1 / 22

Sebepoznání klientů KBT v porovnání s dalšími terapeutickými směry

Sebepoznání klientů KBT v porovnání s dalšími terapeutickými směry. Mgr. David Kuneš Psychologický ústav FF MU v Brně. Co je sebepoznání? Sebepoznání je aktivní úsilí jedince odkrýt neuvědomované nebo nevědomé informace, které se přímo či nepřímo vztahují k jeho prožívání a chování.

knut
Download Presentation

Sebepoznání klientů KBT v porovnání s dalšími terapeutickými směry

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Sebepoznání klientů KBTv porovnání s dalšími terapeutickými směry Mgr. David Kuneš Psychologický ústav FF MU v Brně

  2. Co je sebepoznání? Sebepoznáníje aktivní úsilí jedince odkrýt neuvědomované nebo nevědomé informace, které se přímo či nepřímo vztahují k jeho prožívání a chování.

  3. Co nám sebepoznání může přinést? • díky porozumění svému vnitřnímu světu můžeme lépe porozumět ostatním lidem • uvědomíme si svou jedinečnost (a tím i jedinečnost druhých); srovnávání • poskytne větší možnost volby a tím i větší volnost ( uvědomění, jaké limity jsou dané)

  4. Jak si vytváříme obraz sebe? • v batolecím období (1. – 3. rok věku) si dítě začíná uvědomovat samo sebe; užívá slovo „já“, pozoruje se v zrcadle apod. • nicméně až do staršího školního věku (asi 12 let) dítě nekriticky přejímá názory na sebe od dospělých ve svém okolí

  5. právě v dětském věku přejímáme od dospělých informace, které nás mohou ovlivnit na celý život – introjekty • teprve během dalšího vývoje člověk kriticky zpracovává informace získané od druhých osob • v rámci cíleného sebepoznání se lze vrátit k různým introjektům a přezkoumat je

  6. Vývoj přístupu k sebepoznání – přehled terapeutických směrů • psychoanalýza a další psychodynamické směry II. humanistické a zážitkové směry III. rodinné směry, systemické a narativní přístupy IV. behaviorální, kognitivní a kognitivně behaviorální směry

  7. Vývoj přístupu k sebepoznání – psychoanalýza • Freud: duševní poruchy vznikají z rozporu mezi nevědomými přáními a principem reality • abychom jim mohli úspěšně čelit, musíme přivést tyto nevědomé obsahy do vědomí • navrhl postupy k získání nevědomých obsahů: volné asociace, analýza snů, chybné úkony (interpretace)

  8. Další psychodynamické přístupy Carl Gustav Jung • Individuace – cesta k sobě, „Stát se tím, kým člověk doopravdy je.“ • menší direktivnost při interpretaci obsahů – amplifikace - nový postup - aktivní imaginace

  9. Další psychodynamické přístupy - většina psychodynamicky orientovaných terapeutů vede klienty k sebepoznání tak, že jim pomáhají odkrývat jejich nevědomí (přesněji nevědomé kognitivní procesy); jednou z výjimek je Wilhelm Reich – zaměření na tělo

  10. Humanistické přístupy Carl Rogers – vede klienta k sebepoznání – nicméně spíše zaměření na to dobré, kladné – opomíjení negativních věcí Fritz Perls (gestalt terapie) – „Pokud máme nějakou vlastnost či charakteristiku, máme i její protiklad.“ – zaměřuje se i na to negativní

  11. Humanistické přístupy Gestalt terapie – uvědomění/awareness • Vede klienty cíleně k prozkoumávání tří základních oblastí: • tělesné • emoční • kognitivní

  12. Rodinné, systemické a narativní směry • nevedou klienty k sebepoznání • přesto poukázaly na některé komunikační vzorce a zdůraznili tak vztahy a komunikaci klientů • Systemické přístupy – svět každého z nás je jedinečný, protože si svou skutečnost konstruujeme

  13. Behaviorální terapie • Joseph Wolpe – v rámci systematické desenzibilizace vedl klienty k většímu zaměření na emoce, ačkoliv se nejednalo v pravém slova smyslu o sebepoznání • kromě toho, jak už plyne z názvu, hlavní zaměření klienta na určité chování

  14. Kognitivní terapie Albert Ellis a Aaron Beck • oba přímo vedli klienty k tomu, aby si uvědomili svá přesvědčení – tedy kognitivní složku • klienti si mohli lépe uvědomit, jaké mají základní (jádrová) přesvědčení o sobě, o světě kolem sebe a o druhých lidech • poukázali na zdánlivě prostou skutečnost, že pokud chceme na sobě něco ve měnit, musíme si to nejprve uvědomit

  15. Kognitivně behaviorální psychoterapie • KB terapeuti propojují předešlé informace dohromady a vedou své klienty k sebesledování v rámci čtyř vzájemně propojených oblastí: • kognitivních procesů • emocionálních reakcí • tělesných reakcí • chování

  16. Kognitivně behaviorální psychoterapie • Co je však důležitější – vedou klienty k tomu, aby si uvědomili, jak jsou tyto oblasti vzájemně propojeny • Díky tomu si klient může uvědomit „bludné kruhy“, tedy to, jak se jejich potíže udržují

  17. Kognitivně behaviorální psychoterapie volně dle Praško a kol., (2007). Kognitivně behaviorální terapie psychických poruch. Praha/Kroměříž: Triton.

  18. Kognitivně behaviorální psychoterapie • výborným postupem je v rámci KBT škálování – díky němu může klient lépe rozlišit změny ve svém prožívání; dokáže si například uvědomit drobné rozdíly v právě prožívaných emocích • díky učení se novým dovednostem a behaviorálním experimentům nachází svoje silné stránky a limity

  19. Kognitivně behaviorální psychoterapie • dá se tedy říci, že v KBT existuje velké množství postupů, které přímo vedou k sebepoznání klienta • jenom jsem nezjistil, jaký důraz se v KBT klade na sebepoznání terapeuta …

  20. Děkuji za pozornost 

More Related