ŠKOLA: Gymnázium , Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace

1. ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.0434 NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT AUTOR: Jan KOHOUTEK TEMATICKÁ OBLAST: Fyzická geografie NÁZEV DUMu: Hydrosféra – umělé vodní nádrže POŘADOVÉ ČÍSLO DUMu: 15 KÓD DUMu: JK_FYZ_GEO_15 DATUM TVORBY: 9.11.2012 ANOTACE (ROČNÍK): Kvinta – DUM seznamuje žáky s tématem umělých vodních nádrží, jejich účelu a rozdělení. METODICKÝ POKYN:

2. Umělé vodní nádrže • 1. Rybníky – mělká vodní nádrž vybudovaná nasypáním zemní hráze • Průtočné rybníky – toky jimi protékají, nebo jsou zavodňovány uměle, hlavně pro chov ryb • Pramenité rybníky- v místech vyvěrajících pramenů, většinou studená voda s málo živinami. Nevhodné pro chov ryb • Nebeské rybníky – výhradně voda ze srážek, mělké, kolísavá hladina, často promrzají pro ryby nevhodné

3. Rybníky • V českých zemích sahá tradice rybníkářství až do 12. století • Tradiční rybníkářskou oblastí jsou jižní Čechy, ale rybníky byly zakládány po celém území dnešní České republiky • Největším českým rybníkem je Rožmberk, který leží na řece Lužnici a nachází se severně od Třeboně • Má plochu 4,89 km² a maximální hloubku 6 m • Také další velké rybníky leží v jižních Čechách: Horusický rybník (4,16 km²) u Veselí nad Lužnicí, Bezdrev(3,94 km²) u Hluboké nad Vltavou, Dvořiště (3,37 km²) a Velký Tisý(3,17 km²) u Třeboně • V Česku se celkem nachází okolo 21 000 rybníků

4. Rožmberk

5. Rybník Rožmberk, pohled od výpusti Adolfka

6. Přehradní nádrže • Vodní nádrž vzniká umělým přehrazením vodního toku přehradní hrází • Slouží k zásobování vodou, výrobě elektrické energie, ochraně před povodněmi, vyrovnávání průtoků, okrajově k rekreaci, vodním sportům, rybolovu aj. • Rozdíl mezi rybníkem a přehradní nádrží spočívá ve způsobu (nebo převažujícím způsobu) využití obou typů vodních nádrží

7. Celkový pohled na vodní nádrž Vyrnwy ve Walesu

8. Přehradní nádrže • Rybník, jak už z názvu vyplývá, slouží k chovu ryb a ostatní funkce, jako například retence vody a rekreace jsou jen okrajové nebo nejsou primární • Přehradní nádrž má naopak, v závislosti na důvodu vybudování, především účely vodárenské, energetické, retenční, závlahové, a jen okrajově pak je využívána k rekreaci, rybářství atd. • Rybník bývá zpravidla mělčí a má menší rozlohu

9. Přehradní nádrže • První přehrady se datují od časů starých Egypťanů před 5000 lety, kdy faraon Menes postavil hliněnou přehradu na řece Nilu • Největší nádrž co do objemu zadržované vody, Kariba na řece Zambezi, 180,6 km³ • Někdy se jako největší nádrž uvádí Viktoriino jezero s objemem 2 760 km³,v tomto případě ovšem jde o kombinaci jezera a přehradní nádrže • Orlíkmá z českých nádrží největší objem zadržované vody 703,8 mil. m³ • Plochou vodní hladiny (48,7 km²) jej však překonává nádrž přehrady Lipno I

10. Přehrada Höllensteinsee v Němec Hráz vodní nádrže Orlík, nejvyšší betonová hráz v Česku

11. Přehradní nádrže - rozdělení • zásobní funkce – zdroj vody pro různé účely: • pitná voda (vodárenské nádrže) • závlahová • technologická • protipožární (jedná se obvykle o malé nádrže v menších obcích resp. ve vesnicích) • nadlepšování průtoků – zadrženou vodu je možno v sušších období vypouštět a zachovávat tak níže po toku minimální průtok • ochrana před povodňovými průtoky - v nádrži se transformuje povodňová vlna (transformovaný objem proteče nižšími průtoky za delší časový úsek)

12. Slapská přehrada

13. Soutok Otavy (vlevo) a Vltavy, uprostřed hrad

14. Přehradní nádrže - rozdělení • zdroj elektrické energie z vodních elektráren • Dopravní – vzdutí nádrže a nadlepšené průtoky níže po toku přispívají ke splavnění • Rekreační • Rybochovná • Vodní nádrže bývají víceúčelové, s různou kombinací funkcí

15. Lipenská přehrada vypouští vodu během povodní v roce 2002

16. Lipno - hydroelektrárna

17. Přehrada Höllensteinsee v Německu

18. Polder • (psáno také poldr) je vodní dílo sloužící k protipovodňové ochraně • Je vytvořeno přehrazením vodního toku, za hrází se však voda za běžných podmínek buď neakumuluje vůbec (suchá nádrž či suchý polder), nebo je objem nádrže zaplněn jen částečně

19. Suchý polder Čihadla

21. Použité zdroje a literatura Literatura: Bičík, I. et al. (2001): Příroda a lidé Země. Praha: Nakladatelství ČGS. Kašparovský, K. (1999): Zeměpis I v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment. Kašparovský, K. (2008): Zeměpis I v kostce. Praha: Fragment. Internetové zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/Polder_(n%C3%A1dr%C5%BE) http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99ehradn%C3%AD_n%C3%A1dr%C5%BE http://cs.wikipedia.org/wiki/Rybn%C3%ADk

22. Použité zdroje a literatura Obrazové materiály: RYCHTECKÝ, Pavel. wikipedia [online]. [cit. 9.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ro%C5%BEmberk_a_K%C3%A1%C5%88ov.JPG LOVECZ. wikipedia [online]. [cit. 9.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Rozmberk.JPG SPOOK, Sean. wikipedia [online]. [cit. 9.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lakevyrnwysummer.jpg GROH, Honza. wikipedia [online]. [cit. 9.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Orlik-prehradni_hraz.jpg DEZIDOR. wikipedia [online]. [cit. 9.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lipensk%C3%A1_p%C5%99ehrada.JPG AKTRON. wikipedia [online]. [cit. 9.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lipno_nad_Vltavou,_p%C5%99ehradn%C3%AD_hr%C3%A1z,_elektr%C3%A1rna.JPG MIKE. wikipedia [online]. [cit. 9.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Hoellensteinsee.jpg DEZIDOR. wikipedia [online]. [cit.9.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Such%C3%BD_polder_%C4%8Cihadla.jpg