sv tov obchodn organizace n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Světová obchodní organizace PowerPoint Presentation
Download Presentation
Světová obchodní organizace

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 30

Světová obchodní organizace - PowerPoint PPT Presentation


  • 84 Views
  • Uploaded on

Světová obchodní organizace. Mezinárodní organizace. Historie obchodu. 16. st. – počátky současného ekonomického systému Merkantilismus – ekonomické myšlení do průmyslové revoluce Spojený s protekcionismem a kolonialismem 18./19. st. – vliv myšlenek A. Smithe a D. Ricarda

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about 'Světová obchodní organizace' - lilac


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
sv tov obchodn organizace

Světová obchodní organizace

Mezinárodní organizace

historie obchodu
Historie obchodu
  • 16. st. – počátky současného ekonomického systému
    • Merkantilismus – ekonomické myšlení do průmyslové revoluce
    • Spojený s protekcionismem a kolonialismem
  • 18./19. st. – vliv myšlenek A. Smithe a D. Ricarda
    • Vzestup obchodníků jako nové společenské třídy
historie obchodu1
Historie obchodu
  • A. Smith: vláda by neměla zasahovat do obchodu (přístup laissez faire – neviditelná ruka trhu)
  • D. Ricardo: komparativní výhoda = světový trh (ne vlády) by měl určit, na co se mají státy specializovat.
  • Mezinárodní obchod rostl po r. 1846, kdy byly odvolány britské obilné zákony.
    • Došlo k jednostrannému snížení cel na zemědělské produkty
  • Průmyslová a technologická revoluce diverzifikovala produkty, se kterými se obchodovalo
historie obchodu2
Historie obchodu
  • Od 40. let se začínají uzavírat mnohostranné smlouvy mezi státy
    • Snižování cel, omezené používání kvót
    • Obsahují i doložku nejvyšších výhod
  • Od 80. let 19. století návrat protekcionismu
    • Německo zvyšuje celní tarify na mnoho dovážených produktů
    • V 90. letech se přidává Francie a také zvyšuje cla
    • Výjimkou např. Holandsko
historie obchodu3
Historie obchodu
  • Meziválečné období
    • Růst protekcionismu
    • Ochrana průmyslu a obchodu
  • Velká hospodářská krize → posílení protekcionismu
    • USA: Smoot-Hawley Act (1930) – zvýšení cel na více než 50 % u dovozu
    • Protekcionismus prohloubil krizi
  • Omezení mezinárodního obchodu → i během 2. světové války
brettonwoodsk syst m
Brettonwoodský systém
  • Během a po 2. světové válce snaha řešit problém protekcionismu a vytvořit liberální ekonomický řád (zájem USA a VB)
    • tzv. Atlantická charta (1941): USA a VB deklarují, že vytvoří systém, který by všem státům umožnil přístup ke světovému obchodu za rovnocenných podmínek.
    • USA prosazují, aby se po 2. světové válce odstranila diskriminační opatření v obchodu (cla, kvóty)
brettonwoodsk syst m1
Brettonwoodský systém
  • 1944: konference v Bretton Woods
    • Cíle:
      • obnova válkou zničeného hospodářství
      • podpora světového obchodu.
      • Snížení překážek světového obchodu
    • Rozvoj obchodu mezi státy může zabránit další válce
    • Do systému se mohly zapojit vítězné i poražené státy
brettonwoodsk syst m2
Brettonwoodský systém
  • Vlády se zavázaly k liberálním principům v mezinárodním obchodu.
  • Zároveň vzájemně uznaly, že mají své národní hospodářské zájmy a právo regulovat vlastní ekonomiku.
  • Zavazují se ale participovat na mezinárodních jednání a koordinovat své aktivity.
  • Tři pilíře:
    • Ekonomický rozvoj
    • Monetární stabilita
    • Obchod
brettonwoodsk syst m3
Brettonwoodský systém
  • Ekonomický rozvoj a monetární politika byly zakotveny ve Světové bance a MMF
  • Obchod měl být zakotven v Mezinárodní obchodní organizaci (ITO), o níž se vedla jednání. Jedno z nejdůležitějších se konalo v Ženevě v r. 1947, stanoveny 3 cíle:
    • vypracovat Chartu ITO
    • vypracovat rozvrh jednání o snížení obchodních překážek
    • vypracovat mezinárodní smlouvu, která by obsahovala obecné principy, na kterých měl být založen světový obchod
    • Výsledkem bylo přijetí Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT)
brettonwoodsk syst m4
Brettonwoodský systém
  • GATT byl implementován bez čekání na vznik ITO prostřednictvím Protokolu o provizorní aplikaci GATT platném od 1. ledna 1948
  • O konečném ustavení ITO se jednalo v r. 1948 v Havaně. Zde došlo k přijetí charty ITO.
  • Charta ale nebyla ratifikována v americkém kongresu (republikánská většina). Kritika, že Charta nedostatečně chrání americký průmysl a dělníky, obava, ze ztráty suverenity (USA by neměly právo veta nad rozhodnutími ITO)
  • V r. 1950 prezident Truman oznámil, že nebude dále usilovat o schválení Charty ITO v kongresu.
slide11
GATT
  • Mezivládní dohoda o regulaci mezinárodních obchodních vztahů
  • členy byly smluvní strany GATT
  • každoročně se konala jednání smluvních stran
  • sídlo bylo v Ženevě
  • mezinárodní režim, ale měl i prvky i mezinárodní organizace (sídlo), ale neměl:
    • Členy – smluvní strany
    • Chartu – GATT tudíž neměla právní subjektivitu, neměla právně zakotvené mechanismy a organizační strukturu
  • od začátku byla chápána jako provizorní řešení → to podrývalo autoritu GATT
slide12
GATT
  • Zakotvila liberální principy ve světovém obchodu, ale ty byly omezené
    • Liberalismus, ale zároveň zachování dostatečné národní suverenity v domácí obchodní politice
    • Smluvní strany si mohly ponechat v platnosti legislativu, která platila před přijetím GATT, i když s dohodou nebyla v souladu (tzv. grandfathers‘ rights)
  • Hlavním cílem bylo snížení cel a kvót – tzv. tarifních překážek obchodu
  • Vztahovala se na průmyslové zboží
slide13
GATT
  • Principy:
    • Nediskriminace (princip doložky nejvyšších výhod — všem stranám je poskytováno stejné zacházení)
    • Národní zacházení (v přístupu na trh není činěn rozdíl mezi domácími a zahraničními dodavateli)
    • Předvídatelnost, stabilita a transparentnost (obchodní partneři se mohou spolehnout na právní závaznost a dlouhodobou neměnnost obchodních pravidel)
    • Rozvojový princip (podpora rozvoje a ekonomických reforem)
slide14
GATT
  • O snižování překážek se jedná v tzv. kolech (rounds)
    • Hlavním nástrojem se stala doložka nejvyšších výhod = smluvní strany musely zacházet s ostatními stejně (pokud se učinila výhoda jednomu, musela se rozšířit na ostatní členy) → vyloučení diskriminace
    • Preferenční zacházení povoleno v rámci zón volného obchodu a celní unie
  • Mechanismus řešení sporů
    • předložení stížnosti GATT – smluvní strany umožnily vyšetření sporu a GATT učinil doporučení řešení sporu
slide15
GATT
  • Nastavený pro země s tržní ekonomikou – komunistické státy se jednání neúčastnily
  • Kola: vliv největší obchodní země – dlouhodobě USA a ES/EU
      • Ženeva (1947)
      • Annecy (1948)
      • Torquay (1950)
      • Ženeva (1956)
      • Dillon (1961)
      • Kennedy (1962-1967)
      • Tokio (1973-1979)
      • Uruguay(1986-1994)
slide16
GATT
  • Hlavním cílem prvních šesti kol bylo snížit tarifní překážky obchodu (cla a kvóty), což se podařilo
    • V r. 1947 dovozní clo na zboží činilo 40 % dovozní ceny výrobku, v r. 2000 jen cca 3 %
  • Tokijské a Uruguayské kolo řešily netarifní překážky obchodu, které je těžší identifikovat a jednat o nich (státní podpory, národní regulační opatření)
    • Byla zavedena pravidla omezující míru státní podpory a antidumpingová opatření
    • Dohoda o stanovování národních standardů → standardy nesmí být využívány jako obchodní bariéry, nesmí být přísnější než minimální mezinárodní standardy, musí se uznávat standardy ostatních členů
  • Výsledkem Uruguayského kola byl vznik WTO
  • Závěrečný akt byl podepsán v dubnu 1994 v Marrakéši (Maroko)
slide17
WTO
  • Problémy GATT:
    • Nedostatečný rámec, od začátku se jednalo o provizorium
    • Pravidla urovnávání sporů se vytvářela ad hoc → samotný proces byl chaotický a komplikovaný
    • GATT nebyla dostatečnou autoritou pro řešení sporů
    • Na každém kole jednání GATT se řešily institucionální problémy
    • Mandát byl omezený (průmyslové výrobky, mimo zemědělství, služby)
slide18
WTO
  • Začala fungovat v lednu 1995
  • Sídlo v Ženevě, mezivládní organizace
  • 153 členů (mimo např. Rusko)
  • Zvláštní pozici má Evropská unie
    • Za členské státy vstupuje do jednání Komise v rámci společné obchodní politiky
  • Přijetí nových členů je komplikovaný proces
    • Přijetí musí odsouhlasit 2/3 Konference ministrů, v praxi se uplatňuje konsensus (nikdo nemůže být proti)
slide19
WTO
  • Cíle:
    • vytvářet místo pro jednání členských států
    • řešit obchodní spory mezi členskými státy
    • monitorovat obchodní politiky členských států
    • spolupracovat v případě potřeby s MMF a SB
  • WTO má na rozdíl od GATT právní subjektivitu
  • Pravidla jsou závazná pro všechny členy. Nelze se již odvolávat na grandfathers‘ rights.
  • Původní mandát GATT byl rozšířen na zemědělské produkty, služby a ochranu duševního vlastnictví.
slide20
WTO
  • Organizační struktura
    • Konference ministrů
      • Vrcholný orgán složený z ministrů obchodu členských zemí
      • Setkává se nejméně jednou za dva roky, dlouhodobé strategické plánování
    • Generální rada
      • Orgán, který zasedá mezi zasedáními Konference ministrů
      • Pod ní spadá Těleso pro řešení sporů a Těleso dohlížející na obchodní politiky členů
      • Dále pod ní spadají specializované rady a komise
slide21
WTO
  • Sekretariát:
    • Generální ředitel (Pascal Lamy) a čtyři zástupci
    • Generální ředitel je volený Konferencí ministrů, která také určuje jeho pravomoci
    • Generální ředitel hraje významnou roli při jednání WTO, při sestavování agendy, působí jako mediátor
    • experti, kteří analyzují obchodní politiky členských států a sledují, zda plní normy a dohodnutá pravidla
    • neutrální těleso, hájí zájmy světového obchodu, snaha denacionalizovat obchod
slide23
WTO
  • Financování se odvíjí od podílu člena na celkovém obchodu mezi členy WTO
    • nad rozpočtem dohlíží Generální rada
    • rozpočet je připravovaný Generálním ředitelem a komisí pro rozpočet
  • Rozhodovací mechanismy:
    • Hlavním rozhodovacím mechanismem je konsensus – rozhodnutí je přijato, pokud žádný člen není proti
    • Hlasování většinou (mohou být stanoveny 2/3 nebo ¾ většina)
    • Každý stát má jeden hlas
slide24
WTO
  • Má mechanismus řešení sporů (Ujednání o řešení sporů)
    • Umožňuje vymáhání pravidel
    • Urovnáváním sporů je pověřen Těleso pro řešení sporů (Dispute Settlement Body, DSB)
    • DSB má pravomoc zřizovat skupiny odborníků (tzv. panely), kteří případ posuzují. Žádný člen nemůže vetovat ustavení panelu.
    • Nález a doporučení činí a přijímá panel.
    • Pokud daná země nesplní nález a doporučení, může DSB povolit přijetí protiopatření žalující stranou.
slide26
WTO
  • Rozvojové kolo z Dohá
    • Začalo v listopadu r. 2001 v Doha
    • Prosazeno rozvinutými zeměmi, které chtěly liberalizovat další oblasti obchodu
    • EU od r. 1996 prosazovala jednání o tzv. Singapurských bodech (hospodářská soutěž, investice, zadávání veřejných zakázek a usnadnění obchodu)
    • USA a Kanada chtěly posílit transparentnost mechanismu řešení sporů. USA chtěly jednat o pracovních standardech
    • Rozvojové země obecně nechtěly začít nové kolo jednání.
slide27
WTO
  • Agenda jednání:
    • liberalizace v zemědělství
    • liberalizace obchodu s nezemědělskými výrobky
    • duševní vlastnictví
    • životní prostředí
    • usnadňování obchodu (celní procedury)
    • pravidla mnohostranného obchodu (antidumping, preferenční dohody a subvence a vyrovnávací opatření)
slide28
WTO
  • V r. 2003 jednání v Cancúnu → neúspěch
    • rozpory mezi rozvojovými zeměmi a rozvinutými (EU, USA)
    • hlavní problém bylo zemědělství, Singapurské body a bavlna
    • zemědělství – rozvojové země v čele s Brazílií a Indií chtěly širokou liberalizaci v zemědělství → radikální snížení domácích podpor zemědělcům (více než byly ochotny připustit EU a USA)
    • Singapurské body – rozvojové země odmítly tyto body jako celek
    • Bavlna → některé africké země prosazovaly odstranění domácích podpor pěstitelům bavlny (x USA)
slide29
WTO
  • V r. 2004 jednání na nižší úrovni v Ženevě → snaha dohodnout o snížení podpor pro zemědělce ve vyspělých zemích výměnou za lepší přístup na trhy rozvojových zemích
  • V r. 2005 → jednání v Paříži → dohoda suspendována kvůli opozici Francie
  • V r. 2005 → jednání v Hong Kongu → slabá dohoda o ukončení podpory farmářů do r. 2013
slide30
WTO
  • 2008 – jednání v Ženevě
    • Jednání ztroskotala na otázce tzv. zvláštních ochranných opatření (SSM) pro rozvojové země
    • Konflikt mezi USA a Indií s Čínou
    • Bavlna a výše domácích podpor v USA.