1 / 22

Nervová tkáň histologie a embryologie

Nervová tkáň histologie a embryologie. http://www.lf3.cuni.cz/histologie. Vývoj. původ: ektoderm indukce notochordem neurální ploténka neurální brázdička neurální valy, splynutí  neurální trubice neurální lišta (crista neuralis)

mistico
Download Presentation

Nervová tkáň histologie a embryologie

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Nervová tkáňhistologie a embryologie http://www.lf3.cuni.cz/histologie

  2. Vývoj • původ: ektoderm • indukce notochordem • neurální ploténka • neurální brázdička • neurální valy, splynutí  • neurální trubice • neurální lišta (crista neuralis) • bb. na okraji trubice, které se oddělí při při jejím uzavírání • periferní NS a další struktury ganglia autonomního NS ganglia spinální a část hlavových Schwannovy bb. odontoblasty chromafinní bb. dřeně nadledvin melanocyty bb. arachnoidální a piální ektomezenchym

  3. Neurony • podle délky axonu: • projekční (Golgi typ I.) • dlouhý axon • lokální (Golgi typ II.) • kontakty s blízkými neurony • jejich podíl fylogeneticky stoupá • perikaryon (buněčné tělo) • 4-150 um • dendrity • axon (neurit) • terminální arborizace • synapse podle počtu výběžků: multipolární (nejčastější) bipolární pseudounipolární podle funkce: motorické (eferentní) senzorické (aferentní) interneurony (nejpočetnější)

  4. velké, kulovité euchromatické denzní nukleolus  transkripční aktivita lipofuscin melanin bohatě vyvinuté Nisslova substance (tigroidní) výhradně v perikaryu transportní a sekreční vezikuly  v blízkosti zakončení axonů Mikrotubuly • axoplazmatický přenos (rychlý a pomalý) • regulace tvaru Neurofilamenta (typ intermediárních filament v neuronech) • odolnost buněk vůči deformacím • regulační procesy Mikrofilamenta (aktinová filamenta) • regulace pohybu molekul vpovrchové membráně • zakotvení membránových struktur • omezení a regulace pohybu organel Perikaryon (soma) jádro drsné ER Golgiho komplex mitochondrie cytoskelet inkluze

  5. Dendrity • vedou vzruch k perikaryu • 1 neuron má až sta tisíce kontaktů • složení cytoplazmy jako v perikaryu kromě GA

  6. Axony • vedou vzruch od perikarya • 1 neuron – 1 axon (zpravidla) • délka až 1 m • axonální kónus • iniciální segment • rozhodnutí o vzniku vzruchu • metabolicky závislé na perikaryu – axonální transport

  7. Přenos signálu mezi neurony • chemické synapse • sekrece molekul difundujících k cílové buňce • elektrické synapse • přímý přenos molekul přes kanálky („gap junction“) • přímý kontakt povrchu bb.

  8. Synapse (chemické) axodendritické (nejčastější) axosomatické axoaxonální(presynaptická inhibice, vyskytují se řídce) dendrodendritické synapse v průběhu(„en passant“)

  9. Synapse (chemické) • presynaptická membrána • synaptická štěrbina • mezibuněčný prostor (20-30 nm) • větší než mezi neurony a gliemy • postsynaptická membrána • dle zesílení membrán proteinovou vrstvou I. či II. typ (Gray) • synaptické váčky • v cytoplazmě axon. zakončení • 20-65 nm • morfologie se liší dle obsahu neuromediátoru • uvolňování přenašečů exocytózou v aktivní zóně • někt. obsahují synapsiny vážící se k cytoskeletu v aktivní zóně

  10. Neuroglie 10-50 x více než neuronů tvoří více než ½ objemu CNS vytvářejí myelin funkce nutritivní a fagocytární barvení: impregnace Ag, Au morfologicky 4 typy nejsou elektricky excitovatelné, avšak mohou se účastnit přenosu signálu Např. astrocyty mají receptory pro některé neuromediátory a po jejich aktivaci dochází ke změnám koncentrace Ca2+ v cytosolu, které se mohou přenášet na další astrocyty i na okolní neurony.

  11. I. astrocyty • největší • vaskulární pedikly – membrana limitans gliae perivascularis et spf. • mechanická opora neuronů • vytvářejí gliovou jizvu • A. protoplazmatické • granulární cytoplazma • obalují neurony, cévy • B. fibrilární • delší výběžky • zejména bílá hmota • gliální fibrilární kys. protein

  12. II. oligodendrocyty menší, vláken, tmavší jádra vytvářejí obaly nervových vláken – myelinovou pochvu šedá i bílá hmota odpovídají Schwannovým b. počet fylogeneticky stoupá

  13. III. mikroglie • pohyblivé, fagocytují • nejmenší glie • tmavá protáhlá jádra • ostatní glie mají kulatá jádra • pokryté ostnitými výrůstky – trnitý vzhled

  14. IV. ependym • epitelové uspořádání • pozůstatek neuroepitelu neurální trubice • vystýlá dutiny CNS • pohyblivé řasinky (cilie) • nexy a zonulae adhaerentes • tanycyty

  15. Nervová vlákna • axony opatřené speciálními obaly ektodermového původu • jejich svazky vytvářejí: • v CNS dráhy (oligodendrocyty) • v periferním NS nervy (Schwannovy bb.) • vlákna: • nemyelinizovaná • myelinizovaná (axony silnějšího kalibru)

  16. Nervová vlákna nemyelinizovaná CNS – leží volně mezi výběžky neuronů a glií periferie – leží v jednoduchých štěrbinách Schwannových bb. nemají Ranvierovy zářezy

  17. Nervová vlákna myelinizovaná • myelinizace: • zanoření axonu do žlábku obalové buňky • mezaxon – nabaluje se na osové vlákno (10-150x) • myelin je tvořen vrstvami modifikovaných cytopl. mem. • Ranvierovy zářezy • internodia (1-2 mm) • Schmidt-Lantermanovy náručky

  18. Nervy • nervová vlákna spojená ve svazky • vazivové obaly: • epineurium • perineurium • endoneurium

  19. klidový membránový potenciál - 70 mV (Goldmanova rovnice) udržován iontovými pumpami Na+/K+ ATPáza (Na+ ven) iont konc. uvnitř konc. vně K+ 120 2 Na+ 10 122 Ca2+ 10-7 3 Cl- 4 120 A- 126 10 • Neuropeptidy (syntetizovány v zakončení neuronu) substance P neurokinin A neurokinin B neuropeptid Y (NY) neurotensin polypeptid uvolňující gastrin (bombesin) neuromedin B cholecystokinin (CCK) galanin enkefaliny (met-, leu-) dynorfiny VIP hypofyzární peptid aktivující adenylátcyklázu (PACAP) Mediátory: acetylcholin GABA asparagová kys. glutamová kys. glycin homocystein dopamin noradrenalin adrenalin tryptamin serotonin histamin taurin adenosin ADP AMP ATP Histofyziologie • synaptický přenos = transdukce el. signálu na chemický • AP otevře napěťově řízené Ca2+-kanály v presynaptickém zakončení a dochází ke vstupu kalcia do buňky • koncentrace Ca2+ katalyzuje reakce vedoucí k exocytóze synaptických váčků • rychlá inaktivace Ca2+ • difúze mediátorů přes štěrbinu a reakce s receptory na postsynaptické membráně • změna propustnosti postsynaptické membrány pro ionty Na+ a K+ • synaptické zdržení (0.3-0.5 ms) akční potenciál napěťově ovládané kanály spouštěcí úroveň (depolarizace o 10-20 mV) depolarizace na +30 až +50 mV (0.5 s – hrotový potenciál, Na+ k.) následná depolarizace (Na+ kanály, 4 ms) následná hyperpolarizace (K+ kanály, 40 ms) • akční potenciál • refrakterní fáze • absolutní • relativní • šíření AP (antidromní, ortodromní) • saltatorní vedení vzruchu • frekvenční kódování rozlišujeme 3 kategorie vláken dle rychlost vedení vzruchu: A – myelinizovaná, velký průměr, dlouhá internodia (15-100 m/s) B – myelinizovaná (3-14 m/s) C – nemyelinizovaná (0.5-2 m/s)

  20. Degenerace a regenerace nervové tkáně • transneuronální degenerace • Wallerova retrográdní degenerace • defekt nervové tkáně se hojí gliovou jizvou • poranění axonu: • chromatolýza (tigrolýza) • zvětšení objemu perikarya • posun jádra • regenerace proximálního pahýlu (0.5-3 mm/den)

  21. Meningy dura mater zevní tvrdá plena husté vazivo v lebce splývá s periostem v páteři epidurální prostor subdurální prostor • arachnoidea • pavučnice • bezcévné vazivo • vrstva přilehlá k dura mater • trámce spojené s pia mater • subarachnoidální prostor • mozkomíšní mok • villi arachnoidales pia mater vnitřní měkká plena řídké vazivo s cévami perivaskulární prostory

  22. A to je toužebně očekávaný… KONEC Příště: vazivo a cévní zásobení Použitá literatura: Fišar, Jirák, Vybrané kapitoly z biologické psychiatrie Jelínek et al., Skripta histologie Junqueira et al., Základy histologie Konrádová et al., Poznámky k přednáškám z histologie

More Related