Whistleblowing – úvod do problematiky, praktické zkušenosti (Rozsochatec 2011)

1. Whistleblowing – úvod do problematiky, praktické zkušenosti(Rozsochatec 2011) Radka Pavlišová

2. Situace • V zaměstnání se k Vám postupně dostanou indicie, že Váš nadřízený spolu s jedním kolegou nekalým způsobem zadávají veřejné zakázky, v nichž se rozděluje značný rozsah veřejných prostředků. Zakázky jsou oproti obvyklé praxi značně předražené, zadávací řízení je koncipováno tak, aby zakázky mohla získat stále stejná společnost, kde je jednatelkou dcera Vašeho nadřízeného. Tato společnost fakturuje neexistující činnosti. Váš šéf se těší značné oblibě, kolega má být brzy povýšen. • Jak se zachováte?

3. Kdo je whistleblower - oznamovatel • to blowthewhistle (zapískat na píšťalku) ► varování, upozornění, že se nehraje podle pravidel • ten, kdo upozorní na závažná nekalá jednání, která mohou ohrozit nebo poškodit veřejný zájem • whistleblowing – proces odhalení nekalého jednání v určité organizaci prostřednictvím poskytnutí informace osobám nebo institucím, které mohou oznamovanou skutečnost prověřit a případně zakročit

4. Význam whistleblowingu • smyslem whistleblowingu je zbránit nekalému jednání a předejít jeho negativním důsledkům • nástroj ochrany veřejného zájmu, který podporuje osobní odpovědnost • nenahraditelný zdroj informací při odhalování jednání korupční povahy • posiluje morální integritu společnosti ►účinné protikorupční opatření

5. Vnímání whistleblowingu • převládá negativní – stírání rozdílu mezi whistleblowerem, informátorem a domovním důvěrníkem → práskač, bonzák, potížista • × zásadový a výjimečný člověk, ale zároveň trochu blázen – sám nic nezmůže a osobně na to doplatí Příčiny: • nízká občanská angažovanost, „ nehas, co tě nepálí“ • nedůvěra k možnostem stávající právní ochrany • chybí pozitivní vzory • negativní historická zkušenost

6. Mezinárodní úmluvy • Úmluva OSN proti korupci (UNCAC) - ČR podepsala, ale neratifikovala - čl. 32, čl. 33 -odpovídající opatření na ochranu proti neoprávněnému zacházení s jakoukoli osobou, která v dobré víře a z dostatečných důvodů sdělí příslušným orgánům jakékoli skutečnosti týkající se trestných činů stanovených v Úmluvě • Občanskoprávní úmluva Rady Evropy proti korupci • Trestněprávní úmluva Rady Evropy proti korupci • Doporučení OECD pro ochranu oznamovatelů

7. Zahraniční úpravaUSA • zákon FalseClaimsAct - žaloba jménem krále - pokud FO/PO disponuje důkazy o podvodu ohledně federálních zakázek nebo dotačních programů, může zažalovat „pachatele“ jménem federální vlády - žalobě musí předcházet neúspěšné upozornění na podezření z podvodu → každý se musí nejdříve pokusit případným škodám zabránit (žalobce musí prokázat předchozí upozornění + vědomost společnosti o protiprávním jednání) - vláda se může zasáhnout a k žalobě připojit, v opačném případě v žalobě pokračuje soukromá osoba - vysoudí – li žalobce pro vládu náhradu, má nárok na 15 – 30% odměny

8. Zahraniční úpravaVelká Británie • zákon Public InterestDisclosureAct (PIDA) - tři úrovně chráněného odhalení • Vnitřní odhalení - whistleblower se nejprve obrátí na svého zaměstnavatele nebo jím určený orgán • Odhalení kontrolnímu orgánu- • Whistleblower se již na zaměstnavatele neúspěšně obrátil • Důvodná obava ze zničení důkazů • Důvodná obava z možné osobní újmy • Chráněné zveřejnění - informování médií, neziskových organizací, policie atd.

9. Zahraniční úprava - Slovenská republika • Neexistuje jeden předpis komplexně upravující whistleblowing • Zákon 9/2010 Z. z. o sťažnostiach - všeobecná úprava podávání stížností - každý (FO/PO) se může obrátit se stížností na orgán veřejné moci, který je povinen stížnost vyřídit - ochrana práv porušených činností/nečinností orgánu veřejné moci - upozornění na nedostatky, které může dotčený orgán napravit - stížností dle tohoto zákona není podání, jehož vyřízení upravuje zvl. předpis - státní orgány, orgány územní samosprávy a jimi zřízené organizace, PO/FO, rozhodující o právech a povinnostech jiných FO/PO → orgán, do jehož působnosti spadá napadená činnost - stížnost nesmí vyřizovat ten, proti němuž směřuje -úprava způsobu posouzení a vyřízení stížnosti - ochrana totožnosti stěžovatele - vyloučení vyřízení anonymní stížnosti - podání stížnosti nesmí být stěžovateli na újmu - vyřízení stížnosti lze napadnout další stížností (vedoucí dotčeného orgánu/nejblíže nadřízený orgán) - Úřad vlády SR – ústřední orgán pro kontrolu vyřizování stížností

10. Situace v ČR – ochota k whistleblowingu Z průzkumů TIC realizovaným v září 2009 mezi zaměstnanci jak veřejného, tak soukromého sektoru, vyplývají následující zjištění: • téměř 1/2 respondentů se setkala se závažným porušením předpisů nebo pravidel (zkreslování provozních a finančních informací, úplatky 10 %) • 2/3 respondentů, kteří se setkali se závažným pochybením na pracovišti, většinou neoznamují , a to z následujících důvodů: - - strach z pracovních potíží/ případné odvety - pocit zbytečnosti oznámení a nevěří, že by jejich oznámení vedlo k řešení situace • ¼ upozornila vedení, 4% policii, kontrolní orgán Pouze 15 % respondentů důvěřuje stávající právní ochraně – z podrobné analýzy odpovědí vyplývá, že zaměstnanci spíš nevědí, nakohose obrátit, největší důvěru vzbuzuje anonymita

11. Situace v ČR – zkušenosti TIC • neexistuje žádný zvl. předpis upravující whistleblowing a ochranu oznamovatelů, žádný specializovaný orgán určený pro přijímání a řešení oznámení nekalého jednání • TIC poskytuje komplexní právní poradenství whistleblowerům • potencionální oznamovatel neví, kam se obrátit • potencionální oznamovatel nedůvěřuje stávajícímu systému • oznamovatel v důsledku svého upozornění čelí odvetným opatřením

12. Případová studie I TIC poskytovala právní pomoc bývalému zaměstnanci ÚMČ Praha 19 – Kbely, který upozornil na podezření z páchání trestné činnosti představiteli městské části, na základě jím tvrzených skutečností usiloval o prošetření policií → - zahájení trestního řízení proti němu samotnému - původní podezření neprošetřeno ► klient byl všech obvinění zbaven

13. Případová studie II Klientka pracující u Vězeňské služby jako provozní stravování dostala výpověď poté, co Generální ředitelství Vězeňské služby ČR upozornila na nehospodárné nakládání s majetkem spočívající v manipulaci s evidovaným a skutečným stavem potravin. Provedená kontrola potvrdila manipulaci v evidenci potravin, k sankcím vůči odpovědným pracovníkům nedošlo. → snížení osobního ohodnocení oznamovatelky, odpojení internetu → rozvázání pracovního poměru ►snaha o smírné řešení, nepodání žaloby na neplatnost výpovědi, klientka se však do zaměstnání nevrátila TIC kontaktovala novináře ► částečnou satisfakci pro klientku představovaly články o průběhu celé kauzy v časopisu Týden

14. Případová studie III Na TIC se obrátil menšinový společník společnosti, která čerpá dotace ze SF EU, čerpání dotace je podmíněno kofinancováním z jiných zdrojů, které však společnost nemá, a proto kofinancování finguje fakturami na neexistující plnění mezi majetkově propojenými společnostmi → TIC předala věc protikorupční policii a zprostředkovala schůzku klienta s policií ►klient se sám přímo na policii obrátit nechtěl, TIC působila jako prostředník mezi klientem a policií do doby zahájení samotného prověřování

15. Případová studie IV Na TIC se obrátila zaměstnankyně VŠ, která poukazovala na netradiční způsob studia některých studentů → obvinění z TČ neoprávněné nakládání s osobními údaji dle § 178 odst. 1, odst. 3 písm. b) trestního zákona č. 140/1961 Sb., ► dle rozhodnutí soudu nejde o trestný čin, ale může se jednat o přestupek → soud postoupil věc k projednání a rozhodnutí Úřadu na ochranu osobních údajů: řízení o přestupku zastaveno (důkaz v podobě záznamu o telekomunikačním provozu nelze ve správním řízení použít)

16. Případová studie V TIC byla upozorněna na manipulaci v přestupkových řízeních za účelem nenahlášení skutečnosti směřující k odebrání bodů → TIC podala na zástupce velitele městské policie trestní oznámení pro TČ zneužívání pravomocí veřejného činitele § 158 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona ►odvetná opatření vůči jiné osobě než oznamovateli: - šikana na pracovišti, snížení osobního ohodnocení velitel městské policie, který je současně starostou, pověřil svého zástupce plněním některých úkolů souvisejících se řízením městské policie ►TIC reagovala otevřeným dopisem, adresovaným panu starostovi , výzva členům zastupitelstva ► zrušení pověření k plnění řídících úkolů ►TIC požádala SZ o dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení Podána obžaloba, probíhá hl.l.

17. Případová studie VI Na TIC se obrátily středoškolské vyučující, které upozornily Českou školní inspekci na protiprávní přepisování známek, ČSI konstatovala protiprávnost a vedení školy bylo nuceno vrátit známky do původní podoby s tím, že se dotyční žáci museli podrobit komisionálnímu přezkoušení, vedení školy manipulovalo se složením komise, ČSI opět konstatovala porušení pravidel ►odvetná opatření vůči oznamovatelkám: - šikana na pracovišti, snížení osobního ohodnocení, nevyplacení odměn, petice na podporu paní ředitelky ►TIC reagovala výzvou k dodržování pracovněprávních předpisů, jednáním za účasti advokáta TIC, otevřeným dopisem, adresovaným zřizovateli školy, v němž jej vyzvala k účinné mediaci mezi vedením školy a pedagogy, kteří na pochybení upozornili Jednání se zástupci zřizovatele za účelem zjištění jeho stanoviska a případného zavedení adekvátních opatření

18. Případová studie VII Na TIC se obrátil zaměstnanec organizace, která po dlouhou dobu zadávala veřejné zakázky v určité, specifické oblasti, po změně vedení došlo k vyvedení agendy veřejných zakázek na jiný subjekt, ačkoliv organizace disponuje kvalitním odborným zázemím, jak po stránce právní, tak ekonomické. Došlo ke zrušení zakázky ještě vypsané původní organizací, nově vypsaná zakázka vykazovala korupční rizika ►TIC si pomocí žádosti dle zákona o svobodném přístupu k informacím vyžádala původní (včetně rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení) a novou zadávací dokumentaci ► zadávací řízení přešlo zpět na původní organizaci, veřejná zakázka vypsána dle původního návrhu

19. Shrnutí • dilema mezi loajalitou k zaměstnavateli a osobními, etickými hodnotami • oznámení ohrožuje profesní i osobní život : - ztráta zaměstnání, zhoršení pracovních podmínek, trestněprávní stíhání, odpovědnost za škodu, někdy i fyzické ohrožení, společenské dopady, psychologické dopady • Odpovědné osoby málokdy dají oznamovatelům za pravdu, mnohdy se podezřením vůbec nezabývají a naopak soustředí pozornost na samotného oznamovatele → strategie odvetných opatření • Systematický tlak a snaha izolování provinilce od ostatního kolektivu • Neustále „úkolování“ provinilce • Výstraha (ústní či písemné napomenutí za porušování pracovních povinností) • Znevažování zaměstnance jak po stránce pracovní, tak lidské • Snížení osobního ohodnocení, neuspokojivé pracovní podmínky • Generální útok (výpověď, žaloba, trestní oznámení)

20. Doporučení TIC - nelegislativní • Zaměření na podstatu informace, nikoliv na jejího nositele • Informační kampaň: odborná i kulturní. Whistleblower může být nástroj v rukou veřejnosti pro kontrolu rozhodovacích procesů a v případě těch špatných zabránit neblahým důsledkům. Příbuznost se zákony o svobodném přístupu k informacím. • Účinnost whistleblowingu pro odhalování korupce se neobejde bez součinnosti příslušných institucí a orgánů, jedná se o dílčí opatření. • Kontinuální proškolování zaměstnanců – podporování organizační etiky a hodnot • Podpora a vytváření poradenských center

21. Doporučení TIC – legislativní úprava • fungující mechanismus pro whistleblowing – způsob oznamování, určení příslušných orgánů • specializované právní předpisy • oznamování ve veřejné správě – klíčový je zákon o státní službě • oznamování v soukromém sektoru – zavedení vnitřních a vnějších oznamovacích mechanismů • obrácení důkazního břemene • vynětí z odpovědnosti

22. Děkuji za pozornost Radka Pavlišová pavlisova@transparency.cz „Whistleblowing a ochrana oznamovatelů v České republice“; autoři: Eliška Císařová, Zuzana Navrátilová, Nikola Hořejš, Pavel Beňo. TransparencyInternational – Česká republika, Praha 2009; http://www.transparency.cz/pdf/TIC_whistleblowers_2009_cz.pdf