1 / 14

Pravděpodobnost.

Pravděpodobnost. Náhodný pokus. Při každém opakování pokusu dostáváme jiné výsledky. V praxi nelze zaručit totožné podmínky při opakování pokusu. V praxi je každý pokus náhodný ve výše uvedeném smyslu. Základní prostor. Při každém opakování pokusu dostáváme jiné výsledky,

chesmu
Download Presentation

Pravděpodobnost.

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Pravděpodobnost. Náhodný pokus. Při každém opakování pokusu dostáváme jiné výsledky. V praxi nelze zaručit totožné podmínky při opakování pokusu. V praxi je každý pokus náhodný ve výše uvedeném smyslu. Základní prostor. Při každém opakování pokusu dostáváme jiné výsledky, Avšak množina výsledků je známa. Množina možných výsledků je základní prostor . Elementární jevy. Prvky základního prostoru jsou elementární jevy. (E1, E2, …) Náhodný jev. Každá podmnožina náhodného prostoru je náhodný jev. (A, B, …) Prázdná podmnožina  označuje jev nemožný, Množina označuje jev jistý.

  2. Příklad. Nejsme schopni určit všechny Podmínky ovlivňující výsledek pokusu. Náhodný pokus : hod hrací kostkou Elementární jevy Ei: padne i, i = 1, 2, …,6 Jsme schopni definovat všechny možné výsledky pokusu,  = {padne 1, … , padne 6} Příklady náhodných jevů: A Padne liché číslo A  , A = E1  E3  E5. B Padne číslo > 5, B  , B = E6. C Padne číslo > 6, C = . D padne číslo v intervalu <1, 6>, D = . Operace s náhodnými jevy.

  3.  - algebra. Je to systém podmnožin základního prostoru , který splňuje • Ai , i = 1, 2, …   Ai   ( - aditivita) • A    A   •    Axiomatická definice pravděpodobnosti. Nechť je dána  - algebra nad základním prostorem . Pravděpodobností nazveme funkci P:   R s vlastnostmi • P (A)  0 pro každý A  • P() = 1, P() = 0 • Ai , i = 1, 2, … jsou neslučitelné jevy  P( Ai ) =  P(Ai) Trojice (, , P) se nazývá pravděpodobnostní prostor. Příklad. Dokažte, že platí pro každé A, B   • P( A ) = 1- P(A) • A  B  P(A) ≤ P(B) • A  B  P(B \ A) = P(B) – P(A) • P(A + B) = P(A) + P(B) – P(A  B)

  4. P(AA) = P() = 1 = P(A) + P(A), protože A a A jsou neslučitelné. Odtud P(A) = 1 - P(A). • P(B) = P(A) + P(B \ A)  P(A). • Z (2) je P(B \ A) = P(B) – P(A). • P(A + B) = P(B\ (A B)) + P(A\(A B)) + P(A  B) = P(B) + P(A) - P(A  B). Klasická definice pravděpodobnosti. Je zúžením axiomatické definice a pro nás dostačující. Předpokládá se, že základní prostor  je konečný, je tvořen n neslučitelnými elementárními jevy, všechny elementární jevy jsou stejně možné. Pak si lze představit rozklad libovolného jevu A na m-tici elementárních, neslučitelných, stejně možných jevů. P(A) = m / n, neboli P(A) = počet příznivých případů / počet všech případů. Příklad. Určete pravděpodobnost, že při hodu kostkou padne liché číslo. Elementární jevy příznivé jevu “padne liché číslo“ jsou 3 (padne 1,padne3, padne 5). m = 3, n = 6. Tedy P = 0.5.

  5. Příklad. Mezi 10 barevnými koulemi je 6 modrých a 4 bílé. Vypočtěte pravděpodobnosti: • náhodně vybraná koule je bílá • tři náhodně vybrané koule jsou modré • 2 náhodně vybrané koule jsou různé barvy. Řešení. • všechny koule mají stejnou pravděpodobnost být taženy. P = 0.4. • počet všech možných výběrů je . Počet jevů příznivých jevů je . Pravděpodobnost je tedy • Počet všech dvojic je = 45. Počet různých dvojic je 6*4 = 24. Pravděpodobnost je tedy 24/45.

  6. Příklad. V šestnácti lahvích jsou minerálky. Víme, že v 10 láhvích je Šaratice a v 6 lahvích je Vincentka. Jaká je pravděpodobnost, že mezi 4 náhodně vybranými lahvemi jsou 2 Šaratice a 2 Vincentky. N = 16 (počet všech lahví) V = 10 (počet lahví Šaratice) N-V = 6 (počet lahví Vincentka) n = 4 (počet náhodně vybraných lahví) k = 2 (výběr Šaratice) n - k = 2 (výběr Vincentka)

  7. Další definice pravděpodobnosti. • geometrická definice.  je oblast (v rovině, v prostoru, …), A je její podmnožina. Definuje se pravděpodobnost, že pro x   platí, že x  A. P = “velikost“ A / “velikost“ . • statistická definice. Nastane-li v n pokusech jev Amn-krát, pak pravděpodobnost jevu A definujeme Podmíněná pravděpodobnost, nezávislé jevy. • Pravděpodobnost jevu A za předpokladu, že nastal jev B je podmíněná pravděpodobnost jevu A a značí se P (A/B). Platí P (A/B) = P(A B) / P(B). • Jevy A a B jsou nezávislé právě, když P(A B)= P(A)P(B).

  8. Příklad. Máme krabici se třemi bílými a dvěma černými koulemi. Vytáhneme postupně dvě koule (první nevracíme zpět). Určete pravděpodobnost toho, že v druhém tahu vytáhneme bílou kouli za předpokladu, že v prvním tahu byla vytažena černá koule. A … v 2. tahu tažena bílá koule B … v 1. tahu tažena černá koule Možnosti. B1B2, B1B3, B2B1, B2B3, B3B1, B3B2, B1 (černá 1,2), B2 (černá 1,2), bílá 3 (černá 1,2), Č1 (bílá 1,2,3), Č2 (bílá 1,2,3,). Č1Č2, Č2Č1 Celkem 20 možností. Černá v 1. tahu: 8 možnosti, P(B) = 8/20 = 0.4 (Nebo také 2/5 = 0.4.) Černá v 1. tahu a současně bílá v 2. tahu představuje 6 možností, P(A B) = 6/20 = 0.3. P(A/B) = 6/8 = 3/4.

  9. Příklad. Dokažte Z definice podmíněné pravděpodobnosti plyne, že P(A  B) = P(A / B)P(A) = P(B / A)P(B). Úplná pravděpodobnost. Nechť je dán úplný systém vzájemně neslučitelných jevů H1, H2, ..., Hn a libovolný jev A, který může nastat pouze současně s některým z jevů Hi. Pro pravděpodobnost jevu A platí: P(A) = P(H1).P(A/H1)+P(H2).P(A/H2)+...+P(Hn).P(A/Hn)

  10. Příklad. V obchodě jsou tři pokladny, na nichž dojde k chybě v účtování s pravděpodobností: 0,1; 0,05 a 0,2, při čemž z hlediska umístění pokladen v obchodě jsou pravděpodobnosti odbavení pokladnami 0,3; 0,25 a 0,45. Jaká je pravděpodobnost, že osoba opouštějící obchod má chybný účet? jev A: došlo k chybě v účtováníjev Hi: odbavení i-tou pokladnoujev A je možno vyjádřit: A = (A H1)  (A H2)  (A H3)(zákazník má chybný účet, při čemž projde první pokladnou nebo má chybný účet po odbavení druhou pokladnou nebo má chybný účet a prošel třetí pokladnou) Jevy A H1, A H2, A H3 jsou vzájemně neslučitelné, proto: P(A) = P((A H1)  (A H2)  (A  H3)) = P(A H1) + P(A H2) + P(A H3) = P(H1).P(A/H1) + P(H2).P(A/H2) + P(H3).P(A/H3) = 0,3.0,1 + 0,25.0,05 + 0,45.0,2 = 0,1325

  11. Bayesova formule. Nechť je dán úplný systém vzájemně neslučitelných jevů H1, H2, ..., Hn a libovolný jev A, který může nastat jen současně s některým z jevů Hi. Pak pravděpodobnost, že nastane jev Hi, za předpokladu, že nastal jev A je: , kde Příklad. V obchodě jsou tři pokladny, na nichž dojde k chybě v účtování s pravděpodobností: 0,1; 0,05 a 0,2, při čemž z hlediska umístění pokladen v obchodě jsou pravděpodobnosti odbavení pokladnami 0,3; 0,25 a 0,45. Jaká je pravděpodobnost, že jsme byli u druhé pokladny, máme-li chybný účet? Hledáme tedy, čemu je rovno P(H2 / A).

  12. Příklad. Házíme šestkrát kostkou. Vypočtěte pravděpodobnost, že z těchto šesti hodů padne šestka právě dvakrát. Aij, i = 1, …, 6, j = 1, …, 6, i j: šestka padne v i-tém a v j-tém hodu Jedná se o nezávislé hody  jevy Aij jsou nezávislé. P(Aij) = (1/6)2(5/6)4 , tj. nezávisle na sobě 2x šestka a 4x něco jiného. Počet jevů Aij se rovná počtu způsobů, kolika lze umístit 2 šestky v 6 hodech, tj. Hledaná pravděpodobnost P = Příklad. Pravděpodobnost, že náhodně vybraný student bude znát učivo, je 0.005. Jaká je pravděpodobnost, že mezi dvaceti vybranými studenty bude:a) právě 5 znalých studentůb) nejvýše 2 znalí studenti a) b)

  13. Příklad. V osudí jsou 2 bílé a 3 černé koule. Vypočtěte pravděpodobnost toho, že: a) vytáhneme 3 koule a budou 2 černé a 1 bíláb) vytáhneme bez vracení jako první černou kouli, pak bílou a nakonec černou. a) Nezávislé tahy b) Závislé tahy

  14. Cvičení. 1.Mějme pět vstupenek po 100 Kč, tři vstupenky po 300 Kč a dvě vstupenky po 500 Kč. Vyberme náhodně tři vstupenky. Určete pravděpodobnost toho, že:a) alespoň dvě z těchto vstupenek mají stejnou hodnotub) všechny tři vstupenky stojí dohromady 700 Kč. 2.Z celkové produkce závodu jsou 4% zmetků a z dobrých je 75% standardních. Určete pravděpodobnost, že náhodně vybraný výrobek je standardní. 3.Z výrobků určitého druhu dosahuje 95% předepsanou kvalitu. V určitém závodě, který vyrábí 80% celkové produkce, však předepsanou kvalitu má 98% výrobků. Mějme náhodně vybraný výrobek předepsané kvality. Jaká je pravděpodobnost, že byl vyroben ve výše uvedeném závodě? 4.Menza zakoupila 12 chladniček z 1. závodu, 20 z 2. závodu a 18 z 3. závodu. Pravděpodobnost, že chladnička je výborné jakosti, pochází-li z 1.závodu je 0,9, z 2.závodu 0,6 a z 3.závodu 0,9. Jaká je pravděpodobnost, že náhodně vybraná chladnička bude výborné jakosti? 5.Narozeninový problém I. Spočítejte pravděpodobnost, že žádní dva lidé z patnáctičlenné skupiny nemají narozeniny ve stejný den roku. Ignorujte 29.únor. 6.K síti je připojeno 14 nových a 6 starších počítačů. Pravděpodobnost bezchybného provozu u nových počítačů je 0.9, u starších 0.8. Jaká je pravděpodobnost, žea) student bude pracovat bez poruchyb) tento student pracuje u nového počítače?

More Related