Situace v Evropě 1945 - 1949

1. Situace v Evropě 1945 - 1949 Dějiny Evropské unie

2. http://europarltv.europa.eu/en/player.aspx?pid=7304aa26-6fcc-471b-bdf5-abc0c20ae10fhttp://europarltv.europa.eu/en/player.aspx?pid=7304aa26-6fcc-471b-bdf5-abc0c20ae10f BuildingtheEuropean Union

3. Evropská hnutí za evropskou jednotu • Střet dvou koncepcí evropské integrace – federální a mezivládní • Federalisté • Ideový základ – Spinelli, Rossi (Manifest z Ventotene) • Evropská unie federalistů (1946, 1959 – Evropské federalistické hnutí) • Decentralizace států na jedné straně, na druhé straně vznik evropské vlády, která by převzala část pravomocí národních vlád, došlo by tudíž k omezení suverenity členských států • Hnutí pro socialistické spojené státy evropské (1947, od r. 1961 – Evropská levice) – jednota a socialismus • Federalisté měli silné zázemí v Itálii a ve Francii, Belgii

4. Evropská hnutí za evropskou jednotu • Mezivládní spolupráce (unionisté): • Evropská jednota na bázi pouhé asociace při zachování plné suverenity členských států • Silná podpora ve Velké Británii, skandinávských zemích • United EuropeMovement (1947 – impuls dal Churchill) • Vytvořit něco na způsob evropského Commonwealthu (společenství národů) • Mimo působí Evropská parlamentní unie (1947 – Coudenhove-Kalergi) • Sdružení členů národních parlamentů ve jménu evropské jednoty

5. Kongres v Haagu (1948) • První setkání evropských hnutí, čestný předseda W. Churchill • Střet federální a mezivládní představy • Federální představa měla podporu ve Francii, Itálii, Belgii, Nizozemsku, u odborů • Unionistická ve Velké Británii • Výsledkem bylo založení Evropského hnutí (1948), které mělo zastřešovat a koordinovat jednotlivá hnutí. Významnou roli hrál zeť W. Churchilla DuncanSandys • Mělo navrhnout řešení, která by vedla k evropské jednotě • Mobilizovat veřejné mínění, aby bylo nakloněno jednotě Evropy • Svolávalo kongresy a konference, kde se jednalo o otázkách evropské politiky • Výsledkem aktivity Evropského hnutí bylo založení Rady Evropy (1949) • Založena na mezivládní bázi, vítězství koncepce unionistů

6. Postoje národních vlád ke sjednocení Evropy • Sjednocování Evropy se stává zahraničně politickým cílem západoevropských vlád, odlišnost, jak Evropu sjednotit • Postoj britské vlády: • Velká Británie - člen Velké trojky vedle USA a SSSR, pocit výjimečnosti a vize, že se z VB stane další světová velmoc, prioritní vazby na Commonwealth a USA • proti federalizaci Evropy, VB se nemá zapojovat do jakýchkoli struktur, které by omezily její suverenitu • britské vlády se soustředí na domácí problémy a reorganizaci Commonwealthu • ministr zahraničí Ernest Bevin – neangažování v Evropě, proti zapojení do jakýchkoli federálních struktur, státy by měly mezi sebou jen konzultovat, mezivládní princip • labouristická strana je absolutně proti zapojení VB v Evropě • Churchill – podporuje účast Velké Británie na projektech sjednocování Evropy (Evropské hnutí), ale v žádném případě nemá dojít k omezení suverenity států

7. Postoje národních vlád ke sjednocení Evropy • Postoje kontinentálních vlád • Jiné postavení než VB, zničené válkou, prošly okupací, politická nestabilita, hospodářské problémy, Německo fakticky neexistuje • Italové, Němci – sjednocená Evropa s nimi znamená „návrat do Evropy“ a konsolidaci demokracie, podpora zejména u křesťanské-demokracie • Benelux – nakloněny hlubší integraci, ale obavy z dominance velkých států • Skandinávie – významnější vazba na VB • Francie – na jedné straně usilovala o zachování vlastního velmocenského postavení, na druhé straně vidí nutnost jednoty Evropy, od let 1947-48 posun ve prospěch evropské integrace: • (1) realita oslabeného postavení ve světě, sjednocená Evropa by umožnila hrát Francii významnější roli v MV, • (2) panuje velká obava z obnoveného Německa. Německo je chápáno jako potenciální nebezpečí, a je proto nutné ho zakotvit v evropských strukturách • Většina francouzských politiků ale odmítala budování Evropy na federální bázi, obavy z omezení suverenity, na druhé straně pouhá asociace byla chápána jako nedostatečná

8. První evropské organizace • Organizace evropské hospodářské spolupráce, OEEC • organizace pro rozdělování pomoci z Marshallova plánu • Tlak USA na sjednocování evropských států • Francie a Itálie podpořily založení hospodářské organizace a vytvoření celní unie x Velká Británie • Benelux podpořil celní unii, ale nechtěl do ní vstoupit bez Velké Británie • Velká Británie odmítá celní unii, odmítá i vznik organizace, která se věnovala čistě rozdělování pomoci, protože se domnívá, že se jí dostane zvláštního zacházení ze strany USA • Plány na celní unii ztroskotaly, místo toho vznik OEEC (1948), a to dle britských představ (mezivládní princip) • 1961 – transformace v OECD (Organizace pro evropskou spolupráci a rozvoj)

9. První evropské organizace • Severoatlantická aliance (1949) • Důvody: angažovat USA v obraně zemí západní Evropy. • USA ale požadovaly, aby samy evropské státy vyvinuly spolupráci na poli obrany • Impulsem se stal komunistický převrat v ČSR • Západní unie – 1948 (Bruselský pakt) - spolupráce především ve vojenské oblasti, ale i hospodářské a kulturní, mělo dojít ke koordinaci vojenských systémů, Velká Británie, Francie, Benelux, kooperace evropských států • 4. dubna 1949 - Washingtonská dohoda

10. První evropské organizace • Rada Evropy (1949) • Kongres v Haagu • Francie – podporovala vytvoření Parlamentního shromážděnía vznik celní unie v rámci Pětky • Velká Británie – proti francouzským plánům, obavy z omezení národní suverenity, prosazuje koncepci asociace evropských států • Evropské hnutí představilo kompromis • Rada Evropy – vznik Poradního shromáždění (delegovaní zástupci parlamentů) a Rady ministrů, která by hrála by dominantní roli • Mezivládní princip • Soustředí se na otázky demokracie a lidských práv – hlavním výsledkem je přijetí Evropské úmluvy o ochraně základních lidských práv a svobod a založení Evropského soudu pro lidská práva • Sjednocení Evropy na bázi Rady Evropy nebylo možné, neměla k tomu příslušné kompetence, nemohla vynucovat závazky, její efektivita byla slabá