1 / 40

Sociální politika v mezinárodním kontextu

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF 2013 Michael Martinek. Prezident Miloš Zeman zahájil třídenní návštěvu Izraele.

toya
Download Presentation

Sociální politika v mezinárodním kontextu

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok, ETF 2013 Michael Martinek

  2. Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

  3. Prezident Miloš Zeman zahájil třídenní návštěvu Izraele. • Při jednání se svým protějškem Šimonem Peresem zdůraznil nutnost boje s terorismem. Vrátil se také ke svému návrhu přesunout českou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma, který popudil řadu palestinských politiků. • Prezident připomněl, že Česko nedávno nabídlo, aby jeho vojáci působili v rámci mise OSN na Golanech České ministerstvo obrany také vysílá dopravní letadlo CASA s posádkou na Sinajský poloostrov. Zeman vyzdvihl i fakt, že ČR v rámci Evropské unie podpořila zařazení vojenského křídla libanonského hnutí Hizballáh na evropský seznam teroristických organizací. Izrael tento unijní krok v červenci uvítal. Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

  4. Stěhování ambasád by přicházelo v úvahu až po skončení mírového procesu," reagoval prezident na dotaz zpravodaje iDNES.cz, zdali se stěhováním české ambasády do Jeruzaléma plánuje vyčkat na zrušení rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 478 (roku 1980 přinesla přesun drtivé většiny zastupitelských úřadů členských států z Jeruzaléma do Tel Avivu, pozn. red.). • Zemanův výrok o stěhování české amabasády do Jeruzaléma popudil celou řadu organizací sdružujících arabské státy. Proti přesunu zastupitelského úřadu se ohradil například předseda arabského parlamentu, orgánu Ligy arabských států, AhmadbinMuhammadJarván. • Naposledy se kriticky k Zemanovu výroku o přesunu české ambasády vyjádřila v pondělí také Organizace islámské spolupráce (OIC). Její generální tajemník AkmeleddinIhsanoglu návrh českého prezidenta označil za nebezpečný, porušující mezinárodní právo a podkopávající nezadatelná práva palestinského lidu. Zemanův návrh může poškodit vztahy celé OIC s Českou republikou, citovala z Ihsanogluova prohlášení agentura Spojených arabských emirátů (WAM). Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

  5. Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

  6. V Česku roste počet legálně držených zbraní, registrovaných jich je už 713 tisíc. • Zbrojařský průmysl je jeden z mála, který prosperuje i navzdory ekonomické krizi. Například Česká zbrojovka zaznamenává poslední dobou největší tržby v historii. Boduje především na zahraničních trzích. Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

  7. České firmy loni vyvezly zbraně za 7 miliard, třetina mířila do rizikových zemí • Podle organizace se dosavadní jednání České republiky v oblasti obchodu s vojenským materiálem v praxi odklání od deklarovaných principů zahraniční politiky. AI proto vyzvala vládní úřady, aby připravily opatření pro zlepšení dohledu nad schvalovacím procesem licencí do problematických zemí.  • České ministerstvo zahraničí podobné výtky odmítá. Za zcela neopodstatněné je považuje i prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek.  • „Například v Jemenu je podle mého názoru naprosto důležité vyzbrojovat jemenské ozbrojené síly, aby dokázaly bojovat s jemenskou odnoží Al-Káidy a ochránit svoje obyvatelstvo. Kdybychom se k tomu postavili všichni tak, že tam přestaneme vyvážet, tak máme další problémovou zemi,“ podotkl Hynek.  Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

  8. OSN schválila regulaci obchodu se zbraněmi. Válečný materiál má být pod větší kontrolou vlád(2. dubna  2013) • Podle přijatého dokumentu mají vlády kontrolovat vývozy konvenčních zbraní ze svých zemí a zabránit tomu, aby se zbraně dostávaly do rukou teroristů, pirátů a extremistů.  • Obchod se zbraněmi patří mezi jedny z největších na světě. Nová smlouva bude regulovat trh o objemu 70 miliard dolarů.  • Hlasovalo pro ni 154 zemí včetně největšího producenta zbraní, Spojených států. Další hlavní výrobci – Čína a Rusko se připojili ke Kubě, Venezuele a dalším zemím, které se zdržely hlasování.  • Smlouva začne platit, až ji ratifikuje nejméně 50 států.   Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

  9. Ozbrojené konflikty • Válka: ozbrojený konflikt s nejméně 1000 obětí; rozdělení podle účasti a statusu organizovaných složek: • Dva nebo více států = mezistátní válka • Vláda a opoziční aktér uvnitř státu = občanská válka • Dvě či více zájmových skupin uvnitř státu bez účasti vlády = interkomunální konflikt • Terorismus: nepředvídatelné násilné akty, obvykle zaměřené na civilisty, vedoucí k vytvoření atmosféry strachu za účelem dosažení politických cílů • Genocida (lat. geno-cidium, vražda rodu): zločin proti lidskosti, spočívající ve vyvražďování určité skupiny lidí definované na základě jejich etnika či rasy • Často je propojeno více typů konfliktů Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

  10. Mezistátní války • Od roku 1945 nevedly mezi sebou žádnou válku státy sdružené v NATO. • Hlavní válečné konflikty ve světě po roce 1945: • Indie – Pákistán, • Izrael – Egypt, • USA – Vietnam, • SSSR – Afghánistán • Po skončení studené války • ubývá mezistátních ozbrojených konfliktů, • přibývá válek extrasystémových, občanských a interkomunálních • vzniká nový fenomén: globální terorismus. • Na území Evropy se od roku 1945 vedly války jen mezi nástupnickými státy bývalé Jugoslávie: • Srbsko-chorvatská válka (1991 – 1995) • Válka v Bosně a Hercegovině (1992 – 1995) • Válka v Kosovu (1999) • V posledních 20 letech vedly USA spolu se spojenci NATO tři války na Blízkém východě: • 1991 operace Pouštní bouře (Kuvajt) • 2001 operace Trvalá svoboda (Afghánistán) • 2003 operace Irácká svoboda (Irák) Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

  11. Století smrti • Ve 20. stol. bylo systematicky vyvražděno (etnická nebo politická genocida) asi 100 milionů lidí: • Čína 30 mil. • SSSR 20 mil. • Německo (vč. Holokaustu) 11,5 mil. • Japonsko 10 mil. • Pákistán 3 mil. • Súdán 3 mil. • Nigérie 2 mil. • Afghánistán 1,8 mil. • Kambodža 1,7 mil. • Turecko 1,5 mil. • Indonésie 1,2 mil. • Rwanda 1 mil. • Indie 1 mil • Ve válečných konfliktech zahynulo dalších asi 80 mil. lidí: • První světová válka 10 mil. • Druhá světová válka 50 mil. • Ostatní války 20 mil. • Asi 1 mil. lidí ročně spáchá sebevraždu (pokusů je asi 60 mil.). • V EU zahyne ročně asi 30 tis. lidí při dopravních nehodách Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

  12. Války v 21. století MEZISTÁTNÍ • od 2001 Operace Trvalá svoboda (Válka s terorismem) • Válka v Afghánistánu (2001 – současnost) • 2003–2010 Válka v Iráku • 2003–2009 Konflikt v Dárfúru • od 2004 Válka v severozápadním Pákistánu • 2006 Druhá libanonská válka • 2008 Válka v Jižní Osetii • 2008−2009 Válka v Gaze • 2011 Vojenská intervence v Libyi OBČANSKÉ • Občanská válka v Sierra Leone (1991 – 2002) • Druhá občanská válka v Liberii (1999 – 2003) • Druhá súdánská občanská válka (1983 – 2005) • Nepálská občanská válka (1996 – 2006) • Občanská válka v Pobřeží slonoviny (2003 – 2006) • Druhá čečenská válka (1998 – 2009) • Občanská válka na ŠríLance (1983 – 2009) • Konflikt v Dárfúru (2003 – 2009) • Válka v Iráku (2003 – 2011) • Občanská válka v Libyi (2011) • Povstalci na Filipínách (30. léta – současnost) • Občanská válka v Afghánistánu (1976 – současnost) • Vnitřní konflikt v Peru (1980 – současnost) • Občanská válka v Ugandě (1987 – současnost) • Kašmírský konflikt (1989 – současnost) • Občanská válka v Somálsku (1991 – současnost) • Syrská revoluce (2011 - současnost) • Občanská válka v Mali (2012 - současnost) • Mexická drogová válka (2006 – současnost) Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

  13. Válečné konflikty a globální sociální situace (2008) • Země s největšími armádními výdaji (v mld. dolarů) • USA - 607 • Čína - 84,9 • Francie - 65,74 • V. Británie - 65,35 • Rusko - 58,6 • Německo - 46,87 • Japonsko - 46,38 • Itálie - 40,69 • Saúdská Arábie - 38,2 • Indie - 30,0 • Česko – cca 3 • Celkové armádní výdaje ve světě: • 1,464 biliónu dolarů (téměř 30 biliónů korun) • Od roku 1999 se vojenské výdaje zvedly o 45 %. • Rozvojová pomoc: • Celkem asi 100 mld. USD • Z toho EU 56 % Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

  14. Příčiny ozbrojených konfliktů • Psychologické: • Vrozená agresivita – zvláště u mužů („války vznikají proto, že muži rádi bojují“; „jeli méně válek, je více domácího násilí, sportovní agresivity apod.“); teorie sociálního darwinismu. • Relativní deprivace – pocity deprivace a frustrace nejsou vlastní pouze jedincům, ale i skupinám. • Problém vůdcovství – největší konflikty vyvolaly psychopatologické osoby (Napoleon, Stalin, Hitler, Mao, Pol-Pot atd.) • Kulturní (etnické a náboženské) – nejčastější: • Snaha o národní či etnické sebeurčení (dekolonizační boje za samostatnost, vnitřní boje v multietnických státech) • Náboženská neslučitelnost a z ní vyplývající agresivita • Nejhlubší a nejdelší konflikty jsou při spojení obou prvků Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

  15. Příčiny ozbrojených konfliktů • Ekonomické: • Čím vyšší je úroveň majetkových a příjmových rozdílů, tím vyšší je riziko konfliktů (válka je pro chudé lidi zdroj obživy; bohatství a korupce mocných vzbuzuje nenávist chudých) • Nerostné bohatství (zvláště ropa) je vysokým bezpečnostním rizikem • Obchod se zbraněmi • Politické: • Autoritativní a represivní režimy generují odpor a jsou více náchylné ke konfliktům než režimy demokratické • Zhroucené státy otevírají prostor pro interkomunální boje • Geografické: válka, nepřátelské etnikum či náboženství v sousedním státě • Demografické: rychlý populační růst, vysoký podíl nezaměstnaných (zvláště mladých mužů) Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

  16. Teorie spravedlivé války • Tyto zásady shrnuje doktrína spravedlivé války do 2 skupin právních principů: • Jus ad bellum - právo k válce (oprávnění válku vyhlásit a vést) je naplněno, existuje-li • a) spravedlivý důvod (morálně jednoznačný) • b) spravedlivé oprávnění (legitimní autorita) • c)  pokud byly vyčerpány všechny možnosti mírového vyřešení pře • Jus in bello - právo ve válce (principy vedení války) je naplněno, jsou-li respektovány zásady • a) užití spravedlivých prostředků (užití násilí musí být menším zlem než jeho případné zneužití) • b) ochrany nebojovníků • Hugo Grotius (1583 - 1645) vymezil čtyři důvody, které činí válku spravedlivou: • (i) sebeobrana • (ii) vynucení práva • (iii) napravení újmy • (iv) potrestání viníka zločinu Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 2013

  17. Postmoderní válka • válka a ozbrojený konflikt se přesunuly z oblasti mezistátní do oblasti vnitrostátní • v zemích zmítaných vnitřním konfliktem se hroutí státní monopol na organizované násilí, vedení války se vrací do soukromých, nestátních rukou • v postmoderním konfliktu bojují vedle vládních vojsk nejrůznější nepravidelné paramilitárnískupiny, definované kmenově, etnicky nebo nábožensky • jejich vojenské aktivity jsou zpravidla propojeny s činností kriminálního charakteru (vydírání a únosy, pašování, obchod s drogami, rozkrádání a prodej humanitární pomoci) • mohou ovládat rozsáhlá území, města či části, kde násilím uplatňují kvazivládní autoritu (včetně výběru daní) • stát ztrácí nejen monopol na válku, ale také svou základní vnitřní funkci –monopol výkonu práva a pořádku na svém území • válka není vedena zvláště k tomu vyškolenými a disciplinovanými profesionály ctícími normy válečného práva, nýbrž nedisciplinovanými civilisty Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

  18. Postmoderní válka • směsice předmoderních postupů (zbraně, systematické znásilňování) a nejmodernějších zbraní a technologií • rakety země-vzduch v rukou afghánských povstalců z hnutí Taliban • vysoce výkonná komunikační síť somálských gangů na bázi mobilních telefonů • využití internetu k propagaci indiánského povstání v mexickém státě Chiapas • užití zbraně hromadného ničení náboženskými teroristy při útoku v tokijském metru • postmoderní válka nečiní rozdílů mezi vojenskou a civilní sférou • válka není oddělena od života občanské společnosti • ozbrojený konflikt je v postmoderní válečné realitě běžnou součástí každodenního života • válka bez lineárních front – válka rozptýlená v prostoru jak geografickém, tak společenském • vraždění civilistů bývá často provázeno tzv. etnickým čištěním – není vedlejším produktem války, ale jedním z jejích základních nástrojů a zároveň cílů • tuto skutečnost dokládá prudký nárůst počtu běženců Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

  19. NATO • NorthAtlanticTreatyOrganization (Organizace Severoatlantické smlouvy) - NATO • Hlavní vojensko-politické seskupení spojující státy Evropy a Severní Ameriky. • Sídlo: Brusel (1959 – 1966: Paříž) • Základním dokumentem Aliance je Severoatlantická (Washingtonská) smlouva, podepsaná 4. dubna 1949 ve Washingtonu. Vychází z Charty OSN (1945). • Spojila deset evropských a dva severoamerické státy za účelem vzájemné spolupráce a obrany na základě dobrovolnosti. Od 1. 4. 2009 má NATO 28 členů. • Podle článku 5 smluvní strany považují ozbrojený útok proti jedné nebo několika z nich za útok proti všem a zavazují se v takovém případě přispět na pomoc napadeným členům. • Za ozbrojený útok se považuje ozbrojený zásah proti území členského států a proti ostrovům nebo lodím či letadlům kterékoliv smluvní strany v Atlantickém oceánu na sever od obratníku Raka. Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

  20. Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

  21. Vznik NATO • Hlavní důvod vzniku: expanzionistická politika SSSR po 2. světové válce. • Poté, co západoevropské vlády splnily svůj závazek, daný ještě za války, zredukovat svou výzbroj a demobilizovat vojska, sovětské vedení zachovávalo své vojenské síly v plném stavu. • SSSR zároveň vnutil nedemokratické formy vlády a potlačil opozici a základní lidská a občanská práva a svobody v řadě zemí střední a východní Evropy i v jiných částech světa. • V dubnu 1948 začala protiprávní blokáda Berlína • Podpis Bruselské smlouvy v březnu 1948 byl projevem rozhodnutí pěti západoevropských států - Belgie, Francie, Lucemburska, Nizozemska a Spojeného království - vytvořit systém společné obrany a posílit vzájemné vztahy takovým způsobem, který by jim umožnil odolat ideologickému, politickému a vojenskému ohrožení jejich bezpečnosti. • Na základě jednání s dalšími západoevropskými státy, s USA a Kanadou byla 4. dubna 1949 podepsána Severoatlantická smlouva. • SSSR a další státy sovětského bloku reagovaly po vstupu západního Německa do NATO založením Varšavské smlouvy (14. 5. 1955): SSSR, Polsko, Československo, NDR, Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko, Albánie (vystoupila 1968). Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

  22. Varšavská smlouva • Fotografie ze sjezdu vůdců států Varšavské smlouvy v roce 1987 (zleva): Gustáv Husák, Todor Živkov, Erich Honecker, Michail Sergejevič Gorbačov, Nicolae Ceauşescu, Wojciech Jaruzelski a János Kádár. Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

  23. Státy Varšavské smlouvy a NATO (bez USA) v roce 1973, včetně počtu vojáků Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

  24. Členské státy NATO (od 1. dubna 2009: 28 členů) • Belgie, Dánsko, Francie, Island, Itálie, Kanada, Lucembursko, Nizozemí, Norsko, Portugalsko, Spojené státy, Velká Británie (1949) • Řecko, Turecko (1952), • Spolková republika Německo (1955) • Španělsko (1982) • Česko, Maďarsko, Polsko (1999) • Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko (2004) • Albánie, Chorvatsko (2009) Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

  25. RozšiřováníNATO v Evropě Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

  26. NATO po skončení studené války • Po rozpadu komunistického bloku (1989) a rozpuštění Varšavské smlouvy (1. 7. 1991 v Praze) přijímá NATO novou strategickou koncepci: rozšíření zóny stability na kontinentu a navázání spolupráce s bývalými nepřáteli – členy Varšavské smlouvy. • 1991: Severoatlantická rada pro spolupráci – politické konzultace v otázkách týkajících se bezpečnostních zájmů postkomunistických států, studijní pobyty vojenského personálu z těchto států v USA. • 1994: Partnerství pro mír, rozšíření 1997 • 1997: Rada euroatlantického partnerství – nástupce Severoatlantické rady pro spolupráci • Zároveň se Aliance postupně přetváří z nástroje na obranu území svých členských států v sílu napomáhající řešení krizových situací za tradičními hranicemi zemí NATO. Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

  27. Přehled operací a misí NATO • 1. Sharp Guard: Bývalá Jugoslávie/Bosna a Hercegovina, 1992 - 1996 • 2.Deny Flight: Bývalá Jugoslávie/Bosna a Hercegovina, 1993 - 1995 • 3. IFOR: Bosna a Hercegovina, 1995 - 1996 • 4. SFOR: Bosna a Hercegovina, 1996 - 1998 • 5. SFOR II: Bosna a Hercegovina, 1998 - 2004 • 6. AlliedForce: Kosovo/ SFR Jugoslávie, 1999 • 7. AFOR: Albánie, 1999 • 8. KFOR: Kosovo, 1999 - nyní • 9. Essential Harvest: Makedonie, 2001 • 10. Amber Fox: Makedonie, 2001 - 2002 • 11. Allied Harmony: Makedonie, 2002 - 2003 • 12. Active Endeavour: Středomoří, 2001 - nyní • 13. Display Deterrence: Turecko, 2003 • 14. ISAF: Afghánistán, 2003 - nyní • 15. NTIM: Irák, 2004 • 16. NTM-I: Irák, 2004 - nyní • 17. Podpora Africké unii: Súdán (Dárfúr), 2005 - 2007 • 18. Pomoc po hurikánu: Spojené státy americké, 2005 • 19. Operace Pákistán:Pákistán, 2005 - 2006 • 20. Allied Protector: Adenský záliv, 2009 - nyní Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

  28. AndersFogh RASMUSSEN – generální tajemník NATO • Dánský politik AndersFoghRasmussense stal 1. srpna 2009 dvanáctým generálním tajemníkem Severoatlantické aliance. Narodil se v roce 1953. V roce 1978 dokončil studia ekonomie a v témže roce 1978 se stal poslancem dánského parlamentu za Liberální stranu. • Rasmussen zastával různé pozice v dánské vládě i v opozici, vrcholem jeho domácí politické kariéry bylo křeslo premiéra, do něhož byl zvolen celkem třikrát. Šéfem dánské vlády byl až do rozhodnutí o tom, že se stane generálním tajemníkem NATO, které padlo v dubnu 2009. Doposud žádný politický šéf NATO nebyl v minulosti tak vysoko postaveným politikem. Poprvé se Rasmussen stal premiérem, když jeho Liberální strana zvítězila ve volbách v listopadu 2001 se slibem, že tvrdě zpřísní pravidla pro žadatele o azyl a sníží daně. Znovu byl zvolen v roce 2005. Vyhrál i volby v roce 2007 s příslibem, že zlepší veřejné služby. • AndersFoghRasmussen je ženatý a má tři děti. Ve volném čase rád běhá, jezdí na kole či sjíždí řeky na kajaku. Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

  29. Partnerství pro mír (PartnershipforPeace – PfP) • Reakce na požadavek především České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska na rychlé přijetí do NATO, a tím na získání bezpečnostních záruk Aliance. • Program schválen na vrcholné schůzce NATO v Bruselu v lednu 1994.  • Plán předpokládá vojenskou spolupráci a možnost bezpečnostních konzultací s těmi zeměmi bývalého komunistického bloku, které o partnerství projeví zájem. Neznamená však poskytnutí bezpečnostních záruk NATO ani nárok na automatické členství v Alianci v budoucnosti. • Státy, které mají o partnerství zájem, podepíší deklaraci se závazkem přistoupení k programu a zaváží se respektovat nedotknutelnost existujících hranic. Poté každý partnerský stát vypracuje zprávu, v níž oznámí, • jaké zdroje, zařízení a jednotky hodlá v rámci spolupráce poskytnout • do jaké míry se hodlá podílet na společných akcích (společné vojenské plánování, výcvik, vojenská cvičení, záchranné akce, společné mírové operace či řešení krizí) • co hodlá udělat pro dosažení civilní kontroly nad svou armádou a pro zprůhlednění obranného rozpočtu a obranné politiky. • Vedení NATO vypracuje na základě těchto zpráv konkrétní program spolupráce s jednotlivými zeměmi a předloží jim jej ke schválení. Stupeň spolupráce s NATO může tedy být pro různé partnery různý. Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

  30. Členství ČR v NATO • Smlouva o konvenčních bezpečnostních silách v  Evropě 19. listopadu 1990V Paříži ji podepsali zástupci 16 členských států NATO a šesti členských států Varšavské smlouvy. Obě vojenské aliance vydaly prohlášení o tom, že se již nepovažují za protivníky, čímž byla de facto ukončena studená válka. • Dohoda o statutu ozbrojený sil19. června 1995V  Bruselu byla přijata Dohoda mezi členskými státy NATO a ostatními státy zúčastněnými v Partnerství pro mír o statutu jejich ozbrojených sil a Dodatkový protokol k Dohodě (Sbírka zákonů 297/1996). • Listopad 1995Česká republika formálně přistoupila k Dohodě o statutu ozbrojených sil, která mezi členskými státy NATO platí od roku 1951. Dohoda umožňuje rozmísťování vojsk signatářských států na jejich území pro účely cvičení a další aktivity. • Washingtonská smlouva12. března 1999Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky přistoupení České republiky k Severoatlantické smlouvě, sjednané ve Washingtonu 4. dubna 1949: smlouvu schválila Poslanecká sněmovna 15. dubna 1998, Senát 30. dubna 1998, listinu o přistoupení České republiky k Severoatlantické smlouvě podepsal prezident Václav Havel 26. února 1999. 12. března 1999 předal ministr zahraničí Jan Kavan listinu o přistoupení České republiky k Severoatlantické smlouvě v Independence americké ministryni zahraničí MadeleineAlbrightové Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

  31. Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

  32. Organizační struktura NATO:1. Hlavní politické a rozhodovací instituce NATO  • Severoatlantická rada (NorthAtlanticCouncil - NAC) NAC je nejvyšší rozhodovací a konzultační orgán aliance, fórum pro demokratickou diskusi a vzájemné konzultace, ve kterém jsou zastoupeni všichni členové NATO. Usiluje o plnění základního cíle NATO: zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti členských zemí. Schází se na několika úrovních: ministerská zasedání se konají dvakrát ročně, příležitostně rada zasedá i na úrovni šéfů států a vlád. Na úrovni stálých zástupců (velvyslanců) členských států se schází alespoň jednou týdně. Se zástupcem Ruska jako 28+1 alespoň jednou měsíčně. Předsedou Rady NATO je z titulu své funkce generální tajemník Aliance. • Výbor pro obranné plánování  (DefencePlanningCommittee - DPC) DPC se zabývá se záležitostmi specificky spojenými s obranou (kromě jaderných zbraní), odpovídá za vypracování obranné politiky paktu; schází se pravidelně na úrovni velvyslanců a minimálně dvakrát ročně na úrovni ministrů obrany. Byl vytvořen roku 1963. • Skupina pro jaderné plánování  (NuclearPlanningGroup - NPG) NPG má stejnou pravomoc jako Výbor pro plánování obrany v oblasti jaderných zbraní.    • Generální tajemník (SecretaryGeneral)Je z titulu své funkce předsedou Severoatlantické rady a odpovídá za její řízení. Je předsedou Výboru pro obranné plánování a Skupiny pro jaderné plánování. Je zodpovědný za činnost Mezinárodního sekretariátu. Je nejvýše postaveným civilistou v NATO a reprezentuje Alianci pouze navenek, nemá však skutečnou rozhodovací pravomoc, v případě neshod může sloužit jako prostředník.  Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

  33. Organizační struktura NATO:2. Vojenská struktura NATO  • Vojenský výbor (MillitaryCommittee - MC)Nejvyšší vojenský orgán NATO, předkládá návrhy a doporučení Severoatlantické radě, Výboru pro obranné plánování a Skupině pro jaderné plánování. Na úrovni stálých vojenských zástupců členských států se schází alespoň jednou týdně. Pod vojenský výbor spadají dvě strategická vojenská velitelství NATO (NATO StrategicCommands - SC). • Velitelství spojeneckých sil pro operace(AlliedCommandOperations - ACO) Velitelství sídlí ve městě Mons. Vrchním velitelem sil NATO v Evropě je od roku 2003 americký generál James L. Jones, který je zároveň velitelem amerických ozbrojených sil v Evropě.   • Velitelství spojeneckých sil pro transformaci (AlliedCommandTransformation – ACT)Velitelství sídlí v americkém Norfolku.  Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

  34. Další vojenské pakty • Rijský pakt představuje dohodu ratifikovanou většinou států amerického kontinentu 2. září 1947 v brazilském Rio de Janeiro. Jádrem dohody je závazek vzájemné pomoci při napadení jednoho ze signatářů. Tento pakt je také znám jako tzv. "obranná doktrína západní hemisféry". 2012 čtyři státy odstoupily z Rijské dohody, říkají, že regionální obranná dohoda je iniciativou USA, a že jim členství nijak nepomáhá (Bolívie, Venezuela, Ekvádor, Nikaragua). • ANZUS - mezinárodní vojenská organizace jejímiž členy je Austrálie, Nový Zéland a Spojené státy americké. Vznikla podpisem Tichomořské bezpečnostní smlouvy 1. září 1951. • SEATO - Anglicky SouthEastAsiaTreatyOrganization – byla vojenskou organizací v oblasti Tichého oceánu (1954); zanikla v roce 1977. • OSKB - Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti – je mezinárodní vojenskou organizací, zahrnující sedm zemí bývalého SSSR. Členy jsou: Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Tádžikistán a Uzbekistán. Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

  35. Síly armády ČR vyčleněné pro NATO • Ozbrojené síly České republiky plní úkoly, které vyplývají z členství v Severoatlantické alianci a z dalších z mezinárodních smluvních závazků ČR o společné obraně proti napadení a rozvíjejí k tomu své schopnosti zahrnující i výstavbu jednotek zařazených do Sil rychlé reakce NATO (NRF – NATO Response Force). Trvale zabezpečují aktivní účast v integrovaném sytému protivzdušné obrany NATO (NATINEADS – NATO IntegratedExtendedAirDefenceSystem) a schopnost přijmout v případě potřeby alianční síly na vlastním území. • V současné době také působí čeští vojáci ve dvou zahraničních misích, které jsou pod velením NATO. • Kosovo (KFOR): mise ukončena 2011 • Afghánistán (ISAF): 640 vojáků • Mali • V rámci podílu ČR na rozvoji Evropské bezpečnostní a obranné politiky EU (ESDP – EuropeanSecurityDefencePolicy) jsou ozbrojené síly ČR zapojeny do přípravy vojenských kapacit EU včetně sil rychlé reakce (RRF – Rapid Response Forces), které jsou budovány jako kompatibilní a komplementární se silami NATO. • Česká republika se podílí 0,8829 % na celkových rozpočtech Severoatlantické aliance, což činí cca 400 mil. Kč ročně. Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

  36. Afghánistán • Cílem operace ISAF (InternationalSecurityAssistanceForce) pod vedením NATO je pomoci afghánské vládě při zajišťování bezpečnosti a stability tak, aby byl Afghánistán suverénní a samostatný stát pevně kontrolující své vlastní území. Mandát ISAF je vymezen rezolucí Rady bezpečnosti (RB) OSN č. 1386 z roku 2001, která síly ISAF zmocnila pomáhat afghánským orgánům při zajišťování bezpečnosti. • Armáda ČR má v operaci ISAF v současné době do 640 vojáků, což je maximální počet stanovený mandátem pro rok 2012. Podle návrhu zahraničních misí na léta 2013 a 2014, který tento týden schválila vláda, se v příštím roce počet příslušníků AČR v Afghánistánu sníží na 539 osob. O rok později pak číslo dále klesne na 340 na začátku roku 2014, na jeho konci bude dosahovat cca 150 osob. • Česká republika se v Afghánistánu angažuje od roku 2002, kdy v zemi působila polní nemocnice. Kromě ní a chirurgického týmu se zde postupně vystřídali armádní chemici, vrtulníková jednotka, pozemní jednotky v rámci provinčního rekonstrukčního týmu, výcvikové a poradní týmy a také speciální jednotky – nejen v rámci operace ISAF, ale i operace Trvalá svoboda. Vrcholem českého angažmá byl loňský rok, kdy v Afghánistánu působilo do 720 osob, celkem se už v zemi vystřídalo téměř 6 tisíc českých vojáků. • Pozice České republiky je v souladu se směrem, který vytýčily na summitu schválené dokumenty. Česko svoji vojenskou přítomnost v zemi postupně utlumuje a svoji pozornost – tak, jak zní požadavek Aliance – přesouvá k výcvikovým aktivitám tamních bezpečnostních sil. Ty v současné době čítají celkem 334 tisíc osob, 190 tisíc z toho jsou příslušníci Afghánské národní armády. Právě ty Češi cvičí v rámci svého výcvikového a poradního týmu, který působí v provincii Wardak, nebo v rámci výcviku pilotů v Kábulu. Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

  37. Střídání českých vojáků v Mali ukončeno. Do ČR se vrátili poslední chrudimští vojáci • 15.9.2013 • V sobotu 14. září 2013 krátce po 22.00 hodině večer přistál na vojenském letišti v Praze - Kbelích po šestihodinovém letu z afrického Mali vojenský letoun AIRBUS s posledními 17 vojáky z celkem 34členné první jednotky AČR, kteří od poloviny března tohoto roku střežili velitelství výcvikové mise EU TM v hlavním městě Mali Bamaku. Tímto letem bylo ukončeno střídání českých vojáků ve výcvikové misi Evropské unie EU TM v Mali. Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

  38. „Odjeli jsme ze země, která se pomalu začíná stabilizovat. Prošla prvními prezidentskými volbami. Je vidět, že situace se obrací k lepšímu. Odjeli jsme tedy ze stabilnější země, než do které jsme přijeli,“ konstatoval po příletu velitel jednotky nadporučík Marek Štěpánek. • „Tato mise byla naprosto jiná. Nebylo zde sice to každodenní bezprostřední ohrožení jako v Afghánistánu, kdy dopadaly na základnu každý den rakety, ale i tak byla vzhledem ke klimatickým podmínkám velmi náročná,“ uvedl velitel. „Museli jsme být neustále k dispozici, být připraveni 24 hodin denně, sedm dní v týdnu k plnění úkolů. Kluci odvedli perfektní práci a bez sebemenšího zaškobrtnutí,“ ocenil své podřízené nadporučík Štěpánek. • V průběhu mise se čeští vojáci potýkali i s malárií. „To byly vypjaté chvíle. Onemocněli nám dva vojáci. Nemoc má ošklivý průběh, je doprovázená vysokými horečkami,“ vzpomenul velitel na těžké chvilky. A co ho nejvíce překvapilo? „Překvapili nás zejména místní obyvatelé, kteří byli velmi vstřícní a přátelští. Nebrali nás jako vetřelce, ale jako lidi, kteří přišli jejich zemi pomoci,“ uvedl velitel jednotky a s úsměvem dodal, že v Mali zanechali i českou stopu: „Někteří po našem působení umí i slušně česky“. Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

  39. Jednání států NATO na nejvyšší úrovni se konalo 20. a 21. května 2012 v americkém Chicagu a za Českou republiku se ho zúčastnila delegace vedená prezidentem republiky Václavem Klausem; dále v ní byli předseda vlády Petr Nečas, ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg, ministr obrany Alexandr Vondra a náčelník Generálního štábu AČR arm. gen. Vlastimil Picek. • Summit NATO v Chicagu schválil v rámci alianční iniciativy ke sdílení schopností takzvané SmartDefence také projekt na vytvoření Mnohonárodního centra pro letecký výcvik (MultinationalAviationTraining Centre – MATC), jenž předložila Česká republika, která jej bude také v roli vedoucí země v nejbližších letech dále rozvíjet. • Prioritním tématem druhého dne summitu NATO v Chicagu byl Afghánistán. Otázku působení v této zemi do a po roce 2014 projednávali za účasti afghánského prezidenta státníci z 50 zemí účastnících se alianční mise ISAF, sousedních zemí Afghánistánu, včetně prezidenta Pákistánu, a představitelé mezinárodních organizací včetně GT OSN nebo činovníků Evropské Unie. • Další summit NATO bude v roce 2014 v Londýně. Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

  40. Ministerstvo obrany ČR • Ministerstvo obrany je ústředním orgánem státní správy pro zabezpečování obrany České republiky, řídí Armádu České republiky a spravuje vojenské újezdy. • Jako orgán pro zabezpečování obrany se podílí na zpracování návrhu vojenské obranné politiky státu, připravuje koncepci operační přípravy státního území, navrhuje potřebná opatření k zajištění obrany státu vládě České republiky, Bezpečnostní radě České republiky a prezidentu České republiky. • Kromě dalších povinností souvisejících s obranou státu povolává občany České republiky k plnění branné povinnosti. • V rámci evropských bezpečnostních struktur organizuje součinnost s armádami jiných států. • (Působnost Ministerstva obrany definuje zákon č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústř. orgánů státní správy ČR, §16, ve znění pozdějších předpisů.) Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

More Related