Orbis pictus 21. století

1. Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu Orbis pictus 21. století

2. Telefonní přístroje OB21-OP-EL-ELN-JANC-U-2-036

3. Telefonní přístroje • Základními částmi každého telefonního přístroje jsou: • mikrofon, • telefonní sluchátko, • vidlicový přepínač, • hovorový transformátor, • zařízení pro vysílání návěští do protější stanice • a zařízení pro přijímání návěští. • Mikrofon se používá uhlíkový. Musí být zapojen v obvodu stejnosměrného napájení zdroje a odebíraný proud je 40 až 60 mA.

4. Telefonní přístroje • Telefonní sluchátkomá tři základní části, a to trvalý magnet s pólovými nástavci, jednu nebo dvě cívky a magneticky vodivou membránu. • Rozkmitání membrány způsobí střídavé hovorové proudy i velikosti 0,1 až 1 mA. • Trvalý magnet potlačuje zkreslení druhou harmonickou.

5. Telefonní přístroje • Mikrofon i sluchátko představují snadno vyměnitelné vložky, které jsou vloženy do společné rukojeti, tzv. mikrotelefonu. • Vidlicový přepínač zajišťuje odpojení zdroje proudu, který napájí mikrofon, při zavěšení mikrotelefonu.

6. Telefonní přístroje • Hovorový transformátor má tyto úkoly: • galvanicky oddělit obvod mikrofonu od obvodu sluchátka • zmenšit odpor v obvodu mikrofonu • transformovat střídavý hovorový proud na vyšší napětí ( převod 1:3 až 1:20) • potlačit ve sluchátku poslech vlastního hovoru a hluky (zapojení s potlačenou místní vazbou)

7. Telefonní přístroje • Nejjednodušší zapojení telefonu je na obr. 1. • Jsou zde pouze dva mikrofony M a dvě sluchátka T, baterie B a vedení. • Nevýhoda je v tom, že hovorové proudy procházejí obvodem s velkým celkovým odporem. • Zapojení lze použít jen na malé vzdálenosti.

8. Telefonní přístroje Obr. 1 Nejjednodušší zapojení telefonu

9. Telefonní přístroje • Zapojení telefonního přístroje MB (místní baterie) je na obr. 2. • Kromě mikrofonu M, sluchátka T a baterie B má přístroj ještě návěstní obvody. • Pro vysílání návěstí je vybaven induktorem I (tranzistorovým generátorem) a pro přijímání návěstí má střídavý zvonek Z.

10. Telefonní přístroje • Dalšími částmi jsou vidlicový přepínač VP a hovorový transformátor HTr. • Hovorový transformátor má tři vinutí a rezistor R, který má přibližně nahrazovat odpor vedení a odpor protější telefonní stanice. • Hovorové proudy transformované od vlastního mikrofonu do dvou vinutí HTr procházejí sluchátkem v opačném směru, a jejich působení se tak téměř ruší.

11. Obr. 2 Zapojení telefonního přístroje MB

12. Telefonní přístroje • Chce-li účastník telefonovat, zatočí při zavěšeném mikrotelefonu kličkou induktoru I. • Tím se přepne kontakt i a návěstní proud prochází do vedení. • Přijímat návěst umožňuje zvonek Z, který je připojen na vedení pomocí kontaktu i vidlicového přepínače VP. • Zvednutím mikrotelefonu se přepnou kontakty VP, tím se připojí napájecí baterie B k mikrofonu M a uzavře se hovorový obvod.

13. Telefonní přístroje Obr. 3 Zapojení telefonního přístroje UB

14. Telefonní přístroje • Telefonní přístroj systému UB (ústřední baterie) má mnohem jednodušší zapojení než přístroj MB. • Napájecí zdroj je v ústředně a odpadá induktor. Zapojení přístroje UB je na obr.3. • Obsahuje pouze mikrotelefon M,T, hovorový transformátor HT, zvonek Z s kondenzátorem C a vidlicový přepínač VP.

15. Telefonní přístroje • Signalizaci volání (návěstění) do ústředny způsobí vyvěšení mikrotelefonu. Tím začne spojovacím vedením procházet napájecí proud, který v ústředně ovlivní signální relé. • Zavěšením mikrotelefonu se signální smyčka přeruší, což signalizuje ústředně ukončení hovoru. • Střídavý vyzváněcí proud s frekvencí 25 Hz přichází z ústředny do zvonku při zavěšeném mikrotelefonu přes kondenzátor C a kontakty VP. • V systému UB jsou provedeny také telefonní sítě s automatickým telefonním provozem.

16. Spojovací zařízení (ústředny) • V telegrafii, při přenosu dat a v telefonii je třeba umožnit spojení mezi mnoha různými účastnickými stanicemi. • Potřeba spojovacích zařízení vzniká tehdy, jestliže se síť pevných spojů stane nehospodárnou nebo pro velké množství spojů nerealizovatelnou. • Spojovací zařízení jsou soustředěna do ústředen a umožňují vytvářet dočasná spojení mezi stanicemi nebo přenášet zprávy po společných spojovacích cestách.

17. Spojovací zařízení (ústředny) • Společně využívaná zařízení zlevňují provoz v síti a poskytují spojové služby širokému okruhu uživatelů. • Individuální zařízení je pak omezeno jen na účastnickou stanici a přípojné vedení k ústředně. • Podle účasti člověka na spojovacím procesu se rozlišují ústředny: • Manuální • Poloautomatické • Automatické

18. Spojovací zařízení (ústředny) • V manuální ústředněprovádí spojování obsluha na přepojovacím pracovišti na základě pokynů volajícího účastníka. • Dnes už se nepoužívají. • V poloautomatické ústředněje část spojení propojována automaticky a část manuálně. • Dnes se tyto ústředny už nepoužívají, byly nahrazeny automatickými ústřednami.

19. Spojovací zařízení (ústředny) • V automatické ústředněse uskutečňuje spojení bez přímé účasti člověka, který pouze spojovacímu zařízení dodává informace potřebné pro sestavení žádaného spojení. • Informace vysílá z ovládacích orgánů své volící skříňky, nebo z číselnice své telefonní stanice. • Dnes jsou tyto ústředny nejrozšířenější a používají moderní polovodičové spojovací prvky.

20. Děkuji za pozornost Ing. Ladislav Jančařík

21. Literatura • J. Chlup, L. Keszegh: Elektronika prosilnoproudé obory, SNTL Praha 1989 • M. Bezděk: Elektronika I, KOPP České Budějovice 2002 • D. Mayer: Úvod do teorie elektrických obvodů, SNTL Praha /ALFA Bratislava 1978