Interpretace dat v laboratorní medicíně

1. Interpretace dat v laboratorní medicíně Daniel Rajdl

2. Informační dráha výsledku brain2brain

3. Referenční rozmezí DRM HRM 40 2,5 % 2,5 % 95 % = referenční rozmezí 34,1 % 34,1 % 30 1. 2. 3. 98. 99. 100. Průměr ± 2 SD = 95% nejmenší největší % 20 parametricky 13,6 % 13,6% 10 2,5. perc. – 97,5 perc. = 95% neparametricky 0 -3SD -2SD -1SD průměr 1SD 2SD 3SD 5% zdravých je mimo RR čím víc indikovaných metod, tím víc výsledků bude mimo RR (u 20 nezávislých metod = 64%) naměřené hodnoty

4. Rozhodovací mez, diagnostická senzitivita a specifičnost Cut-off = rozhodovací mez (rozhodujeme o diagnóze, riziku, léčbě …) zdraví nemocní SN SP FN FP negativní pozitivní výsledek testu

5. Snížení cut-off • Snížení cut-off hodnoty • zvýšení diagnostické senzitivity (↑ SP) • snížení diagnostické specifičnosti (↑ FP) Vysoká Nízká prevalence o 9 SP více o 23 FP více o 28 SP více o 4 FP více senzitivita specifičnost senzitivita specifičnost

6. Způsoby určení cut-off, ROC • konsenzus (např. odborné doporučení na základě „optimální“ diagnostické senzitivity + specifičnosti a finančních možností, podle toho, co bude následovat po „pozitivním výsledku“) • ROC (receiveroperatingcharacteristics) křivka % správně pozitivních (senzitivita) % falešně pozitvních (100 – specifičnost)

7. Screening • Populační(dyslipidémie, Ca kolon, novorozenci) • Selektivní(celiakie, hypotyreóza, v těhotenství) • choroba musí být: • častá • závažná • léčitelná • screeningová metoda rozumně drahá a efektivní (porovnat výsledky při provádění screeningu a bez něj  musí pomoci pacientovi) • obvykle po testu s vysokou dg. senzitivitou následuje (dražší) specifičtější test Výběr populace selektivní populační 1. test (důraz na dg. senzitivitu) negativní pozitivní 2. test (důraz na dg. specifičnost)

8. Biologické variability • intraindividuálnívariabilita: rozptyl hodnot u jednoho člověka • např. vlivem denní nebo roční doby, příjmu potravy, změny polohy těla … • interindividuálnívariabilita:rozptyl hodnot mezi jednotlivci inter intra

9. Kdy není vhodné použití referenčního rozmezí? intra << inter 1. měření 2. měření 60 100 µmol/l • Není vhodné, pokud • lepší je sledovat vývoj v čase • Např. • kreatinin • nádorové markery • postupný vzestup markeru po operaci může znamenat recidivu onemocnění (i přesto, že absolutní hodnoty markeru jsou stále v referenčním rozmezí)

10. Porovnání 2 výsledků (kritická diference) intra liší se? 1. náběr 2. náběr • variabilita výsledků u 1 jedince je dána: • intraindividuální biologickou variabilitou • analytickou precizností příslušné metody • vyjádřením variability výsledku může být kritická diference (matematické vyjádření toho, že se 2 po sobě jdoucí výsledky metody u téhož jedince statisticky významně liší)

11. Kritické diference - příklady Sodík v séru • precizní metoda s malou intraindividuální variabilitou (př. ionty v séru) • méně precizní metoda s velkou intraindividuální variabilitou (př. železo v séru) CD = 2% => 140 ± 2,8 => 137,2 – 142,8 mmol/l 2. měření 1. měření 140 mmol/l 143 ANO liší se? Železo v séru CD = 73% => 20 ± 14,6 => 5,4 – 34,6 µmol/l 2. měření 1. měření 20 µmol/l 30 NE liší se?

12. Kritické diference u častých metod Pokračovat

13. Souhrn • referenční rozmezí zahrnuje 95% hodnot zdravé populace • rozhodovací mez (cut-off) je hodnota, která rozděluje výsledky na 2 populace (zdraví/nemocní; bez rizika/s rizikem …) • vztah mezi výsledkem testu a přítomností nemoci určuje diagnostická senzitivita a specifičnost • porovnáváme-li 2 po sobě (v čase) jdoucí hodnoty vyšetření u téhož pacienta, musíme vzít v úvahu: • intraindividuální variabilitu analytu • analytickou preciznost metody