1 / 12

Kjótský protokol

Kjótský protokol. Eva Káňová, 252470 Listopad, 2010. Kjótský protokol. - protokol k Rámcové úmluvě OSN o klimatických změnách - průmyslové země se dohodly na snížení emisí skleníkových plynů

Download Presentation

Kjótský protokol

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Kjótský protokol Eva Káňová, 252470 Listopad, 2010

  2. Kjótský protokol - protokol k Rámcové úmluvě OSN o klimatických změnách - průmyslové země se dohodly na snížení emisí skleníkových plynů - skleníkové plyny: oxid uhličitý (CO2), methan (CH4), oxid dusný (N2O), hydrogenované fluorovodíky (HFCs), polyfluorovodíky (PFCs) a fluorid sírový (SF6) - název odvozen od japonského města, kde byl v prosinci 1997 dojednán

  3. Přepočet skleníkových plynů na ekvivalent oxidu uhličitého - skleníkové plyny mají různou schopnost vyvolávat skleníkový efekt a různou životnost v atmosféře - přepočet v současnosti: 1 t N2O = 310 t (CO2)ekv (uhlíkového ekvivalentu) 1 t CH4 = 21 t (CO2)ekv

  4. Ratifikace Kjótského protokolu • v platnost vešel až 7 let po vzniku, jelikož musely být splněny podmínky: • Ratifikace alespoň 55 státy. • Ratifikace tolika státy Dodatku I (tedy průmyslově vyspělými zeměmi), aby jejich podíl na emisích všech států Dodatku I v roce 1990 činil alespoň 55 %. • komplikace s druhou podmínkou – státy čekaly s ratifikací na dobu, kdy budou přijata přesná pravidla pro tzv. flexibilní mechanismy, odečítání propadů a podobně • o těchto pravidlech se jednalo na řadě dalších konferencí smluvních stran Rámcové úmluvy • K 16. prosinci2004 ratifikovalo Kjótský protokol 132 zemí, z toho 37 zemí uvedených v Dodatku I. Emisní podíl států Dodatku I, které Protokol ratifikovaly, na celkových emisích států Dodatku I je 61,6 %.

  5. Zelená – protokol ratifikovaly Červená – podepsaly, ale odmítly ratifikovat Šedá – nepodepsaly

  6. Diferencované snížení emisí • Redukce emisí má být o 5,2% diferencovaným snížením, na kterém se země dohodly • EU15 mají snížit emise o 8% • USA sníží o 7% • Kanada, Maďarsko, Japonsko a Polsko o 6% • Rusko, Nový Zéland a Ukrajina budou stabilizovat emise na hladině roku 1990 • Norsko může zvýšit emise o 1%, Austrálie o 8%, Island o 10%

  7. Ekonomické důsledky snižování emisí - přijaté závazky představují investice do energeticky úsporných technologií, podporu úspor energie v obytném sektoru, vývoj a podporu energeticky méně náročných forem dopravy a podporu udržitelného hospodaření v lesích - vlády by měly odstranit deformace trhu s energiemi (dotace) a měly by podporovat inovace s cílem podpořit energeticky úsporné technologie

  8. Flexibilní mechanismy - mají státům umožnit, aby zajistily snížení emisí na území jiného státu nebo odkoupily od jiného státu právo vypouštět skleníkové plyny - typy mechanismů: • obchodování s emisemi (Emission Trading, ET) • jestliže země A emituje např. o 10 mil t CO2 méně, než jí ukládá protokol, může tento rozdíl prodat zemi B (=redistribuce), v konečném důsledku plní závazek obě • společně zaváděná opatření (Joint Implementation, JI) • Zakládá se na rozdílu nákladů na redukci emisí v různě průmyslově vyspělých zemích • Stát A investuje do zemí střední a východní Evropy, kde dochází k neefektivnímu využívání tepla a elektřiny, a dostane za to emisní kredity; zmíněné státy si nemohou snížení započíst do závazku, ale získají investice a vyspělou technologii • mechanismus čistého rozvoje (Clean Development Mechanism, CDM). • Země Dodatku I mohou financovat projekty na skutečné snížení emisí ve státech třetího světa za kredity započitatelné do splnění závazku

  9. - Závazky nemusí být splněny pouze snížením emisí, ale také mohou vytvářet a chránit tzv. propady uhlíku – umožnit ukládání uhlíku v lesích či půdě - využívat flexibilních mechanismů budou moci jen státy, které řádně evidují své vlastní emise a vytvořily registr pro evidenci získaných kreditů, aby nedocházelo k podvodům vylepšujícím emisní bilanci určitých států Započítávání propadů a počítání kreditů

  10. Kritika Kjótského protokolu • daň z prdění (farttax) • Zemědělské státy měly platit daň z říhání a flatulence dobytka, nakonec se po protestech od toho ustoupilo, protože dobytkem emitované plyny pocházejí ze spásání vegetace – jde tedy o uzavřený kruh, při kterém nedochází ke zvyšování ani snižování emisí • vývoz emisí • Evropské firmy stěhují výrobu do zemí, kde regulace skleníkových plynů neexistuje, a pak hotové výrobky dováží zpět do EU • podvody s povolenkami • Trh s povolenkami se stal obětí kriminality (jde o daňové uniky), kdy povolenky byly vydány neoprávněně a jsou tedy neplatné • zdražení energií • Alternativní zdroje energie jsou stále ještě dražší než fosilní paliva

  11. Nástupce Kjótského protokolu • Kjótský protokol vyprší v roce 2012 • V Kodani v r 2009 měla být podepsána nová mezinárodní smlouva, avšak konference selhala • Další jednání budou v Bonnu, Jihoafrické republice a v roce 2012 výroční konference v Riu

  12. Literatura • Kjótský protokol. [online]. 2010, [cit. 29.11.2010]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Kj%C3%B3tsk%C3%BD_protokol>

More Related