1 / 11

Historie veřejné správy

Historie veřejné správy. 1620 - 1740. Název projektu: Učení pro život Reg.číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0645 Číslo šablony: III / 2 Název sady B: Historie veřejné správy a územní uspořádání státu

kieve
Download Presentation

Historie veřejné správy

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Historie veřejné správy 1620 - 1740

  2. Název projektu: Učení pro život • Reg.číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0645 • Číslo šablony: III / 2 • Název sady B: Historie veřejné správy a územní uspořádání státu • Autor: Mgr. Jana Hošková • Název DUM: 1620 - 1740 • Číslo DUM: V Y_32_INOVACE_02LINB07 Anotace: Prezentace seznamuje žáka s vývojem veřejné správy po husitských válkách a ž do období obnoveného zřízení zemského • Jazyk: Čeština • Očekávaný výstup: Veřejná správa • Speciální vzdělávací potřeby: Žádné • Klíčová slova: Obnovené zřízení zemské, podkomoří, královská města, poddanská města • Druh učebního materiálu: Prezentace • Druh aktivity: Kombinované • Cílová skupina: Žák • Stupeň a typ vzdělávání: Středoškolské odborné • Typická věková skupina: 16 – 19 let • Celková velikost:903kb • Zdroje: HLEDÍKOVÁ,, Zdeňka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích od počátků státu po současnost. Praha:: NLN, 2005, ISBN 978-807-1067-092

  3. Obnovené zřízení zemské • 1627 – Obnovené zřízení zemské • Místo stavovství uzákonění absolutismu • Duchovenstvo první místo v zemském sněmu (teprve pak stav panský, rytířský a královská města – ta měla na sněmu jen jeden hlas) • Katolické náboženství prohlášeno za jediné povolené vyznání v českých zemích (kdo nechtěl, musel se vystěhovat ze země, ovšem s výjimkou poddaného lidu, který musel přestoupit ke katolictví)

  4. Obnovené zřízení zemské • Jazyk německý zrovnoprávněn s českým (ve skutečnosti mu však byl nadřazen) • Stavům bylo ponecháno povolování, rozvrhování a vybírání daní • Zemské úředníky směl jmenovat pouze panovník (jemu byli také zodpovědní) • Ustanovení obnoveného zřízení zemského se udržela až do roku 1848

  5. 1620 - 1740 • Ferdinand II. Městům sebral všechny atributy autonomie, ale nakonec je musel městům znovu přiznat, avšak s nově vymezenými poměry panovnických a samosprávných orgánů v řízení měst. • Cílem bylo zajistit dominantní vliv panovnické moci • Úřady: • Podkomoří - vrcholný státní dozor ve všech oblastech (ekonomické, veřejné i policejní záležitosti města); potvrzoval ve funkcích městské rady a dohlížel na hospodaření

  6. 1620 - 1740 • Královští rychtáři - ustaveni ve většině královských měst a byla pro ně vydána jednotná instrukce. Byli čestnými členy městské rady, ale jejich pozice byla rozhodující. • Městská rada - jediným samosprávným orgánem, ale její samostatnost byla ochromena přítomností královského rychtáře. Městská rada se skládala z královského rychtáře a 12 konšelů (povinně katolického vyznání) v čele s purkmistrem (prvnímu v pořadí už se neříkalo primas, ale primátor).

  7. 1620 – 1740 - Města • Přijímaná opatření musela byt především ve prospěch zájmu panovníka, a proto nemohla odpovídat potřebám rozvoje města. • Politická práva (právo účastnit se zemských sněmů) měla jen města královská, konkrétně privilegovaná. Zpočátku se mohli účastnit jen těch jednání, kde se projednávali městské záležitosti. • Královská města se potýkala s narůstající vnitřní správou. • Poddanská města - velká se snažila zavést stejnou správu, jako měla města královská, majitelé dosazovali hraběcí rychtáře, u malých měst, která často měnila své majitele (a tudíž i priority), docházelo k prohlubování nejednotnosti ve spravování • Příčinou pokusů o změnu řízení měst byly diferenciace v uplatňování městské autonomie a omezení samostatné iniciativy měst.

  8. 1620 – 1740 - města • Změny v městské radě - byla požadovaná katolická víra konšelů a odborná způsobilost (alespoň někteří museli mít právnické vzdělání) • Finanční správa měst - původně ji vykonávala městská rada a předkládala české komoře, případně podkomořímu, později byla převedena na hospodářské inspektory (panovníkovy úředníky) a ti je předkládali podkomořímu • Výrobní aktivita - městské radě byl odejmut dozor nad cechy a byl převeden do kompetence panovníka. Chod cechů v celé monarchii byl sjednocen Generální cechovní artikulí.

  9. Úkol Příklad Zadání úkolu • Na základě získaných informací a internetu zjisti, jaký dokument je na obrázku

  10. Řešení • Obnovené zřízení zemské

  11. Použitá literatura • HLEDÍKOVÁ,, Zdeňka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích od počátků státu po současnost. Praha:: NLN, 2005, ISBN 978-807-1067-092 • klipart programu PowerPoint • Pokud není uvedeno jinak, autorem textů a fotografií je Mgr. Jana Hošková

More Related