Dějiny rané novověké tištěné knihy IIIa Jaroslava Kašparová

1. Dějiny rané novověké tištěné knihyIIIaJaroslava Kašparová

2. Kniha a čtenář

3. Kniha a čtenář • Knihy od svého vzniku pro své majitele a čtenáře zdrojem poznání a vědění, nástrojem ideologické, společenské či profesní sebeprezentace, nástrojem náboženské, filozofické i citové reflexe i zdrojem čtenářských estetických prožitků • z hlediska vlastnictví – zvláštní druh předmětu, který má sice povahu investice a majetku, ale k němuž mají lidé zcela specifický vztah než k jiným spotřebním předmětům, které vlastní • knihy se kupují, shromažďují, sbírají a čtou, půjčují, darují, prodávají, odkazují či předávají z generace na generaci (a bohužel též kradou a ničí ...) • na jedné straně rukopisné a později tištěné knihy vždy reprezentovaly majetek značné hodnoty duchovní a materiální, na druhé straně předmět intimní povahy doprovázející svého majitele na každém kroku – kniha jako tichý přítel, životní rádce a společník

4. Řekni mi, co čteš, a já ti povím, kdo jsi • pořekadlo „Řekni mi, co čteš, a já ti povím, kdo jsi„ platí nejen na dnešní dobu, ale dá se aplikovat i na oblast dějin četby • bez znalostí mentality čtenářů, jejich vkusu a čtenářských zvyklostí nemohou být naše znalosti z knižní historie úplné • poznat své předky jako čtenáře znamená poznávat sebe sama, možnost, jak neztratit svoji kulturní identitu • zjišťování původu knih, vazba kniha – čtenář je primární a přirozenou vazbou podmiňující významně putování knih • sestavení „mapy„ putování knih bez ohledu na teritorium, bez ohledu na časovou, jazykovou bariéru, má svoji významnou výpovědní hodnotu

5. Řekni mi, co čteš, a já ti povím, kdo jsi • Přímé stopy čtenářů v knihách • textové: věnování někomu, zdůraznění vlastnictví (rkp exlibris) • podškrty, poznámky k textu (obsahové, překladové) přímo v textu či na vložených lístcích, textové a ilustrační doplňky nesouvisející s textem (testamenty, veršíky, malůvky, ukazovací ručičky), bibliografické odkazy, poznámky o ceně knihy, vazbě, koupi knihy

6. Řekni mi, co čteš, a já ti povím, kdo jsi • formou vazby: typ vazby, provedení vazby (luxusní), výběr svázaného obsahu (konvoluty), dodatečná úprava formou kolorování ilustrací, zdůraznění vlastnictví (supralibros) • budováním knihovní sbírky: nákup (existence vazby, stopy po motouze), výběr titulů (obsahově, jazykově, absence knih má tak výpovědní hodnotu), osignování, zápis v katalogu, seřazení v knihovně, uložení (knihovní sál, úprava hřbetů, stav knih – poškození vlhkem, červotočem), jednotné označení vlastnictví (přetřené hřbety – klášterní unifikace vazeb, popsané ořízky, systém signatur, tištěná exlibris, razítka)

7. Řekni mi, co čteš, a já ti povím, kdo jsi • jiné: poškození knihy (užíváním odřené, ohmatané, ušpiněné, chybějící listy, doplněné listy, zohýbané rohy, skvrny od jídla, restaurátorské zásahy – i amatérské cenzurní zásahy ve formě zaškrtání, odstřihnutí, vyškrábání), další netextové stopy zájmu o četbu (nerozřezané listy, vložené záložky) • nepřímá svědectví: korespondence, deníky, archivní prameny – testamenty, libráře, seznam nákupů a akvizicí, knihy účtů, vlastní tvorba

8. Kniha a čtenář • Vznik vlastnických knižních značek – exlibris, supralibros • brzy pro označení majetnického vztahu ke knize uvozovací latinský výraz „ex libris“ - z knih toho a toho (např. „Ex libris Bohuslai Felici Chrudimensi“, „Ex libris Joannis Danielis Crocini a Drahobeyl“ aj.) • Též: • „Sum Domini ...“, „Liber Domini ...“, „Iste liber est ...“, „Hunc liber est ...“, „Hunc librum comparavit ...“ • „Ex bibliotheca Conventus Pragensis ordinis ...“, „Bibliotheca Cadanensis Scholarum Piarium 1776“, „Bibliotheca Lobkoviciana“, „Ex Bibliotheca Illustrissimi Domini Domini Wenceslai Adalberti S. R. J. Comitis a Sternberg“

9. Kniha a čtenář • rukopisné majetnické označování mělo v minulosti řadu forem – od prostých vpisků jména vlastníka, někdy krátkých, jindy dlouhých, popř. šifrovaných do stylizovaných iniciál, datovaných i nedatovaných, vpisků obsahujících často další zajímavé údaje týkající se majitele či okolností pořízení knihy nebo různá osobní hesla zdůrazňující majitelův vztah k víře a Bohu (typu „Mou nadějí je Bůh“, „In Domino confido“, „Spero dum spiro, mea spes unica est Christus“ aj.), jeho morální zásady a životní kréda • rukopisné vlastnické vpisky převážně na přídeštích, předsádkách či titulních listech (řidčeji na samém konci díla)

10. Kniha a čtenář • Exlibris – vlepený lístek • majetnické značky se během historického vývoje různě modifikovaly a vyvíjely podle dobové módy i individuálního vkusu svých majitelů • k rkp a také malovaným vlastnickým značkám a přípiskům na titulním listě či jiné části knihy se postupem doby přidal zvyk pořizovat tyto údaje na zvláštní lístky a vlepovat je na přední přídeští knihy či na rub titulního listu; později k nim přibyly i majetnické značky v podobě heraldických, iniciálových a jiných razítek • nálepky (dřevořezy, mědirytiny) obsahovaly často nejen jméno majitele, ale také jeho erb, zejm. v případě církevních a aristokratických vlastníků, tak ikonografické a slovní sdělení charakterizující osobu majitele • v mnoha případech byli zhotoviteli významní umělci své doby (např. Albrecht Dürer, Jiljí Sadeler, David Coster či Antonín Birckhart); zvyšovalo to jak uměleckou hodnotu knih, tak společenskou prestiž majitele

11. Kniha a čtenář • za nejstarší české exlibris datované k r. 1409 považován malovaný pernštejnský znak Viléma z Pernštejna dochovaný na přídeští šesté knihy brněnských zemských desek • nejstarší dřevořezová knižní značka v Čechách pochází z r. 1521, jejím autorem je Albrecht Dürer • první české datované exlibris si nechal pro svoji knihovnu zhotovit r. 1536 mecenáš humanistické literatury Jan Hodějovský z Hodějova (zemř. 1566)

12. Kniha a čtenář • Supralibros • kromě vlastnických značek vpisovaných, vlepovaných nebo ražených do knih (razítka) se paralelně rozvíjel další druh vlastnického označování knih – a to na vazbě knihy, na vnější přední nebo i zadní desce knihy • jedná se o exlibris „nahoře“ – tzv. „super exlibris“, neboli „supralibros“ • první supralibros – v podobě malovaných či kreslených znaků nejvyšších komorníků dochovaných na deskách zemských knih moravských měst (první datované pochází z r. 1348, první supralibros s českou legendou z roku 1373) • největší rozkvět o dvě století později v době renesanční • v prostředí církevních a šlechtických sběratelů jak nákladné bibliofilské vazby knih zdobené supralibros obsahujícími erby, portréty, alegorické symboly majitelů, jejich jména a tituly, tak prostší vazby nesoucí jednoduchá iniciálová supralibros svých vlastníků doplněná datem pořízení knihy či vazby

13. Kniha a čtenář • Vlastnická provenience a její význam • historické knižní značky (exlibris a supralibros) jsou jedním z nejdůležitějších provenienčních údajů vypovídající o vlastnících knihy i o jejích osudech a jejím putování prostorem a časem i jejich sounáležitosti s dalšími knihami a knižními sbírkami • jedna kniha obsahovala často i více knižních značek, některé z exlibris i supralibros mohlo být dokonce odstraněno či úmyslně poškozeno, aby se zdůraznil aktuální majitel knihy • vypovídající hodnotu vzhledem k vlastníkovi i čtenáři knihy mají také všechny další stopy, které v knize majitel či dárce knihy zanechal (dedikační vpisky, marginální čtenářské přípisky, akviziční poznámky, typ signování knihy a způsob zápisu signatury, úprava vazby atd.)

14. Literatura • KAŠPAROVÁ, Jaroslava.Řekni mi, co čteš, a já ti povím, kdo jsi. In Miscellanea oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny ČR 16, 1999-2000, s. 230-238. • MANGEL, Albert.Dějiny čtení. Brno: Host, 2007. • CHARTIER, Roger, CAVALLO, Guglielmo. Histoire de la lecture dans le monde occidental (direction avec 1997), réédition. Paris, Éditions du Seuil, 2001. 587 s. • první vydání z r. 1995, překlad do španělštiny: Historia de la lectura en el mundo occidental, Taurus 1998; překlad do angličtiny: A History of Reading in the West. Oxford 1999.

15. Literatura • KAŠPAROVÁ, Jaroslava.Bibliofilství české šlechty raného novověku – sebereflexe nebo sebeprezentace? In Opera historica 13. Šlechta raného novověku pohledem českých, francouzských a španělských historiků. Ed. Václav Bůžek. České Budějovice: Jihočeská univerzita 2009, s. 23–40. • KAŠPAROVÁ, Jaroslava. Lire pour vivre: French Cultural History of Reading and Its Reception in Recent Czech Historiography, Acta Comeniana 20–21 (XLIV-XLV), 2007, pp. 209–235.

16. Rozcestníky • http://www.bibliotheque-mazarine.fr/mazliens/mazliens4.htm • Bibliothèque Mazarine, Signets : histoire du livre et de l'édition • http://theleme.enc.sorbonne.fr/sommaire234.html • L'École nationale des chartes de Paris • Identification des livres imprimés anciens (XVe-XVIIIe siècle) • Ressources imprimées et en ligne • http://theleme.enc.sorbonne.fr/sommaire74.html • L'École nationale des chartes de Paris, Bibliographie d'histoire du livre d'Annie Charon et Élisabeth Parinet La bibliographie ici présentée est un document de travail qui accompagne les cours d'histoire du livre donné à l'École des chartes par Annie Charon (XVe-XVIIIe siècles) et Élisabeth Parinet (XIXe-XXIe siècles). Elle est volontairement sélective, donne la priorité aux manuels et ouvrages généraux, exclut les catalogues et renvoie aux bibliographies courantes pour les articles.

17. Báze - provenience • Báze Marques de provenances étrangèresRecensement des marques de provenances étrangères (390 marques prises sur 216 ouvrages et correspondant à 253 possesseurs différents) figurant sur les livres rares de la Bibliothèque d'Etat de littérature étrangère de Moscou. • http://spoils.libfl.ru/catalogue.html • Báze Provenance • La base Provenance des livres anciens de la Bibliothèque municipale de Lyon contient les images numériques des marques de provenance présentes dans ses collections; images complétées par une information sur chaque possesseur, une transcription et une indexation de marques de provenance. Les marques des grands couvents lyonnais et des principaux bibliophiles qui ont en grande partie constitué le fonds ancien de la bibliothèque sont d'ores-et-déjà en ligne. • http://www.bm-lyon.fr/trouver/basesdedonnees/base_provenance.htm • Catalogue des provenances des incunables conservés à la Bibliothèque royale de Belgique • http://www.kbr.be/informations/projets/incunables/incunables1_fr.html