Husitství

1. Husitství

2. Evropa a země Koruny české na přelomu 14. a 15. století • hluboká společenská krize ve společnosti • morové epidemie • stoletá válka mezi Anglií a Francií (1337 – 1453) • všeobecný úpadek církve • papežské schizma

3. Reformní hnutí • projevovalo se především kritikou církve: • hromadila velký majetek - patřila jí třetina veškeré půdy v zemi • od poddaných vybírala tzv. desátek (desetinu úrody a dobytka) • vybírala poplatky za služby věřícím (křty, svatby, zpověď, pohřby) • prodej odpustků – odpuštění trestu i za nejtěžší hříchy • už za Karla IV. se objevili první kazatelé požadující nápravu poměrů v církvi i ve vztazích mezi lidmi (Jan Milíč z Kroměříže, Konrád Waldhauser) • za Václava IV. se hlavním mluvčím se stává reformní proud na Univerzitě Karlově, posílený roku 1409 Dekretem kutnohorským • uznávaným představitelem reformátorů byl Mistr Jan Hus (Jeroným Pražský, Jakoubek ze Stříbra)

4. Mistr Jan Hus(1369/70 - 1415) • nejznámější kazatel v době vlády Václava IV. • získal vzdělání na Karlově Univerzitě • stal se Mistrem (profesorem) a později rektorem na UK • byl vysvěcen na kněze • od 1402 káže v Kapli Betlémské • jeho kázání přitahovalo mnoho věřících, mimo jiné i proto, že kázal v českém jazyce

5. Jan Hus – reformátor církve • požadoval, aby věřící, hlavně duchovní, žili podle zásad svatého písma • církev neměla lpět na majetku a měla se věnovat výhradně službě věřícím • roku 1212 se otevřeně stavěl proti odpustkům

6. roku 1412 vypukly v Praze demonstrace proti odpustkům • papež uvrhl Jana Husa do klatby a nad Prahou vyhlásil církevní trest (interdikt) • Hus se uchýlil na venkov, dále kázal a psal svá díla • byl povolán do Kostnice, aby před církevním koncilem své učení obhájil • byl uvězněn, neměl možnost se hájit, pouze své učení odvolat

7. protože tak neučinil, byl 6. července roku 1415 v Kostnici jako kacíř upálen • smrt Jana Husa vzbudila v Čechách všeobecné pobouření • po jeho smrti si stoupenci jeho učení začali říkat kališníci

9. Jan Hus v datech: • 1385 – příchod na studia do Prahy • 1396 – jako Mistr přednáší na KU • 1402 – počátek kázání v kapli Betlémské • 1409 – podíl na vydání Dekretu Kutnohorském, rektor na KU • 1412 – vystoupení proti prodeji odpustků, nucený odchod z Prahy • 1415 – povolán do Kostnice • 6. 7. 1415 - upálen

10. Z myšlenek Mistra Jana Husaz Husova rozloučení v dopise z Kostnice • …je záměrem naší strany, aby duchovenstvo žilo poctivě, podle evangelia Ježíše Krista a zavrhlo okázalou nádheru, lakotu, zhýralost… • …zlem nazývám pálení knih, kteréž žádného hříchu ze srdce lidí neodstranilo… • …také prosím, abyste se milovali, dobrých násilím tlačiti nedali a pravdy každému přáli…

11. Jan Hus – jazykový reformátor • péče o český jazyk • kázání v českém jazyce • podíl na jazykové reformě • zavedení jazykových znamének • díla: • Proti bule papežské • O českém pravopise • Knížky o svatokupectví • O šesti bludiech

12. První pražská defenestrace • Václav IV. nejprve s Husem souhlasil • na nátlak církve svůj postoj změnil • do městské rady jmenoval odpůrce husitského hnutí • pobouření husité přepadli 30. 7. 1419 pod vedením Jana Želivského Novoměstskou radnici a 15 konšelů vyhodili z oken • tato událost označovaná jako první pražská defenestrace, byla počátkem husitské revoluce

13. Husitská revoluce(1419 – 1436) • hodlala změnit poměry ve společnosti a prosadit Husovi myšlenky • k husitské revoluci se v Čechách nepřidali všichni • část české šlechty zůstala věrna katolické víře • Morava a ostatní země Koruny české husitství nepřijaly • v evropských zemích se k husitům také nikdo nepřidal

14. Hlavní husitské směry • sami husité nebyli ve svých názorech jednotní • umírněnější část • požadovala odebrání majetku církvi • radikální část • požadovala rovnost všech lidí

15. Táborité • roku 1420 si radikální husité vybudovali město Tábor • podle názvu města se jim říkalo táborité • zpočátku se vněm snažili žít podle zásady rovnosti • po příchodu do města odevzdávali lidé veškerý svůj majetek do velkých kádí • ten se stal jejich společným vlastnictvím • brzy se ukázalo, že absolutní rovnost mezi lidmi není možná • proto táborité od tohoto způsobu života pozvolna upouštěli

16. Čtyři pražské artikuly • husité se po dlouhých diskuzích shodli roku 1420 v Praze na společném programu, které shrnuli do čtyř článků neboli artikulů

17. Křížové výpravy proti husitům • papež za podpory krále Zikmunda Lucemburského vypravil v letech 1420 – 1433 proti husitům v Čechách pět křížových výprav • husité však dokázali díky vojenské taktice všechny křížové výpravy porazit • hlavní zásluhu na úspěchu vojenských vojsk měl Jan Žižka z Trocnova • po jeho smrti při tažení na Moravu se vedení ujal táborský kněz Prokop Holý

18. Husitské bitvy vítězné: • 1420 u Sudoměře • 1420 na Vítkově • 1422 na Vyšehradu • 1423 u Hořic • 1424 u Malešova (smrt Jana Žižky) • 1426 u Ústí nad Labem • 1427 u Tachova • 1431 u Domažlic prohra: • 1434 u Lipan (porážka husitů, smrt,Prokopa Holého) • 1437 dobití hradu Sion (Jan Roháč z Dubé)

19. Basilejská jednání(1431 – 1449) • po porážce křižáckých vojsk začali papež a Zikmund Lucemburský s husity jednat • pozvali je na církevní sněm v Basileji • při těchto jednání se opět ukázala názorová nejednotnost husitů • církevní sněm požadoval rozpuštění husitský vojsk • s tím nesouhlasila radikální část husitů • sněm skončil neúspěšně

20. proti radikálním husitům, kteří odmítli rozpustit své vojsko a blokovali tak basilejská jednání, se postavila umírněná část husitů spolu s katolíky • vytvořili takzvanou panskou jednotu • dne 30. května 1434 došlo k bitvě u Lipan • vojsko radikálních husitů pod vedením Prokopa Holého bylo panskou jednotou poraženo • tato bitva však neznamenala konec husitství • jednání v Basileji pokračovala • 5. července 1436 byla v Jihlavě slavnostně vyhlášena dohoda mezi husity a basilejským koncilem – tzv. jihlavská kompaktáta • ukončila husitskou revoluci

21. Jihlavská kompaktáta • povolovala přijímání pod obojí • každý se mohl svobodně rozhodnout, zda se přihlásí ke kališnickému nebo katolickému vyznání • částečné odebrání majetku církvi • husité na oplátku uznali Zikmunda Lucemburského českým králem

22. Co se husitskou revolucí změnilo? • během husitské revoluce došlo v Českém království k důležitým změnám • vzrostla moc a bohatství vysoké i nižší šlechty a měst • tyto skupiny obyvatel se rozdělily podle postavení na tři stavy • stavové měli značnou moc - byli členy zemských sněmů, které spravovali zemi

23. většina klášterů a katolických kostelů byla husitskými vojsky vydrancována upadlo hospodářství, kultura a vzdělání, které husité považovali za zdroj pýchy husitství zpřetrhalo vztahy českého království s okolními státy oslabena byla i sounáležitost s ostatními zeměmi Koruny české církev ztratila z velké části majetek a moc byla prvním pokusem o spravedlivé uspořádání společnosti v Evropě ve větší míře se začal používat český jazyk Výsledky husitské revoluce

24. Co vedlo ke vzniku husitské revoluce? • Kdo byl Mistr Jan Hus? • Co rozumíme pod pojmem první pražská defenestrace? • Jaké byly hlavní husitské směry? • Jaký cíl si revoluce kladla? • Co byly čtyři pražské artikuly? • Kdy husitská revoluce skončila? • Co se revolucí změnilo?

25. Slovníček • Betlémská kaple – založena 1391 pro česká kázání • dekret – nařízení, zákon • husité – pozdější označení Husových stoupenců, sami se mezi sebou nazývali bratry a sestry • kacíř – člověk zastávající názory, které se lišily od závazného učení katolické církve • klatba – trest, vylučující obec z účasti na svátostech, bohoslužbách a církevním životě

26. kalich – nádoba na víno při bohoslužbách, později symbol husitů • odpustky – písemné doklady o odpuštění trestů za spáchané hříchy • příjímání podobojí – chleba (hostie) jako těla Kristova i vína jako krve Kristova, od 1215 přijímali pouze kněží sloužící mši • reformátor – člověk usilující nebo provádějící změny v různých oblastech života