Stereotypy a předsudky
Download
1 / 79

Stereotypy a předsudky - PowerPoint PPT Presentation


  • 125 Views
  • Uploaded on

Stereotypy a předsudky. Sociální psychologie II 30. 4. 2013 Jan Šerek. Obsah přednášky. Stereotypy Jak stereotypy vznikají? Jak stereotypy fungují? Předsudky Jak předsudky vznikají? Jak se předsudky vyvíjejí? Co předsudky snižuje?. Stereotyp.

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about ' Stereotypy a předsudky' - jean


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript

Stereotypy a předsudky

Sociální psychologie II

30. 4. 2013

Jan Šerek


Obsah přednášky

Stereotypy

Jak stereotypy vznikají?

Jak stereotypy fungují?

Předsudky

Jak předsudky vznikají?

Jak se předsudky vyvíjejí?

Co předsudky snižuje?


Stereotyp
Stereotyp

přesvědčení o tom, že členové nějaké sociální skupiny sdílejí jisté vlastnosti

první použití v psychologickém kontextu: Walter Lippmann (1922)

lze mít stereotypy rovněž o vlastní skupině

stereotypy nemusí být nutně negativní

ke stereotypům se nutně nemusí vázat nějaké emocionální či behaviorální důsledky


Nutnou ale ne dosta uj c podm nkou kategorizace

nutnou, ale ne dostačující podmínkou kategorizace

Jak stereotypy vznikají?

Němci

Poláci

Češi


Nutnou ale ne dosta uj c podm nkou kategorizace1

nutnou, ale ne dostačující podmínkou kategorizace

Jak stereotypy vznikají?

Němci

Poláci

Češi

na kategorizaci navazují další procesy, např. out-group homogeneity bias(vs. in-group differentiation)


Nutnou ale ne dosta uj c podm nkou kategorizace2

nutnou, ale ne dostačující podmínkou kategorizace

Jak stereotypy vznikají?

Němci

Poláci

Češi

na kategorizaci navazují další procesy, např. out-group homogeneity bias(vs. in-group differentiation)


Odkud se bere obsah stereotyp

Odkud se bere obsah stereotypů?

Jak stereotypy vznikají?


Odkud se bere obsah stereotyp1

Odkud se bere obsah stereotypů?

Jak stereotypy vznikají?

ultimate attribution error

Němci

Češi


Odkud se bere obsah stereotyp2

Odkud se bere obsah stereotypů?

Jak stereotypy vznikají?

ultimate attribution error

situace

situace

Němci

Češi


iluzorní korelace (Hamilton & Gifford), tj. tendence přecenit sílu vztahu mezi dvěma jevy, které jsou pro nás nějakým způsobem nápadné

Jak stereotypy vznikají?

Odkud se bere obsah stereotypů?


iluzorní korelace (Hamilton & Gifford), tj. tendence přecenit sílu vztahu mezi dvěma jevy, které jsou pro nás nějakým způsobem nápadné

Jak stereotypy vznikají?

Odkud se bere obsah stereotypů?


iluzorní korelace (Hamilton & Gifford), tj. tendence přecenit sílu vztahu mezi dvěma jevy, které jsou pro nás nějakým způsobem nápadné

Jak stereotypy vznikají?

Odkud se bere obsah stereotypů?


iluzorní korelace (Hamilton & Gifford), tj. tendence přecenit sílu vztahu mezi dvěma jevy, které jsou pro nás nějakým způsobem nápadné

Jak stereotypy vznikají?

Odkud se bere obsah stereotypů?


iluzorní korelace (Hamilton & Gifford), tj. tendence přecenit sílu vztahu mezi dvěma jevy, které jsou pro nás nějakým způsobem nápadné

Jak stereotypy vznikají?

Odkud se bere obsah stereotypů?

informace (např. z novin), které tyto dva jevy kombinují, jsou pro nás vysoce zapamatovatelné a snadno se vybavují z paměti

proto máme sklon nadhodnocovat například své odhady kriminality u minorit


Jak stereotypy funguj

stereotypy fungují jako tzv. schémata, tj. kognitivní rámce, které:

zaměřují naši pozornost

ovlivňují, jak interpretujeme nové informace

organizují naši zkušenost a usuzování

ovlivňují, jaké informace si vybavujeme

Jak stereotypy fungují?


Jak stereotypy funguj1

stereotypy fungují jako tzv. schémata, tj. kognitivní rámce, které:

zaměřují naši pozornost

ovlivňují, jak interpretujeme nové informace

organizují naši zkušenost a usuzování

ovlivňují, jaké informace si vybavujeme

každá nová informace odporující stereotypu pro nás znamená výzvu, se kterou se musíme vypořádat

od ignorace po kompletní změnu stereotypu

Jak stereotypy fungují?


Jak stereotypy funguj2

proč se vůbec stereotypy řídíme …?

člověk jako „cognitive miser“ (skrblík, lenoch), který se vždy snaží vynaložit co nejméně kognitivního úsilí (Bodenhausen, 1993; Macrae, Milne & Bodenhausen, 1994)

Jak stereotypy fungují?


Jak stereotypy funguj3

při aktivaci stereotypů se uplatňují dva procesy (Devine):

automatické zpracování

bez možnosti kontroly aktivuje obsah stereotypu

kontrolované zpracování

vědomě obsah stereotypu zvážíme a rozhodneme se jej ignorovat

Jak stereotypy fungují?


Jak stereotypy funguj4

při aktivaci stereotypů se uplatňují dva procesy (Devine):

automatické zpracování

bez možnosti kontroly aktivuje obsah stereotypu

kontrolované zpracování

vědomě obsah stereotypu zvážíme a rozhodneme se jej ignorovat

… ne vždy jsme motivovaní nebo schopní druhý proces zapojit

Jak stereotypy fungují?


Jak stereotypy funguj5

Vedle individuálního pojetí stereotypů (kognitivní struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž společenský/kulturní přístup, který chápe stereotypy jako …

sdílené určitou skupinou/kulturou

nezávislé na existenci jednotlivce

Obecně lze tyto kolektivní představy interpretovat prostřednictvím teorie sociálních reprezentací (Moscovici)

Jak stereotypy fungují?


Předsudek struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

postoj vůči určitému cíli (obvykle sociální skupině), který je předem připravený, nebere ohled na individualitu a alternativní vysvětlení, fixovaný a obvykle se silným emocionálním nábojem


Předsudek struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

postoj vůči určitému cíli (obvykle sociální skupině), který je předem připravený, nebere ohled na individualitu a alternativní vysvětlení, fixovaný a obvykle se silným emocionálním nábojem


Předsudek struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

postoj vůči určitému cíli (obvykle sociální skupině), který je předem připravený, nebere ohled na individualitu a alternativní vysvětlení, fixovaný a obvykle se silným emocionálním nábojem


Předsudek struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

postoj vůči určitému cíli (obvykle sociální skupině), který je předem připravený, nebere ohled na individualitu a alternativní vysvětlení, fixovaný a obvykle se silným emocionálním nábojem


Předsudek struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

postoj vůči určitému cíli (obvykle sociální skupině), který je předem připravený, nebere ohled na individualitu a alternativní vysvětlení, fixovaný a obvykle se silným emocionálním nábojem


Předsudek struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

postoj vůči určitému cíli (obvykle sociální skupině), který je předem připravený, nebere ohled na individualitu a alternativní vysvětlení, fixovaný a obvykle se silným emocionálním nábojem

podle některý autorů (např. Aronson, Baron) mohou být naše negativní postoje k cizím skupinám chápány jako složené ze tří komponent: kognitivní (= stereotyp), emocionální (= předsudek) a behaviorální (= diskriminace).


Asch, S. E. (1948). The doctrine of suggestion, struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž prestige and imitation in social psychology. Psychological Review, 55, 250-276.

„Ti, kteří vlastní majetek, a ti, kteří jsou bez majetku, vždy tvořili dvě odlišné třídy.“


Asch, S. E. (1948). The doctrine of suggestion, struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž prestige and imitation in social psychology. Psychological Review, 55, 250-276.

„Ti, kteří vlastní majetek, a ti, kteří jsou bez majetku, vždy tvořili dvě odlišné třídy.“


Asch, S. E. (1948). The doctrine of suggestion, struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž prestige and imitation in social psychology. Psychological Review, 55, 250-276.

„Ti, kteří vlastní majetek, a ti, kteří jsou bez majetku, vždy tvořili dvě odlišné třídy.“


Proč předsudky vznikají? struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

biologická vysvětlení

osobnostní vysvětlení

kulturní vysvětlení

sociálně-kognitivní vysvětlení


Biologická vysvětlení předsudků struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

Ardrey, Lorenz, Morris, Dawkins, Wilson (sociobiologie)

  • člověk má vrozený instinkt bránit své teritorium proti vetřelcům

  • xenofobie je přirozenou sebeobranou skupin, které sdílejí tytéž geny

  • předsudky jsou pochopitelné z hlediska evoluce


Biologická vysvětlení předsudků struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

Kritika

  • vše redukováno na jednoduché příčiny – obvykle jeden vševysvětlující princip

  • biologické teorie nedokáží dostatečně vysvětlit různorodost, která se v oblasti předsudků objevuje


Osobnostní vysvětlení předsudků struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

Adorno, Frenkel-Brunswick, Levinson, Sanford

  • předsudky vůči cizím skupinám se často objevují pohromadě (pokud má člověk předsudky vůči jedné skupině, často je má i vůči dalším skupinám)

  • míra obecné předsudečnosti se často spojuje s určitými osobnostními rysy


Osobnostní vysvětlení předsudků struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

Adorno, Frenkel-Brunswick, Levinson, Sanford

  • existuje určité osobnostní nastavení, charakteristické rigiditou a netolerancí k dvojznačnosti

  • toto osobnostní nastavení vzniká v dětství potlačením negativních agresivních pocitů vůči autoritářským rodičům

  • výsledkem je spořádaný občan, který silně respektuje společenská pravidla a autority, avšak zároveň v sobě má velké množství hostility vůči tomu, co je neočekávané, cizí, nekonvenční a nejednoznačné

  • původní verze známá jako teorie autoritářské osobnosti


Osobnostní vysvětlení předsudků struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

  • right-wing authoritarianism

    • Altemeyer

    • tendence vidět svět v kategoriích „my“ a „oni, kteří ohrožují naše hodnoty“

    • přesvědčení o vlastní správnosti a morální podřazenosti druhých

  • social dominance orientation

    • Sidanius & Pratto

    • tendence schvalovat nerovnost mezi skupinami

    • tendence prát si, aby má skupina byla (zůstala) nadřazená ostatním skupinám

    • odmítání pomoci druhým skupinám

    • obvykle přítomen nějaký „legitimizující mýtus“


Osobnostní vysvětlení předsudků struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

  • right-wing authoritarianism

    • Altemeyer

    • tendence vidět svět v kategoriích „my“ a „oni, kteří ohrožují naše hodnoty“

    • přesvědčení o vlastní správnosti a morální podřazenosti druhých

  • social dominance orientation

    • Sidanius & Pratto

    • tendence schvalovat nerovnost mezi skupinami

    • tendence prát si, aby má skupina byla (zůstala) nadřazená ostatním skupinám

    • odmítání pomoci druhým skupinám

    • obvykle přítomen nějaký „legitimizující mýtus“

The Right-Wing Authoritarianism Scale (Altemeyer, 2006)

  • Naše země bude jednou zničena, pokud neskoncujeme s perverzemi, které rozežírají naši morálku a tradiční hodnoty.

  • To, co naše země opravdu potřebuje, je silný odhodlaný vůdce, který potlačí zlo a navrátí nás zpět na pravou cestu.

  • Této zemi by se dařilo o mnoho lépe, kdyby jisté skupiny potížistů zmlkly a přijaly své tradiční místo ve společnosti.


Osobnostní vysvětlení předsudků struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

  • right-wing authoritarianism

    • Altemeyer

    • tendence vidět svět v kategoriích „my“ a „oni, kteří ohrožují naše hodnoty“

    • přesvědčení o vlastní správnosti a morální podřazenosti druhých

  • social dominance orientation

    • Sidanius & Pratto

    • tendence schvalovat nerovnost mezi skupinami

    • tendence přát si, aby má skupina byla (zůstala) nadřazená ostatním skupinám

    • odmítání pomoci druhým skupinám

    • obvykle přítomen nějaký „legitimizující mýtus“


Osobnostní vysvětlení předsudků struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

  • right-wing authoritarianism

    • Altemeyer

    • tendence vidět svět v kategoriích „my“ a „oni, kteří ohrožují naše hodnoty“

    • přesvědčení o vlastní správnosti a morální podřazenosti druhých

  • social dominance orientation

    • Sidanius & Pratto

    • tendence schvalovat nerovnost mezi skupinami

    • tendence prát si, aby má skupina byla (zůstala) nadřazená ostatním skupinám

    • odmítání pomoci druhým skupinám

    • obvykle přítomen nějaký „legitimizující mýtus“

Social Dominance Orientation Scale (Pratto et al., 1994)

  • Některé skupiny jsou prostě podřadnější (inferior) než jiné.

  • Kdyby se některé skupiny držely svého místa, měli bychom méně problémů.

  • Je v pořádku, když mají některé skupiny lepší životní vyhlídky než jiné skupiny.


Osobnostní vysvětlení předsudků struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

Kritika

  • empirické výzkumy ukazují, že se v různých geografických oblastech či v různých historických obdobích objevuje různé množství předsudků, což nelze jednoduše vysvětlit zvýšenou koncentrací osob s určitou osobnostní strukturou

  • osobnostní teorie nedokáží dostatečně vysvětlit, jak se mohou u člověka předsudky měnit během života


Kulturní vysvětlení předsudků struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

  • výzkumy ukazují, že předsudky jsou často produktem normativní konformity, tedy tendence vyhovět očekáváním vlastní skupiny a být v ní akceptován

    • historické posuny v tom, jaká skupina je terčem předsudků a jakou sílu předsudky mají

    • např. lidé, kteří se přestěhovali do New Yorku, přijali zdejší antisemitskou normu (Watson, 1950), anebo američtí jižané, kteří vstoupili do armády, začali vykazovat méně předsudků vůči černochům (Pettigrew, 1958)


Kulturní vysvětlení předsudků struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

  • teorie obětního beránka

  • Hovland & Sears

  • podle analýzy archivních dat míra lynčování na americkém jihu negativně korelovala s cenou bavlny

  • předsudky mají základ v pociťované (ekonomické) frustraci vlastní skupiny

  • obracejí se vůči nějaké snadno identifikovatelné skupině, které je připsána odpovědnost za nastalou situaci

  • teorie ukazuje, že lidé mohou mít tendenci obracet svůj hněv, nejistotu a frustraci vůči cizí (obvykle slabší) skupině


Kulturní vysvětlení předsudků struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

teorie realistického konfliktu

  • Sherif & Sherif

  • předsudky vznikají v situacích přímého soupeření sociálních skupin o vzácné zdroje a hodnoty (půda, pracovní místa, domovy atd.)

  • cesta od pouhého soupeření k negativnímu vnímání příslušníků druhých skupin


Kulturní vysvětlení předsudků struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

Sherif, M. et al. (1961). The Robbers Cave Experiment. Intergroup Conflict and Cooperation. Institute of Group relations, University of Oklahoma.

experiment s jedenáctiletými chlapci na letním táboře

náhodné rozdělení do dvou soupeřících skupin

studium vzniku vzájemných předsudků


Kulturní vysvětlení předsudků struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

Kritika

  • kulturní vysvětlení dostatečně nepostihují individuální variabilitu v předsudcích

  • nepodávají podrobný popis kognitivních mechanismů, které vedou ke vzniku předsudků


Sociálně-kognitivní vysvětlení předsudků struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

teorie sociální identity (Turner & Tajfel)

  • přirozená tendence kategorizovat sociální svět na „my“ (in-group) a „oni“ (out-group)

  • kategorizace má své kognitivní (vnímaná homogenita druhé skupiny), emocionální a hodnotící důsledky

  • často podléháme atribučnímu zkreslení vůči členům out-group


Sociálně-kognitivní vysvětlení předsudků struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

teorie sociální identity (Turner & Tajfel)

  • přirozená tendence kategorizovat sociální svět na „my“ (in-group) a „oni“ (out-group)

  • kategorizace má své kognitivní (vnímaná homogenita druhé skupiny), emocionální a hodnotící důsledky

  • často podléháme atribučnímu zkreslení vůči členům out-group


Sociálně-kognitivní vysvětlení předsudků struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

teorie sociální identity (Turner & Tajfel)

máme skupinu, se kterou se identifikujeme


Sociálně-kognitivní vysvětlení předsudků struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

teorie sociální identity (Turner & Tajfel)

máme skupinu, se kterou se identifikujeme

chceme si udržet pozitivní sebehodnocení


Sociálně-kognitivní vysvětlení předsudků struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

teorie sociální identity (Turner & Tajfel)

máme skupinu, se kterou se identifikujeme

chceme si udržet pozitivní sebehodnocení

pozitivní sebehodnocení si udržíme pozitivním hodnocením své skupiny

jeden ze způsobů, jak toho dosáhnout, je vnímat ostatní skupiny jako méně hodnotné


Sociálně-kognitivní vysvětlení předsudků struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

teorie sociální identity (Turner & Tajfel)

máme skupinu, se kterou se identifikujeme

chceme vnímat svět jako jasně strukturovaný

chceme si udržet pozitivní sebehodnocení

pozitivní sebehodnocení si udržíme pozitivním hodnocením své skupiny

jeden ze způsobů, jak toho dosáhnout, je vnímat ostatní skupiny jako méně hodnotné


Sociálně-kognitivní vysvětlení předsudků struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

teorie sociální identity (Turner & Tajfel)

máme skupinu, se kterou se identifikujeme

chceme vnímat svět jako jasně strukturovaný

chceme si udržet pozitivní sebehodnocení

pozitivní sebehodnocení si udržíme pozitivním hodnocením své skupiny

skrze předsudky a stereotypy zdůrazňujeme rozdíly mezi skupinami, pokud je ohrožena jedinečnost naší skupiny

jeden ze způsobů, jak toho dosáhnout, je vnímat ostatní skupiny jako méně hodnotné


Sociálně-kognitivní vysvětlení předsudků struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

teorie sociální identity (Turner & Tajfel)

důsledky …

chceme vnímat svět jako jasně strukturovaný

chceme si udržet pozitivní sebehodnocení

čím si je člověk jistější hodnotou vlastní skupiny, tím méně předsudků má vůči ostatním skupinám

předsudky vznikají v situacích, kdy nám hrozí splynutí s cizí skupinou (kulturou), zvláště pokud cizí skupinu vnímáme jako velmi podobnou naší


Sociálně-kognitivní vysvětlení předsudků struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

Předsudek jako reakce na ohrožení vlastního sebehodnocení

  • Turner & Tajfel

  • jestliže něco/někdo přímo ohrožuje vnímanou hodnotu nebo zájmy mé skupiny, stává se předmětem předsudků


Sociálně-kognitivní vysvětlení předsudků struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

Předsudek jako reakce na ohrožení vlastního sebehodnocení

  • Turner & Tajfel

  • jestliže něco/někdo přímo ohrožuje vnímanou hodnotu nebo zájmy mé skupiny, stává se předmětem předsudků

Branscombe, N. R., & Wann, D. L. (1994). Collective self-esteem consequences of outgroup derogation when a valued social identity is on trial. European Journal of Social Psychology, 24, 641-657.


Sociálně-kognitivní vysvětlení předsudků struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

Předsudek jako reakce na ohrožení vlastního sebehodnocení

  • Turner & Tajfel

  • jestliže něco/někdo přímo ohrožuje vnímanou hodnotu nebo zájmy mé skupiny, stává se předmětem předsudků

Jsi špatný student!

Sinclair, L., & Kunda, Z. (1999). Reactions to a black professional: motivated inhibition and activation of conflicting stereotypes. Journal of personality and social psychology, 77, 885-904.


Sociálně-kognitivní vysvětlení předsudků struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

Předsudek jako reakce na ohrožení vlastního sebehodnocení

  • Turner & Tajfel

  • jestliže něco/někdo přímo ohrožuje vnímanou hodnotu nebo zájmy mé skupiny, stává se předmětem předsudků

Jsi špatný student!

Sinclair, L., & Kunda, Z. (1999). Reactions to a black professional: motivated inhibition and activation of conflicting stereotypes. Journal of personality and social psychology, 77, 885-904.


Sociálně-kognitivní vysvětlení předsudků struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

Hornsey, M. J., & Hogg, M. A (2000). Intergroup Similarity and Subgroup Relations: Some Implications for Assimilation. Personality and Social Psychology Bulletin, 26, 948-958.


Sociálně-kognitivní vysvětlení předsudků struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

Hornsey, M. J., & Hogg, M. A (2000). Intergroup Similarity and Subgroup Relations: Some Implications for Assimilation. Personality and Social Psychology Bulletin, 26, 948-958.


Sociálně-kognitivní vysvětlení předsudků struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

Hornsey, M. J., & Hogg, M. A (2000). Intergroup Similarity and Subgroup Relations: Some Implications for Assimilation. Personality and Social Psychology Bulletin, 26, 948-958.


Sociálně-kognitivní vysvětlení předsudků struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

Hornsey, M. J., & Hogg, M. A (2000). Intergroup Similarity and Subgroup Relations: Some Implications for Assimilation. Personality and Social Psychology Bulletin, 26, 948-958.

vědomí, že jsme stejní jako oni, snižuje předsudky …

… ale pouze pokud tím není ohrožena identita (pocit výjimečnosti) naší skupiny


Jak se předsudky vyvíjejí? struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

předsudky do značné míry vznikají jako reakce na kontext, zvláště za situace institucionalizované diskriminace

Aronson & Osherow (1980): školní experiment s modrookými a hnědookými dětmi


Jak se předsudky vyvíjejí? struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

v roce 1954 popsal Gordon Allport 5 stádií vývoje etnických předsudků ve společnosti:


1. Pomlouvání struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž


2. Vyhýbání se struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž


3. Diskriminace struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž


4. Fyzické útoky struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž


5. Vyhlazení struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž


Co předsudky snižuje? struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž


Co předsudky snižuje? struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

  • kontakt

    • informace

    • spolupráce na společných úkolech

    • meziskupinová přátelství


Co předsudky snižuje? struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

  • kontakt

    • informace

    • spolupráce na společných úkolech

    • meziskupinová přátelství

nestačí však jen pouhá vynucená koexistence, ta může mít naopak přesně opačné důsledky

(Sherifův experiment s letním táborem)


Co předsudky snižuje? struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

rekategorizace (zarámování skupin do obecnějších kategorií)


Co předsudky snižuje? struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

rekategorizace (zarámování skupin do obecnějších kategorií)

obecnější kategorie však nesmí ohrozit pocit jedinečnosti vlastní skupiny

(novější poznatky v rámci teorie sociální identity)


Co předsudky snižuje? struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

rané zkušenosti s významnými druhými (nápodoba, odměňování)


Co předsudky snižuje? struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

rané zkušenosti s významnými druhými (nápodoba, odměňování)

má vliv i autoritářská výchova, jak předpokládá teorie autoritářské osobnosti?


Co předsudky snižuje? struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

sociální normy, sociální vliv odmítající předsudky


Co předsudky snižuje? struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

sociální normy, sociální vliv odmítající předsudky

faktor občas podceňovaný některými přístupy, které kladou důraz na osobnost či kognitivní procesy


Co předsudky snižuje? struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

Stangor, Ch., Sechrist, G. B., & Jost, J. T. (2001). Changing racial beliefs by providing consensus information. Personality and Social Psychology Bulletin, 27, 486-496.

  • změřeny stereotypní představy bělošských studentů o černošské minoritě

  • participanti poté dostali zpětnou vazbu, že ostatní studenti z jejich školy hodnotili tuto minoritu pozitivněji / negativněji než oni sami

  • po nějaké době bylo zjišťováno, zda se jejich představy změnily …


Co předsudky snižuje? struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

Stangor, Ch., Sechrist, G. B., & Jost, J. T. (2001). Changing racial beliefs by providing consensus information. Personality and Social Psychology Bulletin, 27, 486-496.

  • změřeny stereotypní představy bělošských studentů o černošské minoritě

  • participanti poté dostali zpětnou vazbu, že ostatní studenti z jejich školy hodnotili tuto minoritu pozitivněji / negativněji než oni sami

  • po nějaké době bylo zjišťováno, zda se jejich představy změnily …

  • pokud jim bylo řečeno, že ostatní studenti měli pozitivnější postoj, jejich postoj se rovněž stal více pozitivním

  • pokud jim bylo řečeno, že ostatní studenti měli negativnější postoj, jejich postoj se rovněž stal více negativním

  • rasové stereotypy, o kterých se participanti domnívali, že jsou široce sdílené dalšími studenty, se staly odolnějšími vůči změně


Shrnutí struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž

stereotypy

kategorizace, outgroup homogeneity bias

ultimate attribution error, iluzorní korelace

schémata, cognitive miser, automatické a kontrolované zpracování

sociální reprezentace

předsudky

biologická vysvětlení

osobností vysvětlení (autoritářská osobnost, RWA, SDO)

kulturní vysvětlení (normativní konformita, obětní beránek, realistický konflikt)

sociálně-kognitivní vysvětlení (teorie sociální identity)

sebenaplňování

stádia (pomlouvání, vyhýbání se, diskriminace, fyzické útoky, vyhlazení)

redukce – kontakt, rekategorizace, rané zkušenosti, sociální normy a vliv