Download
chot kov mo nosti vyu it plochy po rekultivaci n.
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Chotíkov – možnosti využití plochy po rekultivaci PowerPoint Presentation
Download Presentation
Chotíkov – možnosti využití plochy po rekultivaci

Chotíkov – možnosti využití plochy po rekultivaci

148 Views Download Presentation
Download Presentation

Chotíkov – možnosti využití plochy po rekultivaci

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript

  1. Chotíkov – možnosti využití plochy po rekultivaci

  2. Legislativní opatření, která budou do budoucna omezovat skládkování odpadu a preferovat jiné technologie jeho zhodnocení: Opatření z plánu odpadového hospodářství ČR - nařízení vlády č. 197/2003: • nepodporovat výstavbu skládek odpadů ze státních prostředků • snížit podíl odpadů ukládaných na skládky o 20% do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 • snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2010 nejvíce 75% hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50% hmotnostních a výhledově v roce 2020 nejvíce 35% hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995 • dodržovat zákaz ukládat na skládky BRKO

  3. Usnesení Evropského parlamentu z roku 2003: • energetické využití odpadu – příspěvkem pro šetření přírodních zdrojů • od roku 2010 zakázat skládkování předem neupraveného odpadu s obsahem biologicky rozložitelných složek • od roku 2015 zakázat skládkování papíru, lepenky, skla, textilu, dřeva, plastů, kovů, pryže, korku, porcelánu, betonu, cihel a dlaždic • od roku 2020 zakázat skládkování veškerého využitelného odpadu

  4. Navrhované sazby poplatků dle připravované novely zákona o odpadech

  5. Schéma výskytu odpadu v Plzeňském kraji

  6. Možnosti technologií na zpracování a využívání odpadu na skládce Chotíkov • Energetické (termické) zpracování odpadu • Klasické - spalování • Zplyňování - plazma • Anaerobní fermentace • Mechanicko biologické zpracování odpadu (MBU) • Z výše uvedených možností bude společně s obcemi vybrána vhodná varianta • Na tuto variantu bude zpracována studie vlivu na životní prostředí (EIA)

  7. Roštová spalovna odpadu • Jedná se o klasické zařízení sestávající z  • velkokapacitního bunkru pro příjem odpadu, • roštového kotle, • čištění spalin a • komína o výšce cca 100 až 150 m dle rozptylové studie. • Vyrobená pára v kotli je využívána pro výrobu elektřiny a tepla v kondenzační odběrové turbině. • Ve spalovacím prostoru roštového kotle musí být zajištěna teplota nejméně 850°C a setrvání spalin při této teplotě bude činit minimálně 2s. • Pro pochody najíždění a odstavování zařízení jsou využívány podpůrné hořáky na zemní plyn nebo LTO.

  8. Roštová spalovna odpadu - výhody • spolehlivé a dlouhodobě odzkoušené zařízení s konkrétními a průkaznými referencemi • využití odpadu pro výrobu elektrické a tepelné energie • výhoda pro obce ve formě poplatku za spálení odpadu

  9. Roštová spalovna odpadu - nevýhody • vyšší cena za příjem odpadu na vstupu do spalovny o poplatek za spalování odpadu • plán odpadového hospodářství ČR spalovny nepodporuje • vyrobená elektřina z BRO ze spaloven odpadu není podporována

  10. 100.000 t/r KO Popílek + produkty z Popílek + produkty z čištění čištění Roštová spalin spalin 6 6.000 t/r .000 t/r 3 .1 00 Kč/t spalovna Poplatek – 300 Kč/t 2,4 mld Kč Škvára 26.4 00 t/r Kogen. 9 MWe Prodej elektřiny a tepla – 42.0 00 MWh /r Bilance roštové spalovny

  11. Blokové schéma roštové spalovny

  12. Ceny za spálení odpadů

  13. Zařízení na vysokoteplotní zplyňování odpadů • jedná se o vysokoteplotní zplyňování odpadů • vznikající syntézní plyn je po vyčištění využit k výrobě elektrické energie v paroplynovém cyklu (spalovací turbina, spalinový kotel, parní turbina)

  14. Zařízení vysokoteplotního zplyňování odpadů - výhody • minimální emise do ovzduší – pouze emise ze spalování syntézního plynu ve spalovací turbině (CO, NOx) • zařízení pravděpodobně nebude konfliktní při projednání s veřejností • zařízení produkuje pouze vitrifikovanou strusku (11.000 t/r)

  15. Zařízení vysokoteplotního zplyňování odpadů - nevýhody • na zařízení na zplyňování odpadu s obsahem BRO a následnou výrobou elektřiny z uvolněného syntézního plynu jako celek neexistuje referenční jednotka a zařízení není provozně odzkoušené • vyrobená elektřina z BRO není podporována • dotčené obce nedostanou poplatek za likvidovaný odpad

  16. Bilance vysokoteplotního zplyňování odpadu

  17. Blokové schéma vysokoteplotního zplyňování odpadu

  18. Anaerobní fermentace • Technologie je vhodná pro odpady s vysokým podílem biologické složky. • Během procesu fermentace organického odpadu je produkován bioplyn, který je jímán v horní části fermentoru a od jednotlivých fermentorů je sveden do společného sběrače a následně využíván v kogenerační jednotce k výrobě elektřiny.

  19. Anaerobní fermentace - výhody • zařízení je provozně odzkoušené na BRO • minimální emise do ovzduší • zařízení pravděpodobně nebude konfliktní při projednání s veřejností

  20. Anaerobní fermentace - nevýhody • technologie není vhodná pro likvidaci pouze komunálního odpadu • je potřeba zajistit spálení cca 45.000 t vytříděného odpadu (směs - papír, plasty, kovy, dřevo, textil, sklo, hlušina) • produkuje 19.000 t odpadu na skládku • dotčené obce nedostanou poplatek za likvidovaný odpad

  21. Bilance anaerobní fermentace

  22. Blokové schéma anaerobní fermentace

  23. Výstavba mechanicko-biologické úpravy odpadu (MBÚ) • Mechanicko biologická úprava (MBÚ) je určena především na zpracování zbytkového komunálního odpadu a podobných odpadů, které nejsou vhodné pro kompostování či anaerobní digesci • Hlavním cílem MBÚ je předúprava odpadů před uložením na skládky (biologická stabilizace odpadu – snížení tvorby skleníkových plynů na skládce) a částečné využití některé složky těchto odpadů. • Metoda MBÚ se skládá z: • třídění odpadu na jednotlivé frakce • dále využitelné frakce - sklo, kovy, PET lahve – prodej • výhřevné frakce (papír, dřevo, plasty apod.), které z důvodu znečištění nejsou vhodné k dalšímu využití k recyklaci - jsou využity jako palivo do spaloven • zbytkové frakce –na skládky NO a KO • Metoda MBÚ neslouží primárně pro materiálové využívání zbytkových SKO, ale je metodou předřazenou energetickému využívání výhřevných frakcí. • Metoda není základní, ale pouze doprovodnou metodou.

  24. MBÚ - výhody • MBÚ nepotřebuje stále množství zpracovávaného odpadu, může mít i menší kapacitu než spalovna, flexibilní přizpůsobení potřebám dané oblasti, možná úprava MBÚ na pouhou kompostárnu a dotřiďovaní linku • MBÚ umožňuje přizpůsobit technologii požadavku finálních odběratelů vyrobených paliv. • Odpad/palivo z MBÚ pro energetické využití zbaven balastu snižujícího výhřevnost a také mnohých složek způsobujících nepříznivé složení emisím v průběhu spalování. • Nejzajímavější možností jsou zařízení kombinující postupy MBÚ s produkcí bioplynu. • Investiční náklady MBÚ se liší projekt od projektu, ale obecně lze připustit, že samotná MBÚ může být levnější než stavba spalovny (náklady na ošetření odpadního vzduchu, odpadních vod, biofiltrace apod. mohou cenu za MBÚ dostat na úroveň spalovny). • Projekty MBÚ nejsou v současnosti tak vysoce společensky kontroverzní jako spalovny – jsou přijatelnější pro veřejnost.

  25. MBÚ - nevýhody • provozní náklady MBÚ jsou většinou vyšší než u spalovny • MBÚ může být výdělečná, pokud se podaří prodat výstupní produkty (problém !), tyto technologie jsou velmi zranitelné v tržním hospodářství • Převažující množství odpadů vstupujících do MBÚ vystupuje z tohoto zařízení jako vysokovýhřevná "lehká frakce" a je tedy předurčeno k energetickému využití. Menší část inertních odpadů (nízkovýhřevná "těžká frakce") je pak ukládána do skládky. Právě nedostatek resp. absence kapacit, kde by se za přijatelných podmínek dala ona lehká frakce z MBÚ spalovat, je kardinálním problémem, s nímž se v poslední době potýká většina projektů MBÚ v Německu a Rakousku. • Uplatnění produktů z MBÚ je klíčový problém. Kompost z MBÚ často nevyhovuje legislativním požadavkům povolujících jeho další využití, vedle toho roste množství kvalitního kompostu ze zeleného/zahradního odpadu, který konkuruje méně kvalitnímu kompostu z SKO. Podsítná frakce s vysokým obsahem biologicky rozložitelných složek není využitelná pro výrobu standardních kompostů použitelných v zemědělství nebo zahradnictví, ale je přímo ukládána na speciální kategorie skládek nebo je využívána k rekultivaci skládek. • pro technologii MBÚ není určen tzv. stav techniky a nelze je porovnat s BAT. V ČR ani v EU neexistuje legislativa, která by upravovala provoz a ochranu ŽP při něm (emise apod.), odpovídající provozní zkušenosti jsou malé

  26. MBU - závěry • Metoda MBÚ neslouží primárně pro materiálové využívání zbytkových SKO, ale je metodou předřazenou energetickému využívání výhřevných frakcí. • Materiálově v klasickém pojetí jsou využívány pouze vytříděné kovové složky. • Budování samostatných MBÚ izolovaně bez možnosti energetického využití odpadů není smysluplné. Provozem MBÚ se proces spalování neeliminuje, pouze se přesouvá do procesu spalování ve speciálních zařízeních (dražších, než spalovny na SKO), nebo do procesu spoluspalování (elektrárny, cementárny – „maskované „ spalovny bez patřičné ochrany ŽP). Pokud má MBÚ účelně a ekonomicky fungovat, musí být součástí integrovaného systému. V současnosti sílí názor, že MBÚ je mezistupeň, který může výrazně prodražit celý integrovaný systém pro nakládání s odpady. • Metoda je dle zkušeností v zahraničí velmi drahá a neefektivní

  27. Obecné schéma linky mechanicko-biologické úpravy

  28. Kombinace MBÚ se spalovnou

  29. Obchvat Města Touškova dle územního plánu Plzeňského kraje