1 / 19

MUZEUM BENÁTKY NAD JIZEROU

MUZEUM BENÁTKY NAD JIZEROU. HISTORIE MUZEA. Zakladatelem byl Ing. Jindřich Soukal. Ustavující valná hromada Musejního spolku se konala 10. března 1935 a přijala název „Museum Novobenátecka v Nových Benátkách“.

neila
Download Presentation

MUZEUM BENÁTKY NAD JIZEROU

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. MUZEUM BENÁTKY NAD JIZEROU

  2. HISTORIE MUZEA • Zakladatelem byl Ing. Jindřich Soukal. Ustavující valná hromada Musejního spolku se konala 10. března 1935 a přijala název „Museum Novobenátecka v Nových Benátkách“. • Umístěno bylo do dvou místností Okresního domu na náměstí v Benátkách I. Otevření pro návštěvníky se konalo 20. června 1937. Jako první akce byla uspořádána výstava obrazů, spojená s ukázkou prvních darovaných předmětů.

  3. DŮLEŽITÉ UDÁLOSTI • 20.6.1937 – slavnostní zpřístupnění sbírek muzea veřejnosti • 17.6.1951 – slavnostní otevření archeologického oddělení muzea; zároveň byly všechny sbírky předány do vlastnictví města a muzeum dostalo název „Soukalovo městské muzeum Benátecka“; 1953 – vydání prvního písemného materiálu o muzeu: Průvodce po historii a památnostech města a okolí Benátek nad Jizerou • 8.5.1955 – přestěhování do druhého patra zámku v Benátkách n.J. a zahájení provozu; v tomto roce archiv se oddělil od muzea; 20.7.1956 – slavnostní otevření síně TychoBrahe; 10.11.1957 – slavnostní otevření síně Bedřicha Smetany; 27.9.1964 – slavnostní otevření síně bratří Bendů • 1981 – městské muzeum převedeno pod Okresní muzeum Mladá Boleslav, které bylo v roce 2003 přejmenováno na Muzeum Mladoboleslavska • 22.9.1993 – v nově rekonstruovaných prostorách muzea otevřena síň bratří Bendů, síň Bedřicha Smetany a výstavní síň; 11.4.1996 – zpřístupněna vstupní hala s expozicí Benátečtí rodáci; 9.4.1997 – otevřena expozice Příroda Benátecka; 21.4.1999 – slavnostně otevřena expozice Astroarcheologie; 29.4.2003 – zpřístupněna interaktivní expozice Páni z Dražic; 1.5.2006 – slavnostně otevřena interaktivní expozice TychoBrahe a Benátky • 28. 10. 2009 otevřena další nová interaktivní expozice Jan z Werthu.

  4. STÁLÉ EXPOZICE – VSTUP • Vstupní sál je věnován známým rodákům Benátecka. Např. cestovatelé Josef Kořenský (1847-1938) a Josef Polák (1844-1899), parašutistka Marie Krupičková (1909-1997), spisovatelé a básníci: Zdeněk Kalista (1900-1982), Arnošt Vaněček (1900-1983), Václav Jaromír Picek (1812-1869), Antonín Jaroslav Vrťátko (1815-1892) a Věnceslav Ráb (1804-1838), průkopník české archeologie Ludvík Šnajdr (1839-1913) a elektrotechnik Ing.Dr.Karel Novák (1867-1941). • Malá expozice seznamuje s dějinami a vývojem benáteckého muzea.

  5. PŘÍRODA BENÁTECKA • Expozice je zaměřená na Benátecký, Mladoboleslavský a Polabský bioregion, jež se nacházejí v okolí řeky Jizery. Přibližuje návštěvníkům živočichy i rostliny, které v uvedených lokalitách lze najít. • Výstava je doplněna mapami, fotografiemi, obrázky i vycpanými exponáty zvířat, zkamenělinami i minerály vyskytujícími se v okolí Benátek.

  6. PRAVĚKÁ A STŘEDOVĚKÁ ASTRONOMIE • Tento sál je zaměřen na spojení pravěké astronomie a archeologie. Uvádí např.: astronomii v pravěku až v časném středověku ve střední a západní Evropě; neolitickou kruhovou ohradu Krpy; hroby skrčenců v Brodcích nad Jizerou; jeskyni Dobšín v údolí Plakánku – podzemní svatyni. • Orientaci slovanských hrobů, rotund a kostelů; slovanská pohřebiště na Benátecku. • Co je gnómon a jak se určovaly světové strany a den rovnodennosti.

  7. BRONZOVÝ POKLAD • Expozice zahrnuje soubor bronzových dýk a kruhů z 19.-18. století před Kristem. Je to jedinečný doklad víry obyvatel z doby bronzové. • A dále zlomky různých kuchyňských nádob, kamenné sekery, nástroje zemědělců mladší doby kamenné, srpové čepelky, model komorové hrobky a jiné zajímavé archeologické nálezy. • Také tu najdete skládačku pra pra pradědečka

  8. PÁNI Z DRAŽIC • Rod pánů z Dražic vystupoval v českých dějinách necelých 150 let. Nejstarším známým příslušníkem byl Budislav, o něm víme, že byl kanovníkem. • Jeho syn Jan byl v letech 1258 až 1278 pražským biskupem, další syn Řehník zastával různé úřady u dvora a také získal do rodového držení panství Dražice, kde asi v 60. letech 13. století založil nový hrad. I Řehníkův syn Jan zastával v letech 1301 až 1343 úřad pražského biskupa.

  9. PÁNI Z DRAŽIC • Za biskupa Jana byl dražický hrad goticky přestavěn. Jeho stejnojmenný synovec pak právně přenesl trhové městečko Benátky na návrší na protějším břehu Jizery a založil zde ve 40. letech 14. století Nové Benátky. Jeho synem, také Janem, rod pánů z Dražic roku 1385 vymřel. • V expozici jsou umístěny různé interakce.

  10. TYCHO BRAHE A BENÁTKY • Benátecký zámek postavili v první polovině 16. století purkrabí z Donína. V roce 1597 ho prodali císaři Rudolfu II., který ho v roce 1599 nabídl slavnému dánskému astronomovi Tychonovi Brahe de Knudstrup. • Prováděl zde různá měření a pozorování na různých přístrojích, začal budovat observatoř, a také se zde setkal s Janem Keplerem, spolupracovníkem i rivalem v oblasti astronomických věd. • Ve druhé polovině roku 1600 byl Tycho Brahe povolán zpět do Prahy, kde 24. října 1601 zemřel.

  11. TYCHO BRAHE A BENÁTKY • Na zámku se zachoval takzvaný „Benátecký poledník“, který vyměřil Tycho Brahe. Byl nalezen při opravě této místnosti zámku. Poledník byl vyměřen: 14° 59´ 34´´. • Stálá expozice byla otevřena 1. května 2006. Jsou zde k vidění repliky „tychonovských“ přístrojů na měření hvězd; originální modely znázorňující planetární soustavy, observatoř na ostrově Hven, knihy a další zajímavosti. Také můžete vyzkoušet různé činnosti, např.: z kostek postavit jeden z portrétů Tycha Brahe, obléci si renesanční oděvy, najít souhvězdí na otočné mapě, nakreslit si supralibros atd.

  12. V roce 1647 získal benátecké panství generál Jan z Werthu jako dar za své zásluhy a služby, a také zároveň jako splátku za dluh vzniklý vydržováním císařského vojska ve třicetileté válce, od císaře Ferdinanda III. Na benátecký zámek se přistěhoval se svou poslední manželkou Zuzanou Marií z Kuefsteinu, ale jako voják, zvyklý rozkazovat, nebyl moc oblíben. Zásadně přestavěl zámek - přistavěl severní barokní křídlo, takže k tzv. starému zámku přibyl nový zámek, každý s vlastním schodištěm. Byla postavena četná hospodářská stavení a cely areál byl ohrazen zdí se třemi branami. Zemřel v Nových Benátkách roku 1652. JAN Z WERTHU, GENERÁL TŘICETILETÉ VÁLKY

  13. JAN Z WERTHU,GENERÁL TŘICETILETÉ VÁLKY • I zde si můžete prohlédnout různé interakce

  14. HISTORIE BENÁTECKÉHO PANSTVÍ • Výstava přibližuje historii benáteckého panství. Tato erbovní místnost nabízí zajímavé informace o zakladatelích našeho města a o ostatních majitelích zámku a panství od 13. stolení po současnost.

  15. HRAJEME SI NA KELTY • Zajímavým exponátem se stala zlatá mince s obrazem mušle, těžká 7,517 gramu. Byla nalezena v roce2001 v  Kristově jeskyni u Klokočí (katastr Bělá u Turnova), a je možno si ji na raznici VLASTNORUČNĚ VYRAZIT. • Výstava předvádí civilizaci Keltů, nejstarších jménem známých obyvatel Čech, jiným způsobem. • Návštěvníci si nejen prohlédnou archeologické nálezy z 6.-1.století před naším letopočtem, dozvědí se více ze života našich předků, ale také se mohou obléknout do oděvu Keltů nebo si vyzkoušet kopí a štít.

  16. OBRAZOVÁ GALERIE • Galerie se nachází na chodbě muzea a pochází z majetku rodiny Thun-Hohensteinů. Jsou tu zobrazeni někteří majitelé zámku a panství: Bedřich a Jindřich, purkrabí z Donína; císař Rudolf II. Habsburský; Jan z Werthu, jeho dcera a zeť; hrabě Leopold Thun-Hohenstein a jeho manželka Alžběta a další. • Galerie je doplněna soškami z různých domů Benátek a truhlami ze sbírek muzea. • Zámek ze „sirek“ je dílem benáteckého rodáka Eduarda Bárta. Použil na něj 70.000 ks zápalek a stavěl ho 5 let.

  17. SÍŇ BRATŘÍ BENDŮ • V době, kdy panství Benátky vlastnil Ignác z Klenové, milovník hudby a umění, žili v Benátkách i později slavní Bendové. Ignác z Klenové jim umožnil dosáhnout výrazných hudebních úspěchů zejména na pruské půdě. • František Benda (1709-1786) již v mládí vynikal výborným hlasem a pilně cvičil na housle. Přijal místo v královském orchestru v Berlíně a působil ve dvorní kapele krále Bedřicha II. Proslavil se také skladatelskou činností. • Jiří Antonín Benda (1722-1795) se po přestěhování do Pruska stal členem královské kapely v Berlíně, pak zastával místo kapelníka ve vévodově orchestru v Gotě. Jeho význam spočívá také ve skladatelské činnosti (melodram, symfonie, komorní i koncertní skladby).

  18. SÍŇ BEDŘICHA SMETANY • Hudební tradice města je spojena se jménem slavného skladatele Bedřicha Smetany. Na zámku v Benátkách působil v letech 1844-47 jako mladý učitel hudby v rodině hraběte Thun-Hohensteina. • V síni věnované jeho památce se dozvíte o hudebních začátcích našeho slavného skladatele, nachází se zde i dobový nábytek, na klavír hrál Smetana osobně. • V expozici je umístěna jeho sádrová busta, kterou zhotovil akademický sochař Strachovský v roce 1881.

  19. MUZEUM BENÁTKYzámek 49294 71 Benátky n.J.Itel: 326 316 682e-mail: info@muzeumbenatky.czweb: www.muzeumbenatky.czOTEVŘENO: KVĚTEN - ZÁŘÍúterý-neděle 9.oo-12.oo a 13.oo-17.oo OTEVŘENO: ŘÍJEN úterý-neděle 9.oo-12.oo a 13.oo-16.oo mimořádné akce, výstavy, koncerty, přednášky, všechny akce dle plakátů a webových stránkách

More Related