1 / 8

Sociální patologie SCPT SCPA

Sociální patologie SCPT SCPA. 2. přednáška Základní terminologie Socializace Mravní vývoj Doc. PaedDr. Marie Kocurová, Ph.D. FPE ZČU v Plzni. Sociální patologie - základní terminologie. sociální normy : pravidla koexistence v jednom sociálním prostoru

lloyd
Download Presentation

Sociální patologie SCPT SCPA

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Sociální patologieSCPT SCPA 2. přednáška Základní terminologie Socializace Mravní vývoj Doc. PaedDr. Marie Kocurová, Ph.D. FPE ZČU v Plzni

  2. Sociální patologie - základní terminologie • sociální normy: pravidla koexistence v jednom sociálním prostoru • vycházejí z hodnot společnosti, upevňují její řád • vymezují to, co je ve společnosti: obvyklé,osvědčené, přípustné, správné, žádoucí • zvnitřňovány v procesu socializace • sociální deviace: porušování sociálních norem + - • poruchy chování: negativní odchylky v chování, poruchy socializace • sociálně patologické jevy: jevy závažně porušující soc. normy • delikvence • predelikvence • kriminalita

  3. Socializace • Socializace: komplexní proces postupného, celoživotního začleňování jedince do společnosti prostřednictvím sociální interakce a komunikace s druhými lidmi • předpokladem je sociabilita • těsná vazba mezi socializací a individualizací člověka • vytváří spojení mezi jednotlivými generacemi • pojem užívaný až od 30. let 20. století • různé základní koncepce (socializační paradigma): • Freud (užíval pojem „akulturace“): socializace chápána jako proces interakce mezi biologicky (pudy Erós a Thanatos) zakotveným individuem a kulturou společnosti, interakce probíhá pomocí symbolické komunikace, hlavně v primární skupině, problémy interakce přinášení neurózy, transfer obsahů pudových tendencí („id“) a kultury je zajišťován vrstvami osobnosti – „ego“ a „superego“, normální proces akulturace navozuje rovnováhu mezi pudy • Durkheim: socializace je procesem integrace jedince do nadindividuálního celku – kolektivního vědomí (mezigenerační přenos) • Mead: k socializaci dochází mechanismem přejímání rolí v průběhu ontogeneze, výsledkem interakcí je utváření vědomí vlastního já

  4. Mravní vývoj • několik základních východisek morálky: • model „dědičného hříchu“ – důležitost výchovné intervence • model „vnitřní čistoty dítěte“ – společenské vlivy dítě poškozují • model „tabula rasa“ – dítě není primárně ani dobré ani zlé • významné psychologické teorie: • Psychoanalytická teorie: vývoj zprostředkován identifikací s rodiči, vzniká superego, při porušení mravního kodexu je pociťována vina, problémy při nedostatečně nebo příliš vyvinutém superego • Teorie sociálního učení (Bandura): k mravnímu vývoji dochází prostřednictvím sociálního podmiňování (odměny a tresty) • Kognitivní teorie: psychologie morálky • Piaget: morálka vychází z respektu jedince k pravidlům • koncept heteronomní a autonomní morálky

  5. Kohlbergův model mravního vývoje • Kohlberg: morální dozrávání je vázáno na zrání psychické • 3 základní úrovně: prekonvenční, konvenční a postkonvenční • 6 stupňů • kritické výhrady: teorie nemá univerzální kulturní platnost, stádia nemusí probíhat za sebou, 5. a 6. stádium zřejmě splývají

  6. Rozhodněte zda následující výroky prezentují prekonvenční, konvenční nebo postkonvenční stádium mravního vývoje • Jan mohl krást, protože to dělal z lásky ke své ženě • Jan neměl krást, protože by se mohl dostat do vězení • Jan neměl krást, protože tím narušil řád společnosti • Jan mohl krást, protože je to v tomto případě společensky přijatelné a mravně oprávněné • Jan neměl krást, protože je to proti zákonům a přikázáním • Jan může krást, protože, kdyby mu žena umřela, nikdo by se o něj nestaral • Jan mohl krást, protože je povinností manžela udělat pro manželku všechno • Jan mohl krást, protože je velká pravděpodobnost, že nebude při krádeži přistižen • Jan mohl krást, protože lidský život stojí výše než materiální zájmy

  7. Konec druhé přednášky

More Related