Boj proti stereotypům, předsudkům a škodlivým praktikám ve vztahu k OZP ve všech oblastech života

1. Boj proti stereotypům, předsudkům a škodlivým praktikám ve vztahu k OZP ve všech oblastech života Jana HRDÁ

2. Něco málo z historie • Jaká skutečnost týkající se OZP vám utkvěla v paměti? • Koho z významných osobností s postižením si vybavujete? • V kterém období a kde byste chtěli žít, kdybyste měli postižení?

3. Pravěk:Dolní Věstonice: trojhrob – Venuše s křivou tváří mezi dvěma muži. • Starověk: • osobnosti: Homér, Héfaistós, Hermafroditos, Oidipús, Claudius, Caesar. • Sparta:Agésiláos (*422 př. n. l.) sice kulhal, a přesto se stal králem (r. 399). • Řím: ZP omezuje příslušné právní úkony (nevidomý nestvrzuje písemný testament, kleštěnec nesmí vstoupit do manželství).

4. Bible: • V Jk 1:27:Pospolitost má povinnost se postarat o vdovy, sirotky a další, kteří pomoc potřebují. • Samuelova 9:13 „A tak sídlil Mefíbóšetv Jeruzalémě, neboť každodenně jídal u králova stolu. Kulhal na obě nohy.“ • Raný středověk: Kněžna Ludmila: (921), hyperostosa lebky, hirsutismus.

5. Středověk: • Pověry: upíři, vklodlaci, skřítkové, divé ženy děti divých žen, polednic a klekánic. • Mýty: zlí jsou poznamenaní. • Novověk: • Péče pro chudé s domovským právemv obci (pastoušky, chudobince či tzv. ratejny). • Svépomocné podpůrnéspolkyu horníků (tzv. bratrstva), pak i u řemeslných cechů. • Za Marie Terezie dvapenzijní normály.

6. Marie Terezie A. Born a J. E. Liotard

7. Chudinský zákonč. 59/1868 čs. z. z. • Veřejná chudinská péče – zákon č. 105/1883ř. z. o domovském právu. • Spolky, almužny. • 20. století: • Doba fašistickéokupace. • Systém chudinské péče fungoval až do roku 1956, kdy vstoupil v platnost zákon č. 55/1956 Sb. o sociálním zabezpečení. • Dále vykonává sociální péčivýhradně stát.

8. Paternalismus vládnoucí vrstvy přinesl: • rozdělení rodin, • znemožnění občanských aktivit, • stát=úředníci převzal rozhodování i zodpovědnost za péči, • důsledkem byla naprostá trpnost OZP a jejich blízkých. • Shrnutí: Pokud lidé s postižením byli schopni žít konkrétních historických podmínkách, měli takřka vždy zvláštní postavení: jako miláčkové bohů, zavrženci, rarity, přítěž…

9. Stereotypy zobrazování OZP • Jaké umělecké dílo týkající se OZP vás v životě ovlivnilo? • Jaký převažující trend vinformacích o OZP pro veřejnost pozorujete? • Co myslíte, že by ozdravilo obraz OZP v očích majority?

10. Převažující stereotypy • Čím srdce oplývá, tím ústa přetékají. (Mt 12: 34). • Přístup: přezíravost nebo blahosklonnost. • Terminologie: • nevhodná (zastaralá nebo přikrášlující), • viz dále: od str. 18! • Obraz: víceméně nereálný - jaký?

12. „Menšinové znaky“: • zaměňování sociální situace OZP s jejich osobními vlastnostmi, všem OZP se přisuzují stejné (negativních) rysy; • vykreslení OZP jako někoho, kdo společnosti téměř nic nedává, ale hodně bere, je pro společnost přítěží nebo na ní parazituje; • intenzivní polarita my-oni: proti sobě stojí tzv. zdravía OZP;

13. subjektivní hodnocení, kdy se předkládá vlastní názor jako fakt; • nebezpečí se stupňuje i na rovině jazyka – mrzáci, idioti, lidé se zvláštními potřebami; • OZP sepředstavují nikoliv jako subjekty, ale většinou jako objekty, jako něco, s čím lze manipulovat, co se může přesouvat, co si mohou úředníci posílat; z toho vyplývá, že nemají žádnou či jen minimální schopnost ovlivňovat svůj život a stávají se objekty vůle někoho jiného.

15. Převažující postoje veřejnosti k nositelům různých typů postižení : • dle vztahu: tolerance, přijetí, partnerství • dle druhu postižení: • nejlépe: osoby se zrakovým postižením, s tělesným, s vnitřním; • nejhůře: osoby s duševním postižením; • obojetně: s mentálním, se sluchovým.

16. Solidarita • Primární solidarita: • sounáležitost, • rovnost, • společný zájem, kooperace, • nerodí se z racionální kalkulace, • silný emotivní náboj, • morální apel, • malé a lokální skupiny (předprůmyslová tradiční společnost).

17. Sekundární solidarita: • uměle vytvořená státem, • početné skupiny, • neznají se, • totožné podmínky, stejná sociální rizika, • sociální pojištění, • pevná pravidla - princip neviditelné ruky, • jednotlivec má z výhody celku, • nezávislost.

18. Info pro veřejnost • Dle původu médií: • od „neutrálních“ tvůrců: • od informovaných: akce, reportáže, komentáře; • od předpojatých: rozhovory, medailónky; • od samotných OZP: • na webu nejreálnější – aktualizované, věcné; • v časopisech – cílené, tendenčnější.

19. Zaměstnávat postižené se vyplatí, firmy získají slevu na dani z příjmu Příběhy lidí s handicapem okoření známé osobnosti

20. Dle formy: • umělecky: dramata (Richard III), filmy (Rainman), knihy (Zvoník od Matky Boží), sochy (Jan Žižka), obrazy (s uzdravujícím Ježíšem); • informativně: kratší formy. • Dle oblastí života: sociální, zaměstnávání, sbírky aj. akce, bariéry, zdravotnictví, vzdělávání, kultura a sport, bydlení, rodinný život.

22. Odezva: • Žádoucí: Když je základem přijetí informace správné pochopení skutečností. • Nežádoucí: Když základem přijetí informace je předpojatost: • kladná: hrdinové --- to se nedá zvládnout zklamání, a v důsledku zápor; • záporná: chudinky to není důstojné (soucit bolí oba).

24. Od mrzáka k osobě s postižením • Proč je důležité pojmenování, vždyť i „růže zvána jinak voněla by stejně“? • Jaké názvy osob s postižením znáte? • Navrhli byste nějaké další a výstižnější pojmy týkající se těchto lidí?

25. Namísto úvodu • Na úřadě je nápis: INVALIDNÍ VCHOD, ZVOŇTE • V čempak asi je ten vchod invalidní? • Nápis nepoukazuje nanedostatečnost vchodu, • nýbrž na účel - je určen pro vcházení a vycházení invalidů. • Jsme invalidé?

26. Nejsme invalidé, jsme invalidé!

27. Invalida • V naší legislativě se drží dodnes: • invalidní důchod, • průkazka pro invalidy, • kompenzačními pomůcky pro invalidy. • Invalidus - v latině: nesilný, slabý, časem také neschopný a nemožný. • Souhlasím, že můj důchod je invalidní. • Nesouhlasím, že můj elektrický vozík je invalidní.

28. Mrzák • Spolek pro léčbu a výchovu mrzáčků v Čechách: • prezident Tomáš Garrigue Masaryk. • doktor Rudolf Jedlička. • Obsah se někdy časem posouvá.

29. Popisy a definice OZP • Jde o popisy a vymezení zdravotního postižení i jeho nositelů: • podle typů postižení, • jeho dopadů na různé oblasti života, • podle účelu,například zákonné normy atp.

31. Postižení není nemoc • Zdravotní postižení se bere jako zdravotní problém. NENÍ: • neboť není léčitelné, • mnohý nepotřebuje lékaře i několik let, • Přináší sociální důsledky (každodenně se řeší potíže): • s bariérami, • vzděláváním, zaměstnáváním, • bydlením, • dopravou, • sociálními službami atd.

32. Světová zdravotnická organizace • (WorldHealthOrganization - WHO) • V roce 1980 • Nemoc nebo také porucha (impairment) znamená ztrátu nebo abnormalitu psychické, tělesné nebo anatomické struktury. Zjednodušeně - léčitelná porucha orgánu nebo jeho funkce.

33. Zdravotní postižení (disability) je neléčitelná porucha, nemoc či omezení, z nichž vyplývá neschopnost vykonávat kvůli poruše orgánu nebo jeho funkce činnost způsobem, který je považován pro člověka za běžný.

34. Handicapje důsledek omezení plynoucí z nemoci nebo zdravotního postižení, které se projevuje v ne/způsobilosti zapojení osob se zdravotním postižením do společnosti. Je to tedy vyloučení ze společnosti. Každý nemocný člověk nebo člověk s postižením nemusí trpět handicapem. Je-li začleněn, či dokonce zapojen do společnosti, není nutně handicapovaný. Možnost jeho integrace či inkluze je závislá na pomoci a podmínkách, v nichž žije, jakož i na jeho charakteru.

35. Modely pojetí OZP diagnóza léčba posouzení péče, dohled Medicínský model

36. charita objekt oběť milosrdenství utrpení invalida statečnost Model osobní tragédie

37. uplatnění práva zmocnění rovnost Sociální model

38. Mezinárodní klasifikace funkcí MKF-ICF • Je pozitivní: • disability nahrazena aktivitou (omezení aktivity) • handicap je nahrazen participací (omezení participací). • Funkční hodnocení: • při činnostech obvyklých pro vrstevníky – viz str. 48, • multidisciplinární, • v přirozeném prostředí.

39. Porucha: ztráta nebo abnormalita některé tělesné struktury, fyziologické nebo psychické funkce. • Aktivita: přirozený rozsah funkční zdatnosti jedince. Výkony mohou být snížené nebo zmenšené ve své podstatě, v trvání a kvalitě. • Participace:zapojení do různých životních situací. Je to způsob a rozsah zapojení do různých životních situací vzhledem k poruše a aktivitám, dalším zdravotním problémům a dalším faktorům.

40. ICF BIOPSYCHOSOCIÁLNÍ MODEL

41. Osoba s postižením • Používá se nyní; • Vyhýbat se slovu „postižený“, stojí-li samo o sobě, • jinak je v nepořádku, že: • v centru pozornosti není člověk jako svébytná bytost, ale bere se pouze z hlediska jeho postižení;

42. Je nepřípustné vidět omezení jako hlavní charakteristiku jedince. • Také člověk na vozíčku či třeba s potížemi se sluchem je člověk na prvním místě. • Doporučuje se používat spojení „člověk (osoba, občan, jedinec atp.) s postižením“. • Například: Občan s mentálním, smyslovým či tělesným postižením atd. • To "s" je tam důležité.

44. Eufemismy také ne! • Člověk s potížemi v učení: • namísto člověk s mentálním postižením, • nejen děti, ale i dospělí muži a ženy, • nějaké potíže s učením má každý (třeba s matematikou), • člověk s mentálním postižením má potíže v širší oblasti, • ty je nezbytné řešit, • nebylo by moudré se řídit výše uvedeným pojmenováním.

45. Lidé se zvláštními potřebami: • namísto osoby s postižením, • mají stejné základní lidské potřeby jako lidé bez postižení, • rozdíl je, že tyto stejné potřeby musí často uspokojovat jiným způsobem než člověk bez postižení. • Eufemismy jsou zavádějící vedou k názoru, že nároky jsou zvláštní či nadstandardní, a tudíž nelegitimní.

46. Co s tím z pohledu OZP • OZP potřebují kompenzacisvého postižení, jak ji poskytovat? • Ochota společnosti kompenzaci poskytovat a cíle kompenzace se vyvíjejí. • Jak zvyšovat povědomí o možném přínosu OZP pro společnost.

47. Nechceme být vyloučeni ze společnosti • Nejtužší internace byla za „totáče“: • v ústavech, • v domácnostech. • Pod pláštíkem „kompletního“ zaopatření. • Po Listopadu reakce: • občanská společnost, VVZOP, • svépomocné organizace, • postupné budování legislativního systému kompenzací:

48. Vyrovnání příležitostí: mít stejné možnosti jako společnost, ANTIDISKRIMINACE. • Tři cesty kompenzace: • prostředí (Design forall), • pomůcky kompenzační, • péče (sociální služby); Spojité nádoby. • Test: „Vrstevník“: je srovnatelný se zkoumanou osobou: věkem, pohlavím a společenským kontextem; • Design forall – úprava vhodná pro všechny.

49. Rovnost: Realita Start Cíl

50. Rovnost příležitostí Rovnost příležitostí říká: Snažit se všem dát stejnou šanci: Start Cíl