1 / 31

KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI

KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI. Michal Lehnert. Osnova přednášky. Charakteristika KS. Význam KS pro tréninkovou činnost a sportovní výkony. Členění KS. Metodické aspekty rozvoje KS. Diagnostika KS. KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI.

Download Presentation

KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI Michal Lehnert

  2. Osnova přednášky • Charakteristika KS. • Význam KS pro tréninkovou činnost a sportovní výkony. • Členění KS. • Metodické aspekty rozvoje KS. • Diagnostika KS.

  3. KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI Komplex schopností lehce a účelně koordinovat pohyby, přizpůsobovat je měnícím se podmínkám, provádět složitou pohybovou činnost a rychle si osvojovat nové pohyby. • KS jsou úzce spjaty s řízením pohybu, resp. s dovednostmi a mohou působit pouze v jednotě s kondičními schopnostmi (projevují se v komplexu)! • KS jsou tréninkem značně ovlivnitelné.

  4. ČLENĚNÍ KS Diferenciační Orientační Rovnováhová Reakční Rytmická Spojování pohybu Přestavby pohybu

  5. KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI • Koordinace– součinnost CNS a kosterního svalstva při cílené pohybové činnosti • Obratnost– popisuje dobře koordinovaný průběh pohybu (vnější projev) • Pohybová koordinace – vyjadřuje aspekt silového, časového a prostorového řízení pohybové činnosti (regulace pohybu). • Především dílčí pohyby či pohybové fáze jsou uváděny do souladu tak, aby vytvořily harmonický celek pohybového aktu.

  6. KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI • UplatněníKS především při pohybové činnosti • s vysokými nároky na řídící činnost nervové • soustavy (složitější pohyby, změna pohybů…). • Odlišné nárokysportů na koordinační • schopnosti (jednoduchá lokomoce x • lokomoce spojená s různou manipulací - tenis, • moderní, gymnastika)… • Rozvoj KS a svalový aparát:rozvoj činnosti • agonistů a antagonistů, svalového napětí, • ekonomizace svalové činnosti.

  7. KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI • KS a Technická příprava: • -KS ovlivňují její efektivitu (kvalitu motorických dovedností a jejich využití) a naopak. • -KSumožňují učení se pohybovým dovednostem a ovlivňují jejich projev – dominuje přesnost, rychlost, složitost…

  8. KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI • Interindividuální rozdíly v KS se projevují ve: • Výběruefektivníchpohybových programů. • Koordinaci dílčích pohybů a jejich spojování do • celků. • Správné reakcina podněty k zahájení nebo • změně pohybu. • Kontrole pohybů a přizpůsobenípohybů • měnícím se podmínkám…

  9. VÝZNAM KOORDINAČNÍCH SCHOPNOSTÍ • Optimálně rozvinuté koordinační schopnosti: • Urychlují a zefektivňují proces osvojování nových dovedností. • Příznivě ovlivňují dříve osvojené dovednosti(přispívají k jejich stabilizování, zjemňování a hlavně k jejich adekvátnímu využívání v konkrétních situacích…).

  10. VÝZNAM KOORDINAČNÍCH SCHOPNOSTÍ • Optimálně rozvinuté koordinační schopnosti: • Spoluurčují stupeň využití kondičních schopností(např.rytmická souhra pohybu paží a nohou při plavání kraulem apod.). • Ovlivňují estetické pocity, radost a uspokojení z pohybu (koordinované pohyby jsou plynulé, mají náležitý rozsah, dynamiku a rytmus – působí harmonicky.

  11. KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI • Obecné KS - vztahují se k provádění řady • motorických dovedností, nevztahují se přímo k • požadavkům sportovních výkonů. Jsou základem • efektivního rozvoje speciálních KS. • Speciální KS - dány požadavky sportovních • výkonů (omezené na jeden sport či sportovní • disciplínu, vázané na charakteristickou • motorickou dovednost).

  12. ČLENĚNÍ KS Diferenciační Orientační Rovnováhová Reakční Rytmická Spojování pohybu Přestavby pohybu

  13. Diferenciační Schopnost jemně rozlišovat a nastavovat silové, prostorové a časové parametry pohybového průběhu (projevuje se např. pocitem vody, míče apod.) Základem je činnost svalových receptorů. Např. při běhu na lyžích musí být při odrazu odrazová noha v přesně nastavené poloze, odraz proveden přesně v určitém okamžiku a síla vynaložená při odrazu přiměřená (pokud bude např. odraz opožděný či příliš razantní, dojde k proklouznutí).

  14. Orientační Schopnost určovat a měnit polohu a pohyb těla v prostoru a čase, a to vzhledem k definovanému akčnímu poli (hřišti, ringu, tanečnímu parketu…) nebo pohybujícímu se objektu (spoluhráč, míč). Základem této schopnosti je příjem a zpracování informací z analyzátorů (zrakový, sluchový, kinestetický, vestibulární).

  15. Rovnováhová Schopnost udržovat celé tělo (event. i vnějšíobjekt) ve stavu rovnováhy, respektive rovnovážný stav obnovovat i při napjatých rovnováhových poměrech a proměnlivých podmínkách prostředí. Rozlišuje se rovnováhová schopnoststatická, dynamická a balancování předmětů. Analyzátory, ze kterých se získávají informace: vestibulární, kinestetický (zdůrazňován je význam receptorů krčních svalů), taktilní (četné receptory jsou na plosce nohy) a zrakový.

  16. Reakční Schopnost zahájit (účelný) pohyb na daný podnět v co nejkratším čase (indikátorem je reakční doba). Timing – schopnost včasného zahájení pohybu jako předpoklad úspěšného řešení úkolu). Často spojena s přizpůsobením a přestavbou pohybu. Délka reakční doby závisí na druhu podnětu, nejdelší je u podnětů optických, nejkratší u taktilních. Rozdíly však jsou malé, řádově desítky milisekund.

  17. Rytmická Schopnost vystihnout a pohybově vyjádřit rytmus z vnějšku daný, nebo v samotné pohybové činnosti obsažený (časové a dynamické parametry pohybu). Rovněž vnímat změny rytmu (i ostatních sportovců), optimálně sladit pořadí činností (např. nahrávač ve volejbale: běh – nahrávka – vykrytí)…

  18. Rytmická • Dva aspekty: • vnímání akustických (často hudebních), také vizuálních z vnějšku přijímaných rytmů a jejich přetransformování, přenesení do pohybové činnosti (tanec, krasobruslení, aerobic). • vystižení rytmu pohybového aktu (např. vzepření vzklopmo),„přeložení“ tohoto ve vlastní představě existujícího rytmu a uplatněnípři vlastní pohybové činnosti. • Každý pohyb má svůj rytmus – jeho nalezení ulehčí provedení pohybu!

  19. Spojování pohybu Schopnost navzájem propojovat dílčí pohyby těla (končetin, hlavy, trupu) do prostorově, časově a dynamicky sladěného celkového pohybu, zaměřeného na splnění cíle pohybového jednání. Dominuje při řešení koordinačně náročných úloh, které se ve zvýšené míře vyskytují např. v gymnastice, ve všech sportovních hrách, ale i v plavání.

  20. Přestavby pohybu Schopnost situačně přizpůsobit pohybovou činnost (původní pohybový program) vnějším i vnitřním podmínkám, které člověk v průběhu pohybu vnímá nebo předjímá. Změnu přináší měnící se terén (při jízdě na lyžích), činnost soupeře (při zápasení), vyvíjející se herní situace (basketbal), měnící se povětrnostní situace ale i podmínky vnitřní, např. pod vlivem únavy. Na základě vnímání nebo anticipace sportovec pokračuje v pohybu jiným způsobem. Úzce propojena se schopností orientační a reakční.

  21. METODIKA TRÉNINKU KS • RozvojKSse uskutečňujesamostatněnebo v rámci technické přípravy. • PodstatoutréninkuKS je: • 1. Rozšiřování pohybové zkušenosti vykonáváním nových, stále obtížnějších koordinačně náročných pohybů. • 2. Zvládnutí širokého spektra dovedností v mnoha obměnách a v měnících se podmínkách (vyžadujících i nové, tvořivé řešení úkolu), přičemž nejde o jejich maximální dokonalost.

  22. METODIKA TRÉNINKU KS • Jak měnit podmínky? • Spojovatosvojené dovednosti. • Provádět více činností současně (dribling s dvěma míči, odbíjení obouruč vrchem a současné vedení míče nohama). • Zvyšovat náročnost a požadavky na přesnost. • Měnitnáčiní, nářadí, vnější podmínky …

  23. METODIKA TRÉNINKU KS • Jak měnit podmínky? • Cvičit pod tlakem (soupeř, vysoká rychlost, psychický tlak- požadavek na úspěšnost, omezení výběru variant řešení, prostoru). • Reagovat na dodatečné informace (směr smeče až podle postavení bloků, způsob přeskoku nářadí až podle pokynu před doskokem na můstek). • Cvičit v únavě po předchozím zatížení, při rušících vlivech z okolí. • Omezovatzrakovou kontrolu…

  24. METODIKA TRÉNINKU KS • Další důležité požadavky: • Pro rozvoj obecných KS využívatcvičení přiměřeně náročná (která nejsou plně zvládnuta), nová, neobvyklá, malých her, základůřady sportů…, což vede u dětí a mládeže k rozvoji všestrannosti. • Předpoklad efektivního rozvoje obecných KS je využívání cvičení, která umožňujítransfer do dalších činností.

  25. METODIKA TRÉNINKU KS • Další důležité požadavky: • Citlivé obdobírozvoje KS: cca 6 –13 let (před pubertou). • 6-9 let: zvládají jednodušší dovednosti, je třeba vícekrát opakovat. • 10-12 let: zvládají složité pohyby, je možné jejich dostatečné zpevnění. • Do puberty: předpoklady pro provádění pohybů s vysokou přesností. S nárůstem silových požadavků na provedení kvalita rozvoje KS klesá.

  26. METODIKA TRÉNINKU KS • Další důležité požadavky: • V tréninkové jednotce zařazovat rozvoj KS po rozcvičení. • Dávkování zatížení: menší počet opakování, více sérií, pravidelně, častěji, dbát na kvalitu, trvání cca do 30 min - udržet koncentraci. • Učení se novým pohybům zařazovat i u vyspělých sportovců.

  27. METODIKA TRÉNINKU KS • Základní metody: • Metoda obměňování - změny podmínek cvičení (postavení a směry pohybu, odstupňování síly, apod.). • Metoda opakování - plný interval zotavení, uplatňovat opakované řešení situací, ve kterých se sportovec vypořádává s koordinačně náročnou pohybovou činností. • Metoda kontrastní -získávání • protikladných pohybových zkušeností • prováděním pohybů s velmi rozdílnými • charakteristikami.

  28. METODIKA TRÉNINKU KS • Tréninkem KS dochází k rozšiřování pohybové zkušenosti, počtu a kvality dovedností - to ovlivňuje mj. rozvoj učenlivosti. • Proces zdokonalování KS: příjem, zpracování, uložení informace (a výběr programu), výdej informace (a inervace svalů)→zlepšení činnosti antagonistů, svalového napětí …

  29. DIAGNOSTIKA KS • Většinou problematická. • Laboratorní a terénní testování. • Testy zaměřené na přesnost, složitost, rychlost přizpůsobivost, učenlivost... • Testy speciálních KS (především u vyspělých sportovců).

  30. PŘÍKLAD DIAGNOSTIKY KS Diagnostikadiferenciační schopnosti: Reprodukování: -zadané polohy -vynaložené síly (např. při stisku dynamometru nebo výšky výskoku) -stanoveného tempa (např. při skákání přes švihadlo).

  31. Kontrolní otázky • Charakterizujte KS • Jak KS ovlivňují tréninkovou činnost a sportovní výkony. • Uveďte a charakterizujte jednotlivé druhy KS. • Jak lze KS efektivně rozvíjet? • Uveďte základní aspekty diagnostiky KS.

More Related