1 / 18

Makroekonomie I ( Cvičení 13 – Mezinárodní obchod a obchodní politika)

Makroekonomie I ( Cvičení 13 – Mezinárodní obchod a obchodní politika). Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE). MAEK1 – Cvičení 13. Existují-li pouze dvě země a dvě komodity, mezinárodní Směnný poměr musí být vždy: přesně v polovině intervalu daného národními směnnými poměry

ghalib
Download Presentation

Makroekonomie I ( Cvičení 13 – Mezinárodní obchod a obchodní politika)

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Makroekonomie I( Cvičení 13 – Mezinárodní obchod a obchodní politika) Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

  2. MAEK1 – Cvičení 13 Existují-li pouze dvě země a dvě komodity, mezinárodní Směnný poměr musí být vždy: přesně v polovině intervalu daného národními směnnými poměry někde v intervalu daného národními směnnými poměry musí být mimo interval daný národními směnnými poměry

  3. MAEK1 – Cvičení 13 Existují-li pouze dvě země a dvě komodity, mezinárodní Směnný poměr musí být vždy: přesně v polovině intervalu daného národními směnnými poměry někde v intervalu daného národními směnnými poměry musí být mimo interval daný národními směnnými poměry

  4. MAEK1 – Cvičení 13 Pro hranici výrobních možností platí: vyjadřuje kombinace dvou produktů, které lze maximálně vyrobit při daných zdrojích body pod ní jsou neefektivní rostoucí náklady obětované příležitosti způsobují její konkávní tvar platí všechny výše uvedené možnosti

  5. MAEK1 – Cvičení 13 Pro hranici výrobních možností platí: vyjadřuje kombinace dvou produktů, které lze maximálně vyrobit při daných zdrojích body pod ní jsou neefektivní rostoucí náklady obětované příležitosti způsobují její konkávní tvar platí všechny výše uvedené možnosti

  6. MAEK1 – Cvičení 13 V následující tabulce jsou zachyceny neúplné údaje o potřebě Hodin práce k výrobě jedné jednotky zboží: Doplňte tuto tabulku tak, aby: země A měla absolutní výhodu u obou zboží země B měla absolutní výhodu u zboží 2 mezi zeměmi nemohl probíhat mezinárodní obchod na základě absolutních a komparativních výhod

  7. MAEK1 – Cvičení 13 V následující tabulce jsou zachyceny neúplné údaje o potřebě Hodin práce k výrobě jedné jednotky zboží: Doplňte tuto tabulku tak, aby: země A měla absolutní výhodu u obou zboží (např. X1 = 10 a X2 = 18) země B měla absolutní výhodu u zboží 2 mezi zeměmi nemohl probíhat mezinárodní obchod na základě absolutních a komparativních výhod

  8. MAEK1 – Cvičení 13 V následující tabulce jsou zachyceny neúplné údaje o potřebě Hodin práce k výrobě jedné jednotky zboží: Doplňte tuto tabulku tak, aby: země A měla absolutní výhodu u obou zboží země B měla absolutní výhodu u zboží 2 (např. X2 = 11) mezi zeměmi nemohl probíhat mezinárodní obchod na základě absolutních a komparativních výhod

  9. MAEK1 – Cvičení 13 V následující tabulce jsou zachyceny neúplné údaje o potřebě Hodin práce k výrobě jedné jednotky zboží: Doplňte tuto tabulku tak, aby: země A měla absolutní výhodu u obou zboží země B měla absolutní výhodu u zboží 2 mezi zeměmi nemohl probíhat mezinárodní obchod na základě absolutních a komparativních výhod (X1 = 20, X2 = 15)

  10. MAEK1 – Cvičení 13 Předpokládejte tabulku z příkladu č. 3 a doplňte si za X1 12 a za X2 18. Zjistěte,která země má u kterého zboží komparativních výhod.

  11. MAEK1 – Cvičení 13 => Země A u zboží 1 a země B u zboží 2 Předpokládejte tabulku z příkladu č. 3 a doplňte si za X1 12 a za X2 18. Zjistěte, která země má u kterého zboží komparativních výhod.

  12. MAEK1 – Cvičení 13 Na základě zadání příkladu č. 4 zjistěte: národní směnné poměry země A a země B, pokud neexistuje mezinárodní obchod určete, v jakém rozmezí se bude pohybovat mezinárodní směnný poměr v případě svobodného mezinárodního obchodu.

  13. MAEK1 – Cvičení 13 Na základě zadání příkladu č. 4 zjistěte: národní směnné poměry země A a země B, pokud neexistuje mezinárodní obchod U země A: 1 jednotka zboží 1 = 0,8 j zboží B neboli 1 jednotka zboží 2 = 1,25 jednotek zboží 1; u země B: 1 jednotka zboží 1 = 1,1 j. zboží 2 nebo 1 jednotka zboží 2 = 0,9 j. zboží 1

  14. MAEK1 – Cvičení 13 Na základě zadání příkladu č. 4 zjistěte: určete, v jakém rozmezí se bude pohybovat mezinárodní směnný poměr v případě svobodného mezinárodního obchodu. 1 jednotka zboží 1 za 0,8 – 1,1 zboží 2 nebo-li 1 jednotka za 0,9 – 1,25 j. zboží 2

  15. MAEK1 – Cvičení 13 Cvičení 1. V ekonomii se setkáváme často s hranicí výrobních možností, která je konkávní (vypouklá). Jak si lze vysvětlit rozdíl mezi zde zachycenou lineární hranicí a běžně znázorňovanou konkávní hranicí?

  16. MAEK1 – Cvičení 13 Cvičení 1. V ekonomii se setkáváme často s hranicí výrobních možností, která je konkávní (vypouklá). Jak si lze vysvětlit rozdíl mezi zde zachycenou lineární hranicí a běžně znázorňovanou konkávní hranicí? Při lineární hranici výrobních možností jsme předpokládali konstantní směnný poměr (náklady obětované příležitosti se nám nezměnily).V případě běžné konkávní hranice výrobních možností je zabudován předpoklad, že se směnný poměr mění (náklady obětované příležitosti rostou.)

  17. MAEK1 – Cvičení 13 Cvičení 2. Pokuste se vysvětlit, proč musí být mezinárodní směnný poměr vždy v rozmezí národních směnných poměrů.

  18. MAEK1 – Cvičení 13 Mezinárodní směnný poměr musí být vždy v rozmezí národních směnných poměrů. Představte si, že by mezinárodní směnný poměr byl např. 1 litr vína za 1,5 kg pšenice. V tomto případě by země A nevyvážela žádné víno, neboť by producenti vína dostali od domácích výrobců více (2 kg pšenice). A obdobně kdyby byl mezinárodní směnný poměr 1 litr vína za 3.5 kg pšenice (neboli 1 kg pšenice za 0,29 litru vína), pak by země B nevyvážela žádnou pšenici, neboť domácí producenti pšenice by od domácích výrobců vína dostali více (0,33 litru vína). Je tedy zřejmé, že pokud by se mezinárodní směnný poměr pohyboval mimo rozmezí národních směnných poměrů, mezinárodní obchod by neprobíhal. Cvičení 2. Pokuste se vysvětlit, proč musí být mezinárodní směnný poměr vždy v rozmezí národních směnných poměrů.

More Related