Metodologická reflexe veřejného mínění a jeho výzkumu

1. Metodologická reflexe veřejného mínění a jeho výzkumu dr.Ján Mišovič, CSc misovic@volny.cz

2. Metodologická reflexe VM a jeho výzkumu Úvod K rozvoji empirických výzkumů VM Metodologie a praxe výzkumů VM Institucionalizace výzkumů VM Kritika výzkumu VM Reálný základ výzkumu VM r

3. Metodologická reflexe VM a jeho výzkumu Od 20. let 20.stol se prosazuje empirismus. Převládá snaha o opuštění obecných koncepcí.Vzniká novopozitivistický směr. G.A.Lundberg (1895-1966) formulovat zásady. Smyslové poznání je jediným pramenem všeho vědeckého poznání . r

4. Metodologická reflexe VM a jeho výzkumu Rozvoj empirických výzkumů přinesl rychlý a mohutný rozvoj výzkumů VM. Začaly během 20. let a rozvinuly se v 30.letech v USA. Vytvořila se nová výzkumná metodologie založená na závěrech moderní statistiky. Zájem se přesunul od teoretických otázek ke specifickým problémům empirického zkoumání. r

5. Metodologická reflexe VM a jeho výzkumu Do popředí se dostává vztah mezi veřejným míněním , politickou propagandou a public relation. Pozornost se soustřeďuje na metodologii výzkumu VM. VM přestává být chápáno jako sociální proces a je vnímáno jako měřitelná kvantita zaznamenána průzkumem. . r

6. Metodologická reflexe VM a jeho výzkumu Veřejnost není chápána jako kolektivita, ale stává se imaginárním celkem, který je vytvářen médii. Zájem je orientován na konečný výsledek, nikoli na proces vzniku. H,Blumer se pokusil vrátit teoretické úvahy o VM k otázkám skupinové interakce, ne interakce jednotlivců. Pokládal za důležité funkční složení a organizaci společnosti. . r

7. Metodologická reflexe VM a jeho výzkumu Na veřejné mínění je nahlíženo z hlediska komunikačního procesu Výzkumy masové komunikace vycházely z pojetí podnět - reakce. Současně navazovaly na pojetí společnosti jako masy izolovaných jedinců. Za jeden ze základních procesů bylo považováno napodobování. Funkční se ukázal model podnět-organismus-reakce . r

8. Metodologická reflexe VM a jeho výzkumu O rozvoj pluralistického behaviorismusu se snažil Lazarsfeld. Rozpracoval dvoustupňový model masové komunikace s rolí názorových vůdců. Pozornost se zaměřovala na studium postojů. Rostl zájem o analýzy konformity a vlivu sociální a skupinové kontroly. r

9. Metodologická reflexe VM a jeho výzkumu U zrodu metodologie výzkumu veřejného mínění stál George Gallup na základě prací britského politologa Jamese Bryce, který anticipoval růst významu VM v americké společnosti. r

10. Metodologická reflexe VM a jeho výzkumu Institucionalizace výzkumů veřejného mínění začala v USA . Od anket a laických průzkumů byl krok k vědecké metodice. První teoreticky zdůvodnil možnost VVM Condorcet (1743-1794) filosof , matematik , sociální myslitel ve své stati Pokus o využití matematické metody k získání pravděpodobných výsledků řešení schválených většinou hlasů.Poprvé položil otázku o možnosti prognózování voleb. r

11. Metodologická reflexe VM a jeho výzkumu Volební prognózy prostřednictvím výzkumů veřejného mínění začaly v polovině 19. stol. Jednalo se o tzv. předběžné hlasování, tzv. slaměné výzkumy prostřednictvím novin a časopisů. Literary Digest začal dělat mezi svými předplatiteli ankety od r. 1916.V roce 1936 špatně předpověděl vítěze. O 2 roky se mu to stalo osudným. r

12. Metodologická reflexe VM a jeho výzkumu V roce 1935 G.Gallup založil Americký institut pro výzkum VM na dvou předpokladech 1. Výsledky budou odrážet zájmy veřejnosti, 2. Noviny budou platit za tento typ informací. r

13. Metodologická reflexe VM a jeho výzkumu Základem se stal náhodný výběr na malém vzorku populace, se schopností poskytovat spolehlivá a zobecnitelná data. Výzkumy zajistily VM politickou legitimitu, vědecké uznání a sociální účinnost. Realizace VVM vyžadovala odbornost a značné finanční prostředky. r

14. Metodologická reflexe VM a jeho výzkumu Výzkumy získávaly a významu. Široce se používaly pro pro politická rozhodování a pro propagandu. Zveřejňování výsledků zvyšovalo čtenářskou přitažlivost tisku. Mediální instituce se staly jedním z důležitých organizátorů a zadavatelů výzkumů. Výzkumy se stávaly prostředkem pro manipulaci mínění veřejnosti. r

15. Metodologická reflexe VM a jeho výzkumu Jak výzkumy ovlivňují veřejné mínění - pozitivně i negativně. Kritika výzkumů mínění. V prvním období byly zaměřeny na to, zda skutečně zjišťují to, co prohlašují. W. Albig se zabýval problematikou postojů r

16. Metodologická reflexe VM a jeho výzkumu Blumer se kriticky vyjadřoval k metodě výběru. VM má podle něj výrazně skupinový charakter, ve výzkumech je však zaměněno za atribut jednotlivců. r

17. Metodologická reflexe VM a jeho výzkumu Aktuální se stala I otázka vztahu VM k demokracii. Vznikaly úvahy zda výzkum není nakonec překážkou pro formování kritického veřejného mínění a uplatňování jeho politických funkcí. r

18. Metodologická reflexe VM a jeho výzkumu Vytváření témat ve veřejné komunikaci je podřizovánozájmům médií, komerčních a politických institucí. Ve volebních kampaních jsou zaměření výzkumů podřizována zájmům politických protagonistů, aniž by braly v úvahu aktuální politické a sociální problémy r

19. Metodologická reflexe VM a jeho výzkumu Kritikem VVM je Piere Bourdieu Který ve stati Veřejné mínění neexistuje vymezil 3 předpoklady pro korektnost výzkumu: 1) každý jedinec má mínění, nebo je schopen si jen vytvořit. 2)všechna mínění mají stejnou váhu 3)výběr otázek do výzkumu vytváří představu, že existuje konsensus, co jsou veřejné záležitosti. Žádný z předpokladů není naplněn. r

20. Metodologická reflexe VM a jeho výzkumu V souvislosti s reálným základem VM Americký autor Inkeles hovoří o stimulech zkoumání veřejného mínění, o 3 skupinách zájmů a) liberálních zájmech -jejichž cílem je dosáhnout lepšího porozumění mezi lidmi b) komerční zájmy, c) vládní zájmy, které se zabývají rozvojem a zdokonalováním propagace programových cílů. r

21. Metodologická reflexe VM a jeho výzkumu Vládní garnitúry si uvědomují obrovskou úlohu VM v životě společnosti. Úspěšné vládní týmy se opírají o znalost VM,usilují o zdokonalení své obratnosti v sociální kontrole, v řízení společenských procesů, resp. veřejnosti. r

22. Metodologická reflexe VM a jeho výzkumu V souvislosti s orientací veřejnosti na realitu, na objekt VMvystupuje do popředí otázka poznávacích schopností veřejného mínění. Objevují se fakta, jevy, která jsou veřejným míněním „poznatelná“ a „nepoznatelná“. VM si vybírá nejrůznější objekty a přitom se nestará, zda se vyjadřuje o čemkoliv, nebo o věci, která je všeobecně známá a diskutovaná. r

23. Metodologická reflexe VM a jeho výzkumu Vztahy, které veřejné mínění není schopno poznat, jsou vyhrazeny vědě. Omezenost úsudků VM ovlivňuje zkoumání prostřednictvím výzkumu. V souvislosti se zkoumáním se rozlišuje následující orientace VM: 1) na existenci jevů, 2) různé stránky jevů, vztahy mezi nimi, 3) odraz jevů ve vědomí lidí, 4) vnímání faktů samotného vědomí. r

24. Metodologická reflexe VM a jeho výzkumu Jde o poznání počitků lidí, jejich pocity, nálady, jež jsou spojeny s určitým způsobem vnímání. VM se vyjadřuje o výrazných problémech. Jeho předmětem se stávají jevy, které vyvolávají bezprostřední společný zájem. V praxi pozorujeme případy, kdy společné zájmy neupoutávají zájem jednotlivce. Tato okolnost se projevuje jako soc. lhostejnost. r

25. Metodologická reflexe VM a jeho výzkumu Z celé řady jevů vyvolávajích společenský zájem, se stávají předmětem zájmu veřejnosti pouze jevy předpokládající rozdílnost v hodnocení, v úsudcích , tj obsahují větší, či menší míře moment sporu, diskusnosti. r

26. Metodologická reflexe VM a jeho výzkumu Grušin hovoří o 2. typech nekompetentnosti 1) organické nekompetentnosti - zasáhnout do sporu odborníků 2) neorganické nekompetentnosti- jde o skupinu, která si neosvojí některé stránky reality - odpovídá nevím, nepřemýšlel jsem o tom. Kompetentnost je proměnná veličina především z historického hlediska. r

27. Metodologická reflexe VM a jeho výzkumu VM ma schopnost I analyzovat. V podstatě se zabývá specifickou teoretickou analýzou, i když na jednodušší úrovni. Poznatky se však musí podrobit kritické analýze, určení stupně jejich pravdivosti a kompetentnosti. r

28. Metodologická reflexe VM a jeho výzkumu Nominalistický přístup k veřejnému mínění chápe veřejné mínění jako seskupení nebo souhrn individuálních mínění Pluralistické pojetí veřejného mínění – nahlíží na veřejné mínění jako na pluralitní mínění. r