1 / 23

FII-6 Kapacita a kondenzátory

FII-6 Kapacita a kondenzátory. Hlavní body. Příklad na jímání náboje . kapacita x napětí = náboj. Různé typy kondenzátorů. Sériové zapojení kondenzátorů. Paralelní zapojení kondenzátorů. Jímání náboje I.

gitel
Download Presentation

FII-6 Kapacita a kondenzátory

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. FII-6 Kapacita a kondenzátory

  2. Hlavní body • Příklad na jímání náboje. • kapacita x napětí = náboj. • Různé typy kondenzátorů. • Sériové zapojení kondenzátorů. • Paralelní zapojení kondenzátorů.

  3. Jímání náboje I • V 18. Století byli lidé fascinováni prvními elektrickými jevy, zvláště velkými výboji. • Baviči si všimli, že různá tělesa nabitá na stejné napětí obsahovala různá „množství elektřiny“ ( nyní bychom řekli, byla nabita různým nábojem) a produkovala různá výboje.

  4. Jímání náboje II • Vyvstal problém, jak pojmout co možná největší náboj, při maximálním dostupném napětí. • Nejprve se šlo cestou větších a větších nádob, ale později nalezli lepší řešení! • Mějme vodivou kouli o poloměruri=1 m. • Můžem pojmout libovolný náboj?

  5. Jímání náboje III • Odpověď jeNE! • V praxi jsmelimitováni mezní intenzitou. V suchém vzduchu je to Em 3 106 V/m. • Mezní intenzita závisí na vlastnostechokolí vodiče, ale jistá hodnota by existovala i ve vakuu. • Je-li dosaženo mezní intenzity vodič se bude samovolněvybíjet(užívá se při studiu struktury). • Schopnost samovybíjení se zvětšuje u členitých povrchů. Protože u výčnělků se intenzita zvětšuje.

  6. Jímání náboje IV • Z Gaussovy věty plyne, že intenzita E=0uvnitř koule a E=kQ/ri2těsně u jejího povrchu. • Ze vztahu potenciálu a intenzity těsně u povrchu koule =kQ/ri . • Kombinací dostaneme : =riE pror>ri • Maximálnínapětí a náboj na kouli tedy je :  = 3 106 V  Qmax = 3.3 10-4 C.

  7. Jímání nábojeV • Toto napětí značně přesahuje tehdejší meze, které byly přibližně 105 V. • Na naší kouli by tedy pro takové napětí byl náboj : Q = Vri/k = 105/9 109 = 1.11 10-5 C. • Původně se dal zvětšit pouze zvětšením koule ri. • Potom někdo (v Leydenu) udělal “zázrak”! Kouli o poloměru riumístil do o málo větší koule o poloměru ro, kterou uzemnil. • Výboje se výrazně zvětšily!

  8. Jímání nábojeVI • Vnitřní koule, nabitá nábojem +Q, vytvořila náboj –Q na vnitřním povrchu vnější koule a náboj +Q na povrchu vnějším. Po jejím uzemnění byl však kladný náboj odveden do země, takže na vnější kouli zůstal náboj –Q, a to na jejím vnitřním povrchu. • Výsledek: Potenciál vnitřní koule klesnul, přičemž náboj zůstal zachován!

  9. Jímání nábojeVII • Potenciál způsobený vnitřní koulí : i = kQ/ripro rri ; i = kQ/r pro r>ri • Potenciál způsobený vnější koulí : o = -kQ/ropro rro ; o = -kQ/r pro r>ro • Z principu superpozice : (r) = i(r)+ o(r) • Potenciál bude nulový pro r  ro!

  10. Jímání nábojeVI • Potenciál na vnitřní kouli je tedy současně napětím mezi koulemi : Vi = kQ(1/ri – 1/ro) = kQ(ro – ri)/riro • Pro ro = 1.01 m and U = 104 V  Q = 1.12 10-3 C tedy náboj vzrostl101 x! • Sestrojili jsmekondenzátor. • (Qmax = 3 10-4 Cjsme však takto nezvýšili! )

  11. Kapacita • Napětí mezi dvěma vodičinabitými na náboj +Q a –Q je obecně úměrné tomuto náboji : Q = C V • Kladná konstanta úměrnosti C se nazývá kapacita. Fyzikálně je to schopnost jímat náboj. • Jednotkou kapacity je Farad1 F = 1 C/V

  12. Různé typy kondenzátorů • Je mnoho důvodů vyrábět elektronickou součástku, která má schopnost jímat náboj – kondenzátor. • Kapacita kondenzátoru by neměla záviset na okolí. • Hlavní užití je pro jímání náboje a potenciální energie a některé doprovodné jevy související s nabíjením a vybíjením. • Nejčastěji se užívá deskových, válcových, kulových a svitkových kondenzátorů.

  13. Dvě paralelní nabité roviny • Dvě velké paralelní roviny jsou vzdáleny d. Jedna je nabita s plošnou hustotou  druhá s hustotou -. • Intenzita mezi deskami bude Eia intenzita vně Eo. Co platí? • A) Ei= 0, Eo=/0 • B) Ei= /0, Eo=0 • C) Ei= /0, Eo=/20

  14. Určení kapacity kondenzátoru I • Obecně najdeme závislost náboje Q na napětí U a vyjádříme kapacitu jako konstantu úměrnosti. • Mějme například kondenzátor s rovnoběžnýmideskami o ploše S a vzdálenosti d, nabité na náboj +Q a -Q: • Z Gaussovy věty : E = /0 = Q/0S • Také : E=U/d  Q = 0SU/d  C = 0S/d

  15. Určení kapacity kondenzátoru II • Pro potenciál na jedné kouli ve vesmíru platí : Ui = kQ/ri  C = ri/k • Druhá „elektroda“ tohoto kondenzátoru by bylo nekonečno nebo spíše zem, protože je blíže. Jeho kapacita by ale silně závisela na přítomnosti vodičů v jeho blízkémokolí.

  16. Určení kapacity kondenzátoruIII • V případě našeho kulového kondenzátoru jsme měli : Ui = kQ(1/ri – 1/ro) = kQ(ro – ri)/riro To odpovídá kapacitě :

  17. Nabíjení kondenzátoru • Kondenzátor nabíjíme • budˇ propojíme jednu elektrodu kondenzátoru s kladným a druhou se záporným pólem zdroje stejnosměrného napětí. Po dosažení rovnováhy bude každá elektroda kondenzátoru mít stejný potenciál jako elektroda zdroje s ní spojená a napětí na kondenzátoru bude rovné napětí zdroje. • nebo uzemníme jednu elektrodu a nadruhou přivedeme náboj. Po dosažení rovnováhy se na uzemněné elektrodě objeví náboj opačné polarity. • Podrobnostmi procesu se budeme zabývat později.

  18. Sériové zapojení kondenzátorůI • Mějme kondenzátory C1 aC2zapojené do série. Můžeme je nahradit jedinou kapacitou: • Nabijeme-li jednu elektrodu, ostatní se nabijí indukcí a náboj na všech sériově zapojených kondenzátorech musí být stejný : Q = Q1 = Q2

  19. Sériové zapojení kondenzátorůII • K sobě připojené elektrody jsou na stejném potenciálu. Celkové napětí na všech sériově zapojených kondenzátorech musí být tedy součtem napětí na jednotlivých kondenzátorech U = U1 + U2

  20. Paralelní zapojení kondenzátorů I • Mějme dva kondenzátory C1 a C2zapojené paralelně. Můžeme je nahradit jediným kondenzátorem s kapacitou Cp : Cp = C1 + C2 • Celkový náboj se rozdělí na jednotlivé kondenzátory Q = Q1 + Q2 • Napětí na všech kondenzátorech je stejné U = U1 = U2 Cp = Q/U = Q1/U+ Q2/U = C1 + C2

  21. Mezní náboj • Kapacita deskového kondenzátoru (ve vakuu) může být zvětšena buď zvětšenímploch desek nebo jejich přiblížením. Pouze první způsob však povede ke sníženíintenzity elektrického pole a tedy i ke zvýšenímezníhonáboje, který kondenzátor může pojmout! • Z tohoto hlediska by bylo lepší uzemnitvnitřní a nabítvnější kouli v našem příkladu.

  22. Homework • 24 – 4, 5, 6, 11, 26  due this Wednesday!

  23. Things to Read • Chapter 24 – 1, 2, 3

More Related