je následující: pokud se nepřivede spouštěcí impuls, je tyristor nevodivý, obvodem neprochází proud, na zátěži nevzniká úbytek napětí a příkon ve spotřebiči je nulový. • Celé napětí drží tyristor. Po sepnutí napětí na tyristorů poklesne na zanedbatelnou hodnotu a prakticky celá hodnota napájecího napětí se objeví na zátěži. • Tento stav trvá tak dlouho, než napájecí proud poklesne pod hodnotu přídržného proudu IH. Tím dojde k vypnutí tyristorů, zaniká proud v obvodu a do zátěže přestává být dodáván příkon.

    14. Princip řízeného usměrňovače Obr.2 Princip řízeného usměrňovače GI - generátor spouštěcích impulsů Y - úhel otevření

    15. Triak • Triak je jednoslovný název pro obousměrný triodový tyristor neboli pětivrstvý triodový tyristor. • Jedná se tedy o pětivrstvou součástku NPNPN (PNPNP se z technologických důvodů nepoužívá). • Vývoj triaku byl motivován snahou nahradit antiparalelní zapojení dvou tyristorů jediným prvkem. • Oproti dvěma diskrétním antiparalelním tyristorům se však u triaku uplatňují některé nové jevy, jako například, že se tato součástka může spínat i záporným řídícím signálem, takže se může použít pro spínání střídavého napětí.

    16. Obr.3 Pětivrstvá struktura: a) princip, b) princip zkratování krajních přechodů PN, c) reálná struktura triaku NPNPN s přídavnou elektrodou AG, d) schematická značka

    17. Triak • Triak může spínat střídavý proud procházející mezi hlavními elektrodami A: a A2 a řídí se proudem libovolné polarity mezi elektrodou a řídící elektrodou (G). • Triaky se používají v malovýkonových obvodech spotřební elektroniky jako různé regulátory výkonu.

    18. Diak (spínací třívrstvá dioda) • Jedná se vlastně o symetrický lavinový tranzistor. • Nemá řídící elektrodu a je spínán překročením blokovacího napětí UB0, a to jak kladné, tak i záporné polarity. • Vyznačuje se symetrickou V-A charakteristikou s oblastí záporného diferenciálního odporu, ale s dosti značným úbytkem napětí v propustném směru.

    19. Diak (spínací třívrstvá dioda) • Přivedeme-li na diak vnější napětí bez přihlédnutí na jeho polaritu — jeden z jeho přechodů PN je polarizován v přímém směru a druhý ve směru závěrném. • Jakmile však přiložené napětí dosáhne hodnoty U (B0)+ , menšinové nosiče injektované z přechodu PN polarizovaného v přímém směru dosáhnou ochuzenou oblast přechodu PN, který je polarizován v závěrném směru, a vyvolají zde lavinové násobení nosičů. • Prudce vzroste procházející proud a napětí na diaku poklesne.

    20. Diak (spínací třívrstvá dioda) • Diaky se používají k ochraně při přepětí (např. tranzistorů MOS) a pro řídící obvody tyristorů a triaků, přičemž řídící obvody vycházejí velmi jednoduché a plně vyhovující pro jednodušší aplikace.

    21. Diak (spínací třívrstvá dioda) Obr.4 Diak a) princip b) V-A charakteristika c) schematická značka

    22. Děkuji za pozornost Ing. Ladislav Jančařík

    23. Literatura J. Chlup, L. Keszegh: Elektronika prosilnoproudé obory, SNTL Praha 1989 M. Bezděk: Elektronika I, KOPP České Budějovice 2002 D. Mayer: Úvod do teorie elektrických obvodů, SNTL Praha /ALFA Bratislava 1978