Histologické zpracování trepanobiopsií na Ústavu patologie FN Olomouc

1. Histologické zpracování trepanobiopsií na Ústavu patologie FN Olomouc Bártová M., Vodičková L., Novotná D., Faltýnková A.

3. Bioptické zpracování trepanobiopsií • Proč se provádí? • U pacientů s chorobami krvetvorby • nádorového původu • nenádorového původu

4. Odběr materiálu, jeho fixace a odvápnění • Materiál se odebírá z lopatky kosti kyčelní • Hned po odběru se materiál vkládá do fixačního roztoku • Používáme Lőwyho roztok, který tkáň současně fixuje a odvápňuje

5. Příprava Lőwyho roztoku Formaldehyd 40% 100ml HgCl2 20g Kyselina octová ledová 50ml Destilovaná voda 850ml Postup přípravy: • 20g chloridu rtuťnatého rozpustíme v 60ml vařící destilované vody. Přidáme 100ml 40% formaldehydu, 50ml kyseliny octové ledové a zbývající destilovanou vodu • Lőwyho roztok skladujeme při 4°C • Roztok je toxický – pozor při manipulaci!

6. Použití Lőwyho roztoku • Materiál se vkládá do tohoto roztoku již při odběru na oddělení • Je nutné, aby byl uveden přesný čas vložení tkáně do Lőwyho roztoku • Doba fixace a odvápnění se pohybuje mezi 20-24 hodinami

7. Další zpracování trepanobiopsií • Po 20-24 hodinách se vzorek tkáně zpracovává stejně jako jiný bioptický materiál • V konečné fázi zpracování získáme parafinový blok • Následuje krájení řezů silných 2-3m • Rutinně u nás zhotovujeme 7 preparátů z každého vzorku a barvíme metodami: • Hematoxylin-eosin • PAS reakce • Perlsova metoda • Giemsa • Gőmory • Unna-Papenheim • Naftol-ASD-chloracetátesteráza

8. Barvení hematoxylin-eosin • Základní barvení pro orientaci ve tkáni Výsledek: jádra – tmavě modře cytoplazma – růžově červené Používáme Weigertův železitý hematoxylin

9. HE 100×

10. HE 200×

11. PAS reakce PAS reakcí se dobře zvýrazní megakaryocyty, jejichž cytoplazma se barví červenofialově.

12. PAS 400×

13. Průkaz železitého pigmentu • Perlsovou metodou • Umožňuje zhodnocení přítomnosti pigmentu – hemosiderinu – ve stromálních makrofázích a někdy v erytroblastech Výsledek: železo – modře buněčné pozadí – v růžovém tónu

14. Fe 200×

15. Fe 400×

16. Giemsovo barvení • Dobře vykresluje buněčné struktury • Identifikuje mastocyty Výsledek: eosinofilní složky – v různých odstínech růžové až červené bazofilní složky – v různých odstínech světle modré, až tmavě modré

17. Giemsa 100×

18. Giemsa 200×

19. Metoda Gőmory – impregnační metoda • Znázorňuje síť retikulárních vláken stromatu a umožňuje tak posoudit kvantitu retikulárních vláken • Za některých patologických stavů, například u myeloproliferativních onemocnění, dochází k výraznému zmnožení retikulárních vláken, někdy i kolagenních vláken až do obrazu dřeňové fibrózy = zvazivovatění Výsledek: retikulární vlákna – černě jádra – červeně

20. Gömory 320×

21. Gömory 400×

22. Metoda Unna-Papenheim Výsledek: cytoplazma plazmocytů – růžově červeně erytroblasty (hnízda erytropoézy) – růžově červeně

23. Elias 640×

24. Průkaz naftol-ASD-chloracetátesterázy • U této metody je důležité barvící roztoky připravovat vždy čerstvé, těsně před použitím • Důležité je pH roztoků, pokud neodpovídá požadované hodnotě pH 6.3, musí se upravit • Tato metoda je velice citlivá a je nutné dodržovat přesný postup • Dobarvení metylzelení Výsledek: bílá krevní řada a mastocyty – červeně ostatní buněčné elementy – zeleně

25. CLAE 40×

26. CLAE 100×

27. CLAE 200×

28. Aplikace imunohistochemických metod • Výsledek imuno metod je po fixaci a odvápnění v Lőwyho roztoku velmi dobrý • Využití zejména u lymfoproliferativních chorob Nejčastěji prokazované antigeny: • CD20; CD3; CD5; CD23; CD68; CD10; CD138; Bcl-2 • Kappa, lambda – lehké řetězce imunoglobulinů, IgA, IgG, IgM • MPO-myeloperoxidáza – prokazuje bílou krevní řadu

29. Děkuji za pozornost