1 / 39

Výživa akvarijních ryb v intenzivní akvakultuře krmení představuje 65 - 70 % nákladů

Výživa akvarijních ryb v intenzivní akvakultuře krmení představuje 65 - 70 % nákladů - řídí se intenzitou metabolismu a ovlivňuje růst ryb intenzita metabolismu ryb je ovlivněna teplotou vody věkem ryb (nejvyšší u plůdku) - intenzitou pohybu - intenzitou příjmu potravy

lysa
Download Presentation

Výživa akvarijních ryb v intenzivní akvakultuře krmení představuje 65 - 70 % nákladů

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Výživa akvarijních ryb • v intenzivní akvakultuře krmení představuje 65 - 70 % nákladů • - řídí se intenzitou metabolismu a ovlivňuje růst ryb • intenzita metabolismu ryb je ovlivněna • teplotou vody • věkem ryb (nejvyšší u plůdku) • - intenzitou pohybu • - intenzitou příjmu potravy • - intenzita světla (tropické x studenomilné r.) • - vnějšími podmínkami prostředí - O2, pH, CO2

  2. 3 úrovně metabolismu • základní(bazální) • zajišťuje pouze zachování nejdůležitějších tělesných funkcí • nejnižší úroveň metabolismu • rutinní • aktivita ryb za normálních podmínek bez krmení, bez výtěrové aktivity, bez stresů • aktivní • vyšší úroveň metabolismu • u ryb vytírajících se, přijímajících a trávících krmivo • SDA- specific dymanic activity - zvýšená spotřeba O2 způsobená vyšší pohybovou aktivitou, příjmem a trávením potravy.

  3. Krmná dávka - množství krmiva předkládané (nabízené) dané jednotce ryb (ks, kg) - je-li vyšší než je potřeba na zachování bazálního metabolismu - způsobuje růst. - KD u dospělých ryb 1-2 % z hmotnosti ryb - KD u váčkového plůdku 30 - 40 % a s věkem se snižuje - dravé ryby dokonale vyvinuté trávicí ústrojí, přijímají potravu v delších intervalech - ryby s malým žaludkem (halančíci) přijímají potravu několikrát denně - ryby bez žaludku (kaprovité) přijímají potravu nepřetržitě

  4. Bílkoviny - potřeba bílkoviny závisí na: biologické hodnotě B teplotě vody věku ryb - doporučený obsah v krmivu: 30 - 35 % dospělé akvarijní ryby 55 - 65 % plůdek akvarijních ryb - jsou tvořeny z aminokyselin • některé aminokyseliny neesenciální - ryby jsou schopné si je vytvořit z jiných • esenciální aminokyseliny - musí být přijímány v potravě (ryba není schopná syntézy) • 10 esenciálních aminokyselin pro ryby: arginin, histidin, isoleucin, leucin, lysin, methyonin, fenylalanin, threonin, tryptofan a valin. • -nejdůležitější esenciální aminokyseliny, které bývají často v nedostatku - Methionin a Cystin

  5. Tuky • nejvýznamnější frakcí lipidů jsou triacylglyceroly (70 - 95 %) • doporučený obsah v krmivu pro dospělé akvarijní ryby: 8-11% pro plůdek akv. ryb: 12 - 20 % • nejúčinnější a nejlevnější zdroj energie • trávením tuků se uvolní 2x více energie než u trávení bílkovin • přijaté tuky z krmiva: zdroj energie • ukládání ve svalovině ukládání v podobě tukových zásob • ryba přijímá delší dobu více krmiva než potřebuje pro svůj záchovný a rutinní metabolismus - začne energii ukládat v podobě tuků (nejúčinnější zásobárna energie) • - energie se do tuků ukládá i z nadbytečně přijatých bílkovin a sacharidů.

  6. Bílkoviny - pro syntézu tělních proteinů (pro růst ryb) je důležité, aby byly přijímány všechny esenciální aminokyseliny - tzv. optimální profil aminokyselin v krmivu - při nedostatku 1 aminokyseliny se aminokyselina stává limitujícím faktorem růstu je zastavena syntézy tělních proteinů

  7. Sacharidy • - označované jako BNVL složka v krmivu • - doporučený obsah v krmivu: 25 - 30 % • - kaprovití, labyrintkovití - vyšší využití sacharidů • - využitelnost sacharidů ovlivňuje struktura sacharidů (jednoduší cukry vyšší stravitelnost. • - při přípravě krmiv se využívá hydrotermická úprava sacharidů zvyšuje se stravitelnost sacharidů v krmivu působením teploty, vlhkosti a tlaku. • - optimální poměr bílkoviny: sacharidy - dravé ryby 1:0,5 - všežravé ryby 1:1-12

  8. Hrubá vláknina - komplex sloučenin, které většina ryby nejsou schopné strávit - hrubou vlákninu naopak vyžadují ryby rostlinožravé nebo plodožravé (krunýřovci, rostlinožravá tetra, plodožravá piraňa) Energie - brutto (celková) energie obsažená v krmivu (zjištěná kalometricky) - stravitelná energie - využitelná energie rybou - SE = BE - E výklů - metabolizovaná energie - ME = SE - E odpadních produktů (NH4) - hodnoty SE a ME se příliš neliší ztráta E v podobě odpadních produktů není oproti ostatním obratlovcům velká. - E nebílkovinná (tuky a sacharidy) by měla tvořit více jak 50 %

  9. Specificky účinné látky Minerální látky (především Ca a P): - aktivují enzymy - ovlivňují CNS a tvorbu krevního barviva - získávají je potravou nebo difúzí epitelem (Ca) - fosfor: 0,6 - 1% v KD Antioxidační látky - využívané pro stabilitu krmiv (tuků) - ethoxyquin - antioxidant, stabilizátor kvality tuku v krmivech - astaxanin - karotenoid, tetraterpenoid (C40H56O4), vyskytuje se jako přírodní barvivo – antioxidant, důležitý pro vybarvení ryb Vitamíny: - mají vliv na průběh metabolismu - nedostatek - snížený příjem potravy, růstová deprese, fyziologické poruchy, zdravotní problémy, snížená odolnost

  10. Vitamíny: • - A - ovlivňuje růst, zdravotní stav kůže a zraku • - nedostatek: špatný růst, krváceniny v ledvinách, vypoulenéoči • - B - ovlivňuje funkci CNS • - B12 - vliv na syntézu aminokyselin a bílkovin • - nedostatek: anémie, snížená hladina hemoglobinu v krvi • - B1 - nedostatek: nechutenství, špatný růst, ztráta rovnováhy (točivé pohyby), překrvení ploutví a kůže • - B2 - nedostatek: zákal oční rohovky, krvácivost ploutví a kůže, tmavé zbarvení těla, nechutenství • - B6 - nedostatek: nervové onemocnění, vodnatelnost břišní dutiny, zrychlené dýchání • - kys. pantotenová - nedostatek: nekrózy, kožní krvácení, apatie, nechutenství

  11. Vitamíny - biotin (vit. H) – roz. ve vodě, součástí komplexu B vitamínů, synergické působení s A, B2, B6 a B3, nedostatek: nechutenství, špatný růst, abnormální zbarvení, svalová atrofie, kožní změny - cholin (součást komplexu B) – roz. ve vodě a alkoholu, možnost ho vytvářet z methyoninu, prevence před ukládáním T v játrech, důležitá stavební a energ. funkce v org., nedostatek: narušení metabolismu, hromadění tuku v orgánech, zvětšení jater, překrvení střev a ledvin - niacin, vit. B3 - nedostatek: krvácivé změny v kůži, vodnatelnost břišní dutiny, anemie -C - chrání v těle řadu látek před nadměrnou oxidací, zvyšuje obranyschopnost organismu, ovlivňuje vstřebávání Fe střevní sliznicí a procesy tkáňového dýchání, některé druhy ho nejsou schopné syntetizovat: pstruh duhový - D - vliv na správný růst kostí, reguluje vstřebávání látek ve střevech, nedostatek: nebyl u ryb zjištěn

  12. Vitamíny - E- ovlivňuje plodnost ryb - nedostatek: anemie, vodnatelnost břišní dutiny, nechutenství, snížená plodnost - K- ovlivňuje srážlivost krve - nedostatek: krvácení do očí

  13. Trávení potravy - intenzivně probíhá ve střevech ryb - podílí se enzymy hepatopankreatu - ovlivněno: - O2 (kaprovité, labyrintky - 45%)(cichlidy, tetry - 70%) - kvalitou vody (vyšší obsah NH3 snižuje trávení) - teplotou vody - množství potravy (vyšší přísun potravy horší trávení) - kvalita potravy (ovlivňuje střevní motoriku a enzymatickou činnost) - poměr sušiny a vody v potravě (vyšší obsah sušiny zvyšuje intenzitu trávení)

  14. Trávení bílkovin • - bílkoviny jsou přeměňovány na aminokyseliny pomocí enzymů pankreatického původu (trypsiny, chymotripsiny, karboxypeptidázy a elastázy) • - dravé druhy (cichlidy) - potrava bohatá na kolagen - velký význam kolagenáza • - mají žaludek - uplatnění pepsinu • - aktivita proteolytických enzymů vyšší u karnivorních druhů ryb, potom u omnivorních a poté u herbivorních druhů. • - intenzivně probíhá v předních 40 - 50 % délky střeva ryb • - trávení bílkovin pomocí enzymů ryby • - doplňující význam enzymy přijaté ze živé potravy - získané enzymy, • - u larev - získané enzymy mají velký význam - nastartování správné a efektivní funkce tráv. soustavy (většina ryb – potřeba na začátku exogenní výživy přijímat živou potr.

  15. Trávení bílkovin • některé makromolekuly proteinů jsou v zadní části střeva absorbovány v neporušeném stavu pinocytózou • pinocytóza je důležitá po hladovění, kdy je nízká sekrece trávících enzymů • koeficient stravitelnosti proteinů je 80 - 95 % • - aminokyseliny jsou ve střevě vstřebávány do krve a krví se dostávají do jater.

  16. Trávení tuků - hydrolýzou pomocí lipázy (z pankreatu) - nejintenzivněji probíhá při pH 8,4 - 8,7, v přední části střeva - rychleji se hydrolyzují krátké mastné kyseliny - koeficient stravitelnosti tuků 90 % - stravitelnost klesá se stoupajícím bodem tání tuků (čím delší a nenasycenější mastné kyseliny, tím nižší stravitelnost) - tuky jsou hydrolyzovány na glycerol - k absorbci glycerolu dochází v přední části střeva - glycerol jde do krve a dočasně se ukládá v játrech, následuje ukládání v podobě zásobního tuku a nebo je spálen na energii.

  17. Trávení sacharidů - ryby tráví sacharidy hůře než jiní obratlovci - pomalejší absorbce glukózy než u savců - glukóza a laktóza preferované sacharidy - fruktóza a pentóza absorbovány pomaleji - amylolitické enzymy produkovány pankreatem (nejvýznamnější amyláza) - u rostlinožravých ryb významná maltáza - halančíci mají schopnost trávit chitin - ryby nejsou schopny trávit celulózu - pro celulolytické mikroorganismy ryby nemají dostatečně prostorný zažívací trakat a vhodné teplotní podmínky - intenzivní absorbce sacharidů v zadní třetině střeva - stravitelnost sacharidů u ryb: pro nativní škrob 40% pro glukózu 99% -

  18. Potravní chování ryb • dělí se na dvě fáze: • 1/ excitační • - ryba vyhledává potravu, lokalizuje ji a identifikuje na základě získaných nebo paměťových vjemů (pozitivních nebo negativních) • ryba hýbá ploutvemi, rychle pohybuje skřelemi a vousky • 2/ fáze příjmu potravy • - ryba potravu uchopí, nasaje do ústní dutiny, ochutná a následně přijme nebo vyvrhne

  19. Potravní specializace ryb - z hlediska nároků na potravu se ryby dělí na: 1/ všežravé ryby: - omnivorní - živí se rostlinnou i živočišnou potravou - široké potravní spektrum: umělá, mražená i sušená potrava -parmičky, tetry, živorodky, labyrintky - ojedinělá skladba potravy: kaložrouti rodu Scatophagus – konzumují kromě jiné potravy i detrit, trus a výkaly jiných ryb

  20. 2/ býložravé, plodožravé ryby: • - herbivorní • - specializace na rostlinnou potravu • - filtrace fytoplanktonu (tolstolobik), žraní řas a částí rostlin (tetra rostlinožravá) nebo plodů (tetra plodožravá) • 3/ dravé ryby: • - piscivorní • - vyložení dravci: jihoamerické pirani rodu Pygocentrus, živorodka štikovitá, cichlidy • - akvarijní rybky vyžadující živé ryby: - ostnáč jednovousý • 4/ druhy karnivorní: • - ryby živící se masem jiných živočichů - masožravci • a/ živíse bentosem • parmička černá, červenoplotvá, červenoocasá • b/živí se zooplanktonem • - jihoamerické tetry

  21. c/ živí se hmyzem • Halančíci • d/ živí se plži • péřovci, pestřenec tečkovaný • f/ živí se živými rybami - piscivorní • živorodka štikovitá, cichlidy, prani • g/ živí se mrtvými rybami • - pestřenec Neolamprologus callipterus • 4/ ryby živící se i šupiny • - cichlida rodu Plecotus - jezero Tanganika • - piraňa bradatá (Catoprion mento)

  22. 5/ ryby čističi • - zvláštní případ symbiózy • - kněžík modroskvrnný • - parmička čtyřpruhá (Barbus tetrazona) • - čichavec šedý (Trichogaster trichopterus) • ryby, které se chtějí čistit zaujímají charakteristické polohy (zvedají skřele nebo na sebe jinak upoutávají pozornost) • zajímavý způsob lovu potravy: • stříkoun lapavý (Toxotes jaculatrix)- dokáže vystříknout tenký proud vody a jím srazí nad vodou sedící hmyz

  23. Dělení ryb podle způsobu registrace potravy: 1/ ryby orientující se zrakem: - štika obecná (Esox lucius) - živorodka štikovitá (Belonesox belizanus) 2/ ryby orientující se čichem: - úhoř říční (Angiilla anguilla) - hrotočelci čeledi Mastacembelidae - krunýřovci, sumečci 3/ ryby představující smíšený typ: - okoun říční (Perca fluviatilis) - kančíci

  24. Kanibalismus: • - je znám u 36 čeledí ryb • - postihuje: jikry, larvy, juvenilní i adultní stádia • z hlediska vztahu dravce a kořisti dělíme kanibalismus na: • a/ filiální kanibalismus: potomstvo je požíráno rodiči • b/ sourozenecký kanibalismus (štika, živorodka štikovitá) • c/ nepříbuzenský kanibalismus • d/ kanibalismus intrakohortní: požírají se ryby stejného stáří • e/ kanibalismus interkohorní: starší jedinci požírají mladší

  25. Druhy krmiv • 1/ živá krmiva •  a/ pro rybí plůdek • nálevníci (např.Paramecium) • krásnoočka (Euglena sp.) • - vířníci (Rotatoria) • - buchnky – naupliová stádia (především Cyclops) • - perloočky – (především rod Daphnia) • žábronožka solná – naupliová stádia (Artemia salina) • - sladkovodní žábronožky (Streptocephalus)

  26. mikry- háďátka druhu Anguillula rediviva • - k chovu se používají plastové nádoby, substrát: ovesné vločky s vodou nebo chlebové těsto • - trepky- lze chovat v zavařovací sklenici s odstátou vodovodní vodou, do které se vloží kousky kedlubny nebo brukve řepky • - kultura se naočkuje živou násadou trepek • - chov se udržuje při teplotě 20 – 23 0C (chránit před sluncem) • - krásnoočka- lze chovat v zavařovací sklenici sodstátou vodou, postaví se na světlé místo (ne na příméslunce) a přidá se do ní kultura krásnooček (získají se z kaluží nebo malých rybníčků)

  27. b/ pro odrostlejší a dospělé ryby: • - perloočky čili hrotnatky (Cladocera) zejména rodu Daphnia, Monia x Bosmina – nejsou vhodné (ryby se jimi dusí) • - výskyt hlavně koncem jara a počátkem léta • - buchanky (Copepoda, Cyclopoida) • - výskyt hlavně koncem léta , na podzim i v zimě • - lze je uměle chovat v planktonovém bazénu • - nitěnky (Tubificidae) - nejpopulárnější krmivo • - shlukují se v bahnitých nánosech pod jatkami, mlékárnami • žížalice (Lumbriculidae) – nejhojnější :žížalice pestrá (Lumbriculus variegatus) • - roupice - dosahuje délky 2 –3 cm • - „grindal“ – rychle se množící malé roupice Enchytraeus buchholzi

  28. - žížaly (Lumbricidae)- lze je získat v přírodě nebo udržovat doma - chovají se v bedničce s vrstvou hlíny a listím (vlhko) - krmí se odpadky z mrkve, kapusty, zelí, květáku…) - komáři (Culicidae) – larvy či kukly - larvy najdeme ve stojatých vodách, loužích, jímkách na dešťovou vodu (visí na hladině) - lze je chovat po nachytání v kádi na zahradě - pakomáři (Chironomidae) – nazývají se „patentky“ - uchovávání: na dně nádobky, kterou dáme do chladnaa každodenně je kropíme - „koretry“- larva komára rodu Chaoborus - sklovitě průsvitná barva (15 mm dlouhé) - výskyt: méně zarostlé tůně a rybníky - larva je dravá

  29. - smýkaný živý hmyz – šváby, cvrčci • - lze chovat ve skleněných nebo plastových terárií (substrát: rašelina, noviny, papírové proložky od vajec) • - krmí se jablkem, banány a dalším ovocem • - banánové mušky (Drosophila melanogaster)- k chovu se používají uzavíratelné baňky • - živná kaše: 100g mouky, 90 g cukrového sirupu, 8 – 10 g agaru, 600 ml vody • - teplota: 22 – 260C • - každý pár má 50 - 70 potomků • - samičky mají širší zadeček • - chvostoskoci (Collembola) - chytají se v hnijícím listí • - chovají se v nálevce nad níž se zavěsí žárovka • malé rybky – vyžadují je dravé druhy ryb: živorodka štikovitá - používají se paví očka • - blešivci (Gammarus sp.) – korýši dorůstající 15 mm

  30. 2/ zpracovaná živá krmiva a/ zmražená krmiva - rozšířený typ potravy - zmrazují se: nitěnky, buchanky, perloočky, pakomáří larvy - zmrazením se zabrání vlivu běžných bakterií a choroboplodných zárodků - potřebnou dávku krmiva vhodíme přímo do nádrže - u choulostivých ryb na teplotu zmrzlou potravu propereme nebo roztavíme

  31. b/ lyofilizovaná krmiva - používá se mrazová sublimace a nebo šetrné sušení (šetrná konzervace, při které dochází k minimální destrukci živin - při sušení teplota vody nepřesahuje 40°C - v potravě jsou zachovány vitamíny a aminokyseliny - upravují se: nitěnky, patentky, korýši - krmiva neobsahují konzervační činidla - při namočení krmivo nabírá odebranou vodu (cca do 2 minut) x pokud by k nabobtnání došlo až v trávicím ústrojí ryb, způsobilo by jim to trávicí potíže c/ sušená krmiva - nejméně vhodný způsob úpravy krmiva - při sušení a skladování dochází k oxidaci tuků, k destrukci vitamínů i bílkovin - nejčastěji se suší perloočky

  32. 3/ ostatní krmiva živočišného původu • - vařený slepičí žloutek: potěr - (v podobě „mlhy“ ze žloutku rozetřeného mezi prsty) • větší ryby – žloutek uvařený v podobě vločkového kapání • - hovězí maso nebo maso sladkovodních i mořských ryb (filé) – pro masožravé a všežravé ryby - nejčastěji se zmrazí a pak strouhá hovězí srdce   • 4/ umělá krmiva (vločková, granulovaná, tabletovaná) • zahraniční používaná krmiva: TetraMin, TetraPhyll, AniMin, Tetra Rubin, Tetra Guppy Food, SAK 50 E, Spirulins Plus, Total Tropical, Total Color, Total Color Marine,Nutrafin Max, Hikari • - pro barevné kapry a závojnatky: značka LON, firma Coopens (Karpico), krmiva Danafeed • - výhodné používat automatické dávkovače • - možno použít i kompletní směsi určené pro produkční akvakultury (pozor na obsah tuku!!!)

  33. Přirozená potrava akvarijních ryb • kaprivité ryby - omnivorní ryby, potrava smíšená bohatší na sacharidy • pancéřníčci, anténovci a sumci – potrava bohatá na bílkoviny nacházející se u dna (nitěnky a larvy pakomárů) • východoafrické cichlidy – živočišná potrava (větší plankton, jiné ryby, šupiny ryb) s menším podílem rostlinné potravy • cichlidy jihoamerické – potrava bohatá na živočišnou složku • halančíci – hlavní potravou hmyz • labyrintky – živočišná potrava s větším podílem rostlinné potravy

  34. Růst a věk ryb • nerovnoměrný růst v populaci je vyvolán dvěma základními faktory: • 1/ genetický faktor: růst jedince je v souladu se svými individuálními a druhovými dědičnými vlohami • 2/ ekologický faktor: - při odchovu většího množství potěru dochází k rozdělení potěru do 3 kategorií: • 1/ rychlý růst • 2/ střední růst • 3/ pomalý růst • s rozdílným růstem se zvyšuje mortalita (úmrtnost) - způsobená kanibalismem • proto je důležité potěr třídit podle velikosti • na růstu se podílí i hormonální vlivy (hormon tyroxin produkovaný štítnou žlázou stimuluje růst)

  35. Růst a věk ryb • rozměr nádrže ovlivňuje velikost, kterou mohou rybky dosáhnout (čím je velikost nádrže větší, rybky dosahují větších velikostí) • růst závisí na: teplotě vody • dostatku a kvalitě potravy • obsahu kyslíku ve vodě • množství metabolických zplodin • salinitě • Fenomén Rosy Lee: • - vyšší optimální tv – vyšší metabolismus ryb – vyšší růst – nižší věk ryb • nejrychleji rostoucí ryby dosáhují nejnižšíhověku a brzy hynou • - význam pro akvaristu: snažíme se chovat ryby spíše v nižších teplotách(v rámci rozpětí vhodných hodnot)

  36. Růst a věk ryb • Délka života: • - halančíci: několik týdnů až měsíců (v akv. několik let) • - tetry: 4 – 12 let • - parmičky: 5 – 19 let • - labyrintní ryby: 6 – 11 let • cichlidy: 5 – 17 let • sumci, pancéřníčci a krunýřovci: 5- 15 – 25 let • Pohlavní dospělost: • - halančíci dospívají během několika týdnů • - tetry, parmičky a labyrintky dospívají během několika měsíců • - cichlidy dospívají v prvním až druhém roce života

  37. Hodnocení růstu Přírůstek - hodnocení podle zvýšení délky a hmotnosti těla - absolutní skupinový - přírůstek všech ryb v dané skupině - absolutní kusový - přírůstek na 1 rybu - absolutní skupinový přírůstek = hmotnost ryb na konci období - hmotnost ryb na začátku období - relativní přírůstek = (absolutní přírůstek/ hmotnost na začátku období) * 100 Účinnost bílkovin (PER) – Protein Efficienty Ratio - vyjadřuje vztah mezi množstvím přijatých bílkovin a hmotnostním přírůstkem (PER se pohybuje od 4 - 8 g bílkovin na 10 g přírůstku ryb).

  38. Hodnocení růstu • SGR • - Specifická rychlost růstu (Specific growth rate) • - SGR = [(W2-W1)1/t-1]*100 (%.d-1) • FCR • - koeficient konverse krmiva (feed conversion ratio) • - kolik bylo vynaloženo krmiva na jednotku přírůstku • FCR = spotřeba krmiva/ přírůstek (g/g) • FCE • - efektivita konverse krmiva (feed conversion efficiency) • - kolik přiroste z 1 kg nebo g krmiva • - FCE = přírůstek / spotřeba krmiva (g/g)

  39. Hodnocení růstu Fultonův koeficient - koeficient vyživenosti podle Fultona - stanovuje výživný stav ryby v daném časovém okamžiku - může být hmotnostní nebo délkový - FC= (W/TL3)*100 Stravitelnost - stupeň využití přijaté potravy - stanovení: rozdíl mezi živinami v krmivu a exkrementech ryb.

More Related