1 / 59

Číslo projektu : CZ.1.07/1.5.00/34.0188 Název projektu : Moderní škola

Číslo projektu : CZ.1.07/1.5.00/34.0188 Název projektu : Moderní škola. Autor : Mgr. Miriam Zralá Název materiálu : Onemocnění PNS Označení materiálu : VY_32_INOVACE_MP.M4.1116 Datum vytvoření : 6.1.2014 Vzdělávací oblast : Aplikovaná masáž Ročník : čtvrtý – Sportovní a rekondiční masér

nitsa
Download Presentation

Číslo projektu : CZ.1.07/1.5.00/34.0188 Název projektu : Moderní škola

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0188 Název projektu: Moderní škola Autor: Mgr. Miriam Zralá Název materiálu: Onemocnění PNS Označení materiálu:VY_32_INOVACE_MP.M4.1116 Datum vytvoření: 6.1.2014 Vzdělávací oblast: Aplikovaná masáž Ročník:čtvrtý – Sportovní a rekondiční masér Název školy: Střední škola, základní škola a mateřská škola pro zrakově postižené, Brno, Kamenomlýnská 2

  2. Anotace Úvod do problematiky, anatomie a patologie periferního motorického neuronu, příznaky periferní obrny, lokalizace místa poškození.

  3. Metodické pokyny Jedná se o teoretickou výuku, které musí předcházet znalost anatomie nervového systému člověka. K využití materiálu je nutný počítač s MS PowerPoint a projektor. Zrakově postiženým přenést prezentaci do ozvučených čtecích zařízení.

  4. Zdroje PFEIFFER, Jan. Neurologie v rehabilitaci. Vyd. 1. Praha: GradaPublishing, a.s., 2007, 351 s. ISBN 978-80-247-1135-5. BERLIT, Peter. Memorix neurologie. Vyd. 4. Praha: GradaPublishing, a.s., 2007, 447 s. ISBN 978-80-247-1915-3. TICHÝ, Miroslav. Řetězení a viscerovertebrální vztahy. Vyd.1. Praha: nakladatelství Miroslav Tichý, 2009, 92 s. Fotografie z archivu autorky

  5. Onemocnění periferního nervového systému

  6. Motorické dráhy • Pojem dráha zde rozumíme cestu nervového impulzu z mozku až po kosterní sval. • Dráha se skládá ze dvou základních motorických neuronů – centrálního a periferního.

  7. Periferní nerv • Obvodový nerv se skládá z: • Axon – periferní šedá hmota • Myelin – Schwanovy buňky – periferní bílá hmota • Perineurium – obal periferního nervu, jsou v něm motorické, senzitivní i vegetativní vlákna

  8. Periferní motoneuron • Periferní motoneuronleží svým tělem uvnitř CNS, avšak axon ho opouští a končí motorickou ploténkou na povrchu svalových vláken kosterního svalu. Aktivita motoneuronu způsobí kontrakci svalových vláken.

  9. Vzájemný vztah motoneuronů • Vzájemný vztah centrálního a periferního motoneuronu je takový, že když je sval v klidu je centrální motoneuron aktivní a tlumí periferní. Ten nemůže vysílat nervové impulzy a sval nemůže kontrahovat. Pokud sval kontrahuje, pak je centrální motoneuron tlumený motorickými okruhami. • Naopak periferní motoneuron se dostává do činnosti, vysílá opakovaně nervové impulzy ke svalovým vláknům, které kontrahují po celou dobu, dokud je periferní motoneuron v činnosti.

  10. Patologický stav • Centrální (spastická) obrna je stav, kdy kosterní svaly jsou ve spasmu a pacient je nemůže ovládat. Stav vzniká při přerušení vedení impulzů centrálním motoneuronem. Periferní motoneuron není tudíž tlumený, neustále vysílá impulzy ke kosternímu svalu. Jeho svalová vlákna neustále kontrahují a vzniká spasmus. • Periferní (chabá) obrna je stav, kdy je přerušeno vedení periferním motoneuronem. Kosterní sval je zcela ochablý, ztrácí i základní napětí a pacient ho nemůže ovládat.

  11. Centrální (spastická) a periferní (chabá) obrna

  12. Syndrom periferní obrny • Základním postižením je tzv. periferní čili chabá obrna (paréza, plegie). • Z míchy odstupují jednotlivé kořeny, které se pak spojují v plexy (pleteně), z nich odstupují jednotlivé nervy. • Porucha periferního nervu v kterémkoliv úseku se vyznačuje periferní chabou parézou. • Jelikož jsou nervy, smíšené, provází tuto obrnu i porucha čití v oblasti inervované určitým nervem.

  13. Stupně postižení • Neuropraxie – vratná porucha funkce nervu, nejsou narušeny anatomické struktury, dojde pouze k útlaku nervu, projeví se poruchou hlavně funkce motorické (např. spánková obrna n. radialis) • Axonotmesis – přerušení určitého počtu axonů, myelinová pochva je zachována, je to porucha reverzibilní, způsobená dlouhodobým působením tahu nebo tlaku, je porušena motorika i čití, může dojít k atrofii svalů (paréza n. fibularis po dlouhodobém kleku)

  14. Stupně postižení • Neurotmesis – přerušení celého nervu (axonu i myelinu), nutný neurochirurgický zákrok, vyskytuje se u řezných ran, střelných ran, poranění úlomky kostí

  15. Lokalizace postižení • Přední rohy míšní • Nervové kořeny – úsek od výstupu z míchy v meziobratlovém prostoru až ke spojení se zadními kořeny (polyradikuloneuritidy) • Nervová pleteň – poranění plexus brachialis úrazem, plexus lumbalis (sacralis) při úrazu pánve či tlakem nádoru v pánvi.

  16. Etiologie • Mechanické – tlakem, tahem při úrazu, poškození úlomky při fraktuře, výhřez ploténky, syndrom karpálního tunelu • Toxické – postižení z vnitřních příčin – působení škodlivých produktů vlastního metabolismu (DM, nádory...) • Toxické – postižení z vnějších příčin – nedostatek určitých důležitých látek (vit. B1, metylalkohol…)

  17. Etiologie • Zánětlivé onemocnění – klíšťová encefalitida, idiopatická polyneuritida) • Degenerativní onemocnění periferního neuronu • Vrozená progresivní vada

  18. Příznaky periferní parézy • Snížením až ztrátou svalové síly (snížení až ztráta aktivní hybnosti) • Hyporeflexie až areflexie (reflexy jsou snížené až vyhaslé) • Hypotonie až atonie (svalový tonus je snížený) • Vyvíjejí se svalové atrofie • Zvýšená pasivní hybnost, pokud se nevyvinuly kontraktury

  19. Příznaky • Fascikulace a fibrilace – jsou známkou denervace svalů. Jsou to jemné, červovité stahy několika svalových snopečků. • Trofické změny ve smyslu atrofie kůže, poruchy oběhu (paretická končetina je většinou chladná, cyanotická, někdy nápadně suchá, většinou však spíše zavlhlá). • Změny na EMG

  20. Průběh onemocnění • Vlákna periferních nervů mají schopnost regenerace, tzn. po přerušení opět dorůstají. To se však děje pouze v případě, že nervové pochvy jsou zachovány. • Rychlost dorůstání je 1 – 3 mm za den. • Z toho vyplývá, že hybnost na končetinách se může vrátit minimálně po půl roce i později.

  21. Stupně postižení • Podle stupně postižení můžeme mít obrny úplné = plegie, které vznikají po totální lézi všech neuronů inervujících příslušné svaly. • Nebo částečné parézy, které vznikají při parciální lézi některých neuronů.

  22. Výšková lokalizace • Periferní paréza může vzniknout na různém úseku periferního neuronu. • Poškození buněk předních rohů míšních vede k periferní paréze bez poruchy čití. • Porucha předního míšního kořene vede rovněž k periferní paréze bez poruchy čití. • Poškození předního i zadního kořene vyvolá vedle příznaků hybných i kořenové poruchy čití.

  23. Výšková lokalizace • Poškození nervových pletení (plexů) a periferních nervů se projevují periferní obrnou inervovaných svalů daným nervem i poruchou čití. • Porucha na nervosvalové ploténce nevyvolává parézu, ale myastenický syndrom, což je chorobná únavnost svalu.

  24. Následky onemocnění • Po několika měsících se tyto příznaky kombinují s deformitami, které nastanou následkem retrakce měkkých tkání, pouzdra kloubního a svalových struktur. • Mnoho škody způsobují také zdravé svaly, které tím, že funkčně převažují nad paretickými, přetahují končetinu do nefyziologického postavení.

  25. Následkyonemocnění • Denervovaný sval, pokud není náležitě léčen, podléhá postupně vazivové přeměně. • Následkem nepohyblivosti končetiny, kromě vznikající atrofie a kontraktur, odpadne i aferentní proprioceptivní signalizace z periferie, naruší se celý motorický stereotyp a vyhasíná centrální reprezentace pohybu.

  26. Poruchy motoriky • Poruchy nervového zásobení Mohou vznikat po úrazech, při útlaku nebo jako úžinové syndromy. Jsou typické postižením motoriky a poruchami čití v inervační oblasti nervu.

  27. Parézan. facialis (obrna lícního nervu) • Jde o obrnu mimického svalstva jedné ½ obličeje, které je zásobeno XII. mozkovým nervem. • Příčina: nejpravděpodobněji cévní porucha, vyvolaná nejčastěji prochladnutím. • Průběh: onemocnění začíná náhle, po několika dnech se obrna začne zlepšovat, za několik týdnů se může spontánně upravit. Nezřídka však mohou zůstat následky. • Klinický obraz: svaly jsou hypotonické, chabě visí, vrásky jsou vyhlazeny, oko nemrká a nelze je zavřít. Koutek ústní je pokleslý. Z úst mohou vytékat sliny a přijímané tekutiny.

  28. Paréza n. facialis • Komplikace: atrofie – trvá-li obrna déle, kontraktury, patologické souhyby, zvláště při nevhodně prováděné léčbě. • Léčení: zahajujeme ihned, podáváme léky, aplikujeme vlhké teplo (horké zábaly), pokud možno těsně před cvičením. Masáž má značný význam, neboť pomáhá udržet dobrou trofiku tkání. • Edukace pacienta: upozorníme pacienta, aby zbytečně negrimasoval, příliš nemluvil, nesmál se, a když, tak aby fixoval zdravý ústní koutek. Po celou dobu úpravy se musí nemocný vyhnout prochladnutí.

  29. Obrna lícního nervu

  30. Periferní obrny na HKK • Plexus brachialis tvoří přední kořeny míšní C5 – Th1. • Postižení brachiálního plexu může být kompletní, pak vzniká chabá plegie celé HK (pletenec, paže i ruky). Zachována je pouze elevace ramene. • Nejčastější paréza plexus brachialis je paréza poporodní nebo traumatické poškození.

  31. Plexus brachialis

  32. Inkompletní léze plexus brachialis • Erbova paréza – paréza plexu horního typu, toto postižení je nejčastější, představuje poruchu vláken, které vycházejí z kořenů C5 a C6. • Dochází k motorické lézi v oblasti ramene, částečně paže. Poruchu charakterizujeme jako „dobrou ruku na ochrnutém rameni a paži“.

  33. Inkompletní léze • Dolní typ (Klumpkeové) porucha vláken vycházejících z míšních kořenů C8 a Th1. Odpovídá lézi n. ulnaris a n. medianus. Pronace a částečná flexe zápěstí je zachována. • Charakterizujeme ji jako „ochrnutou ruku na dobrém rameni a paži“. • Jsou postiženy flexory zápěstí, prstů a vnitřní svaly ruky. Ruka je plochá a neschopna úchopu.

  34. Dolní typ (Klumpkeové)

  35. Inkompletní léze • Smíšený typ – kompletní postižení celého plexu. Je to kombinace obou předchozích typů.

  36. Nervusaxillaris C5 – C6 • Inervuje m. deltoideus • Příčiny – silný náraz na rameno, luxace nebo subluxace ramenního kloubu • Prognóza – lehčí obrny se upraví, u těžších je nebezpečí sekundárního ztuhnutí ramene a také následné subluxace ramenního kloubu, protože m. deltoideus přidržuje hlavici v jamce.

  37. N. thoracicuslongus • Inervuje m.serratusanterior– přitahuje lopatku k hrudníku. Jeho vyřazení způsobuje scapulaalata. Zkouška kliku – hodnotíme její zpětnou fázi. • Příčiny – nejčastěji silný náraz do ramene nebo déletrvající tlak na rameno, při operacích na hrudníku – leží li pacient dlouho na boku. • Prognóza - příznivá

  38. N. thoracicuslongus

  39. N. musculocutaneus • Inervuje m. biceps brachii, m. coracobrachialis, m. brachialis • Vázne flexe loketního kloubu, supinace předloktí • Příčiny – nejčastěji trauma • Prognóza – celkem příznivá, často však zůstává porucha usilovné flexe předloktí s vynaložením větší síly.

  40. N. ulnaris C8 – Th1 • Vázne abdukce prstů, addukce palce, pacient nesvede špetku. Postavení ruky drápovitá ruka, interoseální prostory jsou vpadlé, atrofie adduktorů palce, palec je abdukován. Senzitivně volární strna 5. a 4. prstu. • Příčiny – traumata, otlak nervu v loketní krajině (u brusičů skla opírajících se dlouhodobě o loket) • Prognóza – záleží na příčině a rozsahu léze

  41. N. ulnaris

  42. N. radialis C5 – C8 • Postižena extenze a supinace předloktí, extenze zápěstí a prstů, abdukce palce. Porucha senzitivity na dorzální straně ruky. • Postavení ruky – kapkovitá ruka, příznak labutí šíje • Příčiny – traumata v oblasti diafýzy humeru (útlak od podpažní berle, ve spánku polohou a útlakem hlavy „obrna milenců“)

  43. N. radialis C5 – C8

  44. N. radialis

  45. N. medianus C6 – Th1 • Vázne flexe 1. až 3. prstu a radiální poloviny 4. prstu, nemožná abdukce a opozice palce, senzitivně volární strana. Postavení ruky přísahající ruka, svalstvo tenaru je atrofické, palec v addukci. • Příčiny – traumata, přerušení nervu při sebevražedných pokusech řeznými ranami na distální straně předloktí, syndrom karpálního tunelu – způsoben útlakem nervu pod ligamentumcarpi, ganglion, tendosynovitis, edém, tumor

  46. N. medianus • Prognóza – závisí na závažnosti a příčině postižení, také na včasnosti léčby

  47. Poruchy motoriky • Poškození jemné motoriky ruky je vždy velmi citelný problém, který člověka zraňuje fyzicky i psychicky. Těžké poruchy motoriky mohou vést k invalidizaci a ke ztrátě schopnosti postarat se sám o sebe. Přetrvávající poruchy mohou také vést k izolaci člověka a k těžkým depresivním stavům.

  48. Periferní parézy na DKK • Nervus femoralis je nejmohutnějším nervem plexus lumbalis.Nerv je zásoben vlákny z kořenů L2 – L4. • Jeho léze vždy těžce postihuje funkci končetiny. • Postihuje flexi v kyčelním a extenzi v kolenním kloubu, dvě funkce, které mají zásadní význam pro chůzi. • Příčina – úrazy, tlakem nádoru nebo hematomu v tříselném kanálu.

  49. N. femoralis a n. obturatorius

  50. Nervusischiadicus • Je nejsilnějším nervem lidského těla vůbec. • Je zásoben kořeny L5 – S1. • Asi v polovině stehna se rozděluje na dva nervy: nervusperoneusa nervustibialis. • Postižená je funkce DK a chůze. • Příčina – trauma v oblasti pánve nebo dokonce při nesprávně provedené intramuskulární injekci.

More Related