1 / 16

Trocha otravné terminologie Co je škola ? Co je komunita ? Jaký je rozdíl mezi celoživotním

Komunitní školy – cesta k celoživotnímu učení trochu jinak Jan Fiala Národní síť venkovských komunitních škol. Trocha otravné terminologie Co je škola ? Co je komunita ? Jaký je rozdíl mezi celoživotním vzděláváním a celoživotním učením? Co to je profesní vzdělávání ?

Download Presentation

Trocha otravné terminologie Co je škola ? Co je komunita ? Jaký je rozdíl mezi celoživotním

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Komunitní školy – cesta kceloživotnímu učení trochu jinakJan FialaNárodní síťvenkovských komunitních škol

  2. Trocha otravné terminologie • Co je škola ? • Co je komunita ? • Jaký je rozdíl mezi celoživotním • vzděláváním a celoživotním učením? • Co to je profesní vzdělávání ? • Co je komunitní škola v nejobecnějším • smyslu slova ?

  3. Názory na vzdělání v Česku Tradiční mýty • „Hlavně mít maturitu..“ • „Školu jsem vychodil, co bych tam ještě dělal“ • „Vzdělání mi k lepšímu místu nepomůže“ • Vzdělání není společností vnímáno jako hodnota – osobní statek ( pouze v proklamacích politiků) • Dědictví • - „Nejdůležitější je kázeň“ • - „Naše síla je v průměru“ • - Bezvýhradná dominance • učitele • - Systémové potlačování • žáků, kteří jsou„jiní“

  4. Pozadí vzdělávání v ČR • Je prosazována koncentrace škol základních i středních ve městech i na venkově ( slučování a rušení škol) ) z ekonomických důvodů bez ohledu na dopady na žáky a studenty a ducha (atmosféru) školy • Školní vzdělávací programy z mnoha důvodů vnějších i vnitřních ve významné řadě škol pouze zakonzervovaly předchozí praxi ( aby se vlk nažral…)

  5. Pozadí vzdělávání v ČR • Máme téměř nejvyšší procento středoškoláků na světě • Středoškolské vzdělání je zejména úzce odborně směrováno směrem ke konkrétní profesi, přináší málo obecných kompetencí pro udržitelný rozvoj - jejich výuka je však opomíjena i na školách všeobecných ( gymnáziích a lyceích 4- 8letých) • Máme velmi nízké procento vysokoškolsky vzdělaných( zejména absolventů bakalářských studií)

  6. Atmosféra vzdělávání v ČR • Ve školách se prolínají dva hlavní problémy • Věcný: Velice málo se učí obecně využitelné procesní kompetence …. T.zn JAK CO DĚLAT ? ( jak se učit, jak se rozhodovat, jak komunikovat, jak spolupracovat ve skupině, jak projektově ( holisticky)myslet, jak hledat a třídit informace……… • Procesní : Při výuce nejsou využívány nové a ověřené metody, přístupy a motivace žáků ( jako ve Finsku, Švédsku, Holandsku, Anglii…..) • Oba problémy souvisejí a závisejí na lidech !!

  7. Celoživotní učení v ČR • Zákon č.179/2006 o uznávání kvalifikací a skutečná praxe akreditační oborové komise nepracující chybějící • Národní soustava kvalifikací připravovaná v návaznosti na zákon o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Národní soustava kvalifikací by měla formulovat požadavky na kompetence pro výkon kvalifikovaných činnosti (úplných a dílčích kvalifikací pro účely jejich uznávání a certifikace)

  8. Celoživotní učení v ČR • Národní strategie CŽU v ČR ( MŠMT 2007) poprvé definující v ČR celoživotní učení jako nekončící proces v Evropském kontextu • Slabými stránkami jsou nízká účast dospělých ve všech formách dalšího vzdělávání, ale také, malé stimuly pro účast dospělých na vzdělání. • Příležitostmi jsou využití škol jako center vzdělanosti obce a rozvoj distančního vzdělávání dospělých • Ve strategické části je dán důraz na rozvoj klíčových zaměstnaneckých kompetencí(funkční gramotnosti) a regionálního poradenství.

  9. Komunitní škola • Co to je ? • Škola otevřená … JAK ? otevřenost školy může být vnímána jako – rovnost přístupu k různým skupinám žáků – zapojení veřejnosti do chodu školy – transparentnost na základě přijatých standardů – vzdělávání pro komunitu

  10. Komunitní škola • Co to je ? • Škola otevřená … KOMU ? – Minoritám a migrantům – Rodičům dětí – Komunitě pro její vzdělávání …ČEMU ? – Novým metodám a přístupům – Spolupráci s rodiči a přáteli školy – Spolupráci v komunitě

  11. Komunitní škola • Definice dle semináře MŠMT 2008 Telč Komunitní škola je vzdělávací instituce, která nabízí možnost celoživotního učení komunitě (dětem, rodičům, veřejnosti) a reaguje na její potřeby a zájmy. Pracuje na principu otevřenosti, aktivním zapojováním rodičů a občanů a budováním partnerství zlepšuje sociální klima školy i komunity. Efektivně využívá místních zdrojů a napomáhá místnímu rozvoji.

  12. Komunitní školy – česká historie • 1996 Obecně prospěšná společnost Nová škola ( se sídlem v Praze) je nevládní, nezisková organizace, která podporuje vzdělávání menšin, především Romů, dospělých i dětí po celé republice. www.novaskola.org (Výroční zprávy na webu 2004,7,8) • 2002,3 Programy Fondu Vysočiny „Škola a knihovna základ vzdělanosti „ pro podporu zakládání komunitních škol na venkově Vysočiny • 2005 Duha pro venkov – hnutí, které definovalo právo venkova na vzdělání www.leaderplus.cz • 2005 Založení Národní sítě venkovských komunitních škol se sídlem v Borech ( v ČR funguje dle tehdejších informací zhruba 5 venkovských KŠ) www.branaprovenkov.cz, Výroční zpráva NSVKŠ 2005-8 • 2006 Evropský týden venkovského vzdělávání • 2007 Mobilizace venkovských obcí-mezinárodní seminář v Borech • 2007 Smlouva o spolupráci mezi Novou školou a NSVKŠ, Ustavena komise MŠMT pro koncept KŠ

  13. Komunitní školy – současnost • 2008 březen Přijata definice venkovské KŠ valnou hromadou NSVKŠ • 2008 duben Celostátní seminář MŠMT Telč ( zhruba 10 fungujících KŠ ve městech, cca 10 na vsích) Ukazují se společné rysy např potřeba koordinátora, ale i rozdílné akcenty ve vnímání role KŠ ve městech a na venkově • 2008 květen – dokončen a akreditován kurz Obecní koordinátoři CŽV jako celostátní rekvalifikační kurz ( pilotní kurz – 10 absolventů) • 2008 říjen - 3. mezinárodní seminář o VKŠ v Borech • 2008 listopad představen záměr projektu MŠMT pro podporu KŠ • 2009 červen - rozběh dvou mezinárodních projektů ( NSVŠ a Bory) pro podporu venkovských komunitních škol a rozvoje venkovských obcí • 2009 listopad – 4. mezinárodní seminář o VKŠ v Borech cca 15 venkovských KŠ s výhledem 50 - 80 VKŠ do 3 let 10 koordinátorů VKŠ s výhledem 70 - 80 koordinátorů do 3 let

  14. Městské komunitní školy Podmínky v nichž působí • Města nad 5000 obyvatel • Městská sídliště často ve specifických čtvrtích • Anonymní okolní komunita • Často ani učitelé se mezi sebou neznají • Specifika velkých škol (šikana, drogy) • Dospělá komunita nemá příliš zájem o vzdělávání ve škole( má jiné možnosti) Problémy a zaměření • Zapojit rodiče do spolupráce, naučit je chodit do školy, motivovat k zahájení spolupráce, budovat důvěru, spolupodílet se na výchově, zajímat se o školu a podporovat ji • Zvláštní programy pro integraci minorit • Snaha o standardizaci školy ( jaké standardy musí splňovat, aby byla komunitní)

  15. Městské komunitní školy Nabízená spolupráce školy komunitě, motivace • „Rodiče, zajímejte se o školu, kam chodí vaše děti“ • Setkání děti s rodiči ve škole, společné zájmové akce • Prostory, zejména tělocvična k využití pro vlastní aktivity skupin Nabízené cílové skupiny a typy vzdělávání • Rozšíření volnočasových aktivit pro děti • Zájmové vzdělávání dospělých( např. ruční práce) pro rodiče a sem tam někoho dalšího • Přednášky například ke zdravému životnímu stylu nebo o výchově zase zejména pro rodiče.

  16. Informace k městským školám a hnutí na www.novaskola.org Informace k venkovským komunitním školám a hnutí na www.branaprovenkov.cz Děkuji za pozornost Jan Fiala, NSVKŠ

More Related