1 / 27

FI-1 2 Kmity a vlnění I I I.

FI-1 2 Kmity a vlnění I I I. Hlavní body. Harmonické vlny Rychlost šíření Přenos energie I nterferenc e vln Stojaté vlny Dopplerův jev. Rychlost šíření vln I. Mějme vlnu, která se šíří například v napjaté struně.

zanta
Download Presentation

FI-1 2 Kmity a vlnění I I I.

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. FI-12 Kmity a vlnění III.

  2. Hlavní body • Harmonické vlny • Rychlost šíření • Přenos energie • Interference vln • Stojaté vlny • Dopplerův jev

  3. Rychlost šíření vln I • Mějme vlnu, která se šíří například v napjaté struně. • Maximální amplitudu si lze představit jako kopec, jehož vrchol se šíří rychlostí c. • Elementy délky struny se na něm pohybují po dráze, kterou lze aproximovat částí kružnice. • Potom musí složení tahů sousedních elementů realizovat dostředivou sílu.

  4. Rychlost šíření vln II • Předpokládáme malý úhel, který nahradíme parametry kružnice a hmotnost vyjádříme pomocí hustoty na jednotku délky  : Tedy :

  5. Rychlost šíření vln III • v čitateli je síla, která souvisí s elastickými vlastnostmi prostředí a • ve jmenovateli lineární hustota, představující vlastnosti setrvačné. • Pro rychlost zvuku například platí : • Kde K je modul objemové pružnosti a součinitel objemové stlačitelnosti, zavedený dříve :

  6. Energie vln I • Vlnění je postupné kmitání jednotlivých oscilátorů podél jeho šíření. • Lze tedy očekávat, že se bude prostřednictvím vlny šířit energie kinetická i potenciální. • Přitom střední kinetická i střední potenciální energie bude polovina energie celkové. • Vyšetříme střední kinetickou energii.

  7. Energie vln II • Kinetická energie elementu délky dx závisí na jeho rychlosti kmitání : • Střední kinetickou energii na jednotkovoudélku struny obdržíme integrací :

  8. Energie vln III • Tato energie se přenáší spolu s potenciální energií úsekem jednotkové délky, čili po derivaci podle času platí pro přenášenývýkon : • Výkon obsahuje • parametry prostředí  a c • vlastnosti vlny 2 a u02

  9. Skládání vln I • Při skládání vln platí podobně jako při skládání kmitů principsuperpozice. • Ten je podle okolností realizován vektorovým nebo prostým součtem. • Jedná-li například o dvě příčná nebo podélná vlnění, šířící se v ose x, platí :

  10. Skládání vln II • Pro charakter složené vlny platí obdoba téhož, jako při skládání kmitů. • Obecně má vlna kromě amplitudy tři další parametry např. úhlovou frekvenci, vlnové číslo a fázi. Může kmitat totiž různě v čase a může mít i různou rychlost šíření a počáteční výchylku. Fázi zatím nebudeme uvažovat.

  11. Skládání vln III • V určitém prostředí předpokládáme, že rychlost šíření nezávisí na úhlové frekvenci. Tím se počet nezávislých parametrů vlny redukuje na dva, takže platí přesně totéž, co pro skládání kmitů. • V reálném prostředí rychlost šíření vln na úhlové frekvenci závisí. Tento jev se nazývá disperze a je například v optice příčinou barevnévady čoček nebo rozkladusvětla na optickém hranolu.

  12. Skládání vln IV • Šíří-li se harmonické vlny stejnou rychlostí, ale liší se amplitudou a úhlovou frekvencí, je výsledná vlna obecně aperiodická, ale může být i periodická, dokonce i harmonická. Závisí to na vzájemných vlastnostech úhlovýchfrekvencí.

  13. Skládání vln V • K zajímavému efektu dochází, mají-li vlny úhlovou frekvenci stejnou: • V každém bodě se potom skládají kmity stejné frekvence • Výsledkem je opět kmit stejné frekvence a určité amplitudy a fáze • uvažujme pro jednoduchost vlny s jednotkovou amplitudou

  14. Skládání vln VI • výsledná vlna je modulována veličinou závislou na vzájemném fázovém posunu. • Zajímavé jsou dva extrémy • konstruktivní interference, kdy vznikne vlna o dvojnásobné amplitudě • destruktivní interference, kdy se vlny navzájem vyruší

  15. Stojaté vlnění I • Zvláštním případem je složení vlny se svým odrazem na překážce • Fázový posun zde zohledňuje skutečnosti, že • podle charakteru překážky se může změnit fáze • k odrazu může dojít v různých vzdálenostech

  16. Stojaté vlnění II • Za vhodných okolností je vlna stabilní a je prostorově modulována. Existují na ní : • kmitny – místa, kde je maximální rozkmit • uzly – místa, kde se vlny úplně vyruší

  17. Skládání vln VII • Složením vln s násobnými frekvencemi je možné aproximovat libovolnouperiodickou vlnu. • Na tomto principu je založena Fourierova analýza.

  18. Skládání vln VIII • Ukážeme si například složení pilového kmitu jako součtu :

  19. Dopplerův jev I • Pohybuje-li se zdroj vlnění, pozorovatel nebo prostředí, ve kterém se vlnění šíří, dochází ke změně pozorované frekvence. • Popišme pohyb : • zdroje vlnění rychlostí v • příjemce vlnění rychlostí u • prostředí šíření rychlostí w • rychlost šíření c je větší než u, v, w, ale menší než rychlost světlave vakuu • všechny rychlosti ve směru osy +x jsou kladné

  20. Dopplerův jev II • Předpokládejme stojícízdroj v počátku a stojícíprostředí(v = w = 0) a pozorovatel(napravo od počátku)sevzdaluje od zdroje rychlostí u > 0. • Jakou frekvenci (výšku tónu) vnímá pozorovatel závisí na počtu vln, které kolem něj projdou za jednotku času. • kdyby byl pozorovatel v klidu :

  21. Dopplerův jev III • Když se pozorovatelpohybuje, vlny kolem něj neprochází rychlostí c, ale relativní rychlostí c - u. S použitím předchozího platí : • Pro vzdalujícího se pozorovatele je tedy frekvence nižší, pro přibližujícího se by bylo u záporné a frekvence by byla vyšší.

  22. Dopplerův jev IV • Nyní jsou pozorovatel a prostředí v klidu. A zdroj se pohybuje rychlostí v od počátku k pozorovateli. • Během jedné periody T0 vyšle zdroj jednu vlnu. • V momentě, kdy zdroj vysílá konec vlny, je vzdálen od bodu, odkud vysílal začátek o T0v. Začátek se ale dostal do vzdálenosti T0c. Takže vlna se zmačkla do prostoru T0(c-v). Proto : • Pro vzdalující se zdroj je tedy v<0 a frekvence je nižší, pro přibližující se by byla frekvence opět vyšší.

  23. Dopplerův jev V • Pohybuje-li se jenprostředí, a to rovnoměrně, přičítá se jeho rychlost w k rychlosti šíření c a pozorovaná frekvence se nemění. • Jsou-li ale nenulové i pohyby pozorovatele nebo zdroje, musí se změněná rychlost šíření vzít v úvahu a lze tedy napsat souhrnný vztah pro všechnymožné vzájemné pohyby :

  24. Dopplerův jev VI • Nevýhodou použité konvence je, že kladná rychlost u neznamená automaticky vzdalování. Pouze, je-li větší než v. • Pro správné posouzení, zda se jedná o přibližování nebo vzdalování, je nutné zkoumat rozdílu - v. • Konvence je ale konzistentní s normálními znaménky rychlosti, ale hlavně vztahy vycházejí jednoznačně. • Zajímavá je nesymetrie vůči pohybu zdroje nebo pozorovatele. Ta ale není daná konvencí, ale je skutečná.

  25. Dopplerův jev VII • Předpokládejme nulovou rychlost prostředí a rychlosti zdroje nebo pozorovatele zanedbatelné vůči rychlosti šíření. Potom : • tento vztah již symetrický je. • v – u je vzájemná rychlost, kladná při přibližování • platí i pro elektromagnetické vlny (světlo)

  26. Příklad – rychlost zvuku I • Pomocí výbuchů v malých hloubkách pod mořskou hladinou byla zjištěna rychlost šíření zvuku c = 1.43 103 m/s. • Jak je stlačena voda v největších hlubinách na Zemi? • Z hustoty mořské vody  = 1.03 103 kgm-3 můžeme určit Kmodul její objemové pružnosti :

  27. Příklad – rychlost zvuku II • Součinitel objemové stlačitelnosti tedy je: • Relativnístlačenípři atmosférickém tlaku 105 Patedy je 510-5 a na dně Mariánského příkopu, při tlaku cca 108 Pa je asi 5%. Voda tedy není dokonale nestlačitelná! ^

More Related