Vyhodnocení úspěšnosti fiskálních predikcí

1. Vyhodnocení úspěšnosti fiskálních predikcí Lukáš Lang – oddělení Fiskální projekce a ekonomické modelování, MF ČR

2. Osnova • Použitá data • Použité metody • Vyhodnocení • Závěr

3. Data • Časové řady příjmů a výdajů vládního sektoru ČR, salda vládního sektoru, příjmy rozděleny na daňové + sociální a ostatní • Zdroj: Předvstupní program (7/2002;6/2003), Konvergenční program (10/04;9/05;10/06;10/07), připravovaný Fiskální výhled

4. Data • Roční periodicita • Časové řady příjmů i výdajů z let 2002 – 2004 dodatečně očištěny o metodickou změnu ovlivňující jejich úroveň bez vlivu na saldo • Časové řady výdajů z let 2004 a 2005 dodatečně očištěny o jednorázové výdaje roku 2003 (garance za IPB)

5. Rozsah dat • Minulost – od roku 1995 • První odhad skutečnosti – výsledek minulého roku • Predikce běžného roku • Výhled budoucnosti – jednoleté, dvouleté, tříleté

6. Typ dat • Hodnoty • Tempa růstu (s výjimkou salda sektoru vládních institucí)

7. Metody vyhodnocení úspěšnosti • Aparát doporučený OECD a používaný v oddělení Makroekonomické predikce pro vyhodnocování přesnosti predikcí MF • Data agregována podle délky výhledu, nikoliv podle doby vydání • Alternativní kritéria

8. Kritéria přesnosti - vychýlenost • Rozdíl predikovaných hodnot a prvního odhadu skutečnosti – průměrem rozdílů je střední odchylka od skutečnosti (AFE – Average Forecasting Error) • regresní přístup k odhadu vychýlenosti vzhledem k malému počtu pozorování nevhodný

9. Kritéria přesnosti – velikost chyby • Absolutní hodnota rozdílu – průměrem je střední absolutní odchylka (MAE – Mean Absolute Error) – vyjadřuje velikost chyby odhadu • Druhá mocnina odchylek od skutečnosti – průměrem je střední kvadratická chyba (MSE – Mean Square Error)

10. Hodnocení úspěšnosti • Jsou naše predikce a výhledy úspěšnější než naivní prognóza? • Naivní prognóza = převzetí prognózy stejné délky z loňských dat (Př: výhled z roku 2002 na rok 2005 použitý jako naivní prognóza z roku 2003 na rok 2006) • Při zkoumání hodnot předpoklad zachování tempa růstu, nikoliv výchozích hodnot

11. Kritérium úspěšnosti • Theilův koeficient škodlivosti – podíl MSE našich predikcí (výhledů) a MSE naivní prognózy • TKS<1 – naše predikce a výhledy jsou přesnější, než naivní prognóza

12. Vyhodnocení

13. Příjmy vládního sektoru • AFE vždy záporné – ve výhledech převážně podceňujeme • Největší nepřesnost – výhled z r. 2005 na rok 2007 • TKS0=0,65;TKS1=0,51;TKS2=0,76; TKS3=1,07 (Naivní prognóza lepší!)

14. Výdaje sektoru vládních institucí • AFE0 kladná – v predikcích běžného roku přeceňujeme objem výdajů • AFE odhadů budoucnosti záporné – ve výhledech výši výdajů podceňujeme • Nejvyšší přecenění – 74 mld. Kč v běžném roce 2004 (první odhady ovšem později revidovány) • Největší podcenění – 70 mld. Kč ve výhledu z roku 2003 na rok 2006 • TKS0=0,16;TKS1=0,46;TKS2=0,51; TKS3=0,72 – s délkou výhledu klesá úspěšnost oproti naivním prognózám

15. Saldo sektoru vládních institucí • AFE vždy záporné – vzhledem k záporným saldům příznivé – výhledy jsou pesimističtější, než skutečnost • Horší výsledky než predikované nastaly jen v letech 2002 a 2003 • TKS0=0,85;TKS1=0,28;TKS2=1,13; TKS3=1,42. (Naše rozpočtová disciplína překonala i naivní očekávání!)

16. Střední odchylka od skutečnosti (AFE)

17. Střední absolutní odchylka (MAE)

18. Theilův koeficient škodlivosti (TKS)

19. Tempo růstu příjmů vládního sektoru • AFE opět vždy záporné – převažuje podceňování tempa růstu • Největší nepřesnosti u tříletých odhadů • TKS1=0,2;TKS2=0,29; TKS3=0,72. • TKS0=0,8 – nízký odhad běžného roku 2003

20. Tempo růstu příjmů – AFE

21. Tempo růstu příjmů – MAE

22. Tempo růstu příjmů – TKS

23. Tempo růstu výdajů vládního sektoru • Podobně jako hodnoty výdajů, i tempo růstu výdajů v predikci běžného roku přeceňujeme a ve výhledech podceňujeme • Predikce běžného roku jsou přesnější než jednoleté odhady, ty jsou mírně přesnější, než dvouleté odhady • Odhady na tři roky dopředu jsou kupodivu nejpřesnější (Výši výdajů netrefujeme, ale tempo růstu ano?!) • TKS0=0,57;TKS1=0,79;TKS2=0,94; TKS3=0,41.

24. Tempo růstu výdajů – AFE

25. Tempo růstu výdajů – MAE

26. Tempo růstu výdajů – TKS

27. Daňové + sociální a ostatní příjmy • Daňové a sociální příjmy předpovídáme lépe než ostatní příjmy (menší TKS), kromě jednoročního výhledu. • U dvouletých a tříletých výhledů ostatních příjmů je TKS>1

28. Příjmy – AFE

29. Příjmy – MAE

30. Příjmy – TKS

31. Shrnutí • Výdaje jsme schopni předpovědět lépe, než činí naivní prognóza; příjmy s výjimkou tříletých odhadů také (byli jsme příliš skromní) • Schodek jsme předpovídali příliš velký, skutečnost je lepší. • Omezení: nízký počet dat, proměnlivost odhadů v závislosti na politických rozhodnutích, neustálenost položek v rozpočtu sektoru vládních institucí

32. Alternativní metody • Zkoumali jsme odchylky ve smyslu rozdílu velikosti (tj. chyba 20 mld. má stejný význam při odhadu veličiny 100 mld. i 200 mld.) • Alternativou je analýza podílů předpovídaných hodnot a odhadů skutečnosti – (Př: při zkoumání tempa růstu je pak stejně závažná chyba přecenění z 6% tempa na 3%, jako z 4% tempa na 2%) • Riziko vážných chyb při malém tempu růstu • Problém porovnání s naivní prognózou • …

33. Děkuji za pozornost