1 / 16

Step by Step ČR, o.s.

SETKÁNÍ ZÁSTUPCŮ ŠKOL ZAPOJENÝCH V PROJEKTU PODPORA UČITELŮ VE ZVYŠOVÁNÍ KVALITY PEDAGOGICKÉ PRÁCE. Step by Step ČR, o.s. Mentorská podpora UČITELŮ. ROZMANITOST RESPEKTOVÁNÍ INDIVIDUÁLNÍCH POTŘEB

Download Presentation

Step by Step ČR, o.s.

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. SETKÁNÍ ZÁSTUPCŮ ŠKOLZAPOJENÝCH V PROJEKTUPODPORA UČITELŮ VE ZVYŠOVÁNÍ KVALITY PEDAGOGICKÉ PRÁCE Step by Step ČR, o.s.

  2. Mentorská podpora UČITELŮ ROZMANITOST RESPEKTOVÁNÍ INDIVIDUÁLNÍCH POTŘEB • učení šité na míru potřebám, zájmům, stávajícím zkušenostem Žáků učitelů K tomu směřují i projektové aktivity: • Základní blok vzdělávání- semináře • Výběrové semináře • Konzultace a supervize • Osobnostní rozvoj učitelů • Setkávání škol • Mentorská podpora učitelů

  3. Co je to mentoring? • V českém kontextu neexistuje jednotná terminologie a jasné vymezení Na mentoring je v tomto projektu nahlíženo jako na: • Individuální formu podpory, která funguje na kolegiálním vztahu učitele a mentora • Vztah mezi mentorem a učitelem vychází z pohledu: „Za to, co se naučíš, jsi zodpovědný ty. Já odpovídám za podporu, facilitaci a společné učení.“ • Je zcela orientován na podporu učitele, nikoli na kontrolu jeho práce a hledání chyb • Vychází z potřeby a vnitřní motivace učitele => svobodná volba • Představuje jednu z cest, která může být efektivní a užitečná pro ty učitelé, kteří upřednostňují spíše individuální přístup, možnost věci sdílet, zabývat se konkrétními situacemi v jejich práci apod.

  4. Další přístupy a formy profesního rozvoje učitelů: zdroj: Lazarová Bohumíra, Cpinová, Soňa. Kolegiální učení. K možnostem rozvoje hospitačních a supervizních setkávání učitelů. Učitelské listy : měsíčník Agentury Strom, Praha : Agentura Strom, 3s. 4-4. ISSN 1210-6313. 2004)

  5. Coaching (koučink) • příbuzná forma profesionálního rozvoje coaching, se kterou se setkáváme zejména ve sportovní a manažerské praxi • je definován jako proces doprovázení osoby či skupiny (sportovce/sportovců, managera/managerů nebo také učitele/učitelů) • Jde o doprovázení konzultantem, resp. koučem, které spočívá v uvolňování potenciální energie u lidí, využívání jejich vnitřní energie a skrytého, dosud nevyužitého potenciálu. • Kouč není odborníkem na profesi klienta, je odborníkem na vykonávání koučinku (Lenhart, 1997).

  6. Supervize • Termín využívanýspíše v pomáhajících profesích a poradenství (zde je samozřejmou součástí) • Supervizejeobvykle definována jako odborný dohled, dozor, kontrola (Slovník, 1996). Má nejen mnoho podob a forem, ale také mnoho různých pojetí, což mj. dokladují následující definice a tvrzení: • Evropská asociace pro supervizi definuje supervizi jako „…pojetí konzultace, pomocí které jedinci, týmy a organizace reflektují své chování a vykonávání práce“. • Havrdová a Kalina pojímají supervizi především jako „vytváření bezpečného prostoru pro získání nadhledu nad tím, co pracovní proces utváří, a podpora při objevování variantních možností a jejich realizace“.(Havrdová, Z.; Kalina, K. Supervize. In Kalina, K. aj. Drogy a drogové závislosti – mezioborový přístup. Praha: Úřad vlády ČR, 2003, s.133.) Vzhledem k tomu, že i učitel se často při vykonávání své profese ocitá ve vztahových sítích (s žáky, rodiči, kolegy apod.), do kterých promítá své osobní potřeby a životní zkušenosti a téměř každodenně se stává součástí neopakovatelných a nestandardních situací, na jejichž řešení nebyl odborným výcvikem připravován, má tedy využívání supervizní práce i ve školním prostředí své opodstatnění. Z tohoto důvodu také zařazujeme supervizi a konzultace jako jednu z klíčových aktivit projektu.

  7. Jak mentorská podpora obvykle probíhá 1.Mentor (po domluvě s učitelem) si naplánují první společné setkání (ve škole či mimo školu). Na tomto setkání by mělo dojít k pojmenování problému, který chce učitel řešit, k vyladění požadavků učitele směrem k mentorovi a následně k formulaci „objednávky“ pro mentora => na co se má mentor během svého pozorování ve třídě zaměřit. Např. Učitel přichází s problémem: „Nedaří se mi zadávat instrukce do skupin. Přestože se vždy zeptám, zda tomu děti rozumí, tak v průběhu zjišťuji, že pracují na jiném úkolu… ↓ „Chci nahrát video (dát zpětnou vazbu na to) jak zadávám úkoly, jakou podobu mají moje instrukce a jak na ně děti reagují.“ Toto je svým způsobem „zakázka pro mentora“ a vymezuje konkrétní rámec poskytované podpory ve vymezeném čase, v souladu mezi možnostmi mentora a potřebou učitele. Měla by být konkrétní a zvládnutelná. Požadavky mohou spadat např. do oblastí: Práce s problémovým žákem (zaměření na konkrétní problém) Práce se třídou (např. motivace žáků, nastavování pravidel, podpora spolupráce, zvládání nekázně…) Metodika práce (organizování ranního kruhu, srozumitelnost výkladu…)

  8. Jak mentorská podpora obvykle probíhá • 2. Návštěva mentora přímo ve třídě učitele, pozorování (s ohledem na stanovený cíl) • 3. Schůzka učitel – mentor → následná reflexe a plánování dalších možných postupů či formulace nového cíle (zakázky) • 4. zpráva pro učitele → doporučení, další kroky, odkaz na zajímavou literaturu apod. Zprávy z mentorských setkání zůstanou výlučně mezi mentorem a učitelem • 5. Další návštěva mentora ve třídě učitele • Termíny mezi jednotlivými setkáními si volí učitel po dohodě s mentorem na základě svých potřeb. Mentorská podpora zahrnuje 3- 4 návštěvy mentora přímo ve třídě učitele s následnou reflexí

  9. Kdo jsou mentoři • Zkušení učitelé z praxe, kteří prošli dlouhodobým mentorským kurzem a mají v tomto oboru praktické zkušenosti • Pomáhají učiteli hledat odpovědi na otázky, které učitele trápí a jež sám pojmenovává, rozšiřovat jeho dovednosti a poznatky, které může uplatnit v různých výukových situacích, nabízí mu podporu např. při aplikování nových poznatků, dovedností či metod do své praxe apod. • Poskytují učiteli zpětnou vazbu na jeho práci, umožňují mu nahlížet případy, které řeší ještě z jiného úhlu pohledu, pomáhají mu překonávat problémy a povzbuzují jej k další práci

  10. Kdo nejsou mentoři Mentor tedy není ten, kdo: • vytváří vztah závislosti učitele na mentorovi • vede jednosměrnou konverzaci • řídí shora • zná všechny odpovědi a je odpovědný za motivaci a směrovaní učitele • hodnotí učitele

  11. Co může udělat učitel v případě zájmu o nabízenou podporu? Všichni učitelé budou informováni o možnosti využít v následujícím školním roce mentorskou podporu • Mentoring můžeme nabídnout vždy třem učitelům z každé projektové školy • Zájemci o tento typ podpory pak napíší krátkou žádost • Podmínkou je vnitřní motivace učitele, jeho svobodná volba a ochota pracovat na svém profesním rozvoji • Roli nehraje to, zda se jedná o začínajícího učitele či učitele zkušeného Mýtus: dobří učitelé nic nepotřebují • Zájemci budou následně kontaktováni ze strany projektových koordinátorek Step by Step ČR a domluví se na dalších krocích a postupech • Snahou bude vyjít max. vstříc požadavkům učitele na volbu mentora ( s ohledem na podobné profesní zkušenosti, aprobace, „lidské sympatie“, předchozí pozitivní zkušenost apod.).

  12. Nezbytný předpoklad: podpora a zainteresovanost vedení školy • Vycházíme ze zkušeností z předchozích projektů • Potřeba jasně vymezených podmínek ke spolupráci (časových, prostorových) • např. mít k dispozici místnost, která bude pro oba zúčastněné zajišťovat dostatek bezpečí, kde nebudou rušeni…, „vyvázat učitele“ daný den z povinností např. dozoru, suplování apod., nechat rozhodnutí zcela na svobodné volbě učitelů (nenařizovat kdo…). • Informovat o přítomnosti mentora i ostatní učitele ze školy, učitel by měl představit mentora žákům ve třídě…

  13. Zpětné vazby od učitelů, kteří zažili mentorskou podporu Co bylo nejužitečnější, nejsilnější prožitky z mentoringu: v rovině odborného růstu • Metodická podpora (Řekl mi, co dělám dobře a já se mohla soustředit na to, co dělám špatně…, …Upřesnila jsem si některé věci, které mi nebyly jasné… Poukázal na mou nedůslednost…, řízení času a stanovování cílů v hodině…) • Předávání praktické zkušenosti • „Jiné oči“ (mentor viděl ve třídě to, co jsem já neviděla, mohli jsme rozebírat konkrétní situace) v rovině emoční • Sebereflexe (sama jsem si na to přišla….) • Nezatíženost mentora vztahy ve škole, nadhled • Podpora a ocenění • Pro učitele byla zajímavá i samotná práce mentorů a jejich postupy (… chtěli formulaci zakázky… nic mi neradila a jen se mě ptala…), dávali analogicky do souvislosti vztahy mentor – učitel a učitel – žák.

  14. Další zkušenosti učitelů • Učitelé by přivítali dlouhodobější spolupráci aby bylo možné některé věci dopracovat a ještě více vyzkoušet. Projekt a zejména mentorská podpora jim přinesla např. jiný pohled na sebe sama, lepší sebeřízení, lepší plánování hodiny… • Dalším učitelům by mentoring doporučili a vzkázali by jim, aby se takové spolupráce nebáli, ale je třeba do rozvoje vlastní práce něco investovat (… rozhodnout se, že chci)

  15. Co dál? • Cesta externího a interního mentoringu • Mentoring by měl být budován v rámci „nastavení“, resp. vize či kultury školy, aby jasně navazoval na potřeby a směrování škol • Pokud budou mít učitelé pozitivní zkušenost s mentoringem, je pravděpodobnější, že škola bude usilovat o udržení tohoto typu podpory i nadále • Jednou z možných cest jak na to, je vyškolit mentory z řad zkušených učitelů vlastní školy či učitelů, kteří sami prošli mentorskou podporou a budou ji schopni poskytovat i dalším zájemcům, začínajícím učitelům apod.

  16. Projekt Podpora učitele…. Děkujiza pozornost Mirka Škardová mirka.skardova@sbscr.cz

More Related