1 / 22

Morfologie italštiny I ( 3 ) Člen

Morfologie italštiny I ( 3 ) Člen. Jan Radimský. Člen - Articolo. Základní morfologické vlastnosti slovo ohebné (variabile) synsémantikum (parola vuota) Funkce nemá vlastní syntaktickou funkci („DET“)

xuxa
Download Presentation

Morfologie italštiny I ( 3 ) Člen

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Morfologie italštiny I(3)Člen Jan Radimský

  2. Člen - Articolo Základní morfologické vlastnosti slovo ohebné (variabile) synsémantikum (parola vuota) Funkce nemá vlastní syntaktickou funkci („DET“) aktualizuje podstatné jméno: u každého substantiva užitého v kontextu musí být zřejmé, jakým způsobem označuje „objekt“ (konkrétní – jasně vymezený, nekonkrétní, typ, zástupce typu...). Srov.: Pes je zvíře. Psi jsou zvířata. (chápáno jako typ - změna čísla nemá vliv) To zvíře mě pokousalo. (jasně vymezený referent) Náš pes je nemocný. (jasně vymezený referent) Děti by chtěly psa. (nejasně vymezený referent) Alenka viděla v obchodě psa. A chtěla by toho psa k vánocům?1 – referent pro mluvčího jasně vymezený, pro posluchače neurčitý2 – referent jasně vymezený pro mluvčího i posluchače Sousedovi psi nás v noci budí. (ref. jasně vymezený – všichni sousedovi psi) Viděl jsem sousedova psa (ref. jasně vymezený - pokud má jen jednoho) člen je schopen substantivizovat jakýkoli jiný slovní druh il dovere, il potere... (cf. úvodní hodina)

  3. Typy členů Určitý: determinativo, řidč. definito (Salvi-Vanelli) pochází z latinského ukazovacího zájmena ille (tento) Neurčitý: indeterminativo, řidč. indefinito gramatikalizovaná číslovka uno (jeden) Dělivý: partitivo formálně shodný s předložkovým členem DI+člen určitý funkčně odpovídá neurčitému členu (bez předložky) u nepočitatelných jmen (neurčitý člen tu nelze použít) Nulový: zero takto lze nazývat případy, kdy se člen nepoužije v užším smyslu: nepoužití členu tam, kde by použít šel, ale s příslušnou změnou významu (=tj. nepoužití členu má význam) např.: ci incontriamo lunedì X ci incontriamo il lunedì= v pondělí = každé pondělí

  4. Tvary členů • Pomlčka (-) označuje, že v daném případě lze člen zcela vypustit, aniž by to ovlivnilo význam • Základní tvary jsou vyznačeny tučně, ostatní jsou poziční alomorfy (uplatňují se v případě, že následuje určitá specifická hláska / hlásky) – viz. S. Hamplová • většinou jde o samohlásky nebo tzv. nečisté S, Z, GN, PS, X a polosouhláskové J • Dělivý člen prakticky nemá plurál, třebaže ho některé gramatiky uvádějí. Fakticky se může vyskytnou pouze u nepočitatelných jmen pomnožných • Určitý člen se navíc stahuje s předložkami a, da, di, in, su, dříve též con a per (viz. S. Hamplová, s. 44)

  5. Použití členů Základní opozice: určitý vs. neurčitý Dělivý člen má platnost členu neurčitého: neurčitý: pouze u jmen počitatelných (etymologicky má význam „jeden“)Vuoleancoraun caffè? (ještě jeden šálek kávy) dělivý: pouze u jmen nepočitatelných („trochu“, n. „nějaké neurčité množství“)Vuoleancora del caffè? (trochu kávy – např. dolít do šálku z konvice) Klíčový parametr pro použití členu u obecných jmen: jednoznačná reference může (podle mluvčího) příjemce (posluchač) jednoznačně identifikovat referent (objekt, osobu...), k němuž se daný pojem vztahuje?

  6. Určitý člen (1) Posluchač může jednoznačně identifikovat referent. Toho lze docílit různými způsoby – ať už v rámci kontextu jazykového (anafora) nebo mimojazykového (ostatní případy): Anafora (odkaz do předchozího jazykového kontextu): referent je v předchozím textu jednoznačně identifikován(i v rámci širšího kontextu) Stavo aspettando uno studente. Quando lo studenteè arrivato... Hai scritto il compito? Abbiamo visitato la mostra che ci hai raccomandato. Jméno označuje celek – celou třídu věcí (obecně) L’acqua bolle a 100 gradi. (voda jako taková, tj. každá) Il gatto vive in casa. I gatti vivono in casa. Lo squalo è un pesce pericoloso. Sem patří i jména abstraktní a látková chápaná obecně (jako celek): La modestia è una gran virtù. L’argento è meno apprezzato dell’oro

  7. Určitý člen (2) Deixe: referent je zřejmý v komunikační situaci, mluvčí na něj „ukazuje prstem“ Dammi la sedia ! Prendi la palla. Sdílení mimojazykových vědomostí Il Presidente ha avuto un incidente. Il gatto ha graffiato Giulia. (= naše kočka, máme jen tuto jednu) Unika (předměty existující v přírodě pouze 1x) Il sole / la luna tramonta alle 7. La terra gira intorno al sole. Nezcizitelný referent (zejm. části těla apod.) Mi fa male la schiena. (= moje záda) Ho perso i guanti. (= moje rukavice)

  8. Určitý člen (3) Referent bývá jednoznačně určen většinou u posesiv: La mia borsa è più bella della tua borsa. Ale: C'è un ragazzino con un suo amico. (tj. jeden jeho kamarád – není pro posluchače jednoznačně určen) Vynechání členu v kombinaci s posesivem – cf. Hamplová, s. 46. U superlativu (3. stupeň adjektiv): È la più grande attrice italiana. (největší, tj. nutně jediná) Ale: È stata una delle più grandi attrici italiane. (Jedna z největších)

  9. Určitý člen (4) Specifické případy použití určitého členu: U dní označuje opakování Il direttore riceve il mercoledì. Před tituly (+ vlast. jméno) il signor Rossi, la regina Anna V ustálených výrazech (idiomy) fare la spesa, prendere il sole... Zájmenné použití – nahrazuje substantivum (pouze ve spojení s adjektivem) Di queste gonne mi piace la nera. (=quella nera) Povinné u hodin – kde může mít i funkci zájmennou È l’una. Sono le due. Ci vediamo alle tre.(... zájmeno) Sono le due ore. (... člen)

  10. Neurčitý člen (1) Principy platné pro neurčitý člen platí i pro člen dělivý. Posluchač nemůže jednoznačně identifikovat referent. Jméno tedy označuje blíže neurčený referent (jednotku), který je členem nějaké třídy / skupiny. U dělivého členu jde o „nějaké neurčené množství“. Typický příklad použití: Ieri è venuto a cercarti uno studente. (nějaký student, tj. jeden, pro posluchače blíže neurčený zástupce kategorie „studenti“). È andato da uno specialista di malattie di cuore.

  11. Neurčitý člen (2) Pozor: „kategorizační funkci“ má zejm. neurčitý člen u jména, pokud referenta tohoto jména zařazujeme adjektivem mezi nositele dané vlastnosti (bez ohledu na to, jestli se o dané věci/osobě „mluvilo“) – cf. Hamplová (s. 56, body 3 a 4): Il direttore, l’ingegner Rossi, è già nel suo studio e telefona. È un uomo intelligente ed energico. (ing. Rossi patří do kategorie inteligentních a energických lidí) Anche il signor Boschi, ragioniere, ... È un uomo anziano che lavora per la ditta da vent’anni. (pan Boschi patří do kategorie starších lidí) È un bel film. X È il film più bello ch’io abbia mai visto. Eva fa un lavoro difficile. Come ti piace la casa di Marisa? – La casa di Marisa? È una bella casa. (patří do kategorie „hezkých domů“)

  12. Neurčitý člen (3) Specifické použití: jeden referent je prezentován jako typický příklad dané kategorie – zde neurčitý člen alternuje se členem určitým (u určitého lze obvykle použít i plurál bez změny významu). Un bambino educato non mette i gomiti sul tavolo. (= il bambino educato / i bambini educati...) Un cittadino deve rispettare le leggi. (=il cittadino, i cittadini, ogni cittadino, tutti i cittadini...)

  13. Neurčitý člen (4) Neurčitý (nikoli dělivý) člen lze užít jako zájmeno (tj. místo substantiva): Ha scelto due rose rosse e una bianca. Ho voglia di un caffè. Me ne fa uno? / Me ne fa uno con latte? U číslovky označuje přibližný počet Un cinquanta chilometri (asi 50 km)

  14. Dělivý člen (1) Neurčitý člen je současně číslovka (uno), proto se používá pouze u počitatelných jmen. K vyjádření neurčitého množství u látkových jmen se užívá člen dělivý. Ho comprato del pane, dell’acqua e del latte. Ci vuole dell’intelligenza, del talento e della pazienza. Dělivý člen lze téměř vždy vynechat (nahradit členem nulovým)

  15. Dělivý – neurčitý člen Tvary PL dei, degli, delle formálně odpovídají členu dělivému, ale funkčně jde o plurál členu neurčitého (cf. Hamplová, s. 58) In questo museo ci sono dei quadri famosi. (SG: c’è un quadro famoso, nikoli: c’è *del quadro famoso.) Plurálový tvar lze téměř vždy vynechat, kromě případů, kdy determinuje podmět věty: Degli amici sono venuti a salutarmi.

  16. SN bez členu Zde shrnujeme hlavní případy, kdy člen nelze použít (kromě výše uvedených) – podrobněji viz. Hamplová, s. 50-53. Ve zvolání Signore ! Caro ragazzo ! Fuoco ! Aiuto ! Ve jmenné části přísudku / v doplňku, pokud není jméno dále rozvito (nemá referenční platnost) u názvů povolání (viz také test „negací“). Carlo è ingegnere. Carlo è un bravo ingegnere. Carlo è l’ingegnere che ti potrà aiutare. (ten /jediný/, který ti bude moci pomoct) Hanno nominato Carlo presidente. srov.: Carla ha già 30 anni, non è più una ragazza. (není povolání) V přístavku (nemá referenční platnost) Michele Cortelazzo, preside della facoltà, ... V řadě případů ve spojení s předložkami (viz dále)

  17. Neužití členu po předložce (1) DI: různé případy, zejm.: struktura N-di-N, kde druhý člen blíže určuje první na obdobném principu, jako adjektivum anello d’oro, sedia di legno, libro di geografia po kvantifikátorech (byl by tam člen dělivý, který je s předložkou DI nekompatibilní) pieno di pulci, un chilo di carne, un po’ di pane DA: podobně jako DI (bod 1) salla da pranzo, abito da viaggio, scarpe da tennis, vino da pasto... CON: platnost přísloveč. určení způsobu con intelligenza (intelligentemente), con gentilezza (gentilmente)

  18. Neužití členu po předložce (2) IN, A: jako určení místa, pokud není jméno blíže rozvito Ve funkci příslovečného určení místa (typy stato in luogo, moto a luogo) se IN/A+SN užívá zejm. v jedné ze tří kombinací: IN / A / A+det. (cf. Bahníková, s. 62). Velmi idiomatizované, nelze předvídat ! a casa, a letto, a scuola, a teatro... al cinema, allo stadio... in Italia, in ufficio, in albergo...

  19. Členy u vlastních jmen Komplexní otázka, řada výjimek a nepravidelností. Vlastní jména jsou z povahy svého významu determinována určitou determinací (označují jeden referent – tedy automaticky známý) Relativně spolehlivý princip: ve spojení s vlastním jménem osoby člen rekategorizuje vlastní jméno jako jméno obecné, referent představuje jako zástupce takto vymezené kategorie. Platí zejm. pro člen neurčitý: Si vende un Picasso. Ho letto un Moravia. Un Leonardo non nasce tutti i giorni. Un Carlo così triste non l’avevo mai visto. Il Carlo che hai conosciuto tu è molto diverso da quello che conosco io. Avrei voluto vivere nella Parigi della Belle Époque Stejný princip se uplatňuje, je-li vlastní jméno doprovázeno přívlastkem l’affascinante Venezia, Podrobněji viz S. Hamplová

  20. Poznámka k neurčitému členu Co znamená, že posluchač (nikoli mluvčí) nemůže jednoznačně identifikovat referent? Vorrei invitare un cantate alla festa... ... Ma a mia moglie non piaciono molto le sue canzoni. ... Mi potresti suggerire qualche nome? cf. Dušková L. Mluvnice současné angličtiny..., s. 72

  21. Cvičení http://www.initalia.rai.it/esercizi.asp?contId=7&exId=61 http://www.initalia.rai.it/esercizi.asp?contId=7&exId=62

  22. Cvičení: vytvořte větu obsahující - neurčitý člen: referent je přitom kontextově zapojený (už se o něm mluvilo) - určitý člen: referent je kontextově nezapojený (nemluvilo se o něm) - neurčitý člen: generické užití (neodkazuje ke konkrétnímu referentu) - neurčitý člen: identita referentu je mluvčímu známa - neurčitý člen: identita referentu je mluvčímu neznámá - urč. i neurč. člen použitý jako zájmeno

More Related