1 / 12

K PROBLEMATICE EMPATIE A JEJÍHO VÝZKUMU

K PROBLEMATICE EMPATIE A JEJÍHO VÝZKUMU. PhDr. Zdeněk MLČÁK, Ph.D. Příspěvek byl podpořen projektem Grantové agentury ČR č. 406/06/0861 „Prosociální chování se zřetelem k altruismu, afiliaci a empatii“. Katedra psychologie a sociální práce Filozofická fakulta Ostravské univerzity. ÚVOD.

Download Presentation

K PROBLEMATICE EMPATIE A JEJÍHO VÝZKUMU

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. K PROBLEMATICE EMPATIE A JEJÍHO VÝZKUMU PhDr. Zdeněk MLČÁK, Ph.D. Příspěvek byl podpořen projektem Grantové agentury ČR č. 406/06/0861 „Prosociální chování se zřetelem k altruismu, afiliaci a empatii“. Katedra psychologie a sociální práce Filozofická fakulta Ostravské univerzity

  2. ÚVOD • Empatie je klíčový koncept psychologie, jemuž je v české odborné literatuře věnována překvapivě velmi malá pozornost. • Česká literatura akceptuje fakt, že empatie je jednou ze základních proměnných, které limitují kvalitu sociálních procesů a že empatie reprezentuje významný předpoklad efektivní práce s klientyv rámci různých pomáhajících profesí. • I v české literatuře lze sporadicky empirické důkazy pro výše uvedená tvrzení: - H. Florek a M. Schwarz (2006, v tisku) prostřednictvím ankety realizované u více než 200 začínajících slovenských studentů psychologie zjistili, že empatii uváděli jako vůbec nejčastější charakteristiku osobnosti psychologa. - V našem vlastním, dosud nepublikovaném výzkumu, jsme u souboru 46 hospicových sester zjistili, že 20 z nich (tj. 43,48%) uvádělo empatii jako vůbec nejdůležitější osobnostní předpoklad pro práci v této oblasti. -V jiném našem výzkumu bylo u soboru u 193 klientů oddělení sociálně právní ochrany dětí zjištěno, že empatii povařují tito klienti za jeden z nejdůležitějších atributů profesionálních sociálních pracovníků (podrobněji viz Mlčák et al., 2005).

  3. ORGANIZAČNÍ MODEL EMPATIE M.H. DAVISE M. H. Davis (1996) konceptualizuje empatii jako soubor konstruktů, jenž souvisí s kognitivními, emocionálními či behaviorálními reakcemi jedince, který má možnost pozorovat prožitky jiného subjektu. V tzv. organizačním modelu empatie rozlišuje mezi čtyřmi základními soubory konstruktů: • A)ANTECEDENTY – konstrukty týkající se osobnostních charakteristik pozorovatele a parametrů situace v nichž probíhá pozorování jiného subjektu. • B)PROCESY – konstrukty popisující různé emocionální a kognitivních děje, jež probíhají v osobnosti pozorovatele • C)INTRAPERSONÁLNÍ DŮSLEDKY – konstrukty vyjadřující afektivní i nonafektivní reakcepozorovatele v situaci jeho expozice vůči pozorovaného subjektu. • D)INTERPERSONÁLNÍ DŮSLEDKY - konstrukty zahrnující behaviorální reakce pozorovatele vůči pozorovanému subjektu.

  4. A) ANTECEDENTY EMPATIE ANTECEDENTYpředstavují soubor konstruktů, které souvisejí s osobnostními charakteristikami pozorovatelea s parametry situace. • I) Osobnostní charakteristiky pozorovatele 1) biologická schopnost empatie 2) individuální (dispoziční) rozdíly 3) individuální historie učení • II) Parametry situace 1) intenzita 2) stupeň podobnosti mezi pozorovatelem a pozorovaným subjektem

  5. B) PROCESY EMPATIE PROCESYreprezentují konstrukty, které se vztahující k důsledkům empatie. • I) Nonkognitivní procesy 1)primární kruhová reakce 2) motorická mimika. • II) Jednoduché kognitivní procesy 1)klasické podmiňování 2) přímé asociace 3) labelling(označování) • III) Rozvinuté kognitivní procesy 1) asociace zprostředkované jazykem 2)kognitivní sítě 3)přijímání role (perspektivy)

  6. C) INTRAPERSONÁLNÍ DŮSLEDKY INTRAPERSONÁLNÍ DŮSLEDKY jsou konstrukty, které zahrnují afektivní důsledky a nonafektivní důsledky, které se obecně týkají reakcí pozorovatele v situaci jeho expozice vůči vlivu pozorovaného subjektu. • I) Afektivní důsledky 1) paralelní důsledky 2) reaktivní důsledky • I) Nonafektivní důsledky 1) interpresonální přesnost 2) atribuční soudy pozorovatele vůči pozorovanému subjektu

  7. D) INTERPERSONÁLNÍ DŮSLEDKY INTERPERSONÁLNÍ DŮSLEDKY jsou konstrukty, které se týkají behaviorálních reakcí pozorovatele vůči pozorovanému subjektu. • I) Pomáhání • II) Agresivní chování • II) Sociální chování

  8. INTERPERSONAL INDEX REACTIVITY (IRI) • M. H. Davis je vytvořil Index interpersonální reaktivity, který obsahuje 28 položek rozdělený do 4 subškál. Položky hodnotí proband na 5-ti bodové škále Likertova typu. • 1) Přijímání perspektivy (perpective taking) – měří tendenci přijímat hledisko druhých, které je založeno na nonegocentrickém myšlení a přizpůsobit psychologický náhled na druhé osoby v každodenním životě. • 2)Empatický zájem (empathic concern) – meří tendenci prožívat pocity sympatie, vřelosti, soucitu a zájmu o neštěstí jiných, který se projevuje v altruistickém chování. • 3)Fantazie(fantasy) – měřítendenci přemístit se do pocitů a jednání fiktivních postav v knihách, hrách a filmech . • 4)Osobní distres(personal distres) – měří tendence odrážející úroveň na sebe orientovaných pocitů úzkosti a neklidu v intenzivních interpersonálních situacích a prožívat pocity diskomfortu jiných.

  9. CÍL VÝZKUMU A METODA • Cílem výzkumu byla statistická komparace amerického a českého souboru univerzitních studentek. • Byla využita data získaná ze souboru 582 amerických studentek Texas University v Austinu, které se zúčastnily úvodního přednáškového cyklu psychologie. U tohoto souboru byly M. H. Davisem zjištěny a poté publikovány základní statistické parametry i korelační analýza jednotlivých subškál empatie. • Soubor českých studentek tvořilo 229 studentek sociální práce Filozofické fakulty a Zdravotně sociální fakulty Ostravské univerzity v Ostravě. • Použitou metodou byl IRI – Index interpersonální reactivity.

  10. KOMPARACE SOUBORŮ STUDENTEK

  11. KORELAČNÍ ANALÝZA

  12. INTERPRETACE • Nejsou zjištěné rozdíly způsobeny především faktorem sociální desiderability ? • Lze považovat IRI – Index interpersonální reactivity za tzv. culture free test? • Existují zásadní rozdíly v tradici altruismu a pomáhání mezi USA a ČR ? • Lze úroveň u pomáhajících profesí zvýšit úroveň empatie zvýšit pomocí vhodných tréninkových programů?

More Related