1 / 86

Pokročilá fyzika C803 fI Ip _05 Chování nevodivých látek v elektrickém poli

Pokročilá fyzika C803 fI Ip _05 Chování nevodivých látek v elektrickém poli. http ://webak.upce.cz/~stein/msfIIp 12 .html. Doc. Milo š Steinhart, 06 036, ext. 6029. Hlavní body. Přebytečný náboj ve vodivém tělese Deskový kondenzátor a jeho nabíjení Jímání elektrické energie

len
Download Presentation

Pokročilá fyzika C803 fI Ip _05 Chování nevodivých látek v elektrickém poli

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Pokročilá fyzika C803fIIp_05 Chování nevodivých látek v elektrickém poli http://webak.upce.cz/~stein/msfIIp12.html Doc. Miloš Steinhart, 06 036, ext. 6029

  2. Hlavní body • Přebytečný náboj ve vodivém tělese • Deskový kondenzátor a jeho nabíjení • Jímání elektrické energie • Elektrický dipól • Vložení vodiče do kondenzátoru. • Vložení dielektrika do kondenzátoru. • Mikroskopický popis dielektrik • Příklad dielektrických měření

  3. Nabitý plný vodič I • Přidáníelektronů znamená nabití kovu záporně • Odebrání elektronů je ekvivalentní nabití tělesa kladně. • Pro naše účely můžeme mezery po chybějících elektronech považovat za volnékladné náboje +1e. V oblasti polovodičů se nazývají díry. Na vodivosti pevných látek se ale vždy podílejí elektrony, které jsou pohyblivější. • Nabitý vodič efektivně obsahuje přebytečnékladné nebo záporné náboje, které jsou navíc volné.

  4. Nabitý plný vodič II • Přebytečné náboje se odpuzují a protože jsou volné a mohou se v rámci vodiče volně pohybovat, musí skončit na povrchu. • Rovnováha, které je nakonec díky pohyblivosti nábojů dosaženo, je charakteristická tím, že výslednicesil, působících na každý náboj, je rovna nule. • Znamená to, že uvnitř vodiče je nulovépole a celý jeho objem včetně povrchů je ekvipotenciálníoblastí. Existují ovšem síly, které drží náboje v látce a lze je též chápat jako potenciálovou jámu.

  5. Tok elektrické intenzity • Tok elektrické intenzity je definován jako : . • Popisuje množství elektrické intenzity ,která proteče kolmo ploškou , která je tak malá, aby se intenzita na ní dala považovat za konstantní a je popsána svým vnějším normálovým vektorem . • Zopakujme si skalárnísoučin.

  6. Gaussova věta I • Celkový tok elektrické intenzity skrz libovolnou uzavřenou plochu je roven celkovémunáboji, který plocha obepíná dělený permitivitou vakua • Věta je ekvivalentní tvrzení, že siločáry elektrického pole začínají v kladných a končí v záporných nábojích.

  7. Gaussova věta II • V nekonečnu mohou siločáry začínat i končit. • Gaussova věta platí protože intenzitaklesá s r2, což je v toku intenzity kompenzovánorůstemplochy jako r2. • Skalárním součinem je ošetřena vzájemná orientace siločar a plošek.

  8. Gaussova věta III • Neuzavírá-li plocha žádnýnáboj, musí siločáry, které do objemu vstoupízase někde vystoupit. • Je-li celkový uzavřený náboj kladnývíce siločar vystoupí než vstoupí. • Je-li naopak celkový uzavřený náboj zápornývíce siločar vstoupí než vystoupí. • Pozitivní náboje jsou zdroji a negativnípropadly. • Nekonečno může být i zdrojem i propadlem.

  9. Gaussova věta VI • Gaussova věta může být považována za základ elektrostatiky podobně jako Coulombův zákon. • Dokonce je obecnější! • Gaussova věta je užitečná : • pro teoretické úvahy • v případech speciálnísymetrie • při studiu elektrických vlastností materiálů

  10. Hustota náboje • V reálných situacích obvykle nepracujeme s bodovými náboji, ale s nabitými tělesy. • Potom je vhodné zavést nábojovouhustotu, tedy nábojnajednotkuobjemu, plochy nebo délky, podle symetrie problému. • Hustota je obecně funkcípolohy. Jednoduše je použitelná v případě, že tělesa jsou nabita rovnoměrně, jako v případě nabité vodivé roviny.

  11. Nekonečná nabitá rovina I • Můžeme-li předpokládat rovnoměrné nabití, můžeme definovat plošnouhustotunáboje : • Obě veličiny mohou sice být nekonečné, ale mohou mít konečný podíl. • Ze symetrie musí být intenzita všude kolmá k nabité rovině.

  12. Nekonečná nabitá rovina II • Za Gaussovu plochu zvolíme válec, jehož osa je kolmá k rovině tak, aby ho rovina půlila. • Tokpláštěm libovolného tvaru bude nulový, jenom tokpodstavamio ploše S bude nenulový :

  13. Nekonečná nabitá rovina III • Intenzita nezávisí na vzdálenosti. • Protože má všude stejnou velikost i směr, vytváří nekonečná nabitá rovina speciální, takzvané homogennípole. • Homogenní pole je možné popsat jedinýmparametrem a má velký teoretický i praktický význam.

  14. Pole v blízkosti nabité plochy závisí na hustotě náboje • Vezmeme malý válec a ponoříme jej do vodiče, aby osa válce byla k vodiči kolmá. • Elektrické pole : • uvnitř vodiče je nulové • vně je kolmé k povrchu plochy • Nenulový tok prochází pouze vnější podstavou • Pozor nahrany!  není obecně konstantní!

  15. Jímání náboje I • V 18. století dostaly veřejné popravy tvrdou konkurenci  lidé začali být fascinováni prvními elektrickými jevy, zvláště velkými výboji, doprovázenými silným zábleskem a velkým hlukem • Baviči si všimli, že různá tělesa nabitá stejným způsobem produkovala různě silné výboje a tedy obsahovala různá „množství elektřiny“.Nyní říkáme tělesa nabitá na stejné napětí, nesou různý náboj.

  16. Jímání náboje II • Vyvstal problém, jak pojmout co možná největší náboj, při maximálním dostupném napětí. • Nejprve se šlo cestou větších a větších těles, ale později se nalezlo mnohem lepší řešení! • Mějme vodivou kouli o poloměruri=1 m. • Můžeme pojmout libovolný náboj?

  17. Jímání náboje III • Samozřejmě NE! • V praxi jsmelimitováni mezní intenzitou. V suchém vzduchu je to cca Em  3106 V/m. • Mezní intenzita závisí na vlastnostechokolí vodiče, ale jistá hodnota by existovala i ve vakuu. • Je-li dosaženo mezníintenzity vodič se bude samovolněvybíjet. To se užívá se při studiu struktury. • Schopnost samovybíjení se zvětšuje u členitých povrchů. Protože u výčnělků se intenzita zvětšuje.

  18. Jímání náboje IV • Z Gaussovy věty plyne, že intenzita E=0uvnitř koule a E=kQ/ri2těsně u povrchu. • Z obecného vztahu lze z intenzity určit potenciál těsně u povrchu koule =kQ/ri . • Kombinací dostaneme : =riE pror>ri • Maximálnínapětí a náboj na kouli tedy je :  = 3 106 V  Qmax = 3.3 10-4 C.

  19. Jímání nábojeV • V 18. stol. ale bylo možné vygenerovat nejvýše cca 105 V. To je napětí o řád menší, než mezní napětí pro naší kouli a odpovídá mu náboj : Q = Uri/k = 105/9 109 = 1.11 10-5 C. • Baviči si ale všimli, že zvětšení koule ri vede k většímu výboji. Našimi slovy schopnost jímat náboj se zvětšuje prostým zvětšováním koule. • Potom někdo (v Leydenu) udělal “zázrak”! Kouli o poloměru riumístil do nepatrně větší koule o poloměru ro, kterou uzemnil.

  20. Jímání nábojeVI • Výboje se výrazně zvětšily, tedy nové uspořádání neslo přistejnémnapětívětšínáboj!, aniž by se výrazně zvětšila velikost koule. • Vnitřní koule, nabitá nábojem +Q, vytvořila náboj –Q na vnitřním povrchu vnější koule a náboj +Q na povrchu vnějším. Po jejím uzemnění byl však kladný náboj odveden do země, takže na vnější kouli zůstal náboj –Q, a to jen na jejím vnitřním povrchu. • Výsledek: Potenciál vnitřní koule klesl, přičemž náboj zůstal zachován!

  21. Jímání nábojeVII • Potenciál způsobený vnitřní koulí : i = kQ/ripro rri ; i = kQ/r pro r>ri • Potenciál způsobený vnější koulí : o = -kQ/ropro rro ; o = -kQ/r pro r>ro • Z principu superpozice: (r) = i(r)+ o(r) • Pro r  ro bude potenciál bude nulový!

  22. Jímání nábojeVIII • Potenciál na vnitřní kouli je tedy současně napětím mezi koulemi : Ui = kQ(1/ri – 1/ro) = kQ(ro – ri)/riro • Pro ro = 1.01 m a U = 105 V  Q = 1.12 10-3 C tedy nábojvzrostl101 krát! • Pro ro = 1.001 m a U = 105 V  Q = 1.12 10-2 C a tedy nábojvzrostl1001 krát! • Zařízení, které jsme sestrojili se nazývá kondenzátor. • (Qmax = 3 10-4 Cjsme však takto nezvýšili! )

  23. Kapacita • NapětíU mezi dvěma vodičinabitými na náboj +Q a –Q je obecně úměrné tomuto náboji : Q = C U • Kladná konstanta úměrnosti C se nazývá kapacita. Fyzikálně je to schopnost příslušného uspořádání vodičů jímatnáboj. • Jednotkou kapacity je Farad1 F = 1 C/V

  24. Dvě paralelní nabité roviny • Dvě velké paralelní roviny jsou vzdáleny d. Jedna je nabita s plošnou hustotou  druhá s hustotou -. • Intenzita mezi deskami bude Eia intenzita vně Eo. Co platí? • A) Ei= 0, Eo=/0 • B) Ei= /0, Eo=0 • C) Ei= /0, Eo=/20

  25. Určení kapacity kondenzátoru I • Obecně najdeme závislost náboje Q na napětí U a vyjádříme kapacitu jako konstantu úměrnosti. • Mějme například deskový kondenzátor s rovnoběžnými deskami o ploše S a vzdálenosti d, nabité na náboj +Q a -Q: • Z Gaussovy věty : E = /0 = Q/0S • Také : E=U/d  Q = 0SU/d  C = 0S/d

  26. Určení kapacity kondenzátoru II • Pro potenciál na jedné kouli ve vesmíru platí : Ui = kQ/ri  C = ri/k • Druhá „elektroda“ tohoto kondenzátoru by bylo nekonečno nebo spíše zem, protože je blíže. Jeho kapacita závisí na velikosti koule, ale také silně na přítomnosti vodičů v jejím blízkémokolí.

  27. Určení kapacity kondenzátoruIII • V případě našeho kulového kondenzátoru jsme měli : Ui = kQ(1/ri – 1/ro) = kQ(ro – ri)/riro To odpovídá kapacitě : Srovnejte se vztahem pro kondenzátor deskový!

  28. Nabíjení kondenzátoru • Kondenzátor nabíjíme • budˇ propojíme jednu elektrodu kondenzátoru s kladným a druhou se záporným pólem zdroje stejnosměrného napětí. Po dosažení rovnováhy bude každá elektroda kondenzátoru mít stejný potenciál jako elektroda zdroje s ní spojená a napětí na kondenzátoru bude rovné napětí zdroje. • nebo uzemníme jednu elektrodu a nadruhou přivedeme náboj. Po dosažení rovnováhy zůstane na uzemněné elektrodě jen náboj opačné polarity. • Ukažme si podrobně chování nábojů na jednotlivých plochách v čase.

  29. Jímání elektrické energie I • K nabití kondenzátoru musíme vykonat práci. • Tato práce je uschována jako potenciálníenergie a veškerá (neuvažujeme-li ztráty) může být využita později. Například při rychlém vybití optimalizujeme výkon (fotoblesk, defibrilátor). • Při změnách parametrů nabitého kondenzátoru může konat práci vnější činitel nebo pole. Musí se odlišit situace, kdy ke kondenzátoru zůstává připojen vnější zdroj.

  30. Jímání elektrické energie II • Nabít kondenzátor znamená brát postupně malé kladné náboje ze záporné elektrody a přenášet je na elektrodu kladnou nebo přenášet obráceně náboje záporné. V obou případech se zvyšuje potenciální energie přeneseného náboje na úkor vnější práce. • Práce nezávisí na cestě. Můžeme představit, že náboj přenášíme přímo přes prostor mezielektrodami, i když takto veskutečnosti náboj proudit nesmí!

  31. Jímání elektrické energie III • Kondenzátor s kapacitou Cnabitý nábojem Qnebo na napětí U má energii : • Faktor ½v těchto výrazech svědčí o tom, že proces nabíjení je poněkud složitější, než by se zdálo na první pohled. Po přenesení určitého náboje se změní i napětí mezi elektrodami, takže se musí integrovat.

  32. Jímání elektrické energie IV • Hustota energie : • Mějme deskový kondenzátorS,d,C,nabitý na napětí U: • ProtožeSdje objem kondenzátoru a pole mezi deskami je homogenní, můžeme považovat 0E2/2zahustotu (potenciální) energie. • To platí pro všechny druhy kondenzátorů i polí.

  33. Elektrický dipól I • Látky mohou vytvářet nenulovéelektricképole, i když je v nich celkovýnábojvykompenzován. • Musí obsahovat takzvané multipóly, tedy částice (oblasti), v nich jsou těžiště kladného a záporného náboje v různých bodech. • Vytvářená pole obecně nejsoucentrosymetrická a mizírychleji než pole bodového náboje.

  34. Elektrický dipól II • Nejjednoduším multipólem je elektrický dipól : • Skládá se ze dvou nábojů o stejné absolutní hodnotě ale různéhoznaménka+Q and –Q. • Zavedeme vektor , který začíná v –Q a končí v +Q • Dipólovýmoment můžeme definovat • Elektrické dipóly (multipóly) jsou důležité, protože jsou příčinou elektrického chování elektricky neutrální(i mikrosopicky!) hmoty.

  35. Elektrický dipól III • Pomocí dipólových momentů vysvětlujeme tedy základní chování látek ve vnějším elektrickém poli. • Oblasti látek (částice) mohou mít buď vlastní nebo indukovaný dipólový moment. • Interakce dipólových momentů je také příčinou některých slabších ale důležitých meziatomových vazeb.

  36. Chování elektrického dipólu ve vnějším poli • V homogenních elektrických polích působí na dipóly momenty síly, které se je snaží natočit do směru pole, tedy ztotožnit směr dipólového momentu se směrem vektoru elektrické intenzity (siločar). • V polích nehomogenních jsou dipóly také taženy nebo posunovány.

  37. Vložení vodiče do kondenzátoru I • Vložme vodivou desku o ploše S a tloušťcw  < ddo mezery mezi desky kondenzátoru S,d,0,. • Vodivá destička obsahuje dostatekvolných nosičů náboje, aby na svých plochách vytvořila nábojovou hustotu p stejnou, jako je hustota budící. V důsledku platnosti principu superpozice je pole uvnitř destičky přesněkompenzováno a tedy je nulové. Náboje se přesunují, dokud k této rovnovážné situaci nedojde. V ní bude destička na konstantním potenciálu, takže mezera mezi deskami se efektivně zmenšila na d - .

  38. Test • Vložení vodivé destičky s plochou S a tloušťkou  < ddo mezery mezi desky kondenzátoru S,d,C,zvýší jeho kapacitu. • Kam bychom měli destičku vložit, aby bylo zvýšení největší ? • A) těsně k jedné z desek. • B) aby byla rovinou symetrie. • C) při zachování rovnoběžnosti na poloze nezáleží.

  39. C: je to jedno ! • Vložme destičku do vzdálenosti x od levé desky kondenzátoru. Získáváme sériovoukombinacikondenzátorů, které mají stejnou plochu S, ale jeden má vzdálenost desek x a druhý d-x-. Tedy :

  40. Vložení vodiče do kondenzátoru II • Vložením vodiče kapacita vzrostla. • V případě odpojeného zdroje sezachová náboj a energie se sníží – práci koná pole a destička by byla mezi desky vtažena. • V případě připojeného zdroje sezachová napětí a energie se zvýší – práci musí vykonat vnější činitel, destička má snahu vyskakovat.

  41. Vložení dielektrika do kondenzátoru I • Nabijme kondenzátor, odpojme od zdroje a měřme na něm napětí. Zaplňme nyní celou mezeru nevodivým, tzv. dielektrickýmmateriálem (destičkou). • Pozorujeme : • napětí pokleslo v jistém poměru r = U0/U • destička byla polem vtažena • rnazýváme dielektrickoukonstantou nebo lépe relativnípermitivitou dielektrika. • r totiž ve skutečnosti závisí na řadě veličin (T, f) a obecně je komplexní veličinou!

  42. Vložení dielektrika do kondenzátoru II • Co se stalouvnitř: Protože vložená destička je dielektrická nemávolné nosiče náboje, které by vytvořily nábojovou hustotu dostatečnou k úplné kompenzaci vnitřního pole. • Pole ale zorientuje nebo předtím i vytvoří elektrické dipóly uvnitř dielektrika. Výsledkem je opět objevení se plošného náboje na okrajových plochách destičky. Nyní je ale plošná hustota indukovaného náboje nižší, takže dojde pouze k zeslabenípole. Nicméně kapacita se opět zvýšila.

  43. Vložení dielektrika do kondenzátoru III • Náboje zorientovaných dipólů se vykompenzují v celém objemu, kromě hraničních ploch. Na nich zůstává nenulová plošnánábojováhustotap < . • Výsledné makroskopické pole je opět superpozicí původního pole, vytvořeného původními hustotami  a pole indukovaného, vytvořeného indukovanými nábojovými hustotami p.

  44. Vložení dielektrika do kondenzátoru IV • Podrobnější studium dielektrik vyžaduje určit pole mikroskopické. Při tom je nutné ještě uvažovat pole blízkých dipólů. U látek s malou symetrií jde o náročnou záležitost, vyžadující aproximace. • Polarizace dielektrik může mít několik mechanismů, lišících se rychlostí. Nejrychlejší je elektronická, dále iontová, orientační, polarizace rozhraní. • Makroskopicky se rychlost polarizace projevuje závislostí rna frekvenci budícího pole a chování dielektrika zvláště po vypnutí tohoto pole.

  45. Vložení dielektrika do kondenzátoruV • V případě homogenní polarizacejeindukovaná hustota náboje rovna p= P, což je polarizace neboli hustotadipólovéhomomentu. • Vložení dielektrika je nejefektivnější způsob zvyšováníkapacity. Protože se současně snižuje elektrické pole a zvyšujemeznínáboj, kterým lze kondenzátor nabít.

  46. Vložení dielektrika do kondenzátoruVI • Navíc mezníintenzita je pro řadu dielektrikvětší než pro vzduch. Jsou tedy lepšími izolátory. Prohlubují potenciálovou jámu, ve které jsou volné elektrony. • Je ovšem třeba mít na paměti, že v případné poruše dielektrika. Například v dutině intenzita vzroste na hodnotu blízkou hodnotě ve vakuu a toto místo se může stát zárodkem průrazu a zničení dielektrika.

  47. Polární dielektrika E q > 0 q < 0

  48. Hustota energie v dielektriku • V případě homogenních dielektrik lze definovat celkovoupermitivitu:  = r0 a použít ji ve všech vztazích, v nichž ve vakuu vystupovala permitivita vakua. Tedy například hustotuelektrické energie v dielektriku lze psát jako :E2/2.

  49. Kondenzátor vyplněn dielektrikem částečně • Je-li možné zanedbat okrajové jevy, tedy, jsou-li příčné rozměry kondenzátoru i vloženého dielektrika zanedbatelné proti rozměrům ploch, můžeme takový systém považovat za určitou sério-paralelní kombinaci kondenzátorů

  50. Intenzita pole v dielektriku Siločáry Elektroda Elektroda Dielektrikum Vakuum Vakuum a b c U1 = a.E0 U2 = b. E0/3 U3 = c.E0

More Related