1 / 28

Morfologie italštiny I (2) Substantiva

Morfologie italštiny I (2) Substantiva. Jan Radimský. Podstatné jméno (sostantivo, nome). Terminologie jména (podstatná i přídavná) v latině jeden slovní druh: proto nome = sostantivo Základní charakteristiky: morfologické syntaktické formální sémantické. Morfologická charakteristika.

elita
Download Presentation

Morfologie italštiny I (2) Substantiva

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Morfologie italštiny I(2)Substantiva Jan Radimský

  2. Podstatné jméno(sostantivo, nome) • Terminologie • jména (podstatná i přídavná) v latině jeden slovní druh: proto nome = sostantivo • Základní charakteristiky: • morfologické • syntaktické • formální • sémantické

  3. Morfologická charakteristika Substantiva jsou: • Ohebná v čísle • Nositelé rodu • př.: tavola (fem.) • Některá jména ohebná v rodě • označují osoby: ragazzo – ragazza • zvířata: gatto – gatta • činitelská jména: re - regina

  4. Syntaktická charakteristika • Velmi často má „determinant“ (člen, determinační adjektivum): • il museo, questo museo • determinant může „substantivizovat“ slovo jakéhokoli jiného slovního druhu: il ridere, il passato, i pro e i contro, ci sono dei se e dei ma • Centrální syntaktické fce: • soggetto: Il cane abbaia. Il caneè un animale. • predicato: Questo animale è un cane. • predicativo: Il cane spesso diventa un amico. • complemento oggetto diretto: (Io) accarezzo il cane. • complemento di termine: Hai dato il giocattolo al cane? • altri complementi indiretti: Prendi il collare del cane.

  5. Formální charakteristika • Po formální stránce jsou substantiva • jednoduchá: mela, cane, orso... • složená n. odvozená • attaccapanni < attaccare, panno (V+N) • cassaforte < cassa, forte (N+A) • ferro da stiro < ferro, da, stiro • cementazione < cemento, -zione • Vnitřní strukturu složených slov zkoumá lexikální morfologie

  6. Sémantická charakteristika • Substantiva typicky označují (zjednodušeně řečeno): • konkrétní entity: osoby, zvířata, věci • abstraktní entity • vlastnosti (bellezza) – zejm. deadjektivní • činnosti (moto = pohyb) – zejm. deverbální • stavy (stanchezza) • jiné abstraktní entity...

  7. Vnitřní dělení substantiv podle dalších kritérií (1) • N. animati x inanimati • vliv na gram. kategorii rodu • N. propri x comuni • odlišný způsob denotace, pravopis (velké písmeno) • N. collettivi x individuali • collettivi: gram. číslo neodpovídá počtu denotovaných objektů (popolo, folla, clientela, pubblico, stormo, sciame...) • problém shody v čísle (logická n. gramatická)

  8. Vnitřní dělení substantiv podle dalších kritérií (2) • N. concreti x astratti • intuitivní kategorie, teoretická lingvistika je nerada používá (v komputační lingvistice běžnější) • „abstraktnost“ je relativní (subjektivní), může se měnit podle způsobu užití slova: amore x l’amore della mia vita; celebrità x c’erano molte celebrità alla festa • abstrakta jsou často odvozena od sloves / adjektiv (viz výše) • konkréta jsou často bází pro denominální derivaci • ragazzo – ragazzesco • scanner – scannare, scanerizzare • N. contabili x non contabili • nepočitatelná: označují entity, které nelze počítat (např. jména látková – acqua) • nemohou se kombinovat s číselnými výrazy (*tre libertà, *tre sangui), nejde-li o zvlášní počitatelné užití nepočitatelného jména: • obvyklé množství: tre caffè = tre tazze di caffè • typ: tre libertà = libertà religiosa, libertà di parola, libertà di espressione... • nemají plurál (giustizia – ?giustizie) • nemohou mít neurčitý člen (un/una je souč. číslovka „jeden“)

  9. Rod substantiv (il genere) • Rod ... • morfologická vlastnost, kterou jméno prostřednictvím shody (accordo) přenáší na závislé členy (zejm. na determinanty a přívlastky, ale i na přísudek u složených tvarů) Una lunga scala ci ha portato alla base della statua. L’amica di Luigi è arrivata ieri. • Každé podstatné jméno patří do skupiny maskulin nebo feminin • Pro zařazení je klíčové, jestli je dané jméno životné / neživotné

  10. Rod neživotných jmen (1) • U neživot. jmen je rod ARBITRÁTNÍ, může být ale MOTIVOVANÝ • arbitrární = nahodilý. Není žádný (přímý) vztah mezi významem slova a zařazením k rodu (mezi jazyky se liší: luna – f., měsíc – m.). Rod je výsledkem historické náhody. • motivovaný = existují nějaké vnitrojazykové důvody, proč určitá jména mají určitý rod. Např. • sémantická motivace: stromy jsou M, plody F (melo – mela, arancio – arancia) • formální motivace: sufix –zione = jméno F (abbreviazione, abolizione, kromě složenin typu caposezione, capostazione)

  11. Rod neživotných jmen (2) U neživot. jmen existují některá jména s rodovou opozicí. Rozlišujeme dva případy: • Jména pocházejí od různých etymonů – jde o historickou náhodu. Významově jsou velmi vzdálená. • arco (luk) – arca (archa, loď n. sarkofág) • caso (náhoda) – casa (dům) • baro (podvodník) - bara (rakev) • tappo (zátka, špunt) – tappa (etapa, úsek) • palato (patro v ústech, mlsoun) – palata (rána lopatou) • Jména od stejného etymonu – obvykle pův. synonyma, později se význam specializoval. • systémová rodová opozice (viz dále)

  12. Rodové opozice neživotných jmen (1) • Synonyma, ale jeden člen páru je zastaralý / knižní • pineta – † pineto (borový lesík) • candela – † candelo (svíčka) • Synonyma, ale liší se konotací • cosa (věc) – coso (krám) • discorso (projev) – discorsa (dlouhý bezobsažný projev) • Opozice velký – malý • buco (díra) – buca (jáma) • gambo (stonek) – gamba (noha) • spillo (špendlík) – spilla (jehlice) • pezzo (kus) – pezza (záplata) • Opozice nástroj – děj/výsledek děje • bilancio (rozpočet) – bilancia (váha) • lancio (vrh, hod) – lancia (kopí)

  13. Rodové opozice neživotných jmen (2) • Opozice strom – plod (již v latině) • melo – mela; arancio – arancia • castagno – castagna; pesco – pesca • il noce – la noce; olivo – oliva ... • Opozice vlastník – vlastněná věc • gobbo (hrbáč) – gobba (hrb) • chierico (klerik) - chierica (tonzura) • Opozice surovina – výrobek • canapo (konopné lano) – canapa (konopí) • a další...

  14. Rod životných jmen (1) • Rozlišujeme rod u osob a zvířat. • U osob: rod (gram. kateogrie) obvykle koreluje s pohlavím osoby. Formálně dvě řešení: • jméno mění rod (přechylování): • amico – amica • re – regina • avvocato – avvocatessa • jméno má stejný tvar pro oba rody (tzv. genere comune) • zakonč. –e/ -a/ -ista/ -cida: nipote, parente, insegnante, cantante, collega, atleta, pediatra, pianista, artista, omicida, suicida...

  15. Rod životných jmen (2) Ne vždy ale rod koreluje s pohlavím: asymetrie • Tvar M označuje výhradně ženy (extrémní případ): • soprano, mezzosoprano, contralto (ev. la soprano; la soprana = ironické) • Tvar M (řidčeji F) je bezpříznakový – může označovat osoby obou pohlaví (častý případ – tzv. genere promiscuo) • poliziotto, soldato, senatore, donna delle pulizie • Asymetrie rod – pohlaví může být komplikovanější (specializace jednoho z členů páru): • avvocato / avvocata (dei fedeli = panna Marie) / avvocatessa (advokátka) • presidente / presidentessa (paní prezidentová) / la presidente (prezidentka) • ambasciatore / ambasciatrice (velvyslankyně i paní velvyslancová) V takových případech působí protichůdné tendence a požadavky: • systémově korelovat rod – pohlaví (je obtížné příp. neslušné mluvit o osobě v rodě, který neodpovídá jejímu pohlaví) • přechýlené tvary z historických důvodů nemusejí existovat, příp. mají hanlivou / žertovnou konotaci • v mnoha kontextech je v komunikaci funkční (potřebný) tzv. bezpříznakový tvar (ideál: M-F-Bezp. např. uomo – donna – gente; taková trojice je zcela výjimečná), zejm. v právním jazyce

  16. Rod životných jmen (3) Rod u zvířat • Velmičastý tzv. genere promiscuo (bezpříznakový tvar), zejm. u divokých zvířat: balena, aquila, delfino, corvo, leopardo, gru (f), mosca, scorpione • U domácích zvířat přechylování • gatto/gatta • gallo/gallina • toro/vacca • montone/pecora...

  17. Formální přechylování (1) • Mění se tvar → sostantivi mobili • Jiný kořen (supletivismus): padre/madre, maschio/femmina, frate/suora, toro/vacca, verro/scrofa, montone/pecora... • Změna koncovky: figlio/figlia, contadino/contadina • Přípona: • e/a-essa: dottore/dottoressa, duca/duchessa • tore-trice: imperatore/imperatrice

  18. Formální přechylování (2) • Nemění se tvar: • Genere comune – přechylování bez formálního znaku • -e: il/la nipote, parente, insegnante, cantante • -a: il/la collega, atleta, ipocrita, pediatra • -ista: il/la pianista, artista • -cida: il/la omicida, suicida • Genere promiscuo – existuje jen jeden rod (užíván bezpříznakově) • balena (f), aquila (f), delfino (m)...

  19. Číslo substantiv • Není vlastností jména (jako rod), ale kategorie, ve které se jméno ohýbá. • Obecná jména počitatelná – běžně se ohýbají v čísle (tavola – tavole) • Obecná jména nepočitatelná – obvykle pouze v sg. Někdy možný pl. • Abstrakta: brio (živost), coraggio (odvaha), giustizia (spravedlnost), pazienza (trpělivost), fame, sete... • Látková jména: ilfiele (žluč), pepe (pepř), oro (zlato), ossigeno (kyslík), il rame (měď), riso (rýže), latte... Možný PL typicky ve třech případech: • druhy dané látky: i risi cinesi • předměty z dané látky: i ferri (nářadí), gli ori (šperky), i bronzi (bronzové předměty) • počitatelná kvantifikace, která operuje s „obvyklým množstvím“: un caffè (= una tazza di caffè) • Unika: il sole, l’equatore, l’universo, l’aria, il sud, gennaio • Vlastní jména V gramatikách se příliš neuvádí. Principiálně obdobný případ jako „unika“ (označují jedinečného referenta). Obvykle nemají PL, ale v typových případech ho mívají, většinou bez formální flexe: • Přirovnání: i piccoli Mozart (malí Mozartové) • Díla daného autora: tre Tiziano a Parigi • Lidé stejného křestního jména: tre Marie (tady možno s flexí) • Lidé stejného příjmení (rodina): i Rossi

  20. Asymetrie SG - PL • Nomi difettivi del plurale – viz výše • Nomi difettivi del singolare – tzv. jména pomnožná • Označují věci složené z částí: calzoni, pantaloni (kalhoty), mutande (spodky), mutandine (kalhotky), occhiali (brýle), le nari (nozdry), le forbici (nůžky), i viveri (potraviny), le viscere (vnitřnosti), le stoviglie (nádobí), i dintorni (okolí), le busse (výprask), le spezie (koření)... • Přešly v PL formě z latiny: gli annali, le esequie (pohřeb), le nozze (svatba), le tenebre (temnota), le calende (kalendy – 1. den v měs.), i posteri (potomstvo), i penati (dom. bůžkové, přen. domov)...

  21. Formální morfologie jmen • S ohledem na rod a číslo - v italštině velmi výrazná a relativně přehledná • Cf. Hamplová S. (2004:58-60, 70-79 a násl.) • Zde pouze rámcový přehled • Následující tabulka přináší typologii italských substantiv podle zakončení:

  22. Formální tvoření plurálu • Vychází z typického zakončení singuláru v daném rodě • Doplňte do předcházející tabulky flexi v čísle

  23. Systematické nepravidelnosti SG-PL (1) • M –co, -go • paroxytona (přízvuk na 2.slab. od konce) zachovávají tvrdou výslovnost: bosco – boschi, cuoco – cuochi. • sem patří většina případů • výjimky: amici, nemici, porci, Greci • proparoxytona (př. na 3.sl.) mají většinou měkkou výslovnost: medico – medici, psicologo – psicologi • sufix –ico (adjektiva n. substantivizovaná adj.) je typický pro proparoxytona, proto je v některých učebnicích uváděna měkká výslovnost u slov na –ico • u proparoxyton řada výjimek (tvrdá výslovnost) – viz Hamplová, s. 71.

  24. Systematické nepravidelnosti SG-PL (2) • M –io (zio, cambio) • „I“ před koncovkou přízvučné: uchovává se • zio – zii, rinvio – rinvii • „I“ před koncovkou nepřízvučné nebo pouhý grafický znak (nevyslovuje se):v pl. odpadá • cambio – cambi, olio – oli • viaggio – viaggi, bacio – baci • pokud by odpadnutím „I“ došlo k homonymii s plurálem jiného slova, je možné (nikoli obvyklé) dvojí řešení: • vyznačit psaný přízvuk, pokud se umístěním přízvuku slova liší, příp. ponechat druhé „I“: principe (kníže), principio (začátek) – prìncipi x princìpi, principii, principî • ponechat „I“, pokud jsou slova přízvukována stejně: assassino (vrah), assassinio (vražda)

  25. Systematické nepravidelnosti SG-PL (3) • F i M –ca, ga • zachovává tvrdou výslovnost vždy: F: collega – colleghe, vasca – vascheM: collega – colleghi, monarca - monarchi • výjimka: il belga – i belgi (F belghe)

  26. Systematické nepravidelnosti SG-PL (4) • F –cia, -gia • „I“ před koncovkou přízvučné: uchovává se • farmacia – farmacie, bugia – bugie • „I“ před koncovkou nepřízvučné: v pl. postrádá fonetické opodstatnění a většinou odpadá. V tomto je velké kolísání • před –cia/-gia je samohláska – mělo by „I“ zůstat: camicie, valigie, ciliegie • před –cia/-gia je souhláska – mělo by „I“ odpadnout:province, spiagge, gocce

  27. Další případy flexe • PL kompozit – záleží na vnitřní struktuře kompozita (viz. předmět „lexikologie“) • Substantiva se dvěma tvary v pl. – mohou se významově lišit (viz. Hamplová, s. 80-81).

More Related