krize euroz ny a esk ekonomika euro versus koruna miroslav singer guvern r esk n rodn banka n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
3 p?í?iny krize eurozóny PowerPoint Presentation
Download Presentation
3 p?í?iny krize eurozóny

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 16

3 p?í?iny krize eurozóny - PowerPoint PPT Presentation


  • 110 Views
  • Uploaded on

Krize eurozóny a česká ekonomika Euro versus koruna Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka. 3 příčiny krize eurozóny. 1. Strukturální nesourodost (dlouhodobá příčina) 2. Stávající institucionální rámec a dosavadní pravidla fungování unie

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about '3 p?í?iny krize eurozóny' - holleb


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
krize euroz ny a esk ekonomika euro versus koruna miroslav singer guvern r esk n rodn banka

Krize eurozóny a česká ekonomikaEuro versus korunaMiroslav Singerguvernér, Česká národní banka

3 p iny krize euroz ny
3 příčiny krize eurozóny

1. Strukturální nesourodost (dlouhodobá příčina)

2. Stávající institucionální rámec a dosavadní pravidla fungování unie

3. Nepříznivý fiskální vývoj (krátkodobá a střednědobá příčina)

1 struktur ln nesourodost 1 2
1. Strukturální nesourodost - 1/2

• Eurozóna není optimální měnovou oblastí: mezi zeměmi existují velké rozdíly v konkurenceschopnosti a tyto rozdíly se nesnižují. Např. země jako Řecko či Portugalsko mají pomalý růst, vysoké primární deficity, deficity zahraničního obchodu ….)

• Eurozóna sice podpořila vzájemný obchod, ale nepřinesla očekávanou lepší alokaci kapitálu. Kapitál začal proudit do ekonomik, které sice nabídly vyšší úrokový výnos, ale pouze za cenu vyššího rizika

• Toto riziko věřitelé (většinou banky zemí „jádra“ eurozóny) ignorovali, neboť předpokládali, že bude rizikovějším ekonomikám pomoženo;

employment cost index index mzdov ch n klad zam stnavatel
EmploymentCost Index (Index mzdových nákladů zaměstnavatelů)

V důsledku reforem na trhu práce rostla cena práce v Německu dlouhodobě výrazně pomaleji než v jiných ekonomikách.

Při prudkém nárůstu, který značí zvýšení inflačních tlaků je negativní zprávou pro všechny trhy, které v reakci na to oslabují.

Mírný nárůst odpovídající výkonu ekonomiky je pro trhy zprávou pozitivní.

re ln efektivn m nov kurzy
Reálné efektivní měnové kurzy
  • Přibližně vyjadřuje cenu, za kterou je možné „průměrně“ směnit výrobky a služby z jedné země za výrobky a služby z jiné země (z jiných zemí).
struktur ln nesourodost 2 2
Strukturální nesourodost - 2/2
  • Na úkor životní úrovně Němců odplýval kapitál do rizikového státního i soukromého dluhu Irska a jižního křídla eurozóny
  • Pro přežití eurozóny ve stávající podobě jsou nezbytné rozsáhlé strukturální reformy v málo konkurenceschopných zemích
  • Riziko strukturálních reforem: jsou politicky velmi nákladné a přinášejí výsledky až po několika letech

Strukturální reformy jsou pro eurozónu podmínkou nutnou nikoliv však postačující

2 institucion ln r mec a pravidla 1 2
2. Institucionální rámec a pravidla 1/2
  • Špatný institucionální rámec: nedefinuje způsob řešení finančních krizí, nezná způsob, jakým by mohla nějaká země z eurozóny odejít (institut exitu je přitom základním mechanismem trhu)
  • Stávající pravidla eurozóny byla opakovaně porušována a nerespektována (Pakt stability a růstu)
2 institucion ln r mec a pravidla 2 2
2. Institucionální rámec a pravidla 2/2

Politické elity EU nebyly na krizi připraveny:

  • názorové obraty o 180° (princip, že „země se vzájemně nezachraňují“)
  • bagatelizace problémů nebo jejich zastírání (měkké stress testy bank)
  • časté odsouvání problémů (kupování času místo skutečných řešení)
  • mnohá rozhodnutí byla činěna pod tlakem (vytváření záchran. fondů)
  • ve stavu nouze byla vynucována falešná solidarita s „hříšníky“

Víra, že členství v eurozóně povede po vstupu

k větší disciplíně (politiků) se ukázala být iluzí

3 nep zniv fisk ln v voj
3. Nepříznivý fiskální vývoj

Mnohé země nevyužily příznivé podmínky hospodářského růstu (dobrých časů) ke konsolidaci veřejných financí

Ekonomiky eurozóny vstupovaly do krize:

  • s určitou mírou strukturálních schodků (žití „nad poměry“)
  • s relativně vysokou úrovní zadlužení

Během krize:

  • se prohloubila cyklická složka deficitů
  • navíc byly poskytnuty prostředky na: např. sanaci bankovního sektoru, podporu reálné ekonomiky (např. šrotovné)

Fiskální politiky mnoha zemí představovaly před krizí latentní problém; během krize se staly další příčinou poruch, místo aby hrály roli stabilizujícího nástroje

deficity v euroz n 2007 2010
Deficity v eurozóně (2007-2010)

2007 2008 2009 2010

Zatímco v roce 2007 neplnily maastrichtské kritérium deficitu dvě země, v roce 2010 ho plnily jen tři

dluhy v euroz n 2007 2010
Dluhy v eurozóně (2007-2010)

Z devíti zemí, které v roce 2007 plnily maastrichtské kritérium dluhu, zbylo v roce 2010 pět

dluhov krize a politika
Dluhová krize a politika

• Doposud uskutečněná řešení problémů státních dluhů vyžadovala v oblasti politiky „pouze“ získat pro řešení (= úsporný program) občany dlužnické země

• Pro řešení dluhového problému eurozóny však bude třeba získat i voliče a instituce jiných než dlužnických zemí

• V zájmu problémových zemí není opustit eurozónu;

naopak: členství v eurozóně zajišťuje elitám daných zemí získat prostředky, o kterých si mohou obyčejní členové EU jenom nechat zdát

Měnové unie se rozpadají kvůli ztrátě politické vůle,

nikoliv kvůli nedostatečným ekonomickým přínosům

rizika budouc ho v voje
Rizika budoucího vývoje

• Finanční: přetrvává zranitelnost finančního systému a vysoká volatilita na trzích; přetrvává nebezpečí nákazy

• Makroekonomická:

  • Hospodářský růst: v posledních měsících zpomaluje; není ve světě rovnoměrný (vyspělé ekonomiky rostou pomalu a některé rozvíjející ekonomiky rychle); soukromá poptávka je nadále slabá; převažují špatné zprávy nad dobrými
  • Cenový vývoj: ačkoliv inflační nákladové tlaky ustupují, inflace v EMU je nad cílem (implikuje pomalejší pokles sazeb ECB); pokud by ekonomika přešla do druhého poklesu, zesílily by deflační tlaky

• Jiná: nová (a nadměrná) regulace v EU; daň z fin. transakcí, apod.

Velkým rizikem je absence důvěryhodného politického řešení dluhového problému eurozóny (i USA)

pravd podobn dopady p padn krize na eskou ekonomiku
Pravděpodobné dopady případnékrize na českou ekonomiku

• Hlavním kanálem šíření případné krize bude zahraniční

obchod (značná otevřenost ekonomiky a vysoký podíl

cyklicky citlivých oborů na vývozu představují slabé místo)

• Bankovní sektor v ČR je v dobré kondici (zátěžové testy ČNB) a měl by působit jako tlumič šoků

• Určitý pokrok ve fiskální konsolidaci snižuje možná rizika

nákazy a zlevňuje náklady na obsluhu dluhu

V případě druhého poklesu budou dopady na českou

ekonomiku podobné dopadům z let 2008-09

zku enost r s rozd len m m ny
Zkušenost ČR s rozdělením měny

• Po celá desetiletí fiskální transfery mezi českými zeměmi a Slovenskem maskovaly výrazně horší výkonnost slovenské ekonomiky oproti české

• Rozdíl ve výkonnosti byl ještě prohlouben uzavřením zbrojního

průmyslu v SR

• Po politickém rozdělení ČSFR (1. ledna 1993) začalo být zachovávání

společné měny vystavováno tržním tlakům

• Po rozdělení měny (8. února 1993) byla brzy obnovena stabilita

• Slovenská koruna poměrně rychle depreciovala - v souladu s horšími

fundamenty slovenské ekonomiky

• Náklady na rozdělení měny byly relativně nízké

Poučení:

Nedostatek politické vůle zachovat federální měnu měl na ni zásadní dopad

shrnut
Shrnutí

• Přestože nejpalčivějším problémem se nyní jeví dluhová krize,

hlavní problém eurozóny spočívá v její strukturální nesourodosti a

v jejím nevyhovujícím institucionálním uspořádání

• Tyto skutečnosti byly v období rychlého růstu před krizí latentní, ale

v průběhu krize začaly ohrožovat samu existenci eurozóny

• Nedojde-li k náhlému zvratu politické situace v zemích „jádra“

eurozóny nebo v Německu, bude krize řešena převážně na úkor

fiskálně spořádaných zemí eurozóny a rovněž důvěryhodnosti ECB

• Vstup do EMU nebude pro ČR v nejbližších letech možný (fiskál) a

pravděpodobně ani výhodný

Úvahy o vstupu do EMU začnou být aktuální, až bude

zřejmé, jakými pravidly se eurozóna vlastně řídí