Význam dobrovolnictví v oblasti zdravotně sociální péče

1. Význam dobrovolnictví v oblasti zdravotně sociální péče Projekt šesti tematických kulatých stolů Realizuje SKOK, o.s. ve spolupráci s Friedrich Ebert Stiftung

2. 3. Kulatý stůl:Dobrovolnictví v náročných a tabuizovaných oblastech zdravotní a sociální péče (ARO, onkologie, hospicová péče, AIDS, drogy) 13. 4. 2011 Olomouc, Magistrát města Olomouce

3. Diskuze nad otázkami: 1. Proč se dobrovolnické programy vyskytují i v náročných a tabuizovaných oblastech? 2. Co dobrovolnický program přináší jednotlivým zúčastněným? 3. V čem je dobrovolnický program v těchto oblastech náročný, čím je specifický? 4. Co je potřeba, jaké jsou perspektivy pro další rozvoj?

4. 1. Proč se dobrovolnické programy vyskytují i v náročných a tabuizovaných oblastech? • Zvyšují kvalitu života klientů/pacientů a jejich šance na integraci do společnosti tam, kde jim hrozí sociální vyloučení • Naplňují ty potřeby klientů/pacientů, které instituce nemůže nabídnout nebo nenabízí • Poskytují prostor pro hluboké osobní zkušenosti, změnu životních hodnot a rozvoj osobnosti

5. 1. Proč se dobrovolnické programy vyskytují i v náročných a tabuizovaných oblastech? • Pomáhají v odtabuizování témat a jejich zpřístupnění pro veřejnost, mění pohled veřejnosti na tabuizované instituce (onkologie, psychiatrické léčebny....) • Odrážejí potřebu zkvalitnění a doplnění péče, s úsporou finančních prostředků jak pro instituci tak i systém zdravotní péče jako celek

6. 2. Co dobrovolnický program přináší klientovi/pacientovi? • Podporu motivace, naděje, sebevědomí a sebeúcty • Blízký kontakt, zájem, naplnění času, jinou formu vztahu • Vědomí, že není sám, že ho společnost nezavrhla • Praktickou pomoc, čas a prostor pro vyslovení nebo naplnění přání

7. 2. Co dobrovolnický program přináší klientovi/pacientovi? • Zlepšení léčebného procesu, zprostředkování kontaktu se „zdravou částí“ pacienta/klienta a jeho aktivizaci • Kontakt s „normálním“ světem • Odlehčení rodině, úleva pro okolí

8. 2. Co přináší dobrovolnický program v náročné oblasti dobrovolníkovi? • Emocionální obohacení, pocit užitečnosti a smysluplné využití času • Obohacení, uspokojení, vrácení „dluhu“ společnosti od dobrovolníků s vlastní zkušeností s nemocí • Uvědomění a stabilizaci hodnot, odbourání vlastního strachu, šanci k opouštění předsudků

9. 2. Co přináší dobrovolnický program v náročné oblasti dobrovolníkovi? • Sebereflexi, trénink odolnosti a flexibility, prevenci vyhoření v osobním i pracovním životě • Kontakty, nové vztahy, společenskou prestiž • Přípravu na profesionální dráhu i na život

10. 3. Co dobrovolnický program přináší dané instituci? • Přináší do organizace nový úhel pohledu zvenčí • Prestiž „otevřené organizace“, dobrovolníci jsou přirozeným PR pro organizaci • Dobrovolník podporuje důvěru pacienta v personál

11. 3. Co dobrovolnický program přináší dané instituci? • Úlevu, nadšení a novou energii personálu, spolu se zpětnou vazbou potvrzující smysluplnost a náročnost jejich práce • Zlepšení efektu odborné péče/léčby a její zlevnění jako vedlejší efekt

12. 2. Co dobrovolnický program v náročných oblastech přináší společnosti? • Lepší informovanost o problematice tabuizovaných oblastí a tím možnost efektivnější prevence • Kvalitní lidi s osobní zkušeností a životní moudrostí • Ekonomickou úsporu ve zdravotní a sociální sféře jako vedlejší efekt • Prosociální myšlení, společenskou solidaritu, podporu občanské společnosti

13. 3. V čem je dobrovolnický program v náročných oblastech specifický? • Různými rolemi dobrovolníků: • Návštěva v nemocnici (v lůžkové nebo ambulantní části) • Dobrovolník doprovázející umírající (hospicová péče) • Pomocník pro klienta, pro rodinu (sociální oblast) • Dobrovolník jako spřízněná duše/kamarád klienta postupně odchází z dobrovolnického programu a kontakt zůstává

14. 3. V čem je dobrovolnický program v náročných oblastech specifický pro dobrovolníka? • Vyššími nároky na dobrovolníka (i psychologické testy) • Náročnější přípravou na činnost a možností, že nebude do programu přijat • Větší pravděpodobností nespecifické zpětné vazby dané nejistotou a obavami • Náročnější komunikací s klientem (např. vyžadované rady)

15. 3. V čem je dobrovolnický program v náročných oblastech specifický pro dobrovolníka? • Možnou konfrontací s rodinou, která nesouhlasí s návštěvami dobrovolníka • Dobrovolník se může stát „hromosvodem“ pro klienta • Je větší riziko, že dobrovolník bude přebírat zodpovědnost za klienta • Možná emocionální ztráta spojená se ztrátou klienta (smrt, odchod jinam)

16. 3. V čem je dobrovolnický program v náročných oblastech specifický pro dobrovolníka? • Nutnost mít zpracovanou vlastní zkušenost s nemocí nebo se smrtí ve vlastní rodině (u bývalých pacientů může být větší otevřenost provázena přenosem problémů oboustranně) • Dobrovolník trvale hledá hranice mezi „lidskostí a loajalitou“ (s klientem i s institucí)

17. 3. V čem je dobrovolnický program v náročných oblastech specifický pro klienta/pacienta? • Možnost otevření citlivého/nepříjemného tématu při rozhovoru • Obavy z necitlivého zasahování dobrovolníka do citlivých oblastí soukromí (s návštěvami dobrovolníka nemusí vždy souhlasit rodina)

18. 3. V čem je dobrovolnický program v náročných oblastech specifický pro klienta/pacienta? • Větší možnost vzniku závislého vztahu s dobrovolníkem • Riziko, že dobrovolník pasující se do role profesionála/spasitele bude ovlivňovat klienta/pacienta (otázky léčby i jiných oblastí)

19. 3. V čem je dobrovolnický program v náročných oblastech specifický pro instituci? • Větší náročnost na organizaci dobrov. programu: • Výběr, školení a supervize dobrovolníků (obsah, četnost, délka) • Metodické vedení celého programu • Nutnost ohlídat a ošetřit riziko, kdy dobrovolník se po delší době může cítit jako profesionál, může zasahovat nebo znejistit klienta v oblasti léčby (alternativní přístupy apod.)

20. 3. V čem je dobrovolnický program v náročných oblastech specifický pro instituci? • Větší nároky na kapacitu a profesionalitu koordinátora: • Menší počet dobrovolníků (s vyšším počtem dobrovolníků roste riziko programu) • Potřeba větší péče o koordinátory (supervize, podpora psychologa) • Nutnost sladit pevná pravidla programu s uchováním lidského vztahu

21. 3. V čem je dobrovolnický program v náročných oblastech specifický pro instituci? • Větší náročnost na práci personálu dané instituce • Kontakt dobrovolníka a klienta musí být řízený a podporovaný • Spolupráce a zařazení dobrovolníka do týmu • Nový pohled a zpětná vazba na práci personálu od dalšího prvku • Z hlediska bezpečnosti programu nutno počítat s pomalejším a postupným rozjezdem programu

22. 4. Co je potřeba, jaké jsou perspektivy pro další rozvoj? • Oproti méně náročným programům je nutné: • Posílit personální zajištění (koordinátor, sociální pracovník, zdravotník, psycholog, duchovní), více péče koordinátorovi i pracovníkům v přijímajících organizacích (supervize) • Delší a podrobnější školení pro dobrovolníky a pro koordinátory (cca 2x déle než obvykle) • Častější skupinové supervize (ideálně 1x měsíčně), možnost individuální supervize pro dobrovolníky • Věková hranice dobrovolníků vyšší než 18 let (nebo i 21 let)

23. 4. Co je potřeba, jaké jsou perspektivy pro další rozvoj? • Zajištění odborného metodického vedení programu: • Standardy kvality, akreditace (?) • Pravidelná evaluace programů • Respektovat vyšší provozní náklady (vzdělávání, supervize, mzdy koordinátorů) • Sdílení a spolupráce, prostor pro setkávání koordinátorů • PR, propagace

24. 4. Co je potřeba, jaké jsou perspektivy pro další rozvoj? • Úprava (novelizace) zákona o dobrovolnické službě • Dobrovolnictví v soukromých nemocnicích • Ukotvení možnosti zapojení zdravotně postižených a pacientských organizací v systému • Vytvoření etického kodexu • Posílení prestiže dobrovolníků (pro příklady dobré praxe využít i pohledu klientů)

25. Účastníci III. kulatého stolu Hodboď Jaroslav, terapeut FOKUS, o.s., Mladá Boleslav Benešová Tereza, terapeutka FOKUS, o.s., Mladá Boleslav Hoferková Dagmar, ADRA, Ostrava Ročková Šárka, vrchní sestra Onkologické kliniky FN Olomouc Cáhlíková Jiřina, vedoucí Odboru nelékařské péče, FN Olomouc Koutná Veronika, dobrovolnice Amelie Olomouc Hájková Radka, dobrovolnice, AMÉLIE Olomouc Kociánová Lucie, dobrovolnice AMÉLIE Adamcová Radka, Mobilní hospic Ondrášek, o. p. s.

26. Účastníci III. kulatého stolu Ludvíková Jitka, Hospic sv. Alžběty, Brno Leflík Jiří, Hospic sv. Alžběty, Brno Matyášová Pavla, Společnost pro ranou péči Olomouc Kurfürstová Petra, dobrovolnice, ADRA Prostějov Dohnálek Jan, ředitel ICTUS, o.s. Fučík Vladimír, dobrovolník, ICTUS, o.s. Ležáková Martina, Hospic Na Svatém Kopečku, Olomouc Vážanová Jana, Hospic Na Svatém Kopečku, Olomouc

27. Účastníci III. kulatého stolu: Kaucká Tereza, koordinátorka dobrovolníků, domácí hospic Cesta domů Dagmar Hrubcová, ředitelka SKOK, o.s.

28. Facilitátoři: Pavla Tichá, ředitelka Amelie, o. s., Praha PhDr. Marie Nosálková, vedoucí Centra Amelie v Olomouci Technické zpracování výstupu kulatého stolu: Igor Štverka