Sociální zabezpečení pracovníků v EU

1. Sociální zabezpečení pracovníků v EU Jana Odehnalová FPR ZČU Plzeň 07/05/2014 AKTIVITA JE SPOLUFINANCOVÁNA EU JAKO PROJEKT č. COMM/PRG/008-1 V RÁMCI „AKCE NA PODPORU INFORMOVANOSTI A DISKUSE O EVROPSKÉM ROKU OBČANŮ 2013“ Tato prezentace vyjadřuje pouze názory autora a Komise neodpovídá za použití informací, jež tato prezentace obsahuje

2. Zaměstnání a sociální zabezpečení • koordinace systémů sociálního zabezpečení • koordinační úpravy se týkají: • dávek v nemoci, • mateřství, • invaliditě, • stáří, • při pracovním úrazu, • nemoci z povolání, • smrti, • v nezaměstnanosti • a rodinných dávek Tato prezentace vyjadřuje pouze názory autora a Komise neodpovídá za použití informací, jež tato prezentace obsahuje

3. Země pojištění • ve které zemi jsem sociálně pojištěn? • – sociálně pojištěni jste v zemi, ve které pracujete (zásada) • výjimky: vyslaní pracovníci, námořníci úředníci a zaměstnanci velvyslanectví a konzulátů • zvláštní úprava – pro osoby obvykle zaměstnané ve více než jednom členském státě Tato prezentace vyjadřuje pouze názory autora a Komise neodpovídá za použití informací, jež tato prezentace obsahuje

4. Povinnost platit příspěvky, nároky na dávky a výpočet dávek se řídí zásadně právem členského státu, ve kterém je pracovník pojištěn. • Doby pojištění získané v jednom členském státě se v případě potřeby započítávají v ostatních členských státech. • Pravidla se vztahují i na státní příslušníky třetích zemí, pokud legálně žijí v členských státech EU a pokud se jich týká přeshraniční problematika (nevztahují se na Dánsko a Spojené království) Tato prezentace vyjadřuje pouze názory autora a Komise neodpovídá za použití informací, jež tato prezentace obsahuje

5. Která země vyplácí důchod? • nárok na důchod – tam, kde pracujete, min. rok, jinak se připočte doba pojištění (pokud pojištění trvá méně než rok) • každý členský stát vyplácí samostatně a to v zemi bydliště, a to v době, ve které vznikne nárok dle předpisů tohoto státu • důchod je vyplácen v zemi bydliště (výjimky: doplňkový příspěvek Národního fondu solidarity ve Francii, či starobní důchody nezávislé na příspěvcích v Irsku a Portugalsku – na ty má nárok pouze ten, kdo v dané zemi bydlí) Tato prezentace vyjadřuje pouze názory autora a Komise neodpovídá za použití informací, jež tato prezentace obsahuje

6. Důchod příklad • Pan Jaroslav, bydlí v ČR a zde také pracuje. V září 2012 – prosinec 2013 (16 měsíců) však pracoval i pobýval v Německu a v létě 2014 (červen – září) pobýval i pracoval v Itálii. Dne 12. ledna 2015 mu vznikne nárok na důchod dle německých předpisů, 18. května 2015 i dle českých předpisů. Jaké dávky a odkud bude pan Jaroslav pobírat? • Bude pobírat důchod z Německa od ledna 2015 a z ČR od 18. května. Podle Italských předpisů mu nárok nevznikne, neboť nesplnil potřebnou dobu pojištění, takže se doba pojištění připočte k době pojištění v ČR, pokud to bude třeba (protože tam byl naposledy zaměstnán delší dobu) Tato prezentace vyjadřuje pouze názory autora a Komise neodpovídá za použití informací, jež tato prezentace obsahuje

7. nárok na invalidní důchod • Každá země posuzuje samostatně vznik nároku na invalidní důchod • Není povinnost vzájemného uznávání stupně invalidity • Tentýž člověk může brát v jedné zemi invalidní důchod a v druhé zemi pracovat Tato prezentace vyjadřuje pouze názory autora a Komise neodpovídá za použití informací, jež tato prezentace obsahuje

8. Podpora v nezaměstnanosti • nárok vznikne vůči státu, kde byl zaměstnanec naposledy zaměstnán a řídí se vnitrostátním právem • je třeba splnit vnitrostátní podmínky toho konkrétního členského státu, ale je možné započítat doby pojištění i z jiného státu, • Příklad: • Český pracovník pracoval 5 měsíců v ČR a dále 8 měsíců v Německu. Bude mít nárok na dávky v nezaměstnanosti, pokud dle německého práva vznikne nárok na dávky po odpracování 12 měsíců? • - ano, je možné započítat dobu pojištění z ČR Tato prezentace vyjadřuje pouze názory autora a Komise neodpovídá za použití informací, jež tato prezentace obsahuje

9. Pendlující pracovníci • výjimka je u tzv. pendlerů– příhraničních pracovníků, kteří za prací dojíždějí • dostává dávky ze země bydliště • Příklad: Pan Emil dlouhodobě bydlí v Železné Rudě a denně dojíždí za prací do blízkého Německa, kde mu vznikne nárok na podporu v případě ztráty zaměstnání? (V ČR) • dávky je možné si nechat vyplácet v jiném členském státu, pokud se tam přihlásíte na tamější úřad práce (je třeba vyplnit příslušné formuláře). Max 3 měsíce, ale tato doba může být o další 3 měsíce prodloužena Tato prezentace vyjadřuje pouze názory autora a Komise neodpovídá za použití informací, jež tato prezentace obsahuje

10. Rodinné dávky • v členských státech výrazné rozdíly ohledně předpokladů nároku a výše rodinných dávek • pokud bydlí rodinní příslušníci tam, kde zaměstnanec (nebo OSVČ) – vyplácí dávky tato země ve stejném rozsahu a výši jako u příslušníků tohoto státu. • pokud rodinní příslušníci bydlí v jiné zemi, přednostně je nutno uplatnit dávky z té země, ve které vznikne nárok z titulu zaměstnání jednoho z rodičů. Tato prezentace vyjadřuje pouze názory autora a Komise neodpovídá za použití informací, jež tato prezentace obsahuje

11. pokud vznikne nárok ve více zemích, „nationalauthorities“ (příslušné úřady) rozhodnou, kdo má primární odpovědnost za výplatu dávek podle stanovených pravidel (pravidla pro určení priority – „priority rules“) • 1) kde je zaměstnán • 2) kde bydlí dítě • 3) doba pojištění • Rodiče si tedy nemohou sami vybrat • V druhé zemi vznikne nárok na vyplacení rozdílu, pokud je v druhé zemi dávka výhodnější Tato prezentace vyjadřuje pouze názory autora a Komise neodpovídá za použití informací, jež tato prezentace obsahuje

12. Příklady • 1) Matka s dítětem bydlí v ČR, otec pracuje v Německu. Z které země bude rodina pobírat rodinné dávky? • Podle pravidel má přednost země, kde je rodič zaměstnán, tedy Německo. • 2) Z které země budou pobírat dávky, pokud by měla nárok i matka z titulu svého zaměstnání (tedy oba rodiče by měli nárok na dávku z titulu svého zaměstnání)? • Přednost má země, kde dítě žije – ČR (pokud by však v Německu byla dávka výhodnější, vznikne nárok na doplacení rozdílu z Německa) Tato prezentace vyjadřuje pouze názory autora a Komise neodpovídá za použití informací, jež tato prezentace obsahuje

13. Děkuji Vám za pozornost AKTIVITA JE SPOLUFINANCOVÁNA EU JAKO PROJEKT č. COMM/PRG/008-1 V RÁMCI „AKCE NA PODPORU INFORMOVANOSTI A DISKUSE O EVROPSKÉM ROKU OBČANŮ 2013“ Tato prezentace vyjadřuje pouze názory autora a Komise neodpovídá za použití informací, jež tato prezentace obsahuje