Avoided crossing sigletových stavů molekuly C 2 multireferenční metodou Coupled Clusters - PowerPoint PPT Presentation

avoided crossing sigletov ch stav molekuly c 2 multireferen n metodou coupled clusters n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Avoided crossing sigletových stavů molekuly C 2 multireferenční metodou Coupled Clusters PowerPoint Presentation
Download Presentation
Avoided crossing sigletových stavů molekuly C 2 multireferenční metodou Coupled Clusters

play fullscreen
1 / 43
Avoided crossing sigletových stavů molekuly C 2 multireferenční metodou Coupled Clusters
92 Views
Download Presentation
iago
Download Presentation

Avoided crossing sigletových stavů molekuly C 2 multireferenční metodou Coupled Clusters

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript

  1. Studentská odborná činnost obor 03 Chemie Avoided crossing sigletových stavů molekuly C2 multireferenční metodou Coupled Clusters Vypracoval: Jakub Višňák Vedoucí: Jiří Pittner ÚFCHJH

  2. Motivace • je třeba uvažovat korelaci elektronových pohybů . • Metody nezahrnující korelační energii (e.g. HF(SCF) , M1M , ... ) nevyhovují v „oblastech malých energetických rozdílů“ *1) . • disociace chemických vazeb (IBr ) [2] • i studium některých molekul již v rovnovážné geometrii (O3 , dikarbeny[2]) • reakce při nichž dochází ke změnám počtu elektronových párů ( některé radikálové raekce ) • AVOIDED CROSSING ( neuskutečněné křížení hyperploch potenciální energie stavů , jejichž křížení je na základě výběrových pravidel zakázané ) (C2 a LiF [3] ) • Metody zahrnující korelační energii obvykle {1} konstruují mnohoelektronovou vlnovou funkci jakolineární kombinaci Slaterových determinantů , nebo jejich spinově adaptovaných kombinací . • fyzikální význam Slaterova determinantu = vlnová funkce elektronové konfigurace molekuly s nekorelovanými elektronovými pohyby

  3. -Pro popis jednoho z n kvazidegenerovaných stavů téhož systémutřeba užívat ve vlnové funkci více Slaterových determinantů . ( Takovéto systémy tímpádem vyžadují • M U L T I R E F E R E R E N Č N Í P Ř Í S T U P ) • Konvenční korelačně konzistentní metody ( CI (CISD , CISDT , CISDTQ , FCI) , MCSCF (CASSCF) , VB , ... ) vyžadují buďto • optimalizaci velkého počtu koeficientů ci-rozvoje ( FCI , CASSCF ) tj. velké množství výpočetního času • * nebo popisují problém omezeně , zahrnují jen některé Slaterovy determinanty ( CISD , CISDT , CISDTQ pro systémy s větším počtem elektronů jak 4 ) .

  4. 2.2.3.2.Výpočetní metody (ab initio)* – jejich stručný přehled • a) Výpočetní metody lze dělit podle struktury popisovaného systému na • Čistě kvantově-chemické ( Jedná se o systémy at.jader („nabité hmotné body , • hmotnost z experimentu“) a elektronů ve vzájemné interakci .Hamiltoiány Schr.rocí • těchto metod obsahují pouze kinetické a elektrostatické členy , na elektrodynamické , • relativistické a další efekty jsou použity pouze určité korekce (pokud vůbec) .) • Metody které řeší Schr.roci i pro případy jiných typů částic a jiných druhů interakcí • mezi nimy (Například metody na řešení Schr.roce pro jednotlivá atomová jádra , jakožto • systémy nukleonů s kin.energií a vzájemnými elektrostat. (p+ p+) i jadernými interakcemi (každý nukleon s každým) • .Nebo metody na řešení molekul , které obsahují krom elektronů i miony .... etc.) • b) Podle způsobu popisu interakce elektron-elektron dělíme metody na • Nezahrnující korelační energii(model nezávislých elektronů) • („Jednoelektronová molekula“ (M1M) ; „Staticky zprůměrovaná víceelektronová“ (HF(e.g. SCF))) • Zahrnující korelační energii („Reálná molekula“ (v přísl.zanedbáních) , e.g.: CI , • MCSCF (e.g. CASSCF*2) ,CC, DFT , etc...)

  5. c)Podle tvaru hamiltonova operátoru na • Stacionární problémy ( Hamiltonián explicitně nezávislý na čase) • Nestacionární problémy ( Nestacionarita v rámci explicitně časově nezávislého Hamiltoniánu + Explicitně časově závislý hamiltonián – • například molekulová dynamika a řešení účinků vnějšíhích časově • proměných polí ) • d) Podle typu hamiltoniánu na • Nerelativistické problémy (SQM) • Relativistické problémy (DQM)

  6. 1.Studovaný systém: molekula C2 • Jedná se o homonukleární biatomární molekulu druhé periody{2} • V základním stavu lze její elektronickou strukturu přiblížit vzorcem C=C • Používané názvy : „bicarbon“ , „didehydrogenethyn“ , • „carbon biatomic“

  7. 1.1.MO diagram molekuly C2 v rovnovážné geometrii základního stavu MOs (C2) AOs (1.C) MOs (C2) AOs (2.C) popis 2py,x* = 1 b3g,2g 3s* = 3 b1u 3s = 3ag 2p xy z zyx 2py,x = 1 b3u,2u 2s* = 2 b1u 2s 2s = 2ag Orientační hodnoty E(MO) získány z CASSCF výpočtu pro R=2.4 Bohr Měřítko je jen velice přibližné. Zobrazená báze jest minimální . Báze použitá pro výpočet = dzp . 1s* = 1 b1u 1s 1s = 1ag

  8. 2.2.3.2.4.1a. SCF-práce • Metodu self-konzistentního pole jsem použil • pro rychlý orientační výpočetstřední mezijaderné vzdálenosti a totální elektronické energie systému pro jednotlivé stavy . • Jako prostředek posouzení , který z povolených stavů molekuly je stavem základním (gs = ground state) se ukázala metoda SCF málo přesnou • Výpočty jsem prováděl převážně pomocí programu „ACES2“ . Pro kontrolu výpočtu jsem zvolil program „Gamess UK“ . • Sledoval jsem • 1. průběh křivky* , • 2. konvergenci energie pro všechny body křivky , • 3. hodnotu minima energie , • 4. střední mezijadernou vzdálenost , • 5. silovou konstantu k = (d2E[Rmin]/ dR2) • 6. energie MO • 7. rozvojové koeficienty AO v jednotlivých MO • ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- • * Především kontrola spojitosti ( spočívá ve vizualizaci grafu 1. eventuálně i 2.derivace dle R a kontrole průběhu těchto křivek ) • * Kontrola limity funkce E(R) ve vlastním bodě R0 (E) ; i v nevlastním boděR ( dE/dR  0 ; Eu  2*E(Cv) resp. Eu  Ev(C) + Ew(C)

  9. Konvergence elektronické energie pro bod R = 2,4 a0 základního stavu vzhledem k velikosti báze Počet nezávislých bázových funkcí na jediný AO Na „Kovergenční charakteristice“ vidíme jasnou konvergenci . Hodnotu HF-limity sice není možné přesně určit , ale pro určitý , velmi malý rozdíl energií mezi bází o n funkcích pro 1 obsazený AO a bází s n+1 je již možno mluvit o dosažení HF-limity Má práce si neklade primárně za cíl dosažení této limity Pozn.: Ani při zkonvergování energie vůči počtu funkcí na jeden obsazený AO pro sadu bází CC-PV nemusí být HF-limita dosažena , neboť báze CC jsou konstruovány pro jiné kvantově-chemické metody nežli je SCF .

  10. Disociační křivky pro stavy u=5;6

  11. Všechny významné closed-shell singletní stavy – SCF disociační křivky Povšimněme si kříření křivek u=3 s u=1;2při cca 1,8 bohr a u=0 s u=1;2při cca 2,2 bohr . Což je v korelaci s faktem , že při cca 2,1 bohr se kříží energetické křivky MO 2s* a 2p pro základní stav(u=0) a k podobným jevům dochází v této oblasti hodnot R i u obou excitovaných stavů.

  12. D-stav , tj. 1s2 1s*2 2 s2 2 s*2 2p2x 2pya3 s*b ( 1Pg )

  13. Soubor všech zkonvergovaných disociačních křivek

  14. 2.2.3.2.4.1b. SCF-results Close-shell singlet konfigurace

  15. 2.2.3.2.4.2a. CASSCF-work • Metoda CASSCF je zvlášťním případem metody MCSCF . • MCSCF volí tvar vlnové funkce jako lineární kombinaci Slaterových determinantů (nebo jejich spinově adaptovaných lineárních kombinací) sestavovaných z molekulových spinorbitalů . • V průběhu iterací MCSCFse optimalizují jak koeficienty lineární kombinace jednotlivých Slaterových determinantů (ci-koeficienty) , tak tvar jednotlivých molekulových orbitalů , ze kterých jsou tyto determinanty sestavovány . • Elektronové pohyby v rámci jednotlivých molekulových orbitalů jsou ovšem stále uvažovány podle středního pole jako v SCF . A tak MCSCF sice již zahrnuje korelační energii(na rozdíl od SCF) , ale pouze statickou (nikoliv i dynamickou jako FCI ). • CASSCF uvažuje v ci-rozvoji vlnové funkce pouze ty Slaterovy determinanty , které odpovídají elektronovým konfiguracím se: • Zcela obsazenými „Frozen MO“ • Částečně obsazenými „Active MO“ • Zcela NEobsazenými „Inactive MO“ • Metoda se pak označuje CAS(n,N) , kde n je počet elektronů a N počet molekulových orbitalů aktivního prostoru

  16. Já sem rozdělil MO molekuly C2 následujícím způsobem : 1. Frozen MO = 1 s , 1 s* ( z důvodu velké energetické separace od ostatních MO , a energ.podobnosti s 1s atomu uhlíku . „Zmrazení“ je také obhájeno rozdílností tvaru vlvové funkce 1 s oproti 2 s a 3 s , viz Slide 195) 2. Active MO = 2 s , 2s* , 2px , 2px , 3s , 3s* , 2px * , 2py , * ( Toto je pouze výpis pro rovnovážnou geometrii ) 3. Non-active MO = energeticky vyšší MO Tedy jsem zvolil popis CAS(8,8) . Kombinací SCF-počátečního odhadu a CASSCF-odhadů z výsledků pro podobné R jsem dosáhl téměř úplné spojitosti disociační křivky i ci-koeficientů vlnových funkcí v závislosti ci = f(R) ( Pouze jistý menší zlom pro R=3.4 bohr jsem indikoval při důkladné prohlídce silových křivek , tento zlom zřejmě souvisí s VÝRAZNĚ multireferenčním charakterem vlnové funkce v této oblasti , tedy s nedostatečnou velikostí aktivního prostoru , neboť v této oblasti ( 3.0 a0< R < 4.5 a0 )rostou ve vypočtené vlnové funkci ci-koeficienty Slaterových determinantů , které odpovídají elektronovým konfiguracím s více obsazenými energeticky vyššímy MO (viz graf)

  17. * Reprodukovatelnost Gamess UK vs. Gaussian ( shoda na 4.desetinném místě ) * Pro R > 3.4 a0 jsem totiž použil jako MO-bázi pro CASSCF bázi SCF-MO molekulového iontu C24+ , který má vzhledem k úplné neobsazenosti MO-p elektronickou strukturu poměrně dobře popsatelnou pomocí SCF . * Pod křivkou jsou vypsány elektronové konfigurace pro ve vlnové CASSCF-funkci významně zastoupené spinově adaptované kombinace Slaterových determinantů (proto také neuvádím u jednotlivých elektronů spin , tedy nepoužívám značení pomocí šipek , ale čárek ). Pro výpočty jsem používal AO-báze dzp , tzp , ccpvdz a ccpvdz různými způsoby modifikované

  18. Jak je z grafu patrné , největší multireference problému zde nastává v okolí R=3.4 a0, pro větší R klesá a poté významně stoupá až do disociace . SLD s |ci|2> 0.01 * Konfigurací zde míním spinově adaptovanou lineární kombinaci Slaterových determinantů , která má fyzikální význam této konfigurace . K předchozí křivce : Pro všechna R je nejvýznamnějším Slaterovým determinantem ten který odpovídá elektronové konfiguraci základního stavu C2 . (Close-shell , viz přehled stavů C2) . Proto jej neuvádím pro žádné R. - V široké oblasti 1.0a0<R < 3.9a0 je druhou nejvýznamnější konfigurací biexcitace Z HOMO do 3 s - Pro R < 1.8 a0 jsou významné elektronové konfigurace s teoretickým řádem vazby > 2 ( tj. Pro daný active space 3 a 4 ) - Pro R > 3.7 a0 jsou naopak významné elektronové konfigurace jejichž teoretický řád vazby < 2 ( nad 3.9 a0 se objevují i elektronové konfigurace s nulovým teoretickým řádem vazby a jejich význam s rostoucím R roste ) - Elektronové konfigurace , které lze převést jednu na druhou pouhou záměnou px a py orbitalů , mají stejný koeficient ( proto z nich uvádím vždy jen jedinou a u jejího zápisu uvádím křížek v kolečku) - V ci-rozvoji vlnové funkce z MCSCF se i pro close-shelový stav objevují open-shellové konfigurace .

  19. Srovnání disociačních křivek základního stavu (X1Sg+) molekuly C2 pomocí různých metod SCF CAS FCI Ekorel Dynamická korelační E Z uvedeného srovnávacího grafu je patrné , že zahrnutí korelační energie je extrémně důležité již pro zákldní stav molekuly C2 . Zatímco stabilizační bázové energie (pokles energie spojený s nárůstem báze) jsou jak pro SCF , tak pro ostatní metody v řádu setin h.a.u. , KORELAČNÍ energie se v rovnovážné oblasti pohybuje v řádu desetin h.a.u. a s nárůstem R významně roste .

  20. 2.2.3.2.4.2b. CASSCF &FCI -results * Již mohu říci , že dle CASSCF vychází jako základní stav skutečně stav X1Sg+ . * Full CI pro dané báze také potvrzuje , že základním stavem je stav 1Sg+ = X1Sg+ . * Vzhledem k výrazně lepšímu popisu oblasti disociace pomocí Full CI i CASSCF vycházejí disociační enthalpie přibližně třikrát menší nežli pomocí SCF-kalkulace , Rmin o cca 0,3 Å větší

  21. 2.2.3.2.4.3a. CI (MO base=SCF)-work JakoMO bázi jsem pro tento výpočet volil bázi SCF orbitalů z výpočtu C2 . Velikost MO báze jsem volil na 18 energeticky nejnižších MO pro dané R . AO báze byla použita dzp , později tzp , ccpvdz a její obměny . Varianta CI byla volena „Úplná konfigurační interakce“ , neboli FCI . Tj. do vlnové funkce byly použity Slaterovy determinanty (zde nebyly použity jejich spinově adaptované lineární kombinace , ale přmo jednotlivé Slaterovy determinanty , takže kdyby byly zastoupeny i open-shellové stavy , musel bych použít značení pomocí šipek , nikoliv čárek jakožto elektronů) odpovídající všem možným elektronovým konfiguracím takovým , že 4 elektrony obsazují 2 energeticky nejnižší MO („frozen MO“) a zbylých 8 elektronů molekuly C2 může obsazovat zbylých 16 MO . V následujícím grafu uvádím všechny elektronové konfigurace s |ci |2 > 0,01 . Tedy včetně close-shell singletu ( 1Sg+ , u=0) , pokud je zastoupen , který jsem u výpisu konfigurací u CASSCF křivky neuváděl . U této metody je totiž patrné možné křížení dvou stavů . A protože dané elektronové konfigurace platí pro vlnovou funkci s nejnižší odpovídající celkovou E , mohu popisovat do křížení při 3.2 Bohr vlastně jiný stav než po něm .

  22. Disociační křivky molekuly C2 metdou FCI HOMO --> LUMO ( 1Sg+ , 1Dg ) X 1Sg+ Ths znamená „totéž“

  23. Konvergence s velikostí báze u FCI výpočtu

  24. HOMOLUMO 1Sg+ , 1Dg X1Sg+ E(R), FCI(18 HF-MO) , AO base = dzp Avoided Crossing

  25. CCPVDZ CCPVTZ CCPVQZ Při použití větších bází došlo k výskytu zlomů , což svědčí o skutečnosti , že systém vyžaduje multireferenční popis. Z grafu je patrná konvergence energie vzhledem k bázi . Rychlost konvergence je zhruba stejná jako u metody SCF .

  26. Disociační křivky R / a0 CCSD (CCPVDZ) CCSD (CCPVTZ) CCSD (CCPVQZ) MR BWCCSD (3cf) CCPVDZ CCPVTZ MR BWCCSD (4cf) CCPVDZ 3 cf zamená 3 referenční popis , 4 cf analogicky : 3cf : 1 = 1s21s*22s22s*22p4 ( X1Sg+ , u=0) REFERENCE = HF 2 = 1s21s*22s22s*22px23s2 (u=1, HOMO LUMO biexcitace) 3 = 1s21s*22s22s*22py23s2 (u=2, HOMO  LUMO biexcitace) 4cf: navíc : 4 = 1s21s*22s22p43s2 (u=3, 2s*LUMO biexcitace ) Důvod , proč jsem zvolil právě tyto referenční konfigurace jest ten , že Slaterovy determinanty odpovídající těmto konfiguracím byly nejvýznamnější v ci-rozvojích vlnových funkcí základního i prvních excitovaných stavů pomocí metod FCI a CASSCF .

  27. R / a0 Avoided Crossing 3 cf 4 cf root 3 w = 1;2 ; root 2 1Sg+ = „root1“ Avoided Crossing , pseudokřížení Zde již je patrné pseudokříření základního stavu a 1.excitovaného singlet-closed shell stavu ( w=1,2 ;otázká zda se jedná o 1Sg+ či 1Dg zatím nedořešena ) Připomeňme ještě , že Coupling operátor pohybů elektronů a jader ( Operátor neadiabatické vazby ) , který se v BOA zcela zanedbává a v Adiabatické aproximaci se zanedbávávají jeho nediagonální elementy nabývá v oblasti pseudokřížení maxima a již není zanedbatelný . Pomocí n-referenční MR BWCCSD se mi podařilo dobře popsat vždy jen n-1 nejnižších stavů . Nicméně výpočet 4 referenční MR BWCCSD nám ukazuje , že 3.excitovaný closed-shell singlet již pseudokřížení s nižšímy stavy nejeví ( bylo by ale lépe to potvrdit ve větší bázi a s ještě větším počtem referenčních konfigurací ).

  28. 3 ref cf 4 ref cf Avoided Crossing Rozdíly mezi výpočtem pomocí ccpvdz báze a ccpvtz báze pro téže metodu , stav i počet referenčních konfigurací jsou značné . Tedy by ještě bylo třeba konvergovat s velikostí báze . Nicméně výpočet pro základní stav metdou CCSD nám naznačuje , že konvergence je poměrně rychlá a báze ccpvqz již zřejmě bude postačující.

  29. 2.2.3.2.5. Shrnutí , Závěr • Ukázalo se , že metody zahrnující korelační energii jsou nezbytné již pro popis základního stavu molekuly C2 . Již základní stav molekuly C2 (přesnější výpočty ukázaly , že se jedná o stav 1Sg+) má výrazně multireferenční charakter zejména v oblasti AC . • Pomocí metody SCF byly spočteny důležité charakteristiky ( střední mezijaderná vzdálenost , disociační energie , silová konstanta) pro významné singletní i tripletní stavy (jejich průměry vzhledem ke společné elektronové konfiguraci) této molekuly • Ukázal jsem také , že pomocí SCF je popis Avoided Crossingu nemožný a SCF také udává špatné pořadí energií jednotlivých stavů molekuly C2 • Metodami CASSCF a FCI jsem dále zpřesnil tyto „důležité“ charakteristiky pro základní stav • Výpočty FCI potvrzují , že closed-shell singletní stavy molekuly skutečně jeví Avoided Crossing v oblasti 3,0 a0< R < 3,8 a0. • výpočty FCI ukazují , že k Avoided Crossingu dochází mezi 1Dg a 1Sg termy elektronové konfigurace „u=1,2“ , tj. V notaci SCF MO-diagramu pro rovnovážnou oblast stavu X1Sg+ by se jednalo o symetricky adaptovanou elektronovou konfiguraci Z HOMO DO LUMO biexcitace . • Výpočty CCSD a MR BWCCSD ukázaly mnohem výraznější energetické přibližení v oblasti Avoided Crossingu a ukázalo se , že poskytují v této oblasti křivky poměrně stabilnější výsledky než předchozí metody . • Prokázal jsem dále , že FCI je vhodnou metodou pro zjištění , které referenční konfigurace jsou důležité pro MR (RS/BW) CCSD výpočet . Metody nezahrnující korelační energii SCF výpočet FCI a CASSCF výpočty C2 Metody zahrnující korelační energii CC výpočty

  30. 3. „Připravuji“ * Inzerce molekuly C2 do Si-H vazeb * Výpočet P-H radikálu , výpočet vody * Relativistické korekce a Diracova rovnice * Jádro * Molekula C2Xe * vdW molekuly * Molekulová dynamika * Působení vnějších polí na obecnou molekulu

  31. 4. Poděkování Chtěl bych tímto poděkovat J. Pittnerovi , O. Demelovi za pomoc při tvorbě mé práce , také P. Slavíčkovi za motivaci k práci v oboru kvantové chemie a V. Ševčíkové za to , že mne k chemii ( na gymnáziu GPV ) přivedla .