1 / 45

Tiché vzdělávání Soubor e-learningových vzdělávacích kursů (nejen) pro neslyšící

Tiché vzdělávání Soubor e-learningových vzdělávacích kursů (nejen) pro neslyšící. Projekt by měl výrazně multiplikovat výsledky velice úspěšného projektu Federace rodičů a přátel sluchově postižených řešeného v rámci programu Leonardo.

kaoru
Download Presentation

Tiché vzdělávání Soubor e-learningových vzdělávacích kursů (nejen) pro neslyšící

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Tiché vzděláváníSoubor e-learningových vzdělávacích kursů (nejen) pro neslyšící

  2. Projekt by měl výrazně multiplikovat výsledky velice úspěšného projektu Federace rodičů a přátel sluchově postižených řešeného v rámci programu Leonardo

  3. V roce 1999 FRPSP vypracovala projekt Internet jako potenciální zdroj nových pracovních příležitostí pro neslyšícípro program Leonardo da Vinci Evropské unie. Projekt byl Evropskou unií schválen a realizován od prosince roku 2000 do listopadu roku 2003. Internet jako potenciální zdroj nových pracovních příležitostí pro neslyšící

  4. Cílem bylo vytvořit učebnice a realizovat šest kursů srozumitelných pro neslyšící: Úvod do počítačů a internetu; Zvýšení kompetence neslyšících ve čteném a psaném národním jazyce; Základy psané a čtené angličtiny; Úvod do tvorby webových stránek; Úvod do počítačové typografie; Jak se na internetu uživit. Internet jako potenciální zdroj nových pracovních příležitostí pro neslyšící Bylo třeba rovněž vytvořit odpovídající terminologii ve znakových jazycích.

  5. Na projektu spolupracovalo devět partnerů v České republice, Belgii, Rakousku a Velké Británii. Navržené kursy se ověřovaly na skupině devíti sluchově postižených. Internet jako potenciální zdroj nových pracovních příležitostí pro neslyšící

  6. Projekt byl velmi úspěšný. V jeho průběhu vzniklo 31 barevných tištěných učebnic ve čtyřech jazycích, 16 CD ROM a jedna videokazeta. Ve čtyřech národních znakových jazycích byla vytvořena terminologie pro počítače, internet, návrh webových stránek a typografii. Internet jako potenciální zdroj nových pracovních příležitostí pro neslyšící

  7. Vzniklo 31 barevných tištěných učebnic ve čtyřech jazycích, 16 CD ROM a jedna videokazeta. Internet jako potenciální zdroj nových pracovních příležitostí pro neslyšící

  8. Výuka

  9. Frekventanti kursu se na konci podrobili zkouškám z tzv. ECDL – European Computer Driving Licence. Internet jako potenciální zdroj nových pracovních příležitostí pro neslyšící • Čtyři studenti složili zkoušky ze všech sedmi modulů ECDL a další čtyři z jednoho až čtyř modulů. • Jsou to asi první neslyšící v Evropě s tak vysokou mezinárodně uznávanou kvalifikací.

  10. Federace přihlásila vytvořený kurs počítačové typografie a terminologii na 4. ročník mezinárodní soutěže eLearning (elektronické učení) v Hradci Králové. Vytvořené materiály vyhrály, co se vyhrát dalo: Cenu diváků; Cenu Národního centra distančního vzdělávání a dokonce i Grand Prix – Velkou křišťálovou tužku ministryně školství, mládeže a tělovýchovy. Internet jako potenciální zdroj nových pracovních příležitostí pro neslyšící

  11. Koncem roku 2004 postoupil projekt Federace mezi 32 nejúspěšnějších projektů v historii programu Leonardo da Vinci. Vybíralo se z téměř 4000 projektů. Oceněné projekty byly vystavovány v Maastrichtu. Projekt Federace tam byl jediným českým projektem. Internet jako potenciální zdroj nových pracovních příležitostí pro neslyšící

  12. Kursy nelze z finančních důvodů opakovat,i když o to neslyšící žádají. Pokud nebereme v úvahu cenu učebnic, provozní náklady počítačové učebny a náklady na dopravu a ubytování pro mimopražské účastníky, je cena kursů v rozsahu 1 600 hodin: Učitelé: 200 Kč/hod Tlumočníci ČZJ: 270 Kč/hod Tj. cena šesti kursů je pouze na honorářích přibližně 750 000 Kč! Při dvanácti účastnících to je na účastníka zhruba 60 000 Kč! To nemohou neslyšící zaplatit ani s případným příspěvkem úřadů práce... (Uvědomuje si u nás někdo, jak je vzdělávání drahé???) Tedy všechno skvělé, ale...

  13. Od doby přípravy projektu Leonardo v roce 1999 úžasným způsobem pokročily počítačové multimediální technologie. Vymysleli jsme chytré kursy; napsali výborné učebnice (některé dokonce i v e-podobě); vytvořili jsme odbornou terminologii v českém znakovém jazyce; vychovali jsme si neslyšící, kteří to mohou ve znakovém jazyce přednášet. Vložme tedy výklady v ČZJ přímo do e-learningových kursů! A dejme je zájemcům na CD nebo DVD ROM, popř. je zpřístupněme na internetu! To je základní princip našeho nového projektu. Řešení

  14. Tiché vzděláváníSoubor e-learningových vzdělávacích kursů (nejen) pro neslyšící

  15. Základní návody jak využít internet k podnikání; Zvýšení kompetence neslyšících ve čtené a psané češtině; Úvod do počítačů, internetu a informační gramotnosti; Úvod do tvorby webových stránek; Úvod do počítačové typografie. Možnosti využití internetu ke komunikaci, ke studiu, ke zvyšování kvalifikace a při hledání práce; Kursy budou na základě získaných zkušeností mírně modifikovány

  16. Neslyšící spolupracovníci znovu posuzují vytvořené texty. V současné chvíli: • Kromě nesmírné administrativy spojené s evropskými projekty jsou teď naše hlavní úkoly: • Počítačoví odborníci hledají optimální způsob, jaký pro tvorbu e-learningových kursů použít. • Možností je totiž mnoho, především: • Microsoft PowerPoint; • Macromedia Flash, popř. Authorware; • Adobe Acrobat (pdf).

  17. TYPOGRAFIE • Zabývá se úpravou a grafickým návrhem písemností. • Typografie je umělecké řemeslo.

  18. TYPOGRAFIE • tvorbu nebo výběr písma; • úpravu vět, odstavců a stránek; • pravidla správné sazby = = „gramatická“ pravidla typografie; • pravidla pro psaní citací; • úpravu dopisů, akcidenčních (příležitostných) tiskovin, úpravu knih; • sazbu tiskovin, a do jisté míry (pokud jde o písmo) i knižní vazbu atd. • Typografie zahrnuje:

  19. NESLYŠÍCÍ TYPOGRAFOVÉ • Čeští neslyšící typografové a umělečtí knihaři: • Typograf musí být skvělý řemeslník, umělec, ale nemusí slyšet. • Jan Zach z Radčic 1889 – 1977 • Bohumil Bažil 1890 – 1962 • Vilém B. Hauner 1903 – 1982 • Miroslav Hanzlíček 1933 • Ján Ištok 1951 • Znáte další?

  20. VYZKOUŠEJTE SE • Co do typografie nepatří? tvorba nebo výběr písma; úprava vět, odstavců a stránek; úprava knih; tvorba zeměpisných map; sazba tiskovin.

  21. Konec první kapitoly Znovu Konec Chcete ji zopakovat, skončit, nebo jít na další kapitolu?

  22. Chcete opravdu skončit? Ano Ne

  23. CHYBA. ZKUS TO ZNOVU!

  24. VÝBORNĚ! Můžeš pokračovat

  25. Konec první kapitoly Znovu Konec Další kapitola Chcete ji zopakovat, skončit, nebo jít na další kapitolu?

  26. Chcete opravdu skončit? Ano Ne

  27. VYZKOUŠEJTE SE Který z těchto pánů je Vilém B. Hauner?

  28. Konec první kapitoly Znovu Konec Chcete ji zopakovat, skončit, nebo jít na další kapitolu?

  29. Chcete opravdu skončit? Ano Ne

  30. CHYBA. ZKUS TO ZNOVU!

  31. VÝBORNĚ! Můžeš jít na další kapitolu

  32. Jan Zach z Radčic Jan Zach z Radčic se narodil 9. 2. 1889 v Nových Syrovicích na Moravě. Do roku 1915 žil v Praze, kde byl členem Podpůrného spolku hluchoněmých sv. Františka Saleského. Potom se přestěhoval do Plzně, kde se stal zakladatelem a prvním předsedou Spolku hluchoněmých Oul. Byl vyučeným knihařem a pracoval tak výborně, že v Městské knihovně v Plzni restauroval staré knihy a písemnosti. Zemřel 31. 3. 1977 v Plzni.

  33. Bohumil Bažil Bohumil Bažil se narodil 6. 11. 1890 v Českých Budějovicích. V sedmi letech ohluchl po zápalu mozkových blan. Chodil do Ústavu pro hluchoněmé v Českých Budějovicích. V roce 1907 se vyučil knihařem a odjel „na zkušenou“ do Vídně a do Lince. V roce 1914 si otevřel v Českých Budějovicích vlastní knihařskou dílnu. Bažil si vzal neslyšící manželku a měli neslyšící dceru. V rodině běžně používali znakový jazyk. Byl jedním ze zakladatelů Spolku neslyšících Jirsík.

  34. Bohumil Bažil Celý život usiloval o sjednocení českých neslyšících do jediné organizace. Vydával noviny Svépomoc Neslyšících, ve kterých psal články na podporu znakového jazyka, na podporu termínu Neslyšící atd. Po roce 1948 pracoval Bažil ve Svazu československých invalidů. Zemřel v září 1962.

  35. Vilém B. Hauner Vilém B. Hauner se narodil roku 1903 v Praze. Ve velmi raném dětství ohluchl po meningitidě. Vyučil se knihařem a matka mu umožnila, aby se ve svém řemesle zdokonaloval od září 1924 do října 1925 v Paříži. Vilém se tam naučil francouzsky a německy. V Londýně se seznámil se svou budoucí ženou – německou neslyšící dívkou Gertou. V roce 1927 studoval na Státní odborné grafické škole v Praze a stal se uznávaným uměleckým knihařem. V roce 1927 se rovněž stal členem Mezinárodního salonu neslyšících umělců.

  36. Vilém B. Hauner Měl vlastní knihařskou dílnu v Praze-Dejvicích. Navštěvoval spolky neslyšících v celé Evropě a o svých cestách psal v českých časopisech pro neslyšící. V roce 1931 založil tenisový klub neslyšících LATECH. V. B. Hauner zemřel v říjnu 1982.

  37. Miroslav Hanzlíček Miroslav Hanzlíček se narodil 20. července 1933 v Plzni. V šesti měsících prodělal zánět středního ucha a ohluchl. Již od čtyř let navštěvoval školu pro hluchoněmé, kde ukončil povinnou školní docházku. Ačkoliv chtěl být původně truhlářem, nastoupil v roce 1947 do učení k podnikateli Stanislavovi Novému jako ruční sazeč. Po znárodnění tiskárny musel učení přerušit. V roce 1949 přešel do větší tiskárny Grafika, kde své učení dokončil.

  38. Miroslav Hanzlíček V době učení studoval tři roky na Odborné škole pro neslyšící v Plzni a také dva semestry Odborné školy polygrafické. Od roku 1980 až do svého odchodu do důchodu v roce 1993 zastával funkci předáka na svém pracovišti.

  39. Ján Ištok Ján Ištok se narodil 4. prosince 1951 v Piešťanech na Slovensku. Od narození byl těžce nedoslýchavý. Vyučil se litografem (reprodukčním grafikem). Od roku 1970 pracoval v Polygrafických závodech v Bratislavě. Od roku 1979 pracuje v tiskařských závodech Typos v Plzni. Jeho specialitou je tisk obřích plakátů (gigantografie).

  40. Chcete opravdu skončit? Ano Ne

  41. Konec dvanácté kapitoly Znovu Konec Chcete ji zopakovat, skončit, nebo jít na další kapitolu?

  42. Chcete opravdu skončit? Ano Ne

  43. Doc. ing. Jaroslav Hrubý, CSc. Jaroslav Hrubý se narodil 11. 10. 1945 v Písku. Od roku 1963 studoval radioelektroniku na elektrotechnické fakultě ČVUT. Studium ukončil v roce 1968 a ve stejném roce nastoupil na vědeckou aspiranturu v oboru mikroelektronika v Ústavu radiotechniky a elektrotechniky ČSAV. V roce 1972 obhájil kandidátskou disertační práci o aktivních mikroelektronických filtrech. V roce 1976 se manželům Hrubým narodila dcera Irena, která ve věku čtyř měsíců ohluchla po meningitidě. Tato událost vedla k tomu, že se začal stále více zabývat elektronickými pomůckami pro sluchově postižené. Zhruba od roku 1982 v této oblasti začal pracovat plnou kapacitou.

  44. Doc. ing. Jaroslav Hrubý, CSc. 14. dubna 1999 obhájil na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci docentskou habilitační práci v oboru speciální pedagogika. J. Hrubý je autorem nebo editorem 15 monografií publikovaných ve čtyřech jazycích, 10 učebních textů, 14 patentů, více než 50 výzkumných zpráv, téměř šesti desítek původních článků a příspěvků publikovaných ve sbornících konferencí, zhruba pěti desítek popularizačních článků a více než 100 článků v časopise sluchově postižených GONG. Je autorem devíti překladů (včetně dvou knih) z angličtiny. V současné době přednáší na katedrách speciální pedagogiky na univerzitách v Hradci Králové a v Liberci.

  45. Chcete opravdu skončit? Ano Ne

More Related