Vývoj českého umění ve 20. století Osobnosti české kultury

1. Vývoj českého umění ve 20. stoletíOsobnosti české kultury Tereza Budská 2.B.

2. Vývoj • Na přelomu devatenáctého a dvacátého století se české umění vyvíjelo pod silnými vlivy, které k nám doléhaly především z pařížského centra tehdejší evropské výtvarné scény. • Základním rysem prvního desetiletí 20. století se stalo především sjednocování jednotlivých malířů do různých spolků, sdružení nebo skupin. • První skupinou, která stojí za zmínku je Spolek výtvarných umělců Mánes, který byl založen roku 1887. • Svou výstavnou činností soustavně diskutoval a informoval o aktualitách v moderním umění českém i evropském a přinášel početnější soubory prací nejznámějších osobností malby, z níž pak získávali čeští malíři potřebný inspirační prostředek ve své práci.

3. Docházelo tak k postupné adaptaci zahraničních vlivů na české prostředí, která tak dala vzniku novým malířským osobnostem, jako byl figuralista Jan Preisler nebo krajinář Antonín Slavíček. • Základem tvorby se stalo vnímání obrazu jako nového celku jak z pohledu kompozičního, tak především v rovině barev, které se zbavovaly starých galerijních rysů a uplatňovaly přímou výzvu na smysly diváka – pozorovatele. • Významnou skupinou, která se objevila v další generační vlně prvního desetiletí dvacátého století, byla výtvarná skupina Osma. Jejím nejvýraznějším projevem se staly dvě výstavy z let 1907 a 1908, na kterých představilo svá díla osm výtvarníků. Obě výstavy znamenaly významnou událost ve světě českého umění. Byli to nespokojení studenti Akademie, které učarovala výstava Edvarda Muncha konaná v Praze roku 1905.

4. Mezi tyto umělce patřili Emil Filla (1882 – 1953), který svou tvorbou poukazoval na dobově přitažlivá témata a význam barev, • Otakar Kubín (1883 – 1969), • Bohumil Kubišta (1884 – 1918), který vyjadřoval vážnost a pochmurnou náladu svými náměty z všedního života a předměstské krajiny, • Antonín Procházka (1882 – 1945), Emil Artur Pittermann (1885 – 1936), Max Horb (1882 – 1907), Bedřich Fiegl (1884 – 1965) a Willi Nowak (1886 – 1977). Později se přidal ještě malíř • Vincenc Beneš (1883 – 1979). Svým manifestem se hlásili k dvěma základním evropským uměleckým směrům k expresionismu a fauvismu. • Hlavními inspiračními zdroji se staly práce předních evropských osobnosti výtvarné kultury Edvard Munch, Paul Cézanne, Vincent van Gogh. Jejich pozornost se tak upřela na vnímání současného prožitku v závislosti na expresionistickém vyjádření barev.

5. Emil Filla

6. Vincenc Beneš

7. 2.Polovina 20.století • Počátkem padesátých let se objevila nová generační vlna mladých umělců (Richard Fremund, Adolf Born, Bohdan Kopecký, Otakar Slavík), která se začala prosazovat právě v době nejsilnější cenzury a dogmatické víry s přísnými výtvarnými hranicemi a kritérii. • Jakékoli jiné tendence než realisticky angažované byly zakázány a pronásledovány. Na rozdíl od starších výtvarníků, kteří měli možnost navázat na své předválečně znalosti a zkušenosti, směry a tvorbu, měla nová skupina umělců velice těžkou výchozí situaci s naprostým nedostatkem informaci o umění. • Zhruba v polovině padesátých let došlo k jistému uvolnění od výtvarné socialistické doktríny. • Začali vznikat nové umělecké skupiny sdružující jak malíře, tak významné poválečné sochaře, kteří společně určovali vývoj českého výtvarného umění následujících desetiletí (Trasa – Eva Kmentová, Olbram Zoubek, Jitka Válová, Květa Válová; UB12 – Václav Boštík, Jiří John, Adriena Šimotová; Máj – Robert Piesen, Jiří Blacar

8. Na přelomu padesátých a šedesátých zasvětili umělci svou tvorbu různým formám abstrakce. • Na jedné straně stáli umělci inspirovaní radikálním informelem (Mikuláš Medek, Jan Koblasa, Aleš Veselý) a na straně druhé zase mírnější lyrickou abstrakci nebo lettrismem (Karel Malich, Jan Kotík). • V šedesátých letech docházelo k rozvoji tzv. nové figurace a pop-artu. Hlavními představiteli se stali Eva Kmentová, Jitka a Květa Válovy, Karel Nepraš, Olbram Zoubek, Jaroslav Vožniak, Adriena Šimotová, Jiří Načeradský a Jiří Sopko. • V roce 1968 došlo k obsazení Československa sovětskou armádou a nástupu komunistické strany k moci. • Tato událost znamenala útlum výtvarného života. Řada umělců emigrovala v průběhu sedmdesátých let do zahraničí a těm co zůstali, bylo zakázáno tvořit a vystavovat. Mohli se věnovat jen restaurátorským pracím nebo tvořit v ústraní. Pořádali pouze neoficiální výstavy svých děl.

9. Eva Kmentová

10. Robert Piesen

11. 80.Léta 20.století • V osmdesátých letech se v českém umění začaly pozvolna prosazovat postmoderní tendence. • Tvorba nové generační skupiny, která studovala v sedmdesátých letech, ukázala, že postupně dochází k obnovení kooperace se světovým uměním. • Umělci se celou tu dobu snažili držet krok s vývojem umění v zahraničí a dnes můžeme říci, že vedle sebe mohou existovat velice zajímavé a srovnatelné výtvarné projevy. • V posledním desetiletí zažívá umění veliký rozvoj v oblasti počítačové grafiky (Eduard Ovčáček). • Vývoj v oblasti komunikačních technologií a internetu výrazně zasáhl současnou výtvarnou kulturu. Velice oblíbenými se staly různé formy videa, projekce a další technologické zpracování obrazu.

12. Eduard Ovčáček

13. Otakar Kubín (1883 – 1969)

15. Antonín Procházka

17. Bohumil kubišta

20. www.wikipedia.com • http://www.creativoas.cz/ • http://www.image-identity.eu/artists