Kam se obrací „gramatická“ vlna?

1. Kam se obrací „gramatická“ vlna? Monika Pitnerová Lenka Mráziková

2. Zdroje • de BEAUGRANDE, R.: Funkce a forma v jazykové teorii a výzkumu. Vlna se obrací. SaS, 57, 1996, 1–29. • KOŘENSKÝ, J.: Kam se vlna obrací aneb nikoli anti-Beaugrande. SaS, 58, 1997, s. 161–163. • KOŘENSKÝ, J.: Procesuální gramatika v kontextu současných tendencí lingvistického myšlení. SaS, 64, 2003, s. 1–7. • KOŘENSKÝ, J.: Morfologické kategorie a procesuálně-komunikační přístup k řeči a jazyku. SaS, 55, 1994, s. 81–89. • J.KOŘENSKÝ, O možných nových podobách soustavného lingvistického popisu jazyka,in: Studia Bohemica VIII, Olomouc 2000, s. 167—171.

3. „jazyk sám o sobě“? • funkční přístupy k jazyku • procesuální gramatika jako nová vlna?

4. F. de Saussure: „Jediným a pravým předmětem lingvistiky je jazyk uvažovaný sám o sobě pro sebe.“ • Klasický program „hlavního proudu“ lingvistiky: - jazyk se má pokládat za uniformní, stabilní a abstraktní systém v jednom ze stádií svého vývoje - systém je třeba definovat vnitřními, na jazyce založenými kritérii - jazyk je jev odlišný od jiných oblastí lidských znalostí a činností - jazyk se má popisovat bez přihlížení k variacím daným momenty času, místa nebo identity mluvčích - popis jazyka má být na vysokém stupni obecnosti

5. HYPOTÉZA U-S-A = jazyk má být uniformní, stabilní a abstraktní systém → klíčem k testování by měla být konvergence zjištěných a popsaných dat a konsenzus mezi lingvisty o tom, jak se mají tato data zpracovávat a interpretovat → metody identifikace a klasifikace jednotek fungovaly velmi dobře ve fonologii, docela dobře v morfologii a méně dobře v syntaxi →jazyk je prostorem „u-s-a“ subsystémů, ze kterých se každý skládá z repertoárů minimálních elementů, a tedy úplný popis jazyka měl být sumou popisů jednotlivých subsystémů

6. Významný problém významu • popis významu byl od začátku velmi problematický • inspirace fonologií • +/- animate +/- human …. apod. • inspirace syntaxí • nemožnost dojít ke konsenzu

7. Pravidla jako omezení? • výborně fungují ve fonologii • dobře fungují v morfologii • nefungují v syntaxi • stále ještě se ignorovala situační a kontextová omezení • Problém: neomezený počet vět = neomezený počet pravidel

8. Transformační mluvnice jako řešení? • převádění sekvencí mezi hloubkovou a povrchovou rovinou • hloubková rovina: • abstraktní • sémantika věty • povrchová rovina: • formální uspořádání hloubkové roviny

9. Problém č. 1 • 70. léta: ustanovit konečný soubor transformací, který by byl využit pro derivování různých syntaktických vzorců daného jazyka • brzy se zjistilo, že nelze ustanovit konečný soubor transformací

10. Problém č. 2 • sémantická složka • jak odvodit a zjistit význam?

11. vařit vs. dusit

12. sémantická omezení • vysoce složitá a komplikovaná • popis sémantiky nelze zachytit lineárně • problém víceznačnosti • → obrat k pragmatice a diskursu

13. jazyk vs. společnost a realita

14. FORMALISMUS = základ a rámec jazyka tvoří forma, jazyk má vysoký stupeň organizace FUNKCIONALISMUS = základ a rámec jazyka tvoří funkce, lidé užívají jazyka ke své činnosti - klasický program je spojován s formalismem, formy se zdají být nejjednotnější, nejstabilnější a nejabstraktnější aspekty jazyka ● formalistické schémarovin = fonémy → morfémy → slova – lexémy → fráze – syntagmémy ● funkcionalistické schéma rovin = intonace – prozodie → gramatika → diskurs

15. „Postklasický“ program s novou množinou hypotéz: (a) Jazyk by měl být pokládán za fluktuující a vyvíjející se systém, pohybující se od jedné aktivované verze k druhé (b) Jazyk tvoří komunikativní systém, definovaný vnitřními a vnějšími kritérii (c) Jazyk je jev integrovaný s mnoha jinými oblastmi lidských znalostí a činností (d) Jazyk by se měl popisovat s ohledem na variace dané časem, místem a identitou mluvčího (e) Popis jazyka by měl být podáván ve výrocích majících stupně obecnosti variující mezi celým jazykem a specifickým kontextem diskursu

16. Komunikace a interdisciplinarita jako nová cesta? • Kořenský: „řeč a jazyk již dávno nejsou privilegovaným předmětem lingvistiky“

17. Procesuální gramatika • zaměřit zkoumání na: • proces řečové činnosti • text, který je výsledkem této řečové činnosti • předpoklady k řečové činnosti • vychází z konkrétních komunikačních událostí • má popsat celý komplex předpokladů řečového chování

18. Závěr Východiskem byla otázka „Kam se vlna obrací?“. → formální přístup k jazyku se ocitl v pasti a nedokázal reflektovat veškeré aspekty řečové činnosti → potřeba tyto aspekty zohlednit → funkcionalismus (procesuální gramatika)