Fyziologick prom nn
Download
1 / 41

Fyziologické proměnné - PowerPoint PPT Presentation


  • 117 Views
  • Uploaded on

Fyziologické proměnné. Stanovení tréninkových pásem je závislé na úrovni koncentrace kyseliny mléčné – laktátu v krvi a na její kumulaci během zatížení.

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about ' Fyziologické proměnné' - ban


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
Fyziologick prom nn
Fyziologické proměnné

  • Stanovení tréninkových pásem je závislé na úrovni koncentrace kyseliny mléčné – laktátu v krvi a na její kumulaci během zatížení.

  • Laktát je produktem anaerobní glykolýzy, větší koncentrace laktátu v krvi vede pak k rychlé únavě. Dochází ke snížení pH krve, jsou omezovány procesy produkce energie.


Aerobn pr h
Aerobní práh

  • Aerobní práh je definován jako bod při takové úrovni energetického metabolismu, kdy koncentrace laktátu v krvi je zřetelně nad hladinou klidových hodnot

  • Intenzita cvičení, při které většina svalových vláken pracuje aerobně, zpravidla pozorujeme koncentraci laktátu okolo 2 mmol

  • Při nízké intenzitě zatížení jsou aktivována pomalá svalová vlákna. Jak se zvyšuje intenzita cvičení, větší množství svalových vláken je zapojeno a v momentě, kdy pomalá svalová vlákna nepostačují zabezpečit nároky cvičení, rychlá svalová vlákna jsou aktivována.

  • Aerobní práh - moment, kdy jsou do pohybu poprvé zapojeny rychlá svalová vlákna, zároveň pozorujeme zvýšení koncentrace laktátu v krvi.


Anaerobn pr h
Anaerobní práh

  • Anaerobní práh je bod, kdy koncentrace laktátu v krvi překročí hodnotu 4 mmol. Pro zjednodušení si představte, že produkce laktátu v těle sportovce je vyšší, než proces jeho odbourávání. To způsobuje akumulaci laktátu v krvi.

  • Progresivní zvýšení potřeby kyslíku větších svalových partií.

  • Nedostatečný přístup kyslíku k pracujícím svalům

  • Snížená schopnost odbourávání laktátu a uvolňování adrenalinu.


Vo 2 max
VO2max

  • VO2max ( maximální aerobní výkon )

  • Maximální aerobní výkon je jedna z  nejčastěji měřených fyziologických veličin. Je nejobjektivnějším způsobem stanovení funkčních limitů oběhového systému

  • VO2max je maximální množství kyslíku, které je organismus schopen využít v dané časové jednotce, během činnosti velkých svalových skupin, která vede až k celkovému vyčerpání

  • Lineární vztah mezi zvyšováním kyslíkové spotřeby v závislosti na stoupající intenzitě zatížení vidíte na dalším obrázku.

  • Maximální aerobní výkon je závislý na ventilaci, procesu přestupu kyslíku z plic do krve, na srdečním výkonu a velikosti krevního toku, na procesu uvolňování kyslíku z krve



Vo 2 max1
VO2max

  • veslařský výkon je v přímé závislosti na VO2max

  • Není však prokázána taková závislost mezi VO2max a čistě vytrvalostním výkonem, když porovnáváme sportovce s podobným VO2max.

  • Hodnota výkonu na hranici anaerobního prahu se zdá být lepším ukazatelem vytrvalostních schopností.


P sma intenzity zat en
Pásma intenzity zatížení

  • Základní vytrvalost I = regenerační trénink + aerobní práh ( 1 + 2 )

  • Základní vytrvalost II = oblast mezi AE a ANP ( 3 )

  • Anaerobní práh = anaerobní práh

  • Anaerobní kapacita = 5 + 6 + 7 + 8


Z kladn vytrvalost i
Základní vytrvalost I.

  • Jsou zde zahrnuty všechny aktivity, které zahrnují intenzitu cvičení pod a na úrovni aerobního prahu.

  • Fyziologickým účinkem na organizmus je zejména ovlivňování funkce pomalých svalových vláken, které jsou limitujícím faktorem vytrvalostního výkonu.

  • Při všech pohybech relativně nižší rychlosti jsou pomalá svalová vlákna efektivnější v přeměně chemické energie v mechanickou práci než rychlá svalová vlákna

  • Schopnost odbourávání a metabolizace laktátu má zásadní důležitost.


Z kladn vytrvalost i1
Základní vytrvalost I.

  • Existuje závislost mezi množstvím pomalých svalových vláken a rychlostí odbourávání laktátu

  • Tento vztah je dán vysokým obsahem enzymů, zastoupených v pomalých vláknech, které metabolismus laktátu výrazně ovlivňují.

  • Adaptační změnou na tréninkové zatížení v pásmu intenzity I je zvětšení množství těchto enzymů a to umožňuje sportovci vykonat větší množství intervalové tréninkové práce.

  • Koncentrace laktátu na této úrovni nízká, únava je pak pravděpodobně způsobena vyčerpáním zásob glykogenu, nerovnováhou v zastoupení prvků aminokyselinových řetězců nebo přílišným zvýšením tělesné teploty


Z kladn vytrvalost ii
Základní vytrvalost II.

  • Pásmo zatížení II znamená tréninkové aktivity v intenzitě mezi aerobním a anaerobním prahem, hodnoty koncentrace laktátu v krvi tedy kolísají při zátěži tohoto typu mezi 2 – 4 mmol/l.

  • Sjodin a Jacobs ( 1981 ) zjistili, že maratónský závod je trénovaný běžec schopen absolvovat rychlostí na úrovni 87 % anaerobního prahu

  • Pohybujeme se stále v hodnotách pod anaerobním prahem, takže nedochází ke kumulaci laktátu. Není proto nutné zařazovat přestávky na odpočinek, účelem změn v intenzitě zatížení je adaptace motorických center, jejichž funkce je takto posilována


Anaerobn pr h1
Anaerobní práh

  • Intenzita zatížení v této tréninkové kategorii se pohybuje v blízkosti anaerobního prahu, hodnoty koncentrace laktátu jsou v rozmezí 3,5 – 5 mmol/l.

  • Pro sportovní výkon, trvající déle jak 5 minut je lepším indikátorem výkonu hodnota anaerobního prahu, než hodnota VO2max

  • Výzkumy prokázaly, že po několikaměsíčním tréninkovém zatížení se u sledovaných subjektů nezměnila hodnota VO2max, zatímco vytrvalostní kapacita ano.

  • Steinacker ( 1993 ) konstatoval, že vytrvalostní kapacita, měřená při výkonu na hranici 4 mmol laktátu je nejpodstatnější parametr pro predikci výkonu u trénovaných veslařů, specielně na menších posádkách.

  • Byla vysledována vysoká korelace ( r = 0,93 ) mezi výkonem na anaerobním prahu a výkonem na ergometru na vzdálenost 2000 m.


Anaerobn pr h2
Anaerobní práh

Obrázek ukazuje adaptační změny v produkci laktátu u netrénovaného jedince, který absolvoval tréninkový program vytrvalostního charakteru.Při stejné koncentraci laktátu je sledovaný subjekt schopen vyššího výkonu.


Aerobn kapacita
Aerobní kapacita

  • Specifický charakter mají tréninkové jednotky, kdy se zatížení pohybuje na hranici VO2max.

  • Cílem je zvýšení VO2max a rozvoj vytrvalostních schopností na při vysokých intenzitách.

  • Obvykle jsme schopni udržet takový výkon po dobu 2 – 12 minut, v závislosti na trénovanosti jedince.

  • Hodnota VO2 při intenzitě zatížení na 4 mmol je u trénovaných veslařů obvykle 85 % VO2max.


Aerobn kapacita1
Aerobní kapacita

  • vyšší VO2max umožňuje sportovci dosáhnout vyšších hodnot v úrovni ANP.

    Obrázek 5: Při zvýšení VO2max je vyšší hodnota ANP ( 85% VO2max) a veslařského výkonu


Rozvoj aerobn ch schopnost
Rozvoj aerobních schopností

Norský model, Rolf Saeterdal




Z ny intenzity tr ninkov ho zat en
Zóny intenzity tréninkového zatížení

  • 1. Regenerační trénink

  • 2. Aerobní práh

  • 3. Oblast mezi aerobním a anaerobním prahem

  • 4. Anaerobní práh

  • 5. Aerobní kapacita

  • 6. Produkce anaerobní práce

  • 7. Tolerance koncentrace laktátu

  • 8. Anaerobně alaktátová zóna




Tr ninkov objem
Tréninkový objem

  • 18 – 20 let 550 – 650 hodin

  • 21 – 24 let 650 – 700 hodin

  • 24 – 27 let 700 – 800 hodin

  • Starší 800 – 850 hodin

    Srovnání s programem Českého reprezentačního družstva veslařů

  • Dci 430 hodin

  • Jři 520 hodin

  • Sen B 730 hodin

  • Sen A 820 hodin


Porovn n tr ninkov ch prost edk

Aerobní trénink 80%

Posilování 15%

Anaerobní trénink 5%

Aerobní trénink

Pod hranicí AP 70%

Pod hranicí ANP 20%

Na hranici ANP 10%

Tréninkové prostředky

Lyžování na sněhu 50%

Kolečkové brusle 25%

Běh, kolo, posil. 25%

Porovnání tréninkových prostředků


Porovn n tr ninkov ch prost edk veslov n program esk ho dru stva
Porovnání tréninkových prostředkůVeslování – program českého družstva

  • Aerobní zatížení

    Vesl. (aer.)+ běh + ostatní 77%

  • Posilování 13%

  • Anaerobní zatížení ( vesl.) 6%


Charakteristika sportu
Charakteristika sportu

Síla

Běh

na lyžích

Biatlon

Veslování

Aerobní kapacita

Výkon




Tr nink v oblasti ap
Trénink v oblasti AP

  • Funkce pomalých svalových vláken

  • Kapiláry ve svalech

  • Ovlivňujeme procesy tukového metabolismu

  • Odbourávání laktátu

  • Poměrně vysoký objem tréninku

  • Rozvoj technických dovedností



Tukov metabolismus
Tukový metabolismus

Laktátová křivka




Z kladn znalosti dletore overbo
Základní znalosti ( dleTore Overbo )

  • účinky tréninkového programu na organizmus sportovce

  • nezbytná fyzická kapacita pro veslařský výkon

  • schopnost a chuť přijímat nové poznatky


Nezbytn fyzick kapacita pro vrcholn vesla sk v kon
Nezbytná fyzická kapacita pro vrcholný veslařský výkon

V příštím období předpokládáme zejména další nárůst výkonnosti v oblasti specifického výkonu na 2000 m

Hodnoty výkonu na hranici ANP se patrně budou zvyšovat zejména v kategoriích těžkých vah ( mírné zlepšování v testech vytrvalosti )

Předpokladem k dosažení mezinárodní výkonnosti ve veslování bude jednoznačně sestavení posádek z veslařů s mimořádnými fyzickými parametry


Rekordy o tufteho
Rekordy O. Tufteho

  • 60´´ test maximálního výkonu - 830 W

  • VO2max - 7,2 l/min

  • testy prováděny 5x – 6x v přípravném období

  • + distanční závody 6 – 9 km



Taktika
Taktika

  • loď s nejvyšší průměrnou rychlostí vyhraje

  • vítěz je ten, který je první v cíli

  • nutno vyvodit závěry pro trénink

  • mentálně náročná taktika


Tr nink
Trénink

  • žádné tajemství, pouze dostatek tvrdé tréninkové přípravy

  • 5000 km v roce naveslováno

  • celkem 1200 hodin zatížení ( kolo, lyže….)

  • posilování během celého výcvikového roku

  • podíl aerobní složky energetického krytí veslařského pohybu je rozhodujícím faktorem pro veslařský výkon



Skladba tr ninku
Skladba tréninku

  • Rozeznávat rozdíl mezi pásmy 3 a 4 !!!!

  • 65% tréninkového zatížení – zóna 1

  • 11% zóna 2

  • 9% zóna 3

  • 15% ostatní tréninkové zatížení



Zam en tr ninkov ch cykl
Zaměření tréninkových cyklů

MS X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. OH

veslo veslo vysoko veslo vysoko 3 x SP vysoko

Gjesing Sevilla horská Sevilla horská horská

posilování lyže veslo bedminton

ergometr kolo veslo

oběhový systém srdeční výkon rychlost

síla síla síla

závodní

období


ad