Pojistné plnění jako zdroj financování v mezní situaci (pojistná událost)

1. Pojistné plnění jako zdroj financování v mezní situaci (pojistná událost) Ing. František KALOUDA, CSc., MBA KF ESF MU 12. výroční Konference pojišťovacích makléřů 31. října 2012

2. 1. Úvod – poslání přednášky její specifika "Kameny z nebe padati nemohou, neb tam žádné nejsou". Francouzská akademie (Académie française)[1] [1] Slavný francouzský chemik Antoine Lavoisier (1743-1794) se zabýval i meteority a dospěl při tom k pozoruhodnému závěru: vznikají působením blesků. Jeho autorita vedla k tomu, že francouzská Akademie - nejváženější vědecká instituce své doby - vyjádřila výše uvedené přesvědčení.

3. 1. Úvod – poslání přednášky S využitím výsledků projektu „Pojistné plnění jako zdroj financování v mezní situaci (pojistná událost)“, • ukázat odborné veřejnosti jak vnímá pojistné plnění teorie firemních financí (a to jak domácí tak globální) • informovat o aktivitách pro žádoucí změnu tohoto vnímání a • naznačit další postup v řešení problematik projektu .

4. 1. Úvod – specifika přednášky Účastníci = zasvěcené publikum => přednáška jako „přesvědčování přesvědčených“ s cíli: • ilustrovat vnímání pojistného plnění teorií firemních financí • vyzbrojit posluchače teoreticky representativní argumentací (ve prospěch pojistného plnění) • získat inspiraci, jak dále „prospět dobré věci“ • vyhnout se riziku „medvědí služby“ pojistnému plnění • pečlivou (snad až příliš) prací s citacemi ukázat jakými prostředky se bude za pojistné plnění „lámat kopí“.

5. 2. Případová studie „Požár národního divadla“ Dvanáctý srpen roku jedenaosmdesátého – požár Národního divadla! Bylo to v pátek, v nejčernější pátek našeho novodobého života národního. Jaroslav Kvapil O čem vím. Pramen:http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=kalendar&id=103

6. 2. Případová studie „Požár národního divadla“ Co pohledává požár Národního divadla na vrcholné konferenci českého pojišťovnictví? Možná by bylo lépe položit si otázku jinak: „Kdo zaplatil znovuvybudování Národního divadla? A kdo to ví?“ Jinak řečeno: • na obecně známém případu bezmála osudového požáru • prakticky ovšem neznámém jako pojistná událost! ! ! • tato případová studie ilustruje potenciál i faktický význam pojistného plnění v kontrastu k jeho vnímání (částí) odborné veřejnosti.

7. 2. Případová studie „Požár národního divadla“ Verze 1 „Ekonomickou stabilitu První české neotřásla ani největší náhrada, vyplacená za pojištěnou škodu v 19. století – pojistné plnění ve výši 297 869 zl. rak. měny za škody vzniklé požárem Národního divadla … . Rychlá likvidace škod umožnila téměř okamžité zahájení prací na znovuvýstavbě … . (zvýrazněno FK) “ Pramen: Kolektiv, 1989. Dějiny pojišťovnictví v Československu, 1. díl. Praha, Novinář., str. 153 297 869 z 1 000 000 zlatých je cca 29,8 % Verze 2 „ ….. Patříce na tu hroznou spoustu požární jen tím můžeme se těšiti, že větší část umělecké výzdoby divadla jest zachována, bilancoval Světozor právě týden po šokující události; ….. Škoda požárem způsobená páčí se výše jednoho milionu zlatých, což částečně nahraženo jest pojištěním v sumě asi 400 tisíc zlatých.“ (zvýrazněno F.K.) Pramen: http://www.obrys-kmen.cz/index.php/ADLAN/D0/index.php?rok=2006&cis=36&cl=096.9.2012, 13:33 400 000 z 1 000 000 zlatých je cca 40,0 % Tak 297 869 zlatých rakouské měny nebo 400 000?

8. 3. Stručné představení projektu 3.1 Partneři projektu, projektový záměr a cíle projektu Smluvní strany: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, katedra financí a Nadační fond pro podporu vzdělávání v pojišťovnictví Projektový záměr: Projekt je věnován specifikům pojistného plnění, jako unikátního zdroje financování nejen podnikatelských aktivit v mezní situaci, způsobené nastoupením pojistné události. Cíle projektu: • zvýraznit význam pojistného plnění v mezních situacích podnikání (pojistná událost) a tím i • posunout vnímání pojistného plnění (jeho význam pro řešení mezních situací) a konečně c) diskutovat systémové předpoklady funkce pojišťovnictví (zásahy státu do tržního mechanismu).

9. 4. Praxe pojišťovnictví a jeho historické kořeny 4.1 Současný stav (konfrontace teorie a praxe) Zřejmý a dramatický (až neuvěřitelný!)rozpor mezi současnou a) teorií hlavního proudu firemních financí - faktické ignorování pojistného plnění jako zdroje financování a b) průmyslovou praxí podniků a institucí - pojištění vzniká většinou z naléhavé potřeby podnikatelů či vlastníků. Příčiny tohoto stavu – do teorie nepřípustný přesah obecného názoru „muže z ulice“ že pojišťovnictví = „obchod s teplou vodou“ (jiný důvod není znám). Realita – pojištění (pojistné plnění) pomáhá dotčeným subjektům zvládat důsledky: rizika (obvykle zvládnutelné i bez pojištění), zvýšeného rizika (zvládnutelné i bez pojištění s výhradami), či dokonce hazardu (jinak bez pojištění nezvládnutelné) !!!

10. 4. Praxe pojišťovnictví a jeho historické kořeny 4.2 Příklady z historie - pojištění jako cesta k přežití dané zájmové skupiny a) pojišťování lodí a jejich nákladů (jižod starověku) - vznik mimo jiné i „moderních“ produktů - soupojištění (horizontální členění rizika) a zajištění (vertikální členění rizika) b) požární pojištění - požár Londýna 1666 (vznik The Fire Office - N. Barbon), požár Hamburku 1824, požár Litomyšle 1814 - 20. 3. 1824 vzniká generální ředitelství První české (vzájemné požární pojišťovny v Praze) dokonce s očekávanými makroefekty (včetně sociálních) c) v oblasti veřejných financí (tontiny) Státní půjčka s vyplácením úroků žijícím upisovatelům (L. Tonti pro Mazarina, proto tontiny) - 1670 Holandsko, 1689 Francie. d) v oblasti daní (tereziánsko-josefská epocha) i) 1762, Jan Wenzel, svobodný pán z Astfeldu-Widrzi; ochrana kontribuentů (tedy osob platící daně) před „upadnutím do úplné bídy“ e) akce „Dunaj“ v roce 1965, povodně v ČR na přelomu tisíciletí.

11. 5. Pojistné plnění a teorie firemních financí 5.1 Zastoupení pojistného plnění jako zdroje financování v pramenech Hlavní proud teorie firemních financí toto téma v zásadě dokonale ignoruje. „Důvody“: - pojistné plnění nelze zobrazit v účetnictví - v účetnictví nelze vyjádřit specifika pojistného plnění (vinkulace a krytí škody podniku) • obnovu podniku po pojistné události nelze chápat jako rozvoj podniku. 5.1.1 Zastoupení pojistného plnění v pramenech jako zdroje financování Výjimka - jediný pramen (domácí - viz Tabulka 5.1). „Hlavní principy mikrofinancování byly formulovány v roce 2004 organizací CGAP (Consultative Group to Assist the Poor) a schváleny na summitu G8 v červnu téhož roku: „Chudí lidé nepotřebují pouze půjčky, ale také spoření, pojištění a přístup k finančním převodům.“ Tabulka 5.1 Prameny uznávající pojistné plnění jako zdroj financování SVITÁKOVÁ, J. a kol. 2011. MIKROFINANCOVÁNÍ z dobré i stinné stránky: aneb … Jak to funguje a zkušenosti českých organizací. Praha: Nadační fond Mikrofinance. ISBN 978-80-260-0942-9, str. 7.

12. 5. Pojistné plnění a teorie firemních financí Většina dostupných pramenů tedy pojistné plnění jako finanční zdroj podniku neuvádí (viz Tabulka 5.2). Tabulka 5.2 Prameny neuznávající pojistné plnění jako zdroj financování 1. AMBROŽ, L., 2011. Měření rizika ve financích. 12. NÝVLTOVÁ, R., 2009. Podnik a kapitálový trh. 2. CHAPMAN, Ch. and WARD, S. 2005: Project Risk Kapitálový trh a podnikové financování v České republice. Management. Processes, Techniques And Insights. 13. PATÁK, M. R., 2006. Podnikový finanční management. 3. DARMODARAN, A., 2001. Corporate Finance: 14. REJDA, G. E.. 2011. Risk Management and Insurance. Theory and Practice. 15. SYNEK M. a kol., 2000: Podniková ekonomika. 4. DLUHOŠOVÁ, D., 2006. Finanční řízení a rozhodování 16. ŠIMAN, J. ; PETERA, P., 2010. Financování podnikatelských podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. subjektů. Teorie pro praxi. 5. DOLEJŠOVÁ, M. 2008. Zdroje financování malých 17. TICHÝ, M., 2006: Ovládání rizika: analýza a management. a středních podniků 18. VALACH, J., 2001: Investiční rozhodování a dlouhodobé 6. HRDÝ, M. a kol., 2008. Komplexní řešení teoretických financování. a aplikačních problémů. Financování malých a středních19. VALACH, J. a kol., 2003: Finanční řízení podniku. podniků v podmínkách tržního prostředí Evropské unie.20. VEBER, J. ; SRPOVÁ, J. a kol. 2008. Podnikání 7. JÍLEK, J., 2000. Finanční rizika. malé a střední firmy. 8. KISLINGEROVÁ, E. a kol., 2004: Manažerské finance. 21. VLACHÝ, J., 2006: Řízení finančních rizik. 9. KRAUSEOVÁ, J.: Finanční řízení firmy. 22. VLACHYNSKÝ, K. a kol., 2006. Podnikové financie. 10. MAREK, P. a kol.: Studijní průvodce financemi podniku. 3. ŽÁK, M. a kol., 2002. Velká ekonomická encyklopedie. 11. MELUZÍN, T. a ZINECKER, M., 2009. IPO, prvotní veřejná nabídka akcií jako zdroj financování rozvoje podniku.

13. 5. Pojistné plnění a teorie firemních financí 5.1.2 Diskuse zastoupení pojistného plnění v pramenech jako zdroje financování V případě pramene (SVITÁKOVÁ, J. a kol. 2011, str. 7) nejde bohužel o výslovnou klasifikaci pojistného plnění jako zdroje financování. Cituje se ovšem názor respektované organizace. Ze souvislostí je pak jasné, že citovaná organizace vnímá jako nedílnou součást úspěšného financování dané cílové skupiny i pojištění, zprostředkovaně tedy i pojistné plnění. Zastoupení těch stanovisek odborné literatury, které již dnes výslovně podporují zařazení pojistného plnění mezi zdroje financování je spíše skromné. Počet klíčových literárních pramenů, které jsou pro nás významné není nekonečný a jejich podstatnou část je již možno považovat za zpracovanou. Je tedy nutné předpokládat, že objektivní hodnocení významu pojistného plnění jako zdroje financování je v současné v odborné literatuře spíše vyjímkou. Změnu tohoto stavu v budoucnu považujeme za osobní záležitost každého autora – argumenty pro existují.

14. 5. Pojistné plnění a teorie firemních financí 5.2 Parametry zdroje financování a míra, v jaké jim pojistné plnění vyhovuje Další možností jak rozhodnout o „legitimitě“ pojistného plnění je srovnání s běžně vyžadovanými či předpokládanými charakteristikami či parametry standardního zdroje financování potřeb podniku. Tato metodika by zřejmě mohla mít rozhodující vypovídací schopnost. Počet parametrů či charakteristik finančního zdroje bude konečný. Výsledky identifikace parametrů zobecněného zdroje financování Pro rozhodnutí o tom zda je či není korektní řadit pojistné plnění mezi zdroje financování stačí porovnání do jaké míry pojistné plnění identifikovaným parametrům či charakteristikám vyhovuje. Výsledek analýz je uveden v následující Tabulce 5.3 (frekvenční test).

15. 5. Pojistné plnění a teorie firemních financí Tabulka 5.3 Parametry zobecněného zdroje financování (frekvenční test) skupina/ parametr zdroje frekvence VELIKOST / DOSTUPNOST / REÁLNOST ………………..………. (frekvence 10x) OVLADATELNOST ………………………..………………….……….. (frekvence 5x) STABILITA …………………………………………………………..…..(frekvence 5x) CENA …………………………………………………………..………. (frekvence 4x) TVORBA ………………………………………………………………… (frekvence 3x) FUNKCE…………………………………………………………………. (frekvence 3x) DOSUD NECITOVÁNO …………………………………………………(frekvence 3x)

16. 5. Pojistné plnění a teorie firemních financí Pokud není v Tabulce 5.4 u daného parametru uveden zdroj, jde o stanovisko autora presentace. Výsledky frekvenčního testu jsou – nejvýznamnějším parametrem zobecněného zdroje financování je ukazatel jeho objemu. Získané výsledky je již možné považovat za uspokojivé. Konvergence k velmi omezenému počtu rozhodujících ukazatelů je ve velmi dobré shodě s teorií. V konkrétních reálných situacích totiž uvažují i velmi representativní prameny omezený počet parametrů, jmenovitě pouze parametry dva.[1] S uvážením poslední citace je možné dokonce formulovat závěr, že kvantitativní hledisko je pro posuzování významu zdroje financování kriterium rozhodující. [1] DARMODARAN, A. 2001. Corporate Finance: Theory and Practice. 2nd ed. John Wiley & Sons, Inc. 2001, 982 stran. ISBN-978-0-471-28332-4, str. 563

17. 5. Pojistné plnění a teorie firemních financí 5.2.2 Diskuse míry, v jaké pojistné plnění vyhovuje parametrům zobecněného zdroje financování Pojistné plnění všem dosud identifikovaným parametrům zdroje financování vyhovuje. Navíc specifika pojistného plnění svědčí v jeho prospěch. Ku příkladu splatnost vůbec nepřipadá v úvahu, přičemž cena zdroje by měla být zvažována spíše s ohledem na hrozbu, kterou pojištění řeší (riziko blízké hazardu). Podrobnější pozornost budeme věnovat především charakteristice s nejvyšší četností výskytu - VELIKOST DOSTUPNOST / REÁLNOST zdroje financování. Srovnejme • pojistné plnění (jako zdroj, který vlastně ani neexistuje) a • odpisy (které se objevují výslovně v každém schématu zdrojů financování podniku). V případě pojistné události dojde dříve či pozdějik pojistnému plnění. To může pokrýt důsledky pojistné události ve větší či menší míře. Principielně je však dostupnost pojistného plnění mimo diskusi. Odpisy hmotného a nehmotného investičního majetku je sice možné chápat jako „součást tržeb“, VALACH (2003, str. 203). V případě, kdy tržby nejsou dostatečně vysoké však nastanou problémy. Nezachytitelnost pojistného plnění v účetní evidenci podniku - nabízí se analogie z nedávné doby ve věci leasingu. V tomto případě se vůbec nediskutovalo o leasingu jako faktické možnosti financovat potřeby podniku, přesto že s jeho zobrazením problémy byly.

18. 5. Pojistné plnění a teorie firemních financí 5.3 Srovnání pojistného plnění s „etablovanými“ zdroji a dalšími ukazateli co do jejich velikosti 5.3.1 Srovnání objemů pojistného plnění se standardizovanými zdroji První srovnání - srovnání objemů pojistného plnění s nejvýznamnějšími v současnosti uznávanými zdroji financování. Za ty považujeme • bankovní úvěr, • leasing (včetně těch obchodů, blízkým úvěrům) a • factoring (viz Tabulka 5.5.).

19. 5. Pojistné plnění a teorie firemních financí Tabulka 5.5 Kvantifikace objemů zdrojů financování (mld. Kč) rok bank. pojistné leasing factoring alt. zdroje vzhledem k úvěry pro plnění vč. úvěrů celkem úvěrům pro zprac.prům. (neživot.) zprac.prům. abs. % abs. % abs. % abs. % abs. % % 1998 264,9 100 23,9 100 . . . . . . . . 23,9 1009,0 1999 256,8 96,9 25,6 107,3 63,6 100 . . 89,2 373,234,7 2000 236,5 89,3 23,6 98,8 81,5 128,2 . . 105,1 439,8 44,4 2001 174,2 65,8 26,6 111,3 91,7 144,2 . . 118,3 495,067,9 2002 147,9 55,8 46,8 196,0 82,9 130,3 . . 129,7 542,7 87,7 2003 145,5 55,1 44,6 186,7 94,7 148,9 . . 139,3 582,995,7 2004 148,8 56,2 35,4 148,0 88,9 139,7 82,0 100 206,3 863,2138,6 2005 167,9 63,4 34,3 143,5 88,4 139,0 83,9 102,2 206,6 864,4123,1 2006 182,0 68,7 38,4 160,7 91,5 143,9 104,9 127,8 234,8 982,4 129,0 2007 214,4 80,9 36,7 153,6 153,3 241,0 127,1 155,0 317,4 1328,0 148,0 2008 241,9 91,3 39,2 164,0 135,7 213,4 134,0 163,4 308,9 1292,5 127,7 • 216,9 81,9 - - 75,7 117,9 99,7 121,6 175,4 732,2 65,2 Poznámka: Nedostupná data jsou vyznačena tečkou (.). Procentní údaje jsou vyznačeny kurzívou.

20. 5. Pojistné plnění a teorie firemních financí Tabulka 5.6 Kvantifikace vybraných zdrojů financování (v mld. Kč a %) období (rok)/ 2004 2005 2006 2007 2008 finanční zdroj bank. úvěry 191,9/46,9 216,0/ 43,9 241,6/ 43,0 282,2/ 44,4 321,4/ 47,1 (průmysl) leasing 138,8/ 33,9 154,5/ 31,4 169,4/ 30,1 180,1/ 28,3 174,2/ 25,6 vč. úvěrů factoring 41,1/ 10,1 86,8/ 17,7 110,4/ 19,6 135,1/ 21,2 141,9/ 20,8 IPO[1] 1,8/ 0,4 0,0/ 0,0 2,8/ 0,5 2,2/ 0,3 4,7/ 0,7 poj. plnění 35,4/ 8,7 34,3/ 7,0 38,4/ 6,8 36,7/ 5,8 39,2/ 5,8 (neživot.) CELKEM 409,0/100,0 491,6/100,0 562,6/100,0 636,3/100,0 681,4/100,0 [1] Objemy IPO jsou ve výchozím pramenu uvedeny v Euro. Přepočet na Kč je proveden ve všech případech s využitím kurzu ČNB z posledního pracovního dne daného roku.

21. 5. Pojistné plnění a teorie firemních financí Tabulka 5.7 Pojištěné povodňové škody v letech 1963 – 2006 rok, lokalita ekonomické škody (mld. Kč) pojištěné škody (mld. Kč nebo %) v období kumulovaně v období % kumulovaně % 1965, Slovensko 3,2 3,2 0,363 11,3% 0,363 11,3 % 1997, Morava 63,- 66,2 9,7 15,4 % 9,7 14,7 % 1998, celá ČR . . 0,6 - 10,3 - 2000, celá ČR . . 1,6 - 11,9 -. 2002, Čechy 73,- 139,2 36,7 50,3 % 46,4 33,3 % 2006, celá ČR 5,6 144,8 . . - - Pozn.: Do propočtu celkových výsledků nejsou zahrnuty údaje o pojistném plnění z let 1998 (0,6 mld. Kč) a 2000 (1,6 mld.Kč), ke kterým není známa odpovídajíc výše ekonomických škod. Obdobně nejsou uvažována ani data o ekonomických škodách z roku 2006, kde není k disposici výše pojištěných škod.

22. 5. Pojistné plnění a teorie firemních financí Tabulka 5.8 Srovnání pojistného plnění s vybranými rozpočtovými náklady (mld. Kč) rok 1965 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2008 2012 Příjmy státního . . . . . . 705,0 1 063,9 . rozpočtu Státní dluh . 173,1 194,7 228,4 289,3 345,0 395,9 999,8 1 555,4 Úrok ze st. . 17,59 18,54 16,10 17,38 16,99 18,63 37,58 56,3 dluhu Pojistné plnění . 32,2 32,8 34,2 39,9 38,7 57,2 65,7 . celkem Pojistné plnění 0,363 9,7 0,6 . 1,6 . 33,0 . . (povodně) Dávky hmotné . . . . . . . 2,79 5,53 nouze Vězeňská . . . . . . . . 7,57 služba

23. 5. Pojistné plnění a teorie firemních financí Tabulka 5.9 Trendy bankovního úvěru jako zdroje financování potřeb průmyslu rok úvěry celkem z toho investiční průmyslové úvěry z toho investiční[1] absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % mil. Kč mil. Kč mil. Kč mil. Kč 1998 905 320 100 270 620 100 264 915 100 79 190 100 1999 869 748 96,1 261 850 96,7 256 776 96,9 77 293 97,6 2000 866 347 95,7 249 422 92,2 235 508 88,9 67 803 85,6 2001 825 349 91,2 356 995 131,9 174 235 65,8 75 363 95,2 2002 800 505 88,4 249 688 92,3 147 890 55,8 46 129 58,3 2003 816 246 90,2 246 327 91,0 145 472 54,9 43 901 55,4 2004 875 340 96,7 246 041 90,9 148 831 56,2 41 834 52,9 2005 1 026 027 113,3 271 611 100,4 167 913 63,4 44 450 56,1 2006 1 221 555 134,9 . . 182 020 68,7 . . [1] Dopočteno z objemu průmyslových úvěrů s využitím relace úvěrů celkem a úvěrů investičních.

24. 5. Pojistné plnění a teorie firemních financí 5.3.2 Diskuse srovnání objemů pojistného plnění a standardizovaných zdrojů Rozhodující argumenty pro vnímání pojistného plnění jako zdroje poskytne analýza: a) parametrů, kterým by měl zdroj financování vyhovovat a b) objemu pojistného plnění, využitelného k financování podnikatelských aktivit. Co do objemu je pojistné plnění rozhodně nepřehlédnutelný fenomén. Data dokonce dávají právo k formulaci názoru, že financování s využitím kapitálováho trhu (IPO) je objemově naprosto nezajímavé. Přitom je (v jisté části odborné veřejnosti) považované div ne za svatý grál. Hodnocení trendů může být ale v některých ohledech zavádějící. Především je zřejmé, že vývoj pojistného plněni (zde uvažováno pouze pojistné plnění z neživotního pojištění) bude vždy determinován neovlivnitelnými externalitami. Podíl pojištěných škod na ekonomických škodách významně roste. To dokazuje rostoucí význam pojištění jako oboru či sektoru národního hospodářství.

25. 6. Shrnutí dosavadních výsledků 6.1 Pojistné plnění jako součást standardní množiny zdrojů financování Teorie firemních financí nezná pojistné plnění jako zdroj financování podniku. Výjimkou je pramen domácí provenience (viz Tabulka 4.1) a samozřejmě učebnice vedoucího projektu[1] K další diskusi je především úvaha, zda má vůbec smysl usilovat o úplné (ve smyslu vyčerpávající) studium zahraničních pramenů. 6.2 Parametry zobecněného zdroje financování a pojistné plnění vyhovuje Pojistné plnění vyhovuje všem dosud známým parametrům či charakteristikám zdroje financování. Vybraným charakteristikám (splatnost, dostupnost) dokonce vyhovuje lépe než zdroje standardizované. 6.3 Kvantitativní hodnocení pojistného plnění ve srovnání se standardními zdroji Kvantitativní hlediska rovněž prokázala, že pojistné plnění plným právem patří mezi zdroje financování. Financování rozvoje podniku který se nachází v mezní situaci je s využitím pojistného plnění principielně i fakticky velmi dobře možné. [1] KALOUDA, F.: Finanční řízení podniku. A.Čeněk, Plzeň 2011, 2. rozšířené vydání. 299 s. ISBN 978-80-7380-315-5

26. 7. Možný další postup Projekt fakticky skončil, nicméně motivace pro jeho pokračování existují dále. 7.1 Publikace v „nepřátelském prostředí“ a) univerzitní časopisy – určitě ano, se zaměřením na faktické postavení pojistného plnění 7.2 Monografie Měla by sloužit jako: a) zdroj argumentů pro diskuse o pojistném plnění jako zdroji financování b) zdroj informací pro pracovníky pojišťoven (zřejmě prakticky nejvýznamnější efekt) c) pramen pro výuku (nejen pojišťovnictví) 7.3 Teoretická studia v oblastech, vnímaných jako kriticky významné Především jsou to následující oblasti: a) vliv státu na distorze pojistného trhu b) pojistné plnění jako spravedlivá náhrada za utrpěnou škodu a s tím související c) produkty pojistného trhu a odpovídající inovační procesy d) „pozemštění“ pojišťoven a z toho plynoucí fenomény - „monopojišťovna“ - pojišťovna jako „nezisková“ organizace.

27. 8. Závěr Poděkování těm, kteří umožnili konání této přednášky Za šanci vystoupit na této konferenci by vedoucí řešitelského týmu projektu rád poděkoval především ● výkonné ředitelce AČPM Ing. Zdeňce Indruchové. Dík však samozřejmě patří i ● šéfredaktorce serveru Opojisteni.cz. Ing. Dagmar Šístkové-Jelínkové, která předala můj kontakt paní výkonné ředitelce. Poděkování účastníkům konference To především. Díky za čas, pozornost, pochopení (i trpělivost) !!!

28. A přeji stopu vody pod kýlem a dobrý vítr do plachet!