1 / 17

SOP a SDP

SOP a SDP. SOP. Společná obchodní politika je jedním z hlavních pilířů, na němž jsou postaveny obchodní vztahy Evropské unie se světem.

micah
Download Presentation

SOP a SDP

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. SOP a SDP

  2. SOP • Společná obchodní politika je jedním z hlavních pilířů, na němž jsou postaveny obchodní vztahy Evropské unie se světem. • Hlavním cílem této politiky je otevření světových trhů pomocí progresivního zrušení omezení v mezinárodním obchodu, snižování celních bariér a prosazování vícestranných obchodních pravidel. • Společná obchodní politika má nadnárodní charakter, patří ke společně prováděným politikám vůči třetím zemím a pokrývá tak všechny důležité aspekty obchodu se zbožím a službami.

  3. SOP • Během 60. let docházelo k odstraňování a zákazu obnovení dovozních a vývozních cel (1968) a k množstevnímu omezení dovozu a vývozu (1969). • Postupným odstraňováním věcných, technických a fiskálních překážek volného pohybu byl ustaven  k 1. 1. 1993 jednotný vnitřní trh. • Vznikl prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu.

  4. SOP • Všech 27 členů Evropské unie nyní vytváří největší obchodní blok na světě, který pokrývá téměř 1/5 veškerého světového obchodu. • Během posledních let se obchodní politika soustředí především na vytváření a zavádění vícestranných obchodních pravidel. To se liší od počátků společné obchodní politiky, kdy se Společenství soustředilo zejména na liberalizaci světového obchodu.

  5. Oblasti realizace SOP • Římská smlouva uvádí pět oblastí, v nichž členské země postupují společně: • Společné zásady pokud jde o úpravy celních sazeb • Uzavírání celních a obchodních dohod • Sjednocování liberalizačních dohod • Vývozní politika • Obchodní obranná opatření v případě dumpingu a subvencování exportu

  6. Zásady SOP • Společná obchodní politika vychází z principu celní unie, na základě které EU ve vztahu ke třetím zemím tvoří jednotné celní území EU a v oblasti obchodu se třetími zeměmi uplatňuje jednotný postoj. Na základě těchto principů se řídí výše celních tarifů, regulace obchodu prostřednictvím obchodně-politických nástrojů či sjednávání smluv. Článek 133 Smlouvy o založení Evropského společenství se zmiňuje i o jednotných zásadách společné obchodní politiky. • 1. Společný celní sazebník pro dovozy z třetích zemí závazný pro všechny členské státy. Jakákoli úprava celních sazeb přestává být záležitostí členských států a je prováděna společným rozhodnutím závazným pro všechny členské státy. • 2. Uzavírání dohod o obchodní a hospodářské spolupráci, jež provádí Evropská komise vstupující jménem všech členských států, přirozeně z pověření Rady. Tyto dohody velice často obsahují obchodní preference (obchodní zvýhodnění), jež je poskytováno určitým zemím nebo jejich seskupením. Obsah těchto dohod zavazuje všechny členské státy. • 3. Sjednocování liberalizačních opatření • 4. Vývozní politika - systém podpor vývozu do třetích zemí • 5. Ochranná opatření (protidumpingová) prováděná v souladu se zásadami GATT/WTO proti zemím a vývozcům, kteří se dopouštějí v obchodě nečestných praktik.

  7. Nástroje SOP • Společná obchodní politika disponuje čtyřmi nástroji: • Cla • Kvóty • Dobrovolná exportní omezení (Voluntary Export Restriction, VER) • Antidumpingová opatření • Mezi další  obchodně politické nástroje patří: • obchodní sankce z politických nebo bezpečnostních důvodů (embargo nebo bojkot) • pravidla o původu zboží • ochranná opatření (safeguard measures) v případě, že prudce roste dovoz určitých výrobků do Unie; dovozce pak musí žádat o vydání licence, která umožňuje podrobně sledovat vývoj dovozu

  8. ČR v SOP EU • Změny pro ČR vyplývající ze vstupu do Evropské unie: • Úplné otevření unijního trhu zvětšeného o území nově přistupujících zemí. • Vyšší nároky na etiku podnikání, na plnění technických předpisů, norem vč. dodržování ekologických standardů, přísnější předpisy na ochranu spotřebitele, pracovně právní předpisy atd. • Stabilizované podnikatelské prostředí s jasnými pravidly hospodářské soutěže,  zvýšení právní ochrany podnikání, snadnější přístup ke kapitálu a k veřejným zakázkám. • Účast na společných programech EU, možnost využívat strukturální fondy. •  Zapojení se do protidampingové politiky.

  9. ČR v SOP EU • Zapojení do společné obchodní politiky mělo pro ČR tyto důsledky: • Došlo k přenesení části zákonodárné iniciativy vlády na Evropskou komisi a zákonodárné rozhodovací pravomoci z parlamentu na Radu EU a Evropský parlament. •  Převzetí a provádění komunitárních obchodně politických právních předpisů a ukončení platnosti všech relevantních národních právních předpisů. • Přistoupení k mezinárodním smlouvám uzavřeným EU třetími zeměmi a ukončení aplikace smluv s EU a jakýchkoli dalších mezinárodních smluv s třetími státy, které nejsou kompatibilní s členstvím v EU.

  10. ČR v SOP EU • Zásadní změny při dovozu ČR ze třetích zemí •  Uplatnění unijních a zrušení českých smluvních a preferenčních dovozních celních sazeb. • Uplatňování unijních a zrušení českých opatření na ochranu trhu vůči třetím zemím a bezpečnostních opatření. • Zrušení opatření EU na ochranu trhu proti ČR a přistupujícím státům a naopak zrušení opatření na ochranu trhu mezi přistupujícími státy. • Uplatňování unijních a zrušení českých obchodně politických ustanovení mezinárodních dohod. • Uplatňování unijních a zrušení českých autonomních opatření pro třetí země.

  11. ČR v SOP EU • Zásadní změny při vývozu ČR do třetích zemí • Zatížení smluvními a preferenčními dovozními celními sazbami třetí země platnými pro EU. • Zatížení ochrannými, antidumpingovými a vyrovnávacími opatřeními přijatými třetími zeměmi vůči EU jako celku (ne proti jednotlivým zemím EU). • Opatření třetích zemí na ochranu trhu namířená proti dovozům z ČR zůstávají v platnosti. • Uplatňování unijních a zrušení českých obchodně politických ustanovení mezinárodních dohod. • Zrušení jednostranných výhod pro ČR poskytovaných USA a Kanadou podle Všeobecného systému preferencí.

  12. SDP • Společná dopravní politika patří mezi ty politiky Evropské unie, které se staly součástí procesu evropské integrace v době založení EHS v roce 1957, a ustanovení o této politice Společenství proto můžeme najít už v Římské smlouvě. • Dlouhodobě Evropská unie usiluje prostřednictvím Společné dopravní politiky o liberalizaci podnikání v dopravě, tedy dosažení stavu, kdy firma z kteréhokoli členského státu může za v podstatě stejných podmínek nabízet přepravu kdekoli na území EU. Současně s tím stanovuje požadavky na bezpečnost dopravy, práva cestujících a pracovníků v dopravě apod.

  13. SDP • Cíle společné dopravní politiky vytečené Římskými smlouvami se až do doby podpisu Jednotného evropského aktu (1958 - 1986) nedařilo příliš úspěšně naplňovat. Na začátku evropské integrace státy omezovaly přístup na dopravní trh například prostřednictvím předpisů o kapacitě nabídek či výsostným určováním cen a dopravních podmínek. • Na pomalý postup v rámci společné dopravní politiky upozornil v roce 1983 i Evropský parlament, když podal u Evropského soudního dvora žalobu na Radu ministrů za to, že neplní ustanovení Římské smlouvy ohledně dopravy. V roce 1985 pak dal Soudní dvůr parlamentu za pravdu a žádal Radu, aby proces harmonizace dopravy urychlila.

  14. SDP • Situace v oblasti společné dopravní politiky se začala měnit v druhé polovině osmdesátých let především v souvislosti s postupným přechodem na jednotný vnitřní trh, kterého mělo být podle Jednotného evropského aktu dosaženo do roku 1993. • Velký význam pro další směřování Společné dopravní politiky mělo též odbourání omezení k poskytování licencí na dopravní služby, stejně tak jako povolení volného pohybu osob všech kategorií či otevření státních zakázek subjektům z jiných členských států.

  15. SDP • Pokud jde o námořní dopravu, která zajišťuje 85% zahraničního obchodu Unie, došlo k zavedení volné soutěže, byly odstraněny bariéry způsobené dopravními tarify a obor byl otevřen pro všechny potenciální dopravce. Podobná liberalizace byla provedena i v případě leteckého odvětví. Výsledkem pak bylo mimo jiné rozšíření rozsahu a kvality poskytovaných služeb, otevření nových spojů a s tím související lepší propojení různých částí Unie či snížení cen letenek.

  16. SDP • Nynější program dopravního rozvoje, který je stanoven tzv. Bílou knihou  z roku 2001 stojí na třech prioritách: • Převést z ekologických důvodů část přepravovaného zboží na železnici, námořní a říční dopravu. • Posílit propojenost národních dopravních systémů v Evropě například tak, aby mohly vlaky bez problémů jezdit po kolejích v různých zemích. • Usnadnit propojení mezinárodní dopravy pomocí technologických inovací.

  17. Zdroje • www.euroskop.cz • www.businessinfo.cz

More Related