1 / 37

Česká jaderná energetika v evropském kontextu

Česká jaderná energetika v evropském kontextu. „Na každý lidský problém existuje snadné řešení – elegantní, přijatelné a naprosto špatné“ (Murphy). V jaké době žijeme. v ropných krizích sedmdesátých let 20. století skončil svět levné energie, kdy barel ropy stál jen několik dolarů,

holleb
Download Presentation

Česká jaderná energetika v evropském kontextu

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Česká jaderná energetika v evropském kontextu „Na každý lidský problém existuje snadné řešení – elegantní, přijatelné a naprosto špatné“ (Murphy)

  2. V jaké době žijeme • v ropných krizích sedmdesátých let 20. století skončil svět levné energie, kdy barel ropy stál jen několik dolarů, • zejména v druhé polovině 20. století byly významně vyčerpány snadno dostupně zdroje paliv, • je deklarována potřeba šetřit uhlí, ropu a zemní plyn jako suroviny pro další generace, • jsou nereálné naděje vkládány do obnovitelných zdrojů, • jaderná energetika se stala kartou v politických soubojích, • světová politická nestabilita nezaručuje spolehlivý tok paliv do průmyslových zemí tak, jak se to dělo po celé 20. století, • řada odborníků z různých profesí poukazuje na katastrofický scénář pokračujícího vývoje ve využívání energie na biosféru, • politická sféra zřejmě i v současnosti ignoruje varování očekávaného nedostatku energie

  3. Ještě výrazněji se to projevuje u roční spotřeby elektrické energie

  4. Zásobování elektřinou: klíčový faktor ekonomického vývoje a životní úrovně pro dalších nejméně 50 let • nezávislost na vnějších zdrojích nedosažitelná • nedaří se stabilizovat výši spotřeby • dosažení závazků z Kyota se jeví nemožným • další vlivy na životní prostředí rostou • vývoj skutečných cen energie na otevřeném trhu se nedaří spolehlivě predikovat v delším horizontu

  5. Podíl jednotlivých zdrojů na výrobě el. energie

  6. I přes extrémně technologicky a ekonomicky podporované a vítané zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie (nárůst až 7% ročně) tyto zdroje budou i nadále v blízkých desetiletích tvořit jen 2 – 4 % celosvětové výroby elektrické energie !!!

  7. Současná jaderná energetika v EU • zajišťuje 35% spotřeby elektřiny • má vysokou úroveň bezpečnosti • technologie je plně pod kontrolou • je nejlevnějším zdrojem • investice už z větší části odepsány • má velmi stabilní strukturu nákladů • elektrárny mohou být (a jsou) modernizovány za rozumnou cenu • byla vytvořena pracovní místa s vysokými požadavky na kvalifikaci (high-tech obor) • nepřináší riziko zvyšování závislosti na importu Jádro : ekonomické řešení pro střednědobý horizont, má ale dlouhodobou budoucnost?

  8. Podíl nákladů na palivo na ceně

  9. Jsou tu samozřejmě i omezení • nejstarší elektrárny musí být odstaveny a nahrazeny (čím?) • ukončení provozu je časově náročné a nákladné • vliv na regionální infrastrukturu • nejistoty v nakládání s odpady • nejisté legislativní prostředí (stálé zvyšování požadavků, často technicky nezdůvodněné) • odpor veřejného mínění Jaderná energetika neposkytuje ideální a pohodlné řešení, ale může k řešení přispět a získat nám tím ČAS

  10. Současná situace • změny tržního prostředí • stárnutí personálu a zařízení • nedostatek specialistů • předčasné odstavování jako důsledek politických rozhodnutí • nedůvěra a nepochopení veřejnosti často podporované přezíravým postojem energetických společností

  11. Důvody současné „stagnace“ výstavby nových bloků jaderných elektráren: • Saturace a uspokojení současných energetických potřeb v některých zemích s rozvinutou jaderně energetickou politikou (Francie), které úspěšně vyvážejí elektrickou energii jako vysoce sofistikovaný výrobek • Prodlužování životnosti zařízení, zvyšování výkonu a zlepšování koeficientu využití výkonu již provozovaných JE, čímž je získán energetický potenciál na období delší, než bylo původně projektově předpokládáno (Německo, USA) • Důsledky černobylské havárie na jednom z netradičních typů reaktoru licencovaných a provozovaných pouze v bývalém SSSR, které negativně ovlivnily přístup politiků i veřejnosti k jaderné energetice obecně, a následně zpřísnily a prodloužily legislativní schvalovací proces • Nedostatek finančních zdrojů na dokončení již rozestavěných bloků JE (Ukrajina, Bulharsko, Rusko), zrušení dostavby některých bloků z politických a ekonomických důvodů (Rakousko, Německo, Polsko) • Vlivná protijaderná loby ovlivňující vládní a průmyslové decision makery • Jaderný průmysl stále trpí svým vojenským původem a politickým utajením, které mu dřívější politické systémy s představami o národní bezpečnosti uložily; chybí větší čitelnost a transparentnost jaderné energetiky pro ne experty

  12. Pes je zakopaný i v detailech Charakteristiky akademického rektoru • Je bezpečný a jednoduchý • Je malý a laciný • Je rychle postaven. • Je velmi flexibilní ve svém účelu. • Nepotřebuje rozsáhlý vývoj a většinou používá dostupné komponenty. Charakteristiky typické jaderné elektrárny • Je velká. • Je těžkopádná • Je značně komplikovaná. • Je právě ve výstavbě. • Je ve zpoždění za plánem. • Je velmi drahá. • Vyžaduje velice rozsáhlý vývoj na zdánlivě malých detailech. • Vyžaduje dlouhý čas výstavby.

  13. Podmínky dalšího rozvoje jaderné energetiky: • Kontinuální zvyšování technické a ekonomické úrovně projektů modernizovaných a nových zdokonalených typů reaktorů v nových podmínkách mezinárodní spolupráce (zjednodušený design, modulární jednotky, pasivní bezpečnostní systémy, zálohování a diverzifikace funkcí I&C systému, snížení rizika havárií s tavením AZ) • Zvyšování a sjednocování legislativní úrovně zajištění bezpečnosti provozu JE mezinárodními standardy (např. European Utility Requirements, NRC RG 1.70) • Harmonizace priorit provozovatelů a předpisů nezávislých dozorných orgánů v jednotlivých zemích (modernizace a rekonstrukce provozovaných JE pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu, využití best practices) • Poskytování a šíření objektivních informací, přesnost ve veřejné debatě o světové jaderné politice, vedoucí k pozitivní změně přístupu veřejnosti a politiků k jaderné energetice • Dořešení otázky skladování a využití vyhořelého jaderného paliva (úložiště, ADTT) a likvidace zařízení po ukončení provozu • Vůle investorů a dostatek finančních zdrojů na investiční výstavbu JE (deregulace cen energií, liberalizace energetického trhu, úvěrová politika velkých bank a pojišťovacích společností pro nové jaderně energetické zdroje) • Zachování kontinuity jaderně-energetického know-how výchovou nových nástupnických kapacit jaderných odborníků

  14. Podívejme se domů • O jaderné energii jako součásti energetického mixu se začalo uvažovat před asi před 45-ti lety • Na konci sedmdesátých let začala výstavba čtyř bloků tlakovodních reaktorů v Dukovanech. Tyto bloky dnes představují 21% celkové produkce elektřiny v ČR. Po spuštění dvou bloků v Temelíně stoupl v roce 2003 podíl elektřiny získávané z jádra na 32%.

  15. Tři pilíře bezpečného využívání jaderné energie a ionizujícího záření v ČR • Dobře definovaný legislativní rámec, nezávislý dozor • Rozvinutá infrastruktura včetně kompetentních držitelů povolení • Nezávislá hodnocení klíčových složek infrastruktury prováděná třetí stranou

  16. Infrastruktura • Česká republika měla a stále má rozvinutou infrastrukturu v jaderné oblasti • Průmysl umí vyrobit prakticky všechny hlavní komponenty tlakovodních reaktorů včetně tlakové nádoby, hlavního cirkulačního potrubí, parogenerátorů, čerpadel i zařízení sekundárního okruhu. • Průmysl byl a do jisté míry stále je podporován ve sféře výzkumu a vývoje.

  17. Budoucí výzvy • uchování znalostí, kompetentní personál a technická podpora • efektivita (organizace, náklady) • kultura bezpečnosti • pokračování materiálového výzkumu • podpora výzkumu • výchova mladých odborníků. • budování důvěry okolí

  18. Úkoly • zajistit bezpečný a ekonomický provoz stávajících kapacit s případným prodloužením životnosti, • zajistit alternativní možnost výstavby nových zdrojů v letech 2015-25 – generace III+ a po roce 2025 – generace IV, • zajistit ekonomicky optimální řešení konce palivového cyklu, • zajistit dostatek odborníků pro předpokládané varianty. Energetika se neobejde bez zásahů státu (řešení selhání trhu, vytvoření průhledných podmínek pro investory)

More Related