Budoucnost profesí

1. Budoucnost profesí Sektorové studie Ing. Jiří Braňka (branka@nvf.cz) Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání Národní vzdělávací fond, o.p.s.

2. Sektorové studie ČESKÁ REPUBLIKA: Technické vzdělání – klíč ke konkurenceschopnosti ČR Mezinárodní průzkumy TIMMS a PISA: potenciál se zhoršuje Klesá zájem o technické vzdělání – nepostačuje poptávce podniků Studie sektorů, kde technické vzdělání hraje důležitou roli: Energetika (2007-2008) Elektrotechnický průmysl (2008) ICT služby (2008)

3. Energetika • První sektorová studie zpracovaná novou metodikou • Součást zprávy Nezávislé energetické komise • Kombinovaná s výstupy matematického modelování • „Intersektorová“ studie: zahrnuje energetické strojírenství, poradenské služby, výrobu a těžbu paliv

4. Energetika KLÍČOVÁ ZJIŠTĚNÍ: Díky nepříznivému demografickému vývoji hrozí ztráta know-how … … věkový průměr energetiky se blíží 45 rokům Řada klíčových expertů je ovšem již za hranicí důchodového věku a díky nedostatku mladých talentů je jich stále třeba Ústup z minulých pozic – vysoká úroveň znalostí s výstavbou a zprovozněním jaderné elektrárny Poptávka po technologiích a nových energetických zdrojích bude veliká – využijeme příležitosti? Velké riziko: „odliv mozků“

5. Energetika BILANCE LIDSKÝCH ZDROJŮ V ENERGETICE DO 2016: Očekávané příchody absolventů do sektoru … … pravděpodobně nepokryjí ani očekávané do důchodu 10700 8000 3700 3600 2700 2400 SŠ bez maturity SŠ s maturitou VŠ Příchody na trh práce v sektoru „Přirozené“ odchody z trhu práce v sektoru

6. Energetika DOPORUČENÍ PRO BUDOUCNOST ENERGETIKY: • Technické profese v elektrotechnice – výhodná kombinace s poznatky z oblasti strojírenství (pro obsluhu energetických zařízení) • Posílit obory, zaměřené na projekci a konstrukci v energetickém strojírenství • Strojírenské energetické obory - doplnit poznatky z oblasti elektroniky, automatizace a řídící techniky • Interdisciplinární znalosti, ekonomika a marketing - význam i pro výkon technických profesí, vyplývá z potřeby porozumět procesům, které předcházejí i navazují na energetiku • Nárůst významu jazykových znalostí • Důraz na intenzivní rozvoj nových učebních směrů – obnovitelné zdroje a úspory energie – velký potenciál!

7. Elektrotechnický průmysl • Výroba počítačového hardware, spotřební elektroniky, optické a automatizační techniky a elektrických strojů a zařízení • Kombinovaná s: • Výstupy matematického modelování, • Případovými studiemi, • Analýzou významu elektrotechnických profesí v dalších sektorech • Analýzou konkurenceschopnosti ČR v globálním měřítku

8. Elektrotechnický průmysl KLÍČOVÁ ZJIŠTĚNÍ: Popsaná hrozba možných problémů montážních závodů se již možná začíná naplňovat … ? … ČR se tak v elektrotechnickém průmyslu přibližuje „irskému scénáři růstu díky montáži“ a propadu v důsledku globální krize (1996-2004)

9. Elektrotechnický průmysl

10. Elektrotechnický průmysl KLÍČOVÁ ZJIŠTĚNÍ: • Největší problém pro trh práce – desetitisíce pracovníků, kteří do elektrotechnického průmyslu přišli z odvětví v útlumu (textil, chemie) a byli jen krátce zaškoleni – dlouhodobá uplatnitelnost bude problém • Naopak absolventi VŠ se specializací mikroelektronika budou žádaným a nedostatkovým zbožím … • … pro rozvojové projekty firem a nové investice v oblasti vývoje a technologických center nebude v příštích letech dostatečná nabídka odborníků • Bude nutné řešit rekvalifikace ze sektoru i do něj

11. Elektrotechnický průmysl • Orientace na dodávky komponentů generálním dodavatelům nebo montáž spotřební elektroniky v rámci globálních značek • České podniky a jejich management to často zbavuje iniciativy a schopnosti pružně reagovat na měnící se vývoj na trzích • Hrozba opominutí příležitosti – dokážeme se prosadit na rychle rostoucích trzích na Východě? • Hrozba technologického zaostání – na nové trendy v technologiích nebudou vzdělávání a trh práce dobře připraveny • „Success story“ českého podniku? Jedině pod vlajkou globálních firem (ON Semiconductor, Siemens, FEI, Delong, Honeywell …)

12. Elektrotechnický průmysl BUDOUCNOST LEŽÍ V … • Mikroelektronika a elektronová optika • Technologie pro obnovitelné zdroje energie a úspory energií (solární panely, automatizační technika) • Vývoj a výroba elektronických komponentů nabývá na významu v rámci dalších odvětví (automobilový průmysl, ostatní dopravní technika, strojírenství) • Zdravotnická technika • Elektromotory a dodávky pro „těžkou energetiku“ • Průřezové nové technologie: nanoelektronika, bioelektronika

13. Elektrotechnický průmysl NOKIA: Zaměstnanců: 130 tisíc (Škoda Auto 30 tisíc) Tržby: 50,7 miliard € (Škoda Auto 8,5 miliard €) Počet obyvatel Finska: 5,3 miliónu (ČR 10,5 miliónu) Budeme na podobný úspěch české značky čekat marně? Jsme v něčem horší?

14. Elektrotechnický průmysl Podíl VŠ absolventů technických a přírodovědných oborů na 1000 osob ve věkové skupině 20-29 let: Česká republika: 10 % Finsko: 18 % Podíl pracovníků s VŠ vzděláním na celkové zaměstnanosti v elektrotechnickém průmyslu Česká republika: 13 % Finsko: 55 % Podíl pracovníků s VŠ vzděláním na celkové zaměstnanosti v technologicky náročných odvětvích zpracovatelského průmyslu Česká republika: 9 % Finsko: 42 %

15. ICT služby • Sektor ICT služeb vymezen podle profesí – IT odborníků a techniků ve všech odvětvích ekonomiky • Popis profesí a profesních rolí vychází z projektu „Lidské zdroje v ICT“ (VŠE, 2007) a názorů manažerů IT firem • Hlavní závěr: poptávka po profesích poroste a zároveň se zvýší požadavky na kvalitu, problém – školství se opožďuje za požadavky

16. ICT služby • Největší investice v IT v ČR: správa IT/ICT „vysává“ pracovní trh a představuje problém do budoucna • České IT – méně vývoje (Google, Skype, Deutsche Börse – řádově desítky vývojářů), více rutinních činností (dohledová centra a správa IT/ICT – řádově stovky zaměstnanců) • Existují ale značky, které se prosadily celosvětově (Kerio, AVG, 2K Czech) • Vysoce rozvinutý trh s mobilními technologiemi • Trh v příštích letech výrazně poroste – ICT „prorůstá“ celou ekonomikou • Počet absolventů nebude postačovat rozvojovým projektům podniků

17. ICT služby • Školství – středoškoláci a bakaláři jsou „téměř nezaměstnatelní“, u magistrů nutné dlouhé a nákladné doškolování • Technické znalosti – velmi dobré, ale hrozí zhoršení (kvalita matematických znalostí na základních školách se propadá) • Mezioborové znalosti, analytické a měkké dovednosti – slabina • Hrozba pro budoucnost – pro „řadové“ programování bude ČR drahou destinací, můžeme zaostat v kvalitě vyšších IT profesí • Problém českého trhu práce – snaha rozvíjet vše, nejsou priority • Talentů nebude dostatek • Budeme skvělí v něčem, nebo průměrní ve všem?

18. ICT služby PERSPEKTIVY ICT SLUŽEB: Velký růst a poptávka po profesích v příštích letech – sázka na jistotu „Zelený sektor“ Vysoká úroveň IT v zemi je i faktorem bezpečnosti – být vývozcem technologií a znalostí je výhodné Šance na významnou pozici ve středoevropském regionu – konkurencí je východ Evropy a Rusko, zákazníkem hlavně Německo Jazyky! Nutná změna „techniků v analytiky“

19. Sektorové studie • Energetika, Elektrotechnika a ICT služby: • Velké příležitosti pro růst v dalších letech • Pro zemi bez surovinových zdrojů představují i faktor strategické bezpečnosti a soběstačnosti – vývoz znalostí a technologií • Hrozba nedostatku talentů a ztráta know-how v lidských zdrojích • Závislé na kvalitě technických a přírodovědných oborů studia • Budoucí konkurenceschopnost těchto sektorů za 10-15 let závisí na dnešních studentech základních škol • Rekvalifikace a imigrace jsou částečné řešení, pokud je nastavíme správně – ne „masové“ programy , je třeba individuální přístup

20. Sektorové studie Děkuji za pozornost! Ing. Jiří Braňka (branka@nvf.cz) Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání Národní vzdělávací fond, o.p.s.