DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

1. DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

2. KAPACITA (ve výrobním podniku mluvíme o výrobní kapacitě, ale např. u poskytování služeb – lanovky udává, kolik maximálně lidí může přepravit třeba za pracovní den = kapacita, nic se nevyrábí) Výrobní kapacita= maximální množstvívýrobků, které může podnik vyrobit za optimálních podmínek na svém výrobním zařízení za jednotku času. VÝPOČET VÝROBNÍ KAPACITY: kapacita 1 stroje = VČF * kapacitní norma kapacita všech strojů daného druhu v podniku = kapacita 1 stroje * počet strojů PŘÍKLAD Podnik má 3 stejné výrobní linky Hodinový výkon 1 linky (maximální množství) jsou 3 součástky Roční časový fond (kolik hodin může být linka v provozu) je 4000 hodin Výrobní kapacita 1 linky: 4 000 * 3 = 12 000 Výrobní kapacita podniku: 12 000 * 3 = 36 000 výrobků / rok

3. Využití kapacity v praxi je K zpravidla využívána méně, než na 100 % (poruchy v dodávkách energie, materiálu, mimořádné opravy) – proto se plánuje využití kapacity na méně než 100 % Počítáme: plánovaná produkce a) plánované využití výrobní kapacity = ------------------------------- * 100 výrobní kapacita skutečná produkce b) skutečné využití výrobní kapacity = ------------------------------- * 100 výrobní kapacita skutečná produkce c) procento splnění plánu = --------------------------------- * 100 plánovaná produkce

4. PŘÍKLAD: výrobní kapacita podniku je 80 000 kusů výrobků za rok. Podnik plánoval výrobu 72 000 kusů výrobků a ve skutečnosti vyrobil a prodal 76 000 kusů. ŘEŠENÍ: plánované využití VK = 72 000 / 80 000 * 100 = 90 % skutečné využití VK = 76 000 / 80 000 * 100 = 95 % procento splnění plánu = 76 000 / 72 000 * 100 = 105,5 % ZHODNOCENÍ: podnik hospodařil dobře, protože se mu podařilo využít výrobní kapacitu lépe, než plánoval a překročit i plánovaný počet výrobků. Hospodaření bylo o to lepší, že se mu podařilo i všechny vyrobené výrobky prodat.

5. Směnnost Než nakoupíme nový dlouhodobý majetek, musíme si zjistit, zda jsme vyčerpali všechny možnosti pro jeho lepší využití, K tomu se kromě výše uvedených propočtů využívá směnnost, která nám udává, jakou část dne je majetek v provozu. Čím je směnnost vyšší, tím je i využití majetku efektivnější. • počet pracovníků celkem • koeficient směnnosti = -------------------------------- • počet pracovníků v hlavní směně • lze místo počtu pracovníků počítat s odpracovanými dny nebo hodinami. • Za hlavní směnu je považována ta, kde pracuje nejvíce pracovníků.

6. UKÁZKA HODNOCENÍ SMĚNNOSTI V PODNIKU A VYVOZENÍ ZÁVĚRU ZÁVĚRY: nejlépe využívá kapacitu závod C, nejméně efektivně je řízen závod F – má 3směnný provoz, ale ve 2. a 3. směně se pracuje velmi omezeně a přitom vznikají další náklady (vytápění, osvětlení apod.)

7. Výrobní kapacita je 50 000 kusů a je využívána ze 75 %. Směnnost v podniku je 1,2 a) kolik výrobků podnik vyrábí b) kolik výrobků je možno vyrobit, jestliže zvýšíme koeficient směnnost na 1,7 ŘEŠENÍ a) 50 000 * 0,75 * 1,2 = 45 000 b) 50 000 * 0,75 * 1,7 = 63 750 Podnik vyrábí 420 000 výrobků ročně při využívání kapacity na 73 % a směnnost 1,3 a) jaká je kapacita podniku b) kolik výrobků vyrobíme, jestliže zvýšíme využití výrobní kapacita na 85 % c) kolik výrobků vyrobíme, jestliže kromě zvýšení využití VK zvýšíme směnnost na 1,8 odběratelé požadují dodávky ve výši 800 000 kusů., d) Jak velká kapacita nám chybí k uspokojení odběratelů, uvažujeme-li podmínky bodu c) ŘEŠENÍ a) 420 000 / 1,3 = 323 077 kusů / 73 * 100 = 442 571 kusů = výrobní kapacita b) 442 571 * 0,85 = 376 185 c) 376 185 *1,8 = 677 133 d) 800 000 – 677 133 = 122 867

8. Vyhodnocení závěrů • Porovnáním požadavků z plánu výroby (kolik výrobků chceme vyrábět) a propočtů kapacity a směnnosti zjistíme: • kapacita > požadavky – není nutno nic měnit • kapacita ≤požadavky (o malý přesah) – hledáme možnost v dalším zvýšení směnnosti • kapacita < požadavky a vysoká směnnost – řešíme získání nového DM • PRONÁJMEM (nebudeme-li jej potřebovat trvale) – • POŘÍZENÍM NOVÉHO DM (při trvalé potřebě ) Musíme zajistit zdroje financování (z čeho majetek zaplatíme)