1 / 137

Spotřební, investiční a vládní výdaje, vnější vztahy

Makroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz , 2011 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz. Spotřební, investiční a vládní výdaje, vnější vztahy. Téma 2. 7. Agregátní výdaje a) Spotřební výdaje a úspory b) Investiční výdaje c) Vládní výdaje

Download Presentation

Spotřební, investiční a vládní výdaje, vnější vztahy

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Makroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz , 2011 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz Spotřební, investiční a vládní výdaje, vnější vztahy Téma 2

  2. 7. Agregátní výdaje a) Spotřební výdaje a úspory b) Investiční výdaje c) Vládní výdaje d) Problematika zahraničních vztahů Y = C + I + G + NX Obsah.

  3. HDP ČR 2009

  4. HDP ČR 2009

  5. Spotřeba ČR 2009

  6. HDP ČR 1995 až 2009

  7. Struktura spotřeby ČR

  8. Kolísá-li některá ze složek Y = C + I + G + (X – M) kolísá i HDP. Kolísání různých složek HDP se též může vzájemně kompenzovat. Co má vliv na vývoj HDP ?

  9. Kolísání a kompenzace.

  10. Kolísání a kompenzace.

  11. Výdajová metoda zjišťování HDP: Y = C + I + G + (X – M) Identita úspor a investic: celkové hrubé národní investice: Agregátní investice I + GI + (X – M) celkové hrubé národní úspory: Agregátní úspory S = PS + GBS + NGS Tvorbě aktiv („investic“) odpovídá tvorba úspor. Základní makroekonomické identity

  12. jsou výdaje, které vynakládají domácnosti na nákup finálních statků jež neslouží k produkci dalších statků. Na makroekonomické úrovni jsou tedy spotřební výdaje souhrnem všech výdajů všech domácností za určité časové období – zahrnují výdaje na potraviny, bydlení, zábavu apod. Abychom je mohli sčítat vyjadřujeme spotřební výdaje C v penězích. Spotřební výdaje C

  13. disponobilní důchod, resp. HDP úroková míra politická a ekonomická stabilita očekávání životní cyklus permanentní důchod Jaké faktory ovlivňují spotřebu C ?

  14. YD = Y + TR – TA – GBS TR ... transfery, TA .... daně, GBS ... hrubé úspory firem c ... mezní sklon ke spotřebě vyjadřuje o kolik se zvýší spotřeba, vzroste-li disponibilní důchod o jednu jednotku. Disponibilní důchod YD

  15. Keynes sir John Maynard brit. národohospodář, * 1883 † 1946 vyvodil příčin svět. hosp. krize obecnou teorii zaměstnanosti, úroku a peněz. Vytvořil tak základ moderní vědy o NH politice vycházející ze vtahů mezi spotřebu, investicemi a úsporami. Spotřební funkci zformuloval ve 30. letech 20. století. Dílo: A Treatise on Money (1930), Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (The General Theory of Employment, Interest and Money, 1936)

  16. Mezní sklon ke spotřebě z disponibilního důchodu: MPC = ∆ C / ∆ YD = c Rovnice keynesovy krátkodobé funkce spotřeby: C = Ca + c · YD Ca … autonomní spotřeba Spotřební výdaje domácností Výdajový multiplikátor

  17. Mezní sklon ke spotřebě z disponibilního důchodu: MPC = ∆ C / ∆ YD = c…. je klesající Rovnice keynesovy krátkodobé funkce spotřeby: C = Ca + c · YD Ca … autonomní spotřeba Spotřební výdaje domácností

  18. Autonomní spotřeba není závislá na disponibilním důchodu. Patří mezi ně především nezbytně nutné výdaje např. na jídlo, ošacení a bydlení. Tyto spotřební výdaje je nutno krýt z příjmů v minulosti tj. s úspor nebo se domácnosti musí zadlužovat. 0 < c < 1 Autonomní spotřeba Ca

  19. Jsou tou částí příjmu, které nejsou subjekty spotřebovány. Úspory obecně můžeme rozdělit na osobní úspory domácností PS, hrubé úspory firem GBS a vládní úspory TA-G-TR-ID, kde:TA... daně, G... vládní výdaje na zboží a služby (na statky),TR... transfery, ID... úroky z veřejného dluhu. Pro úspory domácností platí vztah:PS = YD - C, Úspory S

  20. disponibilní důchod reálná úroková míra dostupnost půjček míra zdanění schopnost sebeovládání a nespotřebovávat demonstrativní efekt míra sociálního zabezpečení ve společnosti míra inflace politická a ekonomická stabilita Faktory ovlivňující úspory S

  21. úspory na celoživotní cíle preventivní úspory úspory pro dědice Dělení úspor S

  22. Mezní sklon k úsporám z disponibilního důchodu MPS = ∆ S / ∆ YD = s Rovnice spotřební funkce: S = -Sa+ s · YD = - Ca+ (1-c) · YD C + S = YD pak c + s = 1 Úspory domácností Výdajový multiplikátor

  23. YD = C + S YD1 = C1 + S1 YD0 = C0 + S0 YD1 - YD0 = (C1 - C0) + (S1 - S0) ΔYD = Δ C + ΔS 1 = Δ C/ΔYD+ ΔS/ΔYD 1= c + s Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor

  24. GRAF - spotřeba a úspory Ca Sa Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor C=Ca + c .YD CS S=-Sa + s .YD 45° YD0 YD

  25. YD = C + S; 1= c + s Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor CS YD

  26. YD = C + S; 1= c + s Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor CS 45° YD

  27. YD = C + S; 1= c + s Ca Sa Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor CS 45° YD

  28. YD = C + S; 1= c + s Ca Sa Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor CS 45° YD

  29. YD = C + S; 1= c + s Ca Sa Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor C=Ca + c .YD CS 45° YD

  30. YD = C + S; 1= c + s Ca Sa Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor C=Ca + c .YD CS 45° YD0 YD

  31. YD = C + S; 1= c + s Ca Sa Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor C=Ca + c .YD CS S=Sa + s .YD 45° YD0 YD

  32. YD = C + S; 1= c + s Ca Sa Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor C=Ca + c .YD CS S=Sa + s .YD 45° YD0 YD

  33. YD = C + S; 1= c + s Ca Sa Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor C=Ca + c .YD CS S=Sa + s .YD 45° YD0 YD

  34. Mezní sklon ke spotřebě z disponibilního důchodu: MPC = ∆ C / ∆ YD = c Rovnice keynesovy krátkodobé funkce spotřeby: C = Ca + c · YDYD=Y–Ta–t.Y+TR=S+C APC = C/YD Spotřební výdaje domácností Mezní sklon k úsporám z disponibilního důchodu: MPS = ∆ S / ∆ YD = s c + s = 1 Rovnice keynesovy krátkodobé funkce spotřeby: • S = Sa + s · YD • APS = S/YDAPC + APS = 1

  35. Nejistá spotřeba Jaká je kauzalita? změna úspor → změna spotřeby • změna spotřeby → změna úspor Podíl C/HDP je dlouhodobě stálý. Na spotřební chování má vliv velmi mnoho faktorů, které se navíc v jednotlivých zemích mohou dost lišit. Existuje také zpětná vazba stimulující poptávku.

  36. Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby

  37. Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. Mezní sklon ke spotřebě c = ∆ C / ∆ YD = = 240/300 = 160/200 = 0,8 Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby Δ1Δ2 300 200 240 160

  38. Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. Mezní sklon ke spotřebě c = ∆ C / ∆ YD = = 240/300 = 160/200 = 0,8 Cavypočteme z rovniceC =Ca+ c · YD 1660 = Ca + 0,8 . 2000 Ca = 60 výsledná funkce spotřeby:C =60+0,8 · YD Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby Δ1Δ2 300 200 240 160

  39. Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. C =60+0,8 · YD Kolik je rovnovážná spotřeba? Jak se změní, když Ca vzroste na dvojnásobek? Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby

  40. Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. C =60+0,8 · YD Kolik je rovnovážná spotřeba? Jak se změní, když Ca vzroste na dvojnásobek? Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby

  41. Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. C =60+0,8 · YD Kolik je rovnovážná spotřeba? Jak se změní, když Ca vzroste na 100 ? Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby

  42. Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. C =60+0,8 · YD Kolik je rovnovážná spotřeba? Jak se změní, když Ca vzroste na 100 ? Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby

  43. Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. Mezní sklon ke spotřebě s = ∆ S / ∆ YD Cavypočteme z rovniceS = s · YD - Ca Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby

  44. Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. Mezní sklon ke spotřebě s = ∆ S / ∆ YD = 150/500 = 0,3 Cavypočteme z rovniceS =Sa+ s · YD 700 = Sa + 0,3 . 3000 Sa = -200 výsledná funkce spotřeby:S =-200+0,3 · YD Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby

  45. Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. S =-200+0,3 · YD YD0=666,6667 Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby 666,666

  46. Zjistěte, od jaké výše disponibilního důchodu začínají domácnosti spořit platí-li krátkodobá funkce spotřeby: C =140+0,9 · YD Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby

  47. Zjistěte, od jaké výše disponibilního důchodu začínají domácnosti spořit platí-li krátkodobá funkce spotřeby: C =140+0,9 · YD S =-140+0,1 · YD 0 =-140+0,1 · YD YD = 1400 PJ Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby

  48. Vypočítejte výši spotřeby, jestliže autonomní spotřeba je 80 mld.Kč a mezní sklon ke spotřebě je 0,7. HDP je 3000 mld.Kč. Vláda poskytuje transfery ve výši 200 mld.Kč a vybere 15 mld.Kč na autonomních daních. Důchodová sazba daně je 25 %: C =80+0,7 · YD Příklad – Zjistěte výši spotřeby! S.75/1

More Related