Národní účty - aplikace

1. Národní účty - aplikace Marek Rojíček

2. Osnova přednášky • Analyticky významné položky NÚ • Analýza chování domácností • Vládní deficit a dluh • Reálný vývoj x vývoj cenové hladiny • Mezinárodní srovnání cenové hladiny a životní úrovně

3. Klíčové ukazatele NÚ • Hrubá přidaná hodnota (hrubý domácí produkt) • Čistý provozní přebytek • Čistý disponibilní důchod • Konečná spotřeba • Hrubé/čisté úspory • Čisté půjčky/výpůjčky

4. Základní vztahy mezi účty v systému NÚ

5. Analýza chování domácností • Domácnosti jako jeden ze sektorů národního hospodářství jsou vymezeny jako sektor spotřebitelů, tzn., že jejich hlavní ekonomickou funkcí je spotřeba. • Spotřebu je však nutné posuzovat v souvislostech s úsporami, neboť domácnosti jsou obecně významným tvůrcem národní úspory a ta je (podle ekonomické teorie) základem ekonomického růstu a prosperity.

6. Domácnosti hrají v ekonomice zastupitelnou roli jako sektor, jehož výsledek hospodaření (vyjádřený v národních účtech saldem jejich nefinančního účtu) je kladný = pozice věřitele. • Naopak stát (vládní instituce) a nefinanční podniky končí téměř bez výjimky v roli dlužníka a výsledek hospodaření finančních institucí bývá sice kladný, ne však příliš významný • Z toho vyplývá, že domácnosti jsou i významným faktorem ovlivňujícím výši zahraniční zadluženosti země.

7. Struktura disponibilního důchodu domácností

8. Struktura KSD podle účelu

9. Sklon domácností ke spotřebě

10. Vývoj míry úspor domácností v ČR

11. Srovnání míry úspor domácností zemí EU

12. Podíl domácností na majetku a závazcích

13. Struktura finančního majetku domácností

14. Zatíženost domácností ve formě úvěrů

15. Vládní deficit a dluh • Existují 2 metodiky vládní statistiky: • Vládní finanční statistika • Národní účty (standard ESA 95)

16. Vládní finanční statistika • Tvůrcem je MMF • Je postavena na bázi peněžních toků • Vládní sektor vymezuje úžeji než ESA95 • Nižší náročnost na zdrojová data • Včasnější vytváření fiskálních predikcí • Přímá vazba na státní rozpočet

17. ESA 95 • Tvůrcem je EUROSTAT • Je postaven na akruální bázi • Nejširší vymezení vládního sektoru • Přesná data jsou k dispozici až s publikováním sestavy národních účtů • Sleduje také pohledávky a závazky • Je určující pro plnění maastrichtských kritérií dluhu a deficitu

18. Vládní deficit a dluh dle ESA 95 • Ve vládním deficitu (přebytku) a vládním dluhu se odráží hospodaření všech institucionálních jednotek zatříděných v sektoru vládních institucí, což jsou organizační složky státu, územní samosprávné celky, některé příspěvkové organizace, státní a jiné mimorozpočtové fondy (Pozemkový fond, Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond a Vinařský fond), Správa železniční dopravní cesty, transformační instituce (ČKA, Konpo, Prisko, Česká inkasní a Česká finanční), PPP Centrum, veřejné vysoké školy a zdravotní pojišťovny, Asociace zdravotních pojišťoven a Centrum mimostátních úhrad.

19. Vládní deficit (přebytek) - EDP B.9 - je výše čistých výpůjček (-) nebo čistých půjček (+) včetně úroků ze swapových operací. Vyjadřuje schopnost sektoru vládních institucí v daném roce financovat (+) jiné subjekty nebo potřebu sektoru vládních institucí být financován (-). • Vládní dluh zahrnuje dle definice závazky sektoru vládních institucí vyplývající z emise oběživa (v ČR nepřichází v úvahu), přijatých vkladů, vydaných úvěrových cenných papírů jiných než účasti (s výjimkou finančních derivátů) a přijatých půjček.

20. Schéma vládního sektoru

23. Relativní cenová úroveň, rok 2005

24. Reálný vývoj a vývoj cenové hladiny • Platí rovnice: IQ = Iqx Ip • Index nominálního vývoje ukazatele (např. HDP) lze beze zbytku rozložit na index reálného vývoje a index vývoje cenové hladiny (deflátoru). • K přepočtu do stálých cen se v NÚ využívají tabulky dodávek a užití = teoreticky nejvhodnější metoda

25. Děkuji za pozornost